E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Články

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších vědeckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Lesní pastva – ztracená a znovunalezená paměť krajiny?
Vlivem člověka se mění krajina a její využití. Dříve relativně častý typ pastevní krajiny s rozvolněným porostem stromů v průběhu minulého století téměř vymizel. Tento významný biotop mnoha druhů živočichů a rostlin byl přeměněn v pastviny či pole nebo zarostl lesem. Dnes však znovu vznikají nové plochy lesních pastvin. Jak se jejich existence proměňovala od první poloviny 19. století, to zkoumali vědci z ČZU, Kodaně, Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví a také Jaroslav Vojta, botanik z Katedry botaniky naší fakulty.
Bariéry inovací – jaké za hlavní považují podnikatelé a jaké výzkumníci?
Soutěž v dnešní globální ekonomice je založená na znalostech a inovacích. Konkurenceschopní jsou jen ti, kteří dokáží držet krok s překotným vývojem, a to platí i na úrovni regionů. Pomáhají vznikající inovační strategie v méně vyspělých evropských regionech udržet vysoké tempo? To studovali Jiří Blažek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje společně s kolegou Pavlem Csankem z Jihomoravského inovačního centra v Brně.
Nový druh netopýra z Arábie
Čeští vědci, mimo jiné z naší Katedry zoologie, objevili v jižní Arábii nový druh netopýra z rodu Pipistrellus, kterého pojmenovali Pipistrellus dhofarensis podle oblasti Dhofár, kde byl popsán. Jedná se o osmý druh pipistrelloidního netopýra z Arábie (tzn. ze skupiny drobných netopýrů rodů Pipistrellus, Neoromicia, Vansonia a Hypsugo) a o čtvrtý endemický druh netopýra dhofárského regionu, kteří byli shodou okolností všichni objeveni toutéž skupinou vědců.
Je předměstí bezpečné místo k životu?
Jak se obyvatelé suburbií cítí bezpečně ve svém domově? Liší se názory na bezpečí lokalit podle druhů kriminality a skupin populace? Tyto a mnohé další otázky si položili ve svém výzkumu Jana Temelová, Jakub Novák a Jana Jíchová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Husa velká pod vlivem klimatických změn
Pravidelná migrace je fenomén, který využívá mnoho druhů ptáků k zajištění optimálních podmínek z hlediska teploty, dostupnosti potravy i nejpříznivějších hnízdních lokalit. V posledních desetiletích jsme však svědky klimatických změn, které mají zásadní vliv na chování a rozšíření jednotlivých druhů rostlin i živočichů. Jak je na tom z hlediska vývoje posledních cca 60 let husa velká (Anser anser), největší z rodu Anser? Otázkou migrace se zabýval vědecký tým pod vedením Michala Podhrázského ze ZOO Dvůr Králové a Katedry zoologie PřF UK.
Kdo s koho – jehličnany versus listnáče
Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu ale skutečně tak? Jsou listnaté lesy opravdu těmi původními? Posuďte sami na základě článku botaniků z Botanického ústavu AV ČR a Katedry botaniky naší fakulty.
Parazitické organismy, které decimují včely, mají vliv i na jejich symbiotické bakterie
Výraz „mikrobiom“ se stává v biologii i lékařství stále větším trendem. Co to znamená? Jde o společenství mikroorganismů uvnitř těl jiných organismů i na jejich povrchu. Hodně se mluví o důležitosti lidského střevního, kožního a dalšího mikrobiomu pro správné fungování imunity, zažívání i dalších procesů. Mikrobiom ale samozřejmě nemají jen lidé! Mezinárodní tým pod vedením docenta Huberta z Katedry ekologie se podíval na to, jak se mění mikrobiom včel napadených patogeny. Jde o zásadní otázku, jelikož na opylování rostlin včelami silně závisí i naše společnost!
Kde padají v Krkonoších laviny?
Krkonoše jsou sice naše nejvyšší hory, mezi kategorie velikánů ale nepatří. Přesto ani zde nejsou nebezpečné sněhové laviny výjimkou a mají na svědomí lidské životy. Kudy laviny skutečně padají a kde hrozí, že padat začnou, zkoumali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR a Pardubické univerzity. Výsledkem jejich práce je mimo jiné mapa, na jejímž zpracování se podíleli Lucie Červená a Jakub Lysák z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie naší fakulty.
Prastaré pohlavní chromosomy umožňují molekulárně určit pohlaví ohrožených želv
Způsob, jakým je v průběhu ontogenetického vývoje určeno pohlaví živočichů, je zásadní na úrovni jedince i populace. Pohlaví je buď určeno genotypem, nebo vlivy prostředí, nejčastěji teplotou během inkubace. U teplokrevných amniot (ptáci a savci) je pohlaví určeno genotypem: pohlavními chromosomy, které jsou neobyčejně evolučně stabilní. Oproti tomu u plazů se pohlavní chromosomy považovaly za nestabilní a poměrně časté je u nich určení pohlaví vlivy prostředí. Pohlavní chromosomy byly objeveny i u dvou druhů želví čeledi kožnatkovití (Trionychidae). Skupina vědců zahrnující dva badatele z Katedry ekologie se pokusila zmapovat vznik pohlavních chromosomů u této čeledi. Ukázali, že jejich pohlavní chromosomy jsou stabilní v čase minimálně stejně jako u ptáků. Zároveň přišli na spolehlivý způsob, jak molekulárně určit pohlaví jedince, což může pomoci při ochraně ohrožených želvích druhů.
Jaká byla strategie pravěkých zemědělců?
Obiloviny patří mezi základní zdroje výživy dnešního obyvatelstva. V průběhu několika tisíciletí však prošlo jejich pěstování změnami. Jaké plodiny byly preferovány v raných počátcích zemědělství na území dnešní České republiky a co mělo na jejich konkrétní výběr největší vliv? Nejen tím se zabývala archeoložka Dagmar Dreslerová spolu s Petrem Kočárem a Adélou Pokornou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a Tomášem Chumanem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Aplikovaní geologové součástí mezinárodního vzdělávacího projektu
Aplikovaní geologové z naší fakulty již třetím rokem spolupracují na mezinárodním vzdělávacím projektu TESEUS, který je zaměřený na udržitelné a efektivní využití přírodních zdrojů. V rámci tohoto projektu se řeší optimální využití a zlepšování vlastností půdy, zvětralých hornin, vody, ale i recyklovatelných materiálů, které mohou nalézt využití jako stavební podloží nebo stavební materiál. V současnosti v rámci projektu proběhly dvě mezinárodní konference, ale také česko-německý hydrogeologický terénní kurz.
Pro boj s parazity je třeba znát jejich zbraně. Patří mezi ně i enzymy štěpící bílkoviny?
Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování enzymů parazita, včetně bílkoviny štěpících proteáz, snad může do budoucna pomoci v boji s touto nákazou.
Krajina měnící se před očima
Transformace z komunistického režimu s sebou kromě změn společenských, politických a ekonomických přinesla i významnou proměnu krajiny, na kterou právě zmíněné dílčí sektory působí. Lucie Kupková z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a Ivan Bičík z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty demonstrují hlavní změny krajiny mezi lety 1990 a 2010. Jsou jimi zatravňování, zalesňování a urbanizace.
Jak se starat o horské lesy Šumavy
Národní park Šumava je relativně často k vidění na předních stranách denního tisku či na obrazovkách domácího televizního zpravodajství. Mnohé vědce, politiky, aktivní a místní obyvatele, pracovníky Správy Národního parku i těžařských firem zaměstnává otázka, jak Národní park dále spravovat. Doporučení k managementu unikátního území v poslední době zasaženého větrnými kalamitami a přemnožením lýkožrouta lze najít v představovaném článku z pera odborníků na Šumavu z naší fakulty, Zdeňky Křenové a Pavla Kindlmanna, a Vladimíra Zývala z ČZU.
Nová třetihorní šídla z Podkrušnohoří
Během třetihor v období oligocénu a miocénu, zhruba před třiceti čtyřmi až dvaceti miliony let, bychom dnešní mosteckou pánev těžko poznali. Místo zarůstajících výsypek zde v Českém středohoří a v Doupovských horách bouřily sopky. Bylo tu podstatně tepleji a biodiverzita byla podstatně vyšší. Někteří blízce příbuzní členové třetihorní podkrušnohorské fauny nás však naštěstí dodnes neopustili. Mezi ně patří například šídla.
Doba ledová: byly horské ledovce v Jizerských horách?
Území České republiky bylo během čtvrtohor součástí převážně nezaledněné oblasti mezi pevninským ledovcem na severu a rozsáhle zaledněnými Alpami na jihu. Nicméně se ukazuje, že zalednění Českého masívu mohlo mít větší rozsah, než se předpokládalo. Indicie o zalednění Jizerských hor přinášejí geomorfologové Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK společně s polskými kolegy.
Jakou strukturu má globální systém mezinárodní migrace?
Globální systém mezinárodní migrace je značně složitý, neboť směřování jednotlivých migrantů a jejich skupin je ovlivněno velkým množstvím různorodých a v čase se proměňujících faktorů a motivací. Josef Novotný a Jiří Hasman z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty vytvořili na základě sledování prostorové příbuznosti migračních skupin síťový model, který umožňuje originálním způsobem analyzovat strukturu tohoto systému.
Může netopýr velký létat i za hibernace?
Jelikož je tělesná teplota úzce spjata s fyziologickými funkcemi, hibernující živočichové jsou během stavu strnulosti většinou neaktivní, nereagují na okolní podněty a zůstávají imobilní. Typickými představiteli tohoto chování jsou letouni čeledí Vespertilionidae a Rhinolophidae. U některých druhů savců včetně vačnatců, lenochodů, hlodavců a devíti druhů netopýrů však byly zaznamenány pohyby při tělesné teplotě mezi 10 a 14 °C. Je možné, aby se netopýři pohybovali během hibernace i bez zvýšení tělesné teploty?
Hlíva ústřičná na dekontaminaci půdy
K dekontaminaci znečištěných půd se čím dál častěji používají biologické metody. Nejen v případě ropné kontaminace může být velmi účinná hlíva ústřičná, známá spíše z kuchyně. Vědci z naší fakulty toto spolu s dalšími kolegy potvrdili, když porovnávali různé dekontaminační metody na zamořené jílovité půdě v ropné rafinerii v Itálii.
Mají lejsci tajnou zbraň pro úspěch při intimnostech?
Samečci lejsků bělokrkých (Ficedula albicollis) dávají své rodičovské a genetické kvality najevo pomocí svých sekundárních pohlavních znaků, jako je například zbarvení. Zároveň mezi sebou soupeří o nejlepší teritorium, aby mohli samičkám nabídnout více než ostatní. Samice pak zváží všechna pro a proti a vyberou si pro sebe toho nejlepšího partnera. To ale nutně neznamená, že se zrovna on stane biologickým otcem jejich potomků, a proto se u lejsků předpokládá soutěžení spermií mezi sebou. Mají tedy zbarvení, brzké obsazení teritoria a velikost spermií vliv na úspěch při páření?
Vaření s meteorologickými kuchařkami
V Evropě je možné sledovat probíhající klimatické změny. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se předpokládá zejména nárůst průměrných ročních teplot, nárůst množství zimních srážek a dlouhodobější a intenzivnější letní sucha. Není to ovšem tak jednoduché. Klima i místní počasí zásadně ovlivňují typy atmosférické cirkulace. Monika Cahynová spolu s Radanem Huthem z Katedry fyzické geografie a geoekologie zkoumali a popsali vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy.
Strdimilové – ptačí opylovači
Každý si jistě dokáže představit drobné ptáky kolibříky, jak třepotají křídly ve vzduchu a sají nektar z květu. Mezi kolibříky a květinami, které opylují, se vytváří pevné pouto. Zobáky kolibříků jsou protáhlé a úzké, aby co nejlépe zapadly do dlouhých trubicovitých květů bohatých na nektar. Květina umisťuje pyl či blizny na svých květech tak, aby při návštěvě kolibříka došlo k co nejefektivnějšímu opylení. Takováto situace, kdy se organismy společně vyvíjejí a upevňují vztah mezi sebou, se nazývá koevoluce. Vědci z Katedry ekologie zaznamenali obdobný způsob získávání potravy i u afrických strdimilů.
Osamělý lovec v srdci Evropy
Šakal obecný (Canis aureus) je šelma, která pochází z jižní Eurasie. V posledních desetiletích dochází k přesunům některých druhů na severozápad. To může být způsobeno jednak vlivem měnícího se klimatu, kdy dochází k přesunům a šíření i na území, která pro ně dříve byla k životu nevhodná. Další možnou příčinou je lidské přetváření krajiny a nedostatek přirozených predátorů, kterým je u šakala, kromě člověka, téměř výhradně vlk. Může šakal obecný přežít a zdomácnět i v České republice? To zkoumala studentka Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.
Fenomén farmářských obchodů v Česku
Jaké jsou příčiny nedávné expanze farmářských obchodů v České republice? Je všechno zde prodávané zboží tuzemského původu? S jakými problémy a překážkami se potýkají majitelé tohoto typu obchodů? O těchto a mnoha dalších tématech týkajících se farmářských obchodů se můžeme dočíst v článku Marie Syrovátkové z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.
Mikroskopičtí obyvatelé antarktických vod
Antarktida je bezesporu nejdivočejší a nejméně probádaný kontinent Země. V nepříznivých podmínkách, které panují především na antarktické pevnině, dokáže trvale přebývat jen málo organismů. Přestože na jižním pólu stojí již 60 let nepřetržitě obývaná stanice, stále se návštěvou Antarktidy může pochlubit jen málo lidí. Z Přírodovědecké fakulty ji však několik lidí navštívilo a mezi nimi i T. J. Kohler z Katedry ekologie. V jeho případě to bylo McMurdovo údolí a Rossův ostrov ve východní části Antarktidy (situované nejblíž k Novému Zélandu).
Krasavci a násilí v partnerských vztazích
Želvy mají často na těle pestrou kresbu, kterou uplatňují v komunikaci s příslušníky vlastního druhu, ale často i s živočichy druhů odlišných. Přestože jsou plešaté, mnohdy zaujmou svůj protějšek pestrobarevnou hlavou. A kdo ví, možná i jejím myšlenkovým obsahem. Ten je rozhodně složitější, než si lidé donedávna mysleli. Každopádně čím vyzývavější mají barevný ,,účes“, tím méně dochází k partnerskému násilí. Jak to souvisí s velikostí těla a konkrétními projevy chování?
Pražské banky v cizích rukou
Geografickému rozmístění a chování bank v prostoru se poslední dobou věnuje čím dál tím více autorů. To, kdo a odkud rozhoduje a vlastní ekonomickou moc, se poté zrcadlí i v širších souvislostech a rozvoji jednotlivých regionů. Většina dosavadních výstupů pojednává o nejvýznamnějších bankovních centrech. Jiří Blažek a Ilona Bečicová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje proto analyzovali vývoj bankovního sektoru v Praze s důrazem na výhody a nevýhody spojené s převzetím většiny českých bank zahraničními bankami.
Větší varan útočí
Setkání varana s varanem se může zvrtnout v poměrně agresivní záležitost, chtějí-li si vyříkat, kdo má navrch. Nejenže bývá spor často nebezpečný, ale je i energeticky náročný. Nebylo by tedy špatné umět odhadnout protivníka a zvážit svoje šance předem. V první rituální fázi varaního konfliktu se samci předvádí jeden druhému. Dokážou na základě velikosti protivníka odhadnout, kdo s koho, a podle toho zvolit správnou strategii?
Kategorizováním na pomoc v boji proti invazivním rostlinám
Ze všech nepůvodních organismů v Evropě jsou druhově nejvíce zastoupenou taxonomickou skupinou rostliny. Mohou mít negativní dopad jak na původní evropskou flóru, tak na člověka. Pro účinné zvládání biologických invazí je důležité kategorizovat invazivní druhy rostlin podle jejich dopadu na prostředí. Právě to se rozhodli provést Zuzana Rumlerová a Petr Pyšek z Katedry ekologie a ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť zjišťovali environmentální a socioekonomický dopad 128 invazivních druhů rostlin v Evropě.
Vztah mezi umělou potratovostí a antikoncepcí v Česku a Slovensku
Je v Česku a Slovensku podobný trend vývoje umělé potratovosti? Jak moc je ovlivněn využíváním moderních antikoncepčních metod? Jak se liší tyto státy v postoji k provedení UPT (umělého přerušení těhotenství? Těmito a mnoha dalšími tématy se zabývala ve svém článku Jiřina Kocourková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kukaččí ruská ruleta
Kukačky jsou notoricky známí hnízdní parazité. Sotva hostitelský rodič na chvilku vytáhne paty z hnízda, už má doma kukačku. Ta nejenže do hostitelského hnízda naklade vlastní vejce, ale navíc ještě většinou vystrčí jedno původní. Podle čeho ale kukačka vybere, které hostitelské vejce odstranit, aby mělo její vlastní mládě největší šanci na přežití?
Všudypřítomné sinice a jak na ně
Dostupnost a kvalita vody jsou jedním z limitujících faktorů rozvoje lidské společnosti. Vzhledem k probíhající klimatické změně a neustálému znečišťování vodních zdrojů je třeba věnovat stále větší úsilí zajištění kvalitní pitné i užitkové vody. Řada doposud používaných procesů a technologií již v dnešní době nedostačuje a pro zajištění špičkové kvality pitné vody je třeba hledat postupy nové. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto stále pracují na zdokonalení metod úpravy vody, tentokrát v souvislosti s neustále rostoucím výskytem sinic a zvyšujícím se množství organických látek jimi produkovaných.
I včely si hlídají svá hnízda. Anebo ne?
Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže či ostružiníku. Stejně jako včela medonosná, jsou dobří opylovači, oproti nim jsou ovšem tmavé bez proužků na zadečku a podstatně menší, pouze do osmi milimetrů. Právě na tyto včelky si posvítili naši entomologové.
Zdraví, vzdělání a zaměstnání: Jak to spolu souvisí?
Jsou vzdělání a zaměstnání určující pro vnímání zdraví? I tak lze zjednodušeně položit otázku, kterou se s mnoha dalšími evropskými vědci zabývala i Dagmar Dzúrová, vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Tento velký výzkum vnáší do této problematiky široký záběr a zkušenosti obyvatel sedmnácti zemí Evropy.
Zkrocení cirkulace atmosféry
Atmosféra tvoří jeden provázaný celek. Její všeobecná celoplanetární cirkulace spoluutváří klima Země a projevuje se i lokálně. V době před počítačovým modelováním atmosféry byla klíčová znalost cirkulace atmosféry a její typizace nástrojem pro předpověď počasí. Nyní nám pomáhá výpočetní technika. Jak se liší snaha o pochopení dějů v atmosféře včera a dnes? To se snažili ve svém článku shrnout Jan Stryhal a Radan Huth z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Jak se sýkorky novou kořist lovit naučily
Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a opatrnosti, než se případně rozhodne ji sezobnout. Vědci z naší Katedry zoologie se rozhodli zjistit, jak se v této činnosti liší tři druhy u nás žijících sýkor, sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) a sýkora uhelníček (Periparus ater), a zdali se jejich opatrnost dá snížit po předchozích zkušenostech s chutnou kořistí.
Aktivní uhlí, pomocník při úpravě pitné vody
V důsledku metabolických pochodů sinic vznikají ve vodě aminokyseliny fenylalanin, arginin a kyselina asparagová. Tyto aminokyseliny mohou vážně narušit celý proces úpravy vody, jelikož nepodléhají účinné koagulaci. Vědci z Ústavu pro životní prostředí proto zkoumají jejich možné odstranění jinou metodou, a to pomocí adsorpce na aktivním uhlí.
Co určuje vegetaci na složištích spalin elektráren nebo po rudní těžbě?
Na skladbě vegetace, která postupně kolonizuje průmyslové deponie „vložené do krajiny“, se podílejí abiotické faktory prostředí i část ze zásoby druhů rostlin v oblasti. Jaký je však podíl každého z těchto vlivů a jak se projevuje na architektuře vegetačního pokryvu? K jakému typu výsledných porostů směrují vegetační sukcesi selekční tlaky a které vlastnosti druhů se přitom nejlépe uplatní? Na tyto otázky nyní odpovídá tým z Katedry botaniky.
První případ přenašeče parazita
Flebotomové, drobní zástupci hmyzu z čeledi Psychodidae, jsou přenašeči několika infekčních patogenů včetně prvoků rodu Leishmania způsobujících leishmaniózu. V Evropě bychom je většinou našli v zemích okolo Středozemního moře, ale některé druhy se vydávají mnohem dál na sever, než bychom od nich čekali. Přítomnost přenašečů je významný rizikový faktor pro přenos leishmanií a šíření leishmaniózy, proto je důležité zjistit, kam až se flebotomové dostali a jestli je náhodou nemůžeme potkat i u nás.
Výsledná podoba kampusu Albertov
Na svatého Valentýna proběhla ve Velké geologické posluchárně prezentace vítězného návrhu kampusu Albertov od jeho autorů Znamení čtyř – architekti. V sále se sešla řada představitelů Akademického senátu, Univerzity Karlovy obecně, ale také zástupci Prahy 2 a samozřejmě i „obyčejní“ studenti a zaměstnanci fakulty. Již po prvních pár slovech si člověk uvědomil, o jak velké dílo – významem i rozměry – se jedná. Jednání o podobě kampusu probíhala téměř deset let, samotná soutěž dva roky a zadání, které každý tým architektů obdržel, čítalo zhruba 150 stran požadavků.
Jak vytvořit houževnatý materiál? Mikrovlnami!
Speciální polymery jsou materiály užitečné tam, kde je potřeba vysoká odolnost vůči okolním podmínkám - například v motorech. Překážkou v jejich rozšíření byla tradičně náročnost výroby. Napodobováním procesů probíhajících v hlubokých vrstvách Země se podařilo tuto výrobu značně zjednodušit. Stačí k tomu voda a zařízení ze všeho nejvíce připomínající mikrovlnný tlakový hrnec.
Modelové organismy, aneb co se můžeme naučit od prasete
V biologickém vědeckém výzkumu často hrají klíčovou roli modelové organismy. Díky nim máme dnes detailní informace o buněčných a molekulárních mechanismech fyziologických, ale i patologických procesů, jako jsou například oplodnění vajíčka a následný vývoj embrya, replikace a transkripce DNA, rozvoj onemocnění či působení léčiv. Různé modely jsou ale vhodné pro různé účely – a jako stále slibnější se v mnoha ohledech spojených s aplikací v humánní medicíně jeví prase domácí. Buněční biologové z naší fakulty se nyní podíleli na důležité studii prasete jako modelu závažné a zatím neléčitelné Huntingtonovy choroby.
Předpoklady k obezitě se u českých předškolních dětí za posledních 50 let zvýšily
V současné době trpí v Evropě podle WHO (World Health Organization) více než polovina lidí nadváhou či obezitou, přičemž Česká republika patří mezi země s nejvyšším body mass indexem (BMI). Předpoklady k obezitě přitom vznikají již v dětství, kdy však nemusí být navenek patrné.
Jsou letní sucha ovlivněna nedostatkem sněhu v zimě?
Vědci předpokládají, že zvyšující se globální teplota pravděpodobně povede k nižším sněhovým srážkám. Michala Jeníčka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s kolegy ze Švýcarska a Švédska zajímalo, jak se tato změna v množství napadaného sněhu v zimě projeví v období letních nízkých průtoků. Nastanou pak větší letní sucha? A jsou některé nadmořské výšky ohroženy více než jiné? Vědci dlouhodobě sledovali několik povodí ve švýcarských Alpách a v jejich předhůří.
Osud kvasinek – jak ho ovlivní vnitrobuněčná signalizace?
Během svého života se eukaryotní buňky často setkávají s nepříznivými podmínkami, jako je například omezený přístup k živinám nebo i poškození některé z vnitrobuněčných metabolických drah. Aby buňka mohla takovou situaci přežít, musí ji umět včas rozpoznat a přizpůsobit se jí. Jedním mechanismem, který k tomu buňky využívají, je způsob signalizace zvaný mitochondriální retrográdní dráha. Právě na ni se ve své práci zaměřil tým profesorky Palkové z Přírodovědecké fakulty UK. Členové její laboratoře ve spolupráci s dalšími vědci popsali dosud neznámé signalizační dráhy, které se na ní podílí, a objevili skrytou rozmanitost kvasinkových kolonií!
Proč si zapínáme motor v uzavřené garáži?
V posledních týdnech se všichni více či méně potýkáme s nebezpečnou smogovou situací nad naším územím, která působí zdravotní komplikace, zejména akutní a chronická onemocnění plic, ale i zvýšený počet úmrtí. Inverzní vrstva vyplňuje kotliny, což vede ke zhoršení ventilačního indexu. Proto škodlivé látky zejména z výfukových plynů a topení nekvalitními palivy setrvávají v ovzduší a jejich koncentrace neustále roste. Jak funguje teplotní inverze a kdy se objevuje nejčastěji? Podrobné analýze se věnovali Jan Stryhal, Radan Huth a Ivan Sládek z Katedry fyzické geografie a geoekologie, kteří se zaměřili na denní a roční režim přízemní a výškové inverze v Praze-Libuši v období 1992–2012.
Nové progresivní cesty pro zmírnění negativních účinků chemoterapie na dosah
Mezi největší problémy při léčbě nádorů se řadí jejich obrovská rozmanitost a riziko poničení zdravé tkáně agresivní terapií. Řešením by mohly být nanomateriály umožňující léčivou látku zabalit a bezpečně doručit pouze k nádorovým buňkám. A právě vývojem jednoho takového léčiva se zabýval tým vědců složený z odborníků z několika pracovišť v Brně a Praze.
Arabský poloostrov jako genetická křižovatka anatomicky moderního člověka
Arabský poloostrov (Arábie) byl pravděpodobně první oblastí, kudy putoval anatomicky moderní člověk, když opustil Afriku a vydal se směrem do Eurasie. Tuto teorii dnes podporují jak genetické, tak paleoantropologické a archeologické výzkumy. Ovšem to, jaký význam měla Arábie v období po této první migraci až po současnost, není doposud zcela jasné. Mezinárodní tým, jehož členy byli i Viktor Černý a Martina Čížková z Katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK, se proto rozhodl geneticky prozkoumat obyvatele Jemenu a přilehlých oblastí a zjistit tak jejich příbuzenské vztahy k populacím z nejbližších kontinentů, tedy Afriky a Eurasie.
Druhová bohatost savců od tropických lesů po arktické tundry
Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie nevzala v úvahu, byli ti, kteří tráví celý život ve vodě. Za naši fakultu se na studii podílel dr. Antonín Macháč z Katedry ekologie.
Okrádání přírody se nevyplácí
S nástupem nového geologického období antropocénu dochází na planetě k dosud nevídané situaci, kdy si jeden živočišný druh přivlastňuje až třetinu veškeré primární produkce. Tato neuvěřitelná míra spotřeby se jednoduše musí podepsat na stavu přírodního bohatství Země, jenže stále zřejmě nechápeme jak. Hraje nejvýznamnější roli pokles biodiverzity, odebírání primární produkce či způsob jejího využívání?
Laboratoř srážek a odtoku v pramenné oblasti šumavské Blanice
Role krajinného pokryvu ve srážko-odtokových poměrech povodí je v hydrologii četně diskutovaná. Jaký vliv má zalesněná krajina nebo naopak luční prostředí na odtok z území, to se na dvou malých povodích pokoušeli zjistit hydrologové Václav Královec, Zdeněk Kliment a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie. Jak se například liší odezva odtoku po vysokých srážkách, která může hrát roli při záplavách?
Jak ovlivňují horka úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v České republice?
Zajímavou otázkou vlivu vysokých teplot na kardiovaskulární úmrtnost se rozhodl zabývat mezinárodní tým, jehož součástí byl i Aleš Urban z Přírodovědecké fakulty UK. Vědci se zaměřili na vliv horka na kardiovaskulární úmrtnost při uvažování dalších fyzickogeografických a socioekonomických faktorů, které tyto vztahy ovlivňují.
Zelený parazit dvou tváří
Parazitická zelená řasa Phyllosiphon napadající áronovité rostliny byla popsána již v 19. století a nyní, o více než sto let později, se nám zřejmě konečně začne odkrývat skutečná diverzita i náznak životních strategií tohoto rodu. A to i díky Kateřině Procházkové a jejím kolegům z Katedry botaniky PřF UK.
Vitamin B2 a jeho role při úhynu netopýrů
Onemocnění zvané syndrom bílého nosu způsobuje výrazný úhyn severoamerických hmyzožravých netopýrů. Jeho mechanismy však nebyly až doposud známé. Výzkum týmu českých vědců, jehož členem je i profesor Jan Černý z Katedry buněčné biologie PřF UK, přinesl překvapivé výsledky.
O čem vypovídají obecní znaky?
S rozvojem regionu je neodmyslitelně spjata také regionální identita jeho obyvatel. Ti, pokud se ztotožní se svým „žitým prostorem“ a mají zájem na jeho rozvoji, svůj region spoluutvářejí a podílejí se i na jeho pozitivní prezentaci. Do jaké míry přispívají k procesu institucionalizace regionu i k formování regionální identity komunální grafické symboly, zjišťoval Miroslav Šifta, doktorand Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.
Čich prozradí víc
Co takhle zhluboka se nadechnout? Možná právě stojíte v přeplněné tramvaji a cítíte odér hned několika cestujících stojících poblíž. Pravděpodobně vás nikdy nenapadlo se nad takovými pachy zamýšlet. To je ale chyba! Čich nás totiž může ovlivňovat na každém kroku, aniž bychom si to uvědomovali. Co všechno lze z takového tělesného odéru o daném člověku zjistit, zkoumal tým, jehož členem byl i docent Jan Havlíček z Katedry zoologie. Konkrétně se zaměřil na schopnost odhadovat některé osobností vlastnosti, jako je například neuroticismus, dominance a extraverze, na základě tělesného pachu. Zároveň výzkumníky zajímalo, jak takové hodnocení ovlivní používání parfémované kosmetiky.
Navštívila nás Jane Goodallová
Pokud jste v posledních pár týdnech navštívili Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, a to ať už fyzicky či skrz webové stránky, nejspíš jste si nemohli nevšimnout spousty letáčků oznamujících příjezd a přednášku primatoložky Jane Goodallová. Podle počtu posluchačů lze skutečně usuzovat na to, že přišla nejméně polovina celé biologické sekce, hosté z jiných fakult a univerzit i celá řada dalších posluchačů, kteří se o etologii neboli chování primátů zajímají. Největší přednáškový sál fakulty praskal ve švech a další dva sály, do kterých se přednáška živě přenášela, byly také na hraně svých kapacit. Celou organizaci obdivuhodně zvládly doktorky Eva Landová a Tereza Nekovářová.
Chytrý a nebojácný ťuhýk
Interakce kořisti a predátora je jedno z nejzajímavějších témat biologie. Obzvlášť zajímavá situace nastává, pokud nějaký organismus uplatňuje vůči různým predátorům různé strategie. Nejnovějším příspěvkem na toto téma je chování ťuhýka obecného, který vykazuje odlišné strategie vůči dvěma nepřátelským druhům – strace a sojce – které s oblibou napadají hnízda ťuhýků. Na zajímavosti tomu přidává i fakt, že mezi sojkou a strakou není z lidského pohledu velký rozdíl, co se jejich chování, ekologie a obecně biologie týče. Proč se vůči nim tedy ťuhýk chová jinak? Na těchto otázkách společně pracovali vědci z Přírodovědeckých fakult Jihočeské univerzity a Univerzity Karlovy.
Rozvoj a migrace za časů krize
Výzkumy v Česku týkající se migrace často opomíjí rozvoj zemí, ze kterých migranti pochází. A naopak politiky rozvojové pomoci dárcovských států často neberou v potaz hospodářský význam migrace. Soulad rozvojové a migrační politiky je nutný pro efektivní rozhodování a pro to, aby z procesů těžily oba státy – jak vysílající, tak přijímající. Nakolik jsou v (ne)souladu v naší republice? Tímto problémem se v období ekonomické krize 2008 – 2010 zabýval s kolegyní a kolegou i Robert Stojanov z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Mletí zrna v pravěku
Z kosterních pozůstatků pravěkých žen a mužů lze vyčíst víc, než by nás běžně napadlo. Nejrůznější poškození nám můžou říct, jakými nemocemi či zraněními byl člověk sužován. Naopak zdravě vyvinuté silné kosti můžou naznačovat vysoký společenský status, který jedinci zajistil bohatou stravu. Z kostí lze samozřejmě odhadnout i věk, ve kterém jedinec zemřel, z toho pak maximální a průměrnou délku života v tehdejší společnosti. Tím to ale nekončí…
Jaké květiny se nám líbí nejvíce?
Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají rádi napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad není tradičnějšího a oblíbenějšího daru než právě květiny. Co konkrétně ale ovlivní, po které květině sáhneme a kterou přejdeme bez povšimnutí?
Jak jsou na tom v užívání drog a alkoholu čeští teenageři ve srovnání s Evropou?
Tématem vnímání rizik kouření cigaret, užívání drog a konzumace alkoholu ve srovnání s rizikovým chováním samotným se věnovali Dagmar Dzúrová a Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty a Martin Vraný