E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Články

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Ústav pro životní prostředí
Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. (*1980) je ornitolog působící na Ústavu pro životní prostředí. Jeho hlavním vědeckým zájmem je pochopení biologických principů, které lze využít v ochraně přírody. Jako modelové organismy mu slouží ptáci. V rámci svého výzkumu se zabývá především ekologickými mechanismy, které ovlivňují složení ptačích společenstev a populační dynamiku. Spolu se svými kolegy a studenty se zabývá mimo jiné reakcí ptáků na globální změny klimatu, urbanizaci nebo invazní rostliny.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Chemie
Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2018/2019 za chemii a přednášku Organická syntéza se stal Doc. RNDr. Jan Veselý, Ph.D. (*1977), který po absolvování postdoktorandského pobytu na Stockholmské universitě působí na Přírodovědecké fakultě jako vedoucí skupiny organokatalýzy a enantioselektivní syntézy. Zároveň též zastává pozici zástupce vedoucího katedry organické chemie. Kromě autorství více než 70 vědeckých publikací je držitelem dvou patentů, a několika ocenění od České společnosti chemické (Cena Otakara Červinky a Cena Alfreda Badera), Přírodovědecké fakulty (Cena děkana) a Učené společnosti České republiky. V minulosti již získal Velemloka za seminář z Organické chemie (2010/2011). Jeho hlavním vědeckým zájmem je vývoj nových stereoselektivních chemických transformací a příprava biologicky aktivních či strukturně zajímavých sloučenin.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2018/2019 – První pomoc ve škole
Laureátem speciální ceny SKAS za mimosekční předmět se za První pomoc ve škole stal Mgr. Radim Kuba (*1989), který na Přírodovědecké fakultě působí hned na dvou katedrách. Na katedře učitelství a didaktiky biologie se věnuje problematice první pomoci, běžné a krizové komunikaci a dalším pedagogicko-didaktickým tématům, na katedře filosofie a dějin přírodních věd se v rámci doktorského studia zabývá výzkumem vlivu rodinného prostředí jakožto nejsilnějšího epigenetického faktoru na různé oblasti lidské osobnosti, a to zejména se zaměřením na sourozenecké konstelace. Ve své práci propojuje široké spektrum znalostí z přírodovědných i humanitních oborů – z biologie, etologie, psychologie, dětské psychologie, ale i demografie či sociologie. Je vedoucí pracovní skupiny „První pomoc na PřF UK“ a garantem vyučovaných kurzů a předmětů. Celkově od roku 2012 připravoval a zajišťoval stovky školení první pomoci pro žáky/studenty základních, středních a vysokých škol, pedagogické pracovníky z praxe či jiné zájemce z řad odborné i laické veřejnosti.
Nové objevy pliocenní flóry
V první polovině 20. století byla Karlem Mädlerem podrobně popsána pliocenní flóra v okolí Frankfurtu nad Mohanem, která zde byla nalezena při výstavbě čistírny odpadních vod. Tento objev byl klíčový pro celou Evropu. Nyní se skupina odborníků v čele se Zlatkem Kvačkem z Ústavu geologie a paleontologie zaměřila na revizi a zpřesnění stávající studie pomocí nových objevů.
Do tajů historie černozemních oblastí
Černozemě patří mezi nejúrodnější půdy, které se vyvíjely po tisíce let. Jejich rozšíření je spjato s kontinentální stepí a lesostepí. Na jejich vývoj a rozšíření však působil významně také vliv člověka, který půdu přetvářel již od neolitu. Pomocí moderních metod zkoumala skupina odborníků spolu s Luďkem Šefrnou z Katedry fyzické geografie a geoekologie jejich paleoenvironmentální historii.
Jak jednoduše zjistit přítomnost vody v horninách
Pískovec, ať už jako přírodní skalní stěna nebo jako stavební materiál, obsahuje ve svých pórech vodu. Ta v sobě nese rozpuštěné soli, které mohou při krystalizaci způsobovat erozi povrchu a vytvářet tak zajímavé geomorfologické tvary nebo způsobovat rozpad památek. Doposud však chyběla metoda, která by vodu u povrchu pískovce mohla spolehlivě a levně detekovat. Vědci z Přírodovědecké fakulty však přišli s jednoduchým, ale účinným řešením.
Křemík zpod ledovců je důležitým hráčem v globálních cyklech živin
Jak ukázala nedávno publikovaná studie v časopisu Nature, metan uvolňovaný zpod ledovců se zařadil mezi další důležité faktory ovlivňující koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Není to však pouze metan, který se dostává z temnot ledovcového dna do vnějšího prostředí. Jedním z dalších hráčů, kteří se podílejí na změnách koncentrací skleníkových plynů, je dle nové studie publikované mezinárodním týmem glaciologů a geologů za účasti tří polárních ekologů z katedry ekologie PřF UK i křemík. Jaký je však přesně jeho vliv?
Jaký vliv má druh vegetace na chemismus vody?
V minulosti byly lesní půdy silně acidifikovány, přičemž od 90. let 20. století začalo docházet k postupnému poklesu kyselých depozic. Jaký byl vývoj koloběhu prvků, jaký je stav v současné době a zejména jaký vliv na koloběh prvků má složení lesního ekosystému? Porovnání změn v listnatých a jehličnatých lesích Krušných hor se věnoval i Michal Růžek z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Spláchnuto a zapomenuto?
Voda je nezbytná pro přežití, proto je potřeba neustálý monitoring kvality tohoto nenahraditelného zdroje. Sledování pouze chemismu vody však není dostatečné. Sedimenty uložené na dně mohou při extrémních hydrometeorologických situacích způsobit vyplavení mnohdy značně toxických látek, které jsou v nich „schovány“ po období klidu a kontaminovat tok i okolní prostředí. Vzhledem k ekologickým haváriím v minulosti je pozornost zaměřena i na okolí Labe. Nedaleko Poděbrad se na studium fluviálního jezera, které je spojeno s Labem, podrobně podívali Petra Havlíková, Dagmar Chalupová, Tomáš Chuman, Miroslav Šobr a Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Každý si zpívá tu svou písničku, i strnadi
Spolupráce vědců s milovníky přírody má velký potenciál. Poukazuje na to například projekt Nářečí českých strnadů. Díky týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dobrovolníkům zapojeným do projektu občanské vědy vznikl nevídaný soubor dat týkající se zpěvu strnada obecného. V nedávno publikované studii představili vědci v čele s Lucií Diblíkovou výsledky svého bádání vědecké veřejnosti. Širší veřejnost má možnost prohlédnout si informace o projektu v graficky zajímavé a přehledné podobě na webových stránkách www.strnadi.cz.
Peří jako indikátor původu
Se změnou vnějších podmínek dochází v současné době i ke změnám migrace ptáků. Studium jejich pohybu je velice důležité, neboť ovlivňuje jejich ochranu a management, zároveň migrační trasy zasahují mnoho státních celků, z tohoto důvodu je potřeba mezinárodní spolupráce. Proto existuje mezinárodní projekt, který mimo jiné podrobně sleduje pohyb husy velké (Anser anser), největší z rodu Anser. Jedním z členů a koordinátorem mezinárodního projektu je také Michal Podhrázský ze ZOO Dvůr Králové a Katedry zoologie PřF UK.
Prší, prší, jen se leje? Aneb jak je to s vývojem zimních srážek?
Se změnou klimatu a zvyšováním průměrných ročních teplot vzduchu dochází v poslední době nejen ke změně rozložení a množství srážek, ale také ke změně jejich skupenství, což má následně vliv i na celkové změny v množství vody v krajině během roku. Jakým způsobem se měnilo skupenství srážek v zimních měsících v Česku podrobně zkoumali Martin Hynčica a Radan Huth z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty.
Energetický metabolismus zemědělství v Česku a Polsku po pádu komunismu
Vlivem globálních procesů, jakými jsou klimatické změny, nárůst lidské populace a závislost na fosilních palivech dochází k poklesu biodiverzity a ohrožení ekosystémů. Hrozí, že možnosti biosféry přestanou postačovat lidským nárokům na výrobu a spotřebu. Snaha o udržitelnost zemědělské produkce vyžaduje stále lepší porozumění tokům energie v ekosystémech, kdy zemědělství nehraje pouze úlohu potravinové základny, ale je i důležitým prvkem v koloběhu prvků (zejména uhlíku) a hydrologickém cyklu.
Jak důležité je zobrazování ve vědě?
Na konci června proběhlo na katedře Filosofie a dějin přírodních věd již druhé mezioborové kolokvium Vizualita – věda – vnímání. Tentokrát bylo zaměřeno na téma, které se týká snad každé vědecké práce: na fenomén map a grafů.
Netušená různorodost žabích trypanosom
Pokud jste někdy slyšeli o trypanosomách, pravděpodobně si při vyslovení tohoto slova jako první představíte vážná tropická onemocnění, především spavou nemoc a Chagasovu chorobu. Málokdo ovšem ví, že trypanosomy byly historicky poprvé objeveny u žab. Tyto cizopasníky lze totiž v krvi žab, a to i těch českých, celkem běžně najít. Protože však tyto trypanosomy nezpůsobují onemocnění u lidí či hospodářských zvířat, zůstávají obecně opomíjeny. Mezinárodní vědecký tým, ve kterém Karlovu univerzitu zastupoval Jan Votýpka z Katedry parazitologie, se pokusil nahlédnout do tohoto málo známého světa.
Jak se daří ptákům v našich lesích?
Jedním z faktorů způsobujících pokles biodiverzity jsou změny ve využívání krajiny. Ty jsou podmíněny masivními socioekonomickými změnami, které odráží vývoj lidské společnosti. A co například lesní hospodářství? Ovlivňuje nějak trendy početnosti druhů? A jak? Tyto a další otázky si položil mezinárodní tým vědců, jehož členem je i Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí. Jejich nejnovější studie se zabývá vztahem mezi environmentálními změnami, lesním hospodářstvím a početností lesních ptáků.
104,6 km od soutoku, aneb jak je to s kvalitou vody na Slapech?
V posledních desetiletích došlo k výraznému zlepšení kvality povrchových vod hlavních toků Česka, zejména v souvislosti s omezením těžkého průmyslu a výstavbou čistíren odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel. Malé vodní toky však nezaznamenaly takové zlepšení, neboť se často nacházejí v zemědělských oblastech, které představují zdroj nepřeberného množství znečišťujících látek, zároveň zde často chybí čistírny odpadních vod. Jedním z nich je také potok Mastník ve Středočeském kraji, který ústí do vodní nádrže Slapy na Vltavě. Na vývoj a současný stav kvality vody tohoto významného vodního útvaru se blíže podívali Luboš Mrkva a Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie na naší fakultě.
Podle popelnice poznáš člověka
S nákupem v obchodě má zkušenost snad každý z nás. Stejně jako se mezi sebou liší nákupní košíky, liší se i obsah našich popelnic. I když se Česko aktuálně umisťuje na předních příčkách v třídění odpadu, je z hlediska produkce odpadu stále co zlepšovat. Znalost odlišných vzorců chování obyvatel by v této oblasti mohla výrazně pomoci. Právě na výzkum sociodemografických faktorů a jejich vlivu na produkci odpadu se zaměřili badatelé z katedry demografie a geodemografie Kristýna Rybová, Boris Burcin a Tomáš Kučera ve spolupráci s dalšími třemi vědeckými pracovišti v Česku.
Lidé léčiva ve vodách nechtějí, nejsou však ochotni si připlatit
Díky rychlému vývoji analytických laboratorních metod jsme schopni detekovat přítomnost stopových koncentrací léčiv a kosmetiky ve vodách. Čističky odpadních vod ale v současnosti často nejsou vybaveny tak, aby tyto látky dokonale odstranily. Zbyněk Hrkal a další vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Přírodovědecké fakulty UK zjišťovali, o kolik jsou si Češi ochotni za čistější vodu připlatit.
Zachráníme vodu od mikropolutantů?
Ještě poměrně nedávno se o nich ani nevědělo a i dnes stále chybí dostatek informací o potenciálně negativním působení všech skupin tzv. mikropolutantů. V současné době však představují spolu s pesticidy nejvýznamnější hrozbu pro jakost pitné vody. Jaké látky vlastně pijeme a je možné jejich odstranění? Na to se blíže podíval tým vědců projektu Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka spolu se Zbyňkem Hrkalem a Davidem Rozmanem z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty.
Intenzivní zemědělství nadále kontaminuje podzemní vodu dusičnany
Dusičnany se v přírodě vyskytují přirozeně, ale ve větších koncentracích jsou ve vyspělých zemích také jedním z nejběžnějších kontaminantů. V lidském těle se mohou redukovat na dusitany, které po vstřebání do krve zabraňují vstřebávání kyslíku, což je nebezpečné zejména pro děti a těhotné ženy. V odborném časopise Hydrogeology Journal vyšla studie vědců z Přírodovědecké fakulty UK a České geologické služby o faktorech ovlivňujících koncentraci dusičnanů v podzemní vodě na soutoku Labe a Jizery, která slouží jako důležitý vodní zdroj pro Prahu a Středočeský kraj.
Kde jsou lesy nejvíce ohrožené vysokou atmosférickou depozicí dusíku a vysokou expozicí přízemního ozonu?
Dusík představuje základní biogenní prvek pro výživu rostlin. Pokud však dojde k jeho nadbytku, může způsobovat zásadní poškození přírodního prostředí včetně lesních ekosystémů. Dusík spolu s přízemním ozonem jsou v současné době, kromě změny klimatu, považovány za jedny z hlavních hrozeb pro lesní ekosystémy. Odborníci pod vedením Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí PřF UK proto blíže analyzovali a stanovili oblasti lesních ekosystémů v Česku s nejvyššími expozicemi přízemního ozonu a depozicemi dusíku.
Kde a kdy vzniklo šití?
Oblečení hraje v životě lidí velmi důležitou roli. Je to způsob, jak vyjádřit svou sociální příslušnost a individualitu. Šití a oblékání bylo klíčové i v historii člověka, mimo jiné proto, že umožnilo lidem obydlit chladné části planety a přizpůsobit se klimatickým změnám. Přesto dodnes není jasné, kdy, jak a kde tato inovace vznikla. Ve výzkumu počátků oblékání hraje důležitou úlohu jehla (vyrobená z kostí, slonoviny nebo paroží) jako nástroj umožňující tvorbu oděvu. Právě jehly zkoumal mezinárodní tým vědců, mezi nimi i Martina Lázničková-Galetová z Hrdličkova muzea Člověka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a Moravského zemského muzea v Brně.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Nebo ano?
Každý si určitě všimnul, že někteří z jeho přátel (nebo dokonce on sám) mají určitý „typ“ při volbě svého partnera. Někdo má rád blondýnky, jinému se zdají roztomilé pihy. Některé ženy si zásadně vybírají svalovce, jiné mají slabost pro vousaté muže. Obstojí ale toto pozorování, když se na něj podíváme očima vědy? A liší se nějak partneři, se kterými nakonec máme děti, od našich předešlých dlouhodobých partnerů? Přesně na tohle se podívali Zuzana Štěrbová, Petr Tureček a Karel Kleisner z výzkumné skupiny Etologie člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Farmářské trhy v Česku: unikát, nebo jako přes kopírák?
Během let 2009 až 2011 zažila Praha bezprecedentní nárůst počtu farmářských trhů: z nuly na čtyřicet jedna trhů ke konci léta 2011. Fenomén, který je již delší dobu znám z nejvyspělejších zemí světa dorazil i Česka. Jsou však pražské trhy opravdu stejné jako ty na západ od našich hranic? Zhodnocení tohoto fenoménu přináší studie Lucie Fendrychové z Katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje, kterou napsala ve spolupráci s Petrem Jehličkou.
Jak zjistit vlastnosti variant viru hepatitidy C?
Virem hepatitidy typu C, který způsobuje jaterní onemocnění, je na světě infikováno více než 130 milionů lidí. Léčbu virového onemocnění komplikuje i skutečnost, že virus velmi rychle mutuje a vznikají jeho nové varianty. Tým pracovníků z laboratoře doktora Martina Pospíška z Přírodovědecké fakulty UK představil novou metodu, která umožňuje popsat diverzitu virových variant přítomných v pacientovi.
Rejsek obecný : ,, Rostu tam a zase zpátky“
Rejsek obecný (Sorex araneus) patří ve střední Evropě mezi nejběžnější a všeobecně známé drobné savce. Zhruba sedm centimetrů dlouhé sympatické zvířátko s pěticentimetrovým ocáskem, oživující každé aspoň trochu vlhké přírodní stanoviště s aspoň trochu vyvinutým bylinným patrem.
Obří vážky a způsob jejich života aneb rekonstrukce založená na fosilních nálezech
Největší rozpětí křídel současně žijících vážek je asi 19 cm, ale v pozdních prvohorách (zhruba před 300 miliony let) měli největší zástupci čeledi Meganeuridae rozpětí křídel okolo 71 cm. Byli tak největším známým hmyzem a již dříve bylo, na základě fosilních nálezů (bohužel často nekompletních) a srovnání se současnými druhy, vytvořeno několik hypotéz o způsobu života těchto létajících kolosů. Mezinárodní francouzsko-česko-americký tým spolu s Jakubem Prokopem a Martinou Pecharovou z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty však studiem detailů dobře zachovaného jedince ukázal, že tyto úvahy nebyly zcela správné a navrhl pravděpodobnější scénář.
Jak si vybíráme partnera? Mění se partnerské preference v průběhu vztahu?
Výběr partnera je v životě člověka bezpochyby klíčovým rozhodnutím. Jaké charakteristiky jsou pro nás při výběru partnera důležité? A mění se představa ideálního partnera v průběhu vztahu? Tyto a další otázky si kladl tým vědců z Univerzity Karlovy - Radka Kučerová, Zsófia Csajbók a Jan Havlíček. Jejich nejnovější studie mimo jiné ukazuje, jak si představujeme ideálního partnera i to, co se s partnerskými preferencemi děje v průběhu vztahu.
Role kočovných pastevců v genetické historii obyvatel sahelu
Dosavadní archeologické a lingvistické výzkumy naznačovaly, že pravěká populace sahelu a přilehlých savan se v průběhu času rozdělila na usedlé zemědělce a kočovné pastevce. Tým z českých, senegalských, súdánských a portugalských institucí, jehož členy byli i Martina Čížková, Iva Kulichová a Viktor Černý z Katedry antropologie a genetiky člověka a Pavel Munclinger z Katedry zoologie z Přírodovědecké fakulty, se rozhodl ověřit tuto hypotézu pomocí molekulárně-genetických metod.
Jsou střevní parazité lidoopů a lidí tak blízce příbuzní jako jejich hostitelé?
Klinická detekce a identifikace měňavek (střevních parazitů) se obvykle provádí světelným mikroskopem, což je ovšem metoda často komplikovaná, a ne zcela přesná. Mezinárodní tým z českých, belgických a švýcarských institucí, jehož členem byl i Jakub Kreisinger z Katedry zoologie na Přírodovědecké fakultě, vyvinul nový a účinnější přístup za použití pokročilých molekulárních metod. Navíc jako první takto srovnávali linie měňavek vyskytující se u lidí a volně žijících lidoopů.
Zaostřeno na golfová hřiště - devastace nebo šance pro přírodu?
Golfová hřiště představují v současné době neodmyslitelnou součást naší krajiny. I když jejich historie na našem území sahá do minulosti více než 100 let, jejich rychlý rozvoj začal až poměrně nedávno. Spolu se zrychlenou realizací začal i zvýšený zájem o tento fenomén, a to jak z hlediska pozitivního, tak i negativního. Pozitivně jsou golfová hřiště vnímána zejména v souvislosti s rekultivacemi území, pokud se nacházejí na kvalitní zemědělské půdě, názory se různí. Jaký byl jejich nedávný vývoj a jaké jsou základní půdní, klimatické a hydrologické charakteristiky na jejich území? Na to se blíže podívali vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s odborníky z naší fakulty – Přemyslem Štychem z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a Danou Fialovou a Lenkou Svobodovou z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Když Ti zastriduluji, nesežereš mě, že ne?
Stridulace je typem akustické signalizace, který je velmi rozšířený u nejrůznějších členovců. Lidé si tyto zvuky (tvořené třením určitých částí těla o sebe) obvykle spojují hlavně s hmyzem, asi nejčastěji třeba se cvrčky. Víte ale, že i pavouci stridulují a že je to pro ně zjevně zcela běžné chování, jelikož bylo dosud popsáno u více než 30 pavoučích čeledí? Funkce této činnosti však stále ještě není u mnoha druhů známa, a proto tým vědců z pražských a brněnských univerzit, včetně Františka Štáhlavského z Katedry zoologie z Přírodovědecké fakulty, studoval pavouky rodu Palpimanus.
Jak klima ovlivňuje rostlinné znaky?
Irena Šímová z Katedry ekologie PřF UK je jedním ze dvou hlavních autorů studie, na níž se podíleli vědci z celkem 23 pracovišť napříč Evropou a Amerikou. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, které znaky dřevin a bylin na americkém kontinentu jsou ovlivněny klimatem. K analýze vědci využili dat v databázích BIEN a TRY. Ty obsahují rozsáhlý soubor dat o výskytech rostlinných druhů a rostlinných znacích. U dřevin se podařilo odhalit jasný vliv klimatu na jednotlivé znaky. Tyto dvě růstové formy rostlin – dřeviny a byliny - mají zřejmě odlišné životní strategie.
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál …
...mnohdy nacházíme naší zemi. Mlhy jsou totiž v „české kotlině“, která je obklopena horami, poměrně častým jevem již z hlediska geomorfologie. O mlze hovoříme tehdy, když oblak ležící nad zemí tvořený souborem vodních kapiček nebo ledových krystalků, které jsou rozptýleny ve vzduchu, omezuje viditelnost při vzdálenosti méně než 1 km. Při viditelnosti od 1 do 10 km se již jedná o kouřmo a je-li větší než 10 km, pak o zákal. Nejintenzivnější mlhy dle dohlednosti a hustoty se vyskytují na horách, kde i značným způsobem ovlivňují vodní bilanci, proto můžeme mluvit o zásadním vlivu na horský ekosystém. V nížinách obecně již není výskyt tolik častý. V městských aglomeracích však výskyt kondenzačních jader v podobě aerosolů s poloměry 10-8 až 10-5 její výskyt podporuje. Zároveň obsah velkého množství znečišťujících látek skýtá velké nebezpečí. Jednotlivá místa v Česku se odlišují nejen v intenzitě, rozsahu a typu, ale i ve frekvenci výskytu mlh, a to od pouhých desítek dnů až po téměř 300 dnů ročně. Výzkumy z různých částí Evropy ukazují na pokles ve frekvenci mlh v důsledku zmírnění znečištění ovzduší a v souvislosti se změnou klimatu. A jak to vypadá s jejich dlouhodobým vývojem na našem území? Na to se blíže podívali odborníci pod vedením Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí PřF UK.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 – Biologie
Laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 za biologii se stal RNDr. Vojen Ložek DrSc. (*1925), přičemž cenu získal za svoji přednášku Vývoj přírody ČR. Dr. Ložek je nejen světově uznávaný přírodovědec, odborník na malakozoologii, geologii, botaniku a pedologii, ale i pedagog a publicista. Na Přírodovědecké fakultě působí už přes padesát let, a v současnosti je externím vyučujícím na katedře zoologie. Kromě toho je také emeritním vědeckým pracovníkem Geologického ústavu AV ČR, kde dlouhá léta působil. Pracoval také v Českém ústavu ochrany přírody. Jeho specializací je zejména zoologie měkkýšů a geologie čtvrtohor. Podílel se na více než 1350 publikacích a získal četná prestižní ocenění (například Cenu ministra životního prostředí, Zlatou medaili Albrechta Pencka za zásluhy o světový rozvoj poznání, Medaili Johanna Gregora Mendela za zásluhy v biologických vědách od Akademie věd ČR, Medaili Univerzity Karlovy za zásluhy o rozvoj
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 za geografii Miroslavem Maradou
Doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. (*1971) vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy magisterské i postgraduální studium, v roce 2016 se zde rovněž habilitoval. Nyní působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje, kde se zaměřuje na geografii dopravních systémů, věnuje se didaktice geografie a koncepci geografického vzdělávání. Ocenění získal za předmět Sociogeografické regionální systémy. Docent Marada má velmi rád hudbu a tanec, na reprezentačním plese fakulty byste jej proto potkali, i kdyby nebyl mezi oceňovanými.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 za chemii Pavlem Kočovským aneb Spolužáci mě měli za chemického cvoka
Prof. Pavel Kočovský, DSc, FRSE (*1951) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, působil na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Koncem 80. let minulého století se s rodinou přestěhoval do zahraničí, kde působil hned na několika prestižních univerzitách, od roku 1999 pak na University of Glasgow (čtvrté nejstarší univerzitě v anglicky mluvícím světě), kam byl povolán jako Sir William Ramsay Professor of Chemistry; v r. 2010 byl zvolen za člena Skotské královské akademie (Fellow of the Royal Society of Edinburgh, FRSE). V roce 2014 se vrátil zpět do Česka a v současnosti působí na katedře organické chemie. Ve svém výzkumu se zabývá organickou a organokovovou chemií, reakčními mechanismy, stereochemií, katalýzou a syntézou funkčních molekul. Cenu Velemlok, kterou před nedávnem získal, má vystavenou na okenním parapetu ve své kanceláři.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 za geologii Václavem Špillarem
Doktor Špillar se zabývá fyzikálně-chemickými procesy spjatými s krystalizací magmatu, a to propojením numerického modelování a krystalizačních experimentů. Jeho pedagogickou aktivitu naplňuje zejména základní kurz chemie pro geology a pokročilejší kurzy petrologie magmatických hornin a dynamika magmatických krbů. Václav Špillar má široký rozhled, který v kombinaci s nadšením a mimořádně vstřícným a přátelským přístupem vede k jeho značné oblibě mezi studenty.
Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 – Přírodovědný fotoklub
Laureátem speciální ceny SKAS za mimosekční předmět se za svůj Přírodovědný fotoklub stal RNDr. Petr Jan Juračka, PhD. (*1985) z katedry ekologie. Petr Juračka se kromě klasické přírodovědecké a cestovatelské fotografie věnuje vědecké mikrofotografii (včetně elektronové mikroskopie) nebo fotografování pomocí dronů. Vedle popularizování vědy přednáší také o svých dobrodružných cestách. Na katedře ekologie se věnuje ekologii metaspolečenstev a taxonomii korýšů. Přírodovědný fotoklub vede společně se svým kolegou z katedry ekologie, Martinem Černým.
Neobyčejné eseje o životě a biologii
Vědec, univerzitní pedagog a literát Anton Markoš vydal při příležitosti svého životního jubilea sbírku esejů, studií a kratších textů, které průběžně publikoval v uplynulých deseti letech. Sbírka je to skutečně rozmanitá. Osvěžujícím a čtivým jazykem nás zve na myšlenkovou pouť různými obory, při které se spolu se čtenáři pokouší porozumět povaze života.
Čichám, čichám ruměnici…
Snahou živočichů přirozeně je, aby se z nich nestala kořist. Některá zvířata spoléhají na dokonalé maskování, jiná na skrytý způsob života, a další jsou vybavena k tomu aktivně se bránit. I taková vosa s ostrým žihadlem však raději odletí, než aby musela bojovat o život. Jak tedy varovat případné predátory už z dálky? K tomuto účelu se vyvinuly aposematické signály. Aposematismus je nápadné výstražné znamení, které informuje o nechutnosti, jedovatosti nebo obecně nebezpečnosti živočicha. Toto přesně je účelem výrazného žlutočerného zbarvení vosy, mloka, nebo kuňky žlutobřiché. Aposematické signály ale určitě nekončí u zbarvení. Někdy může být nejlepší dát najevo svou nebezpečnost či nechutnost pomocí zápachu. Na to, jestli se lze skutečně spoléhat jen na zápach, se podívali zoologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s Janem Raškou.
Hrozí člověku nebezpečí od arktických komárů?
Komáři jsou známí jako přenašeči celé řady nebezpečných onemocnění. Většině z nás se v této souvislosti pravděpodobně vybaví známé tropické choroby, např. malárie. S některými se však lze setkat i v polárních oblastech. Na zmapování výskytu potenciálně nebezpečných virů u komárů v Arktidě se zaměřil výzkumný tým vedený pracovníky Ústavu parazitologie Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích společně s dalšími pracovišti, včetně Katedry ekologie Karlovy Univerzity.
Čerpání dotací na inovace v Česku – kde a kdo
Strukturální fondy Evropské unie (EU) jsou jedním z často omílaných témat i v mainstreamových médiích. Jsou nástrojem regionálního rozvoje, ale bohužel i předmětem klientelistických vazeb, korupčních skandálů a bývají skloňovány například i v souvislosti s ostatními politikami EU jako je např. migrace. David Hána a Lenka Hellebrandová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zaměřili na prostorové a sektorové rozdíly v podpoře inovativních firem v Česku právě z těchto fondů.
Změny krajiny a lesa na Šumavě – co natropil Kyrill?
Naše pohoří jsou z velké části zalesněna, ne jinak tomu je i na Šumavě. Nejvíce je zastoupen smrkový porost, který také bývá nejčastěji poškozen. Vichřice nebo působení kůrovce patří mezi přirozené typické disturbance, tedy narušení, daného prostředí. Ty mají dále vliv na strukturu, skladbu, diverzitu a celkovou proměnu vegetace. Proto Tomáš Janík a Dušan Romportl z Katedry fyzické geografie a geoekologie naší fakulty zmapovali vývoj po orkánu Kyrill.
Masožravci ve stínu známějších kolegů aneb jak se žije kunám, liškám nebo jezevcům?
V posledních letech zaznamenáváme návrat velkých šelem do naší krajiny. Rysi, vlci a medvědi znovu osidlují středoevropskou krajinu, na okraji zájmu ale zůstávají menší šelmy, a právě na ty se výzkum týmu ekologů a zoologů nejen z naší fakulty pod vedením Kláry Pyškové z Katedry ekologie zaměřil.
Cesta do barokních Čech
Bohuslav Balbín byl barokní vzdělanec, kněz, literát a nadaný přírodovědec. Své poznatky shrnul do monumentálního díla, jehož první část s komentáři se podařilo autorskému týmu poprvé vydat v českém jazyce. Jeho dílo je přímo nabito podrobnými a zajímavými informacemi z mnoha oborů a nabízí jedinečný pohled na historii české vědy.
Jak vznikají jamky na pískovcích?
Na pískovcových stěnách se často vyskytují větší či menší jamky, které jsou v některých případech odděleny tenkými přepážkami, a připomínají tak včelí plástve. Jak však tyto tzv. voštiny vznikají? Stejnou otázky si položil tým vědců z Ústavu hydrogeologie a experimentálně ověřil dvě nejčastější teorie.
Jak obodovat invazi?
Existuje několik dokumentů, které uvádějí přehled nejhorších nepůvodních druhů v Evropě a jejichž cílem je zvýšit povědomí o biologických invazích a jejich možném dopadu. Mezinárodní tým, včetně profesora Petra Pyška z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty, se však rozhodl vytvořit první seznam založený na objektivních, přesně definovaných kritériích, který hodnotí invazní druhy rostlin a živočichů s ohledem na jejich skutečný potenciál působit v Evropě ekologické a socioekonomické škody.
Na inovace se znalostními základnami
Nejnovější výzkumy odhalují, že tzv. znalostní základny mají podstatný vliv na inovační výkonnost firem i regionů. Tento koncept vychází z předpokladu, že inovační proces může mít v různých sektorech (ale i v rámci jedné firmy) různou podobu. V současnosti jsou rozlišovány tři hlavní typy znalostních základen. Znalostní základna může být analytická (kde se posouvají hranice poznání ve vybraných oborech jako např. nano/biotechnologie), syntetická (např. strojírenství, kde se aplikují v praxi vědecké poznatky) a symbolická (kreativní průmysl – design, film, reklama). Viktor Květoň a Vojtěch Kadlec z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se pokusili poodhalit vývojovou dynamiku a prostorové zákonitosti rozmístění těchto tří základen v regionech EU a jejich vliv na tvorbu inovací.
Google Images – co se pomocí něj dozvíme o vztazích ptáků a savců?
Takzvaná občanská věda (citizen science), neboli zapojení široké veřejnosti do vědeckého výzkumu, se stala v mnoha oblastech velmi důležitou součástí vědecké práce. Existují tisíce projektů, ke kterým se může kdokoliv přidat. Ve volném čase tak můžete nahrávat zpěv ptáků, třídit fotografie neuronů v sítnici, formou hry stavět kvantový počítač nebo na fotografiích NASA hledat oblaka prachu. Jinou možností je využít velké množství dat, které veřejnost vlastně mimochodem nasbírá – fotky a videa nejrůznějších rostlin a živočichů. Přesně na takovéto fotky se podívali zoologové Peter Mikula, Jiří Hadrava a Tomáš Albrecht z Univerzity Karlovy.
Jak žvýkala knížata a poddaní Velkomoravské říše?
Lidské tělo je alespoň zvnějšku osově symetrické. Symetrie však není úplně přesná; možná víte, jak nepřirozeně vypadají obrázky vytvořené zrcadlovým převrácením jedné poloviny obličeje. Asymetrie je do jisté míry normální jev a je patrný i na kostech. Může vznikat v souvislosti se stranovou preferencí, ale signalizuje také dlouhodobý stres během vývoje. Jak souvisí žvýkání s asymetrií obličeje, studovala spolu s kolegy z dalších institucí doktorandka Katedry antropologie a genetiky člověka Alexandra Ibrová na kosterním materiálu z doby Velké Moravy.
Hřbitov nebo městský park? Kde se ptáci více bojí?
Přemýšleli jste někdy o tom, že když navštívíte hřbitov, ovlivňujete tím chování jeho obyvatel? Samozřejmě, ne zesnulých, ale těch ještě živých, jako například ptáků. Musí se vypořádat s vaší přítomností, zvyknout si na to, že v oněch místech chodíte, mluvíte, pracujete a měníte tak jejich stanoviště. Peter Mikula z Katedry Zoologie Přírodovědecké fakulty byl součástí mezinárodního týmu, který porovnával únikové chování ptáků na evropských hřbitovech a v městských parcích, aby zjistil schopnost ptáků přizpůsobit své chování různým podmínkám prostředí.
Věda - Vizualita - Vnímání
Na Přírodovědecké fakultě proběhla na začátku prázdnin neformální mezioborová konference (kolokvium) o významu vědecké ilustrace.
Jak zemřel Tycho Brahe (1546-1601)? Věda odhaluje možné příčiny úmrtí po více než 400 letech
Smrt slavného dánského astronoma Tycha Braha byla náhlá a kvůli okolnostem a příznakům, které u něj byly během jeho posledních dnů pozorovány, se dokonce předpokládalo, že mohl být i otráven. Předchozí studie však vyvrátily tuto spekulativní hypotézu o otravě a spíše se přikláněly k možnosti akutního onemocnění jako pravděpodobnější příčiny smrti. V roce 2010 byla provedena druhá exhumace Braheho těla s cílem nalézt odpověď, proč zemřel, a to i na svoji dobu, tak relativně mladý. Výzkum byl prováděn ve spolupráci dánských, českých a anglických týmů a podíleli se na něm také profesor Jaroslav Brůžek a doktorandka programu STARS Alizé Lacoste-Jeanson z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty.
Další dílek do zlativkové skládačky
Na rozdíl od rostlin a živočichů jsou jednobuněčné organismy zřejmě z veliké části ještě nepopsané, a to i v oblastech jinak značně prostudovaných. Mezi tyto jednobuněčné organismy, kterým říkáme protista, patří i zlativky (neboli chrysomonády). Jsou to bičíkaté řasy, z nichž některé na povrchu svého těla tvoří miniaturní křemičité šupinky různých tvarů. Jejich tvar a struktura jsou hlavním druhovým určovacím znakem zlativek. Zlativky jsou důležitou součástí jarního fytoplanktonu sladkých vod, kde mohou tvořit husté populace, dokud je postupem sezóny nepřerostou zelené řasy nebo sinice. Yvonne Němcová z Katedry botaniky PřF UK se svým kolegou E. Rottem z Innsbrucké university v Rakousku se zaměřili na prozkoumání druhové bohatosti zlativek vysokohorských jezer (1000 - 2500 m) v severním Tyrolsku. Rozšířili tak předchozí studie jezer z nižších poloh v té samé oblasti.
Jaké bylo původní složení lesního porostu na Šumavě a v Bavorském lese?
Pylové diagramy nám dávají informaci o tom, jak se dlouhodobě vyvíjela vegetace na určitém území. První diagram ze Šumavy a Bavorského lesa byl publikován v roce 1927 a představoval jeden z prvních kvalitativních pohledů na vývoj vegetace v této oblasti. Dnes existují kvantitativní modely rekonstrukce vegetace založené na pylových nálezech, které jsou už metodologicky pokročilé a představují základ pro konzervační ekologii a ekologii obnovy vegetace. Na Šumavě a v Bavorském lese se lesní manažeři, kteří mají za cíl obnovit původní skladbu lesa, řídí podle map přírodní potenciální vegetace, které nezahrnují dlouhodobou dynamiku skladby lesa. Právě tu se jala zkoumat skupina vědců z Katedry botaniky PřF UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a jejich kolegů z Velké Británie a Švýcarska.
Poodkrytá rozmanitost mikroskopických hub v Neotropech
O tom, že diverzita organizmů v tropických oblastech je málo probádaná, není třeba pochybovat. Platí to i pro mikroskopické vřeckovýtrusné houby, jejichž neprozkoumaná diverzita je neustále středem pozornosti mykologů jak v oblastech mírného pásma, tak v tropech. Tentokrát se Ondřej Koukol z Katedry botaniky PřF UK se svými kolegy z ČR i ze zahraničí v rámci tří expedic zaměřil na tropický rod Hermatomyces.
Dokážeme odhadnout nebezpečnost hada?
Ve společné studii se tým vědců z Karlovy Univerzity a ze Státní univerzity v Baku, Ázerbájdžán, zaměřil na vnímání strachu z hadů. Jde o jedno z témat, které je na naší univerzitě zkoumáno dlouhodobě, a výsledky jsou opravdu zajímavé. Tato studie je společným výsledkem projektů Evy Landové, Markéty Janovcové a Petry Polákové.
Pěvci jako indikátory znečištění
Život ve městě se již dlouhou dobu netýká pouze lidí, ale také množství druhů živočichů, které byly schopné se adaptovat ať už dobrovolně, či nuceně. Takovéto jednotlivé jedince či populace je možné označit za bioindikátory, jejichž výskyt či stav nám pomáhá určit kvalitu životního prostředí, ve kterém žijeme. I neustálý monitoring pomocí sítě automatizovaných i manuálních stanic o stavu ovzduší nám nedává tak komplexní zhodnocení jako stav živých organismů. Jedním z nich je i sýkora koňadra (Parus major), která je jedním z nejrozšířenějších pěvců napříč celou Evropou. Na její zoubek, respektive analýzu krve a peří, se podívala skupina odborníků z České zemědělské univerzity v Praze, z brněnské Masarykovy univerzity a z Univerzity Karlovy v Praze.
„Socioekonomická transformace a velikost zvířecí populace“ Jak se to rýmuje?
Z výsledků mezinárodního týmu vědců, jehož členem byl Přemysl Štych z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, to vypadá, že vývoj velikosti populace velkých savců ve státech východní Evropy byl výrazně ovlivněn proběhlou socioekonomickou transformací. Jak přesně? Dozvíte se dále.
Invaze versus rezervace
Územní ochrana přírody je letitým a osvědčeným způsobem ochrany přírody jako celku. Jaká je však role chráněných území v době postupující klimatické změny a současného působení nepůvodních invazivních druhů? Na to se zaměřil mezinárodní tým vědců včetně Petra Pyška z Katedry ekologie naší fakulty.
Unikne Bambi před jedovatými pesticidy?
Pesticidy jsou všude kolem nás. Při aplikaci se dostávají do zemědělské půdy, do ovzduší a do povrchové i podzemní vody. Nedávné zveřejnění výsledků analýz povrchových a podzemních vod z monitoringu ČHMÚ vyvolalo značné pozdvižení. Jak na tom je ale orná půda? Setrvávají zde pesticidy, které již byly zakázané, případně dochází ke vzniku dalších látek při jejich chemických reakcích, a jak moc jsou zdraví škodlivé? Na podrobnou analýzu se soustředil vědecký tým z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) spolu s Lukášem Brodským z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie z naší fakulty.
Změna klimatu a migrace na malých ostrovech: Složitější, než jsme si mysleli ...
Na souostroví Maledivy v Indickém oceánu jsou již nyní dobře patrné důsledky klimatické změny. Ostrovy jen o pár metrů převyšující hladinu oceánu trápí stoupající hladina, pobřežní eroze, změny v režimu monzunu a s tím spjatých dešťů. Jak na dané podmínky reagují místní obyvatelé? Na to se zaměřil mezinárodní tým vědců pod vedením Roberta Stojanova, bývalého pracovníka Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty, který v současné době působí v Migration Policy Centre na European University Institute v italské Florencii.
Jak zařadit porosty krkonošské tundry?
Změny krajiny a s tím související úbytek vhodných stanovišť pro organismy je jednou z hrozeb pro biodiverzitu. Tundra je díky měnícímu se hospodaření člověka a růstu teploty jedním z ohrožených biotopů a její vegetační pokryv se značně proměňuje. Využití snímků z dálkového průzkumu země je ideální metodou pro analýzu těchto změn. A na to se zaměřili naši kartografové společně s biology a odborníky z Polska a Krkonošského národního parku.
Světlo jako hybatel tvarové rozmanitosti smrkových jehlic
Jak smrkové jehlice svým tvarem reagují na intenzitu dopadajícího světla? Je v rámci smrkových větviček rozdíl v míře ozáření jednotlivých jehlic? Je velikost jehlic a tvar příčného řezu jehlicemi závislá na jejich orientaci na výhonu? Má ozáření větší vliv na tvar jehlic než koncentrace CO2? Tyto otázky se pokusila, pod vedením prof. Jany Albrechtové, zodpovědět doktorská studentka Zuzana Kubínová z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK ve spolupráci s kolegy z Fyziologického ústavu, Ústavu výzkumu globální změny a Botanického ústavu AV ČR.
KDE SÍDLÍ ALTERNATIVA?
Cílem článku Michaely Pixové bylo objasnit, jak společenské změny při transformaci ze socialismu ke kapitalismu podmiňovaly prostorové preference a rozmístění prostor využívaných alternativní kulturou v Praze.
Není povodeň jako povodeň
Povodně patří mezi přírodní katastrofy, které bychom mohli díky nevyzpytatelným změnám klimatu očekávat stále častěji. Abychom těmto procesům porozuměli, je nutné se podívat, čím jsou způsobeny a jak se mezi sebou liší. Blanka Gvoždíková a Miloslav Müller z Katedry fyzické geografie a geoekologie proto zhodnotili povodně v západní a střední Evropě z posledních 60 let.
Tající smrt
Není na Zemi místo, které by nebylo dotčené lidskou činností. I téměř neobydlené oblasti naší planety byly a jsou pod neustálým tlakem lidské společnosti. Již více než sto padesát let dochází ke kontaminaci Arktidy toxickými látkami z průmyslových oblastí, jejichž přenos je umožněn atmosférickou cirkulací na velké vzdálenosti. Jaká úskalí představuje změna klimatu a zvýšené tání ledovců a jakým způsobem tyto procesy ovlivňují mikrobiální život na Grónském ledovcovém štítě? Výzkumu mikrobiálních procesů na ledovcích se s týmem vědců věnuje i Marek Stibal z Katedry ekologie PřF UK.
Komunitní zahradničení v Praze
V Severní Americe a západní Evropě se ve městech již více než sto let vyvíjí fenomén městských a komunitních zahrad. Zatímco zahrádkové osady byly typické i pro mnohá města východní Evropy, trend komunitních zahrad se zde začíná objevovat až v poslední době. Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje ukazuje na příkladu Prahy, jaké jsou podobnosti a rozdíly se zmíněnými kolébkami daného fenoménu.
Kam se podělo agrolesnictví?
Spojení pěstování dřevin spolu se zemědělskou výrobou, jak rostlinnou, tak živočišnou, má již historickou tradici. Za hlavní výhody se považují především zvýšený obsah půdních živin, změna mikroklimatu a ochrana půdy. Jaké bylo agrolesnictví na území Česka v minulosti a jak je na tom dnes? Na to se blíže podívali Jana Krčmářová z Etnologického ústavu AV ČR a Leoš Jeleček z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Práce antropologů v komerční archeologii
Při práci na odkrývání lidských pozůstatků v rámci komerční archeologie jsou antropologové často omezeni jak finančními, tak časovými možnostmi, a sběr plnohodnotných informací je tím pádem značně obtížný. Proto je třeba zrychlit, zlevnit a zjednodušit technologie a pracovní postupy, a zároveň zvýšit spolupráci mezi antropology, archeology a developery tak, aby se dosáhlo co nejefektivnějších výsledků. Na tyto postupy a jejich účinnost se spolu s kolegy zaměřila Erika Průchová z naší fakulty při nedávném odkrývání tří hřbitovů v pražském Karlíně.
Jak vzdorujeme povodním? Vliv má i výška přízemí
Právě si připomínáme dvacet let od velkých povodní na Moravě. Velká voda pak zasáhla území Česka ještě několikrát a vždy znamenala velké nebezpečí a přinesla ztráty na životech i majetku. S nevyzpytatelnými dopady změn klimatu se dá předpokládat, že extrémních událostí, jako jsou povodně může přibývat. Robert Stojanov s dalšími kolegy z českých univerzit a University London College se zajímali o to, jak obyvatelé žijící podél toku řeky Bečvy vzdorují povodním.
Napomáhá železo nádorovým „superbuňkám“ uniknout léčbě?
Jedná se o druhý nejrozšířenější kov na zemi a o podstatný biogenní prvek. Průměrný dospělý člověk jej v těle nosí cca 3-4 gramy. Železo je pro člověka užitečné nejen ve formě trubky či kladiva, nepostradatelné je také pro správnou funkci buněk, ve kterých se účastní řady metabolických procesů. Možnou úlohou železa při rozvoji rakoviny se zabývá článek, publikovaný ve spolupráci Akademie věd ČR a Katedrou genetiky a mikrobiologie PřF UK v časopise Oncotarget.
Vydry versus rybáři: Loví ryby stejných druhů a velikosti?
Vypouštění ryb z líhnišť do vodních toků je běžnou metodou v rybářském průmyslu, díky které se rozšíří přirozená populace ryb a rekreační rybáři tak mají co chytat. Nachází-li se ale na daném toku vydra říční, jeden z nejvýznamnějších predátorů sladkovodních ryb v Evropě, dochází mezi rybáři a ekology ke sporům. Rybářům se nezamlouvá, že vydry loví jejich cíleně vysazené ryby a pro ně jich tím pádem zbývá méně. Je tomu ale opravdu tak?
Příběhy ukrajinských migrantů
Jsou největší skupinou cizinců v Česku. Známe však jejich osudy? Rodina či vztah se svou domovinou jsou faktory, které formují finanční chování migrantů. To na základě rozhovorů analyzovala Eva Janská s kolegyněmi z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty a univerzitního Centra pro teoretická studia.
Co nechrání les, to odnese voda
V důsledku klimatických změn a nepříznivých vlivů na lesní ekosystémy došlo v posledních desetiletích k nárůstu ploch lesů zasažených kůrovcem, a to jak v Severní Americe a Asii, tak také v Evropě. Jedním z těchto lesů byla také Šumava. Má stav lesa vliv na odtok a na koncentraci rozpuštěných iontů v průběhu jednotlivých srážko-odtokových epizod? Podrobným výzkumem ve čtyřech lesních povodích s různým stupněm poškození lesních porostů se ve spolupráci se Stockholmskou univerzitou zabývala studentka Ye Su a profesor Jakub Langhammer z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Věda a spolehlivý odhad pohlaví podle lidské pánve v bioarcheologii a forenzních vědách
Když se naleznou lidské kosterní pozůstatky, je potřeba nejprve zjistit, o jak starý nález se jedná. Pokud je nález mladší než 20 let, musí se podle zákona pátrat po totožnosti jedince. Zjišťujeme proto parametry biologického profilu, mezi které patří nejen pohlaví, ale i věk, výška a populační příslušnost. Odhad pohlaví je zásadní, protože pomáhá při zjišťování ostatních osteobiografických parametrů.
Pořád holdujeme marihuaně?
To, že se najde mezi mladými lidmi hodně uživatelů návykových látek včetně marihuany, je všeobecně známo. Jaký je ale vývoj tohoto neblahého jevu a jak jsme na tom ve srovnání s Evropou? Na to odpovídá studie, jejímž autorem je Ladislav Kážmér z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.
Odkud kam vedou naše cesty?
Lidské aktivity se vyznačují nerovnoměrným rozmístěním v prostoru. Pokud něco potřebujeme, musíme za tím cestovat. Vznikají tak regiony spjaté vztahy, cestami lidí. Regiony v podobě jádra a zázemí jsou pak nejčastější prostorovou formou těchto vztahů. Takové funkční regiony v Česku se snažily vymezit Miroslav Marada z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty společně se Stanislavem Kraftem z Jihočeské univerzity.
Vojenské újezdy, ptačí útočiště?
V posledních několika desetiletích došlo na evropském kontinentě k zásadním změnám ve využití půdy - k masivní zástavbě, intenzifikaci zemědělské produkce, výsadbě monokultur a k celkovému poklesu různorodosti krajiny. V důsledku těchto aktivit začalo docházet ke snižování biodiverzity, přičemž její stav se často odvozuje z výzkumu ptačích populací. Ondřej Bušek a Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumali, zda vojenské újezdy, které představují relativně "nezasaženou" krajinu, skýtají útočiště pro ohroženou biodiverzitu.
Účinná politika rozvoje venkova?
V posledních desetiletích se mění pozice a pojímání venkova v celém světě. Oblasti tradičně spjaté se zemědělstvím jsou nyní zasaženy procesy suburbanizace nebo vývojem informačních technologií. Na tyto výzvy a socioekonomický vývoj se snaží reagovat i politika rozvoje venkova Evropské unie. Reaguje však dostatečně? Na to se zaměřil Viktor Květoň z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje společně s kolegy z Vysoké školy ekonomické.
Krása a nebezpečí jezera Iskanderkul v pohoří Tien Shan
Vysokohorská jezera utvářejí často velmi malebné scenérie s křišťálově čistou vodou lemovanou vysokohorskými kulisami, vyznačují se však také poměrně krátkou „životností“ a vysokou dynamikou vývoje, který je často svázán s rizikovými procesy, např. s průvalovými povodněmi. Příkladem vysokohorského jezera se zajímavou historií je jezero Iskanderkul v pohoří Tien Shan, tedy v "Horách duchů". Jaká byla historie vzniku tohoto jezera, které nese jméno Alexandra Velikého, a jaký bude jeho další možný vývoj s ohledem na probíhající globální změny? Těmito otázkami se zabývali geomorfologové Adam Emmer a Jan Kalvoda z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Tajemné cesty vody
V souvislosti s častějšími hydrologickými extrémy, mezi které patří sucho a povodně, je v současné době stále aktuálnějším tématem hydrologický cyklus a proces odtoku a retence vody ve všech částech naší krajiny. Mezi ně patří i rašeliniště, která jsou hojně zastoupena v pramenných oblastech a mají zásadní vliv na odtokový proces, přičemž jejich funkce v odtoku nebyla zatím zcela jednoznačně vysvětlena. Proto se Lukáš Vlček a Kristýna Falátková z Katedry fyzické geografie a geoekologie ve spolupráci s Univerzitou v Curychu rozhodli pomocí pokusů část těchto procesů objasnit.
Chalupář, kam se podíváš
S druhým bydlením, rekreací na chatách a chalupách má zkušenost téměř každý Čech. Tradice znásobená za normalizace žije dále svým životem a Češi stále vyrážejí do zhruba půl milionu svých druhých domovů za rekreací a odpočinkem. Jak ale rekreanti ovlivňují sociální prostředí v obcích a komunitách, do kterých vyrážejí? Na to se zaměřily odbornice z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Tereza Kůsová, Dana Fialová a Marta Hučínová.
Kdo voní českým teenagerům
Určitě jste si všimli, že někteří lidé nám voní víc a někteří zas tak úplně ne. Mezi ty, kteří nám tolik nevoní, by podle předchozích výzkumů mohli, nebo snad přímo měli, patřit příbuzní jedinci opačného pohlaví. Dřívější studie navrhují, že v průběhu puberty, kdy dochází k sexuálnímu dospívání, se u člověka objevuje změna ve vnímání tělesných vůní příbuzných opačného pohlaví a ti nám přestávají příjemně vonět. Averze k jejich tělesnému pachu by tak měla zabránit potenciálnímu křížení mezi blízce příbuznými jedinci. K jakým změnám v preferencích vůní ostatních tedy dochází u českých dětí v průběhu puberty?
Nová dimenze archeologie
Když se řekne archeologický průzkum, pak si zřejmě většina lidí představí buď vědce sedícího na okraji jámy se štětečkem odmetávajíc písek z egyptských pokladů nebo dloubajícího dlátkem do země. Nicméně archeologický průzkum může zahrnovat i použití hrubé síly typu krumpáč, ale třeba také mikrobiologický průzkum půdních bakterií a hub. Už dlouhou dobu archeologové zkoumali běžné aspekty půdní chemie jako pH nebo mikročástice, ale v posledních letech se zajímají i o půdní mikrobiologická společenstva, která se vlivem člověka mění.
Kde se u nás vzdělávají děti imigrantů?
Do České republiky přichází stále více imigrantů a jejich počet od pádu komunismu a zejména od vstupu do Evropské unie rok od roku roste. Řada z nich se u nás plánuje dlouhodobě usadit a založit rodinu. A právě děti cizinců je nesmírně důležité úspěšně začlenit do společnosti a poskytnout jim kvalitní vzdělání na českých školách. Jiří Hasman z naší fakulty se ve spolupráci s kolegy z Pedagogické fakulty UK zaměřil na rozložení žáků z imigrantských rodin v jednotlivých regionech republiky a na jejich případnou koncentraci v konkrétních školách v dané oblasti.
Nekróza jasanu aneb Tudy vede cesta
Nekróza jasanu je vážnou nemocí některých druhů jasanů (především evropských druhů Fraxinus exelsior a F. angustifolia), kterou způsobuje vřeckovýtrusná houba druhu Hymenoscyphus fraxineus. Mezi její projevy patří předčasné vadnutí listů, které pokračuje odumíráním výhonů a větví až celého stromu. Typickým příznakem jsou hnědé až černé nekrotické léze na listech a řapících. Ačkoli se tato nemoc šíří Evropou již od 90. let minulého století a bylo jí věnováno poměrně dost vědecké pozornosti, stále nebylo jasně potvrzené, zda infekce listového řapíku pokračuje dále do výhonu, nebo je-li výhon infikován samostatně. Skupina vědců z Katedry botaniky PřF UK a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví proto přišla s promyšleným designem odběru, díky němuž bylo možné pochybnosti o způsobu infikování stromu objasnit.
Vrátí se původní život do tatranských jezer?
V druhé polovině 20. století docházelo k neuváženému znečišťování ovzduší, které následně způsobilo mimo jiné okyselení povrchových vod. Vzhledem k přesunu srážek na velké vzdálenosti došlo k největšímu snížení pH právě v oblastech daleko od průmyslových oblastí, a to na horách, kde jsou vody chudé na minerály i organické látky. Výzkum acidifikace jezer je proto stále aktuálním tématem, jelikož nám částečně ukazuje, jak na tom je a bylo naše ovzduší. Kromě pH a chemického složení je možné složení vod zkoumat i pomocí nepřímých (tzv. proxy) ukazatelů. Tým vědců ze Slovenska a naší fakulty se proto zaměřil na jeden z nich: složení planktonu v 50 tatranských jezerech.
Beton na okrajích měst
Výstavba nových domů, silnic a dalších lidských výtvorů na zemském povrchu patří mezi těžko zvratitelné procesy měnící tvář krajiny. Nárůst rozlohy takových ploch je znatelný po celém světě a střední Evropa nepředstavuje žádnou výjimku. Nejdominantnější je takový proces v blízkosti velkých měst, a proto se autoři – Přemek Štych a Lukáš Holman z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie naší fakulty společně se slovenskými kolegy – zaměřili na změny probíhající v okolí Prahy a Bratislavy.
O stavu lesních ekosystémů s Filipem Oulehle
Mgr. Filip Oulehle, Ph.D. je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a zároveň jedním z předních odborníků na problematiku biogeochemie přírodě blízkých ekosystémů. V současné době pracuje v České geologické službě, částečně v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a jako externí pracovník PřF UK, přičemž se zaměřuje na koloběhy ekologicky významných prvků (zejména C, N, P, S, bazické kationty), jejichž změna je narušena jak lidskou činností, tak změnou klimatu. Podílí se na českých i mezinárodních projektech, jedním z nich je i projekt GEOMON (=GEOchemický MONitoring), který byl založen v roce 1994 a stále probíhá. Hlavní náplní tohoto projektu je komplexní hodnocení časových změn ve složení jednotlivých složek ekosystému - srážky, půda a odtok v síti malých lesních povodí, která reprezentují hydrologický režim různých oblastí. V souvislosti s 9. mezinárodní konferencí BIOGEOMON, která proběhla koncem srpna 2017 v Litomyšli, nám Mgr. Filip Oulehle, Ph.D. odpověděl na otázky týkající se zákonitostí acidifikace, prováděných opatření a v současné době probíhajícího výzkumu.
Rašeliniště: nádrž, nebo houba?
Poslední dobou jsme svědky rostoucího počtu hydrologických extrémů včetně povodní. Pro jejich hodnocení je nutné se zaměřit na místa, kde odtok vzniká – na pramenné oblasti. Katedra fyzické geografie a geoekologie již několik let rozvíjí pod vedením prof. Janského svůj projekt na Šumavě, kde se zaměřuje na srážkové a odtokové poměry. V jednom z nejnovějších výzkumů se pak kolegové Lukáš Vlček, Jan Kocum, Bohumír Janský, Luděk Šefrna a Šárka Blažková zaměřili na vliv rašelinišť na odtok.
Naši biologové a mikroskopické houby v novém čísle časopisu Živa
Vědci z naší fakulty se podíleli na novém tematickém čísle přírodovědného časopisu Živa, tentokrát o mikroskopických houbách. Ty jsou nesmírně zajímavé pro evoluční biologii, medicínu, biotechnologie i bezpočet dalších oborů. Ostatně seznamte se s nimi sami!
Stěhování ježčích národů
Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly během čtvrtohor. Naprostá většina živočichů obývajících v současnosti střední Evropu přežila jednotlivé doby ledové v omezených územích s příznivějšími klimatickými podmínkami, než panovaly v okolí. Taková území se nazývají refugia. Příznivější podmínky obnášely nejenom vyšší teploty, ale především vyšší vlhkost. Z tohoto důvodu se některá refugia překvapivě nenacházela v jižních oblastech Evropy, ale ve střední Evropě, a to dokonce v horách, protože zde padalo více srážek.
Žížaly, vládci uhlíku?
Žížaly představují kromě bakterií a hub nepostradatelnou součást půdního komplexu a jsou klíčové pro rozklad hmoty. Svým působením zejména provzdušňují a fragmentují půdní hmotu, dále také zvyšují mikrobiální aktivitu v půdě a přispívají k tvorbě humusu. Díky jejich aktivitě dochází k přeměně složitých organických sloučenin na jednoduché, které jsou dostupné pro rostliny. Vzhledem k jejich důležitosti i mimo jiné v oblasti zemědělských aktivit člověka, je tento poměrně jednoduchý organismus v hledáčku společnosti již po dlouhou dobu. Předešlé studie naznačovaly, že by mohla činnost žížal souviset i se snížením ztráty uhlíku z půdy. Mění žížaly chemické složení půdní organické hmoty? Vědecký tým pod vedením Šárky Angst složený mimo jiné z odborníků působících na Univerzitě Karlově v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Technické univerzitě Mnichov se zaměřil na otázku změn ve kvalitě půdní organické hmoty v důsledku aktivity žížal.
Nové senzory odhalí poškození DNA
Nový model pro in vitro klasifikaci potencionálně genotoxických chemikálií, tedy látek poškozujících genetickou informaci ukrytou v DNA, to je práce docenta Vlastimila Vyskočila a jeho týmu z Katedry analytické chemie. Jejich výzkum znatelně usnadní rozpoznávání poškození DNA a jeho původců.
Těžba uranu bude ještě dlouho ovlivňovat proudění podzemní vody
Dřívější těžba uranu ve Stráži pod Ralskem bude mít ještě za třicet let výrazný vliv na životní prostředí, ať už jde o chemickou kontaminaci či odčerpávání zásob vody. Tomáš Lipanský z Přírodovědecké fakulty se zabýval vlivem těžby na hladinu a proudění podzemní vody, který bude možné pozorovat i za několik desítek let. Jedná se tak o největší zásah do režimu podzemních vod na území Česka v historii.
Zelená míle
Fragmentace krajiny, neboli její rozdělení na menší plošky, má zásadní vliv na život a rozšíření nejen jednotlivých druhů živočichů, ale i rostlin. V důsledku zemědělství a výstavby liniových prvků v krajině – jako cest a silnic – dochází k omezení jejich šíření i na místech, která jsou pro ně optimální. Jaký vliv má na rozšíření jednotlivých druhů rostlin typ obhospodařování, izolace a vlhkost stanoviště? Podrobným výzkumem jednotlivých lučních společenstev ve fragmentované krajině se zabýval vědecký tým botaniků a ekologů vedený Petrou Janečkovou z Jihočeské univerzity a Štěpánem Janečkem z naší fakulty.
Sníh ochraňující půdu
Antarktický poloostrov patří mezi oblasti s nejrychlejším vzrůstem teplot vzduchu za posledních padesát let. Ten vede k tání tamních ledovců. Zatímco dopady oteplování na ledovce jsou zřejmé, v případě permafrostu zůstávají z velké části nepoznané. Podle výpočtů se předpokládá, že právě tání věčně zmrzlé půdy, permafrostu, bude jedním z největších producentů skleníkových plynů oxidu uhličitého (C02) a metanu (CH4) v 21. století. Proto se Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie rozhodl společně s brněnskými kolegy prozkoumat souvislosti mezi meteorologickými podmínkami, sněhovou pokrývkou a aktivní vrstvou rozmrzající půdy.

Akce dokumentů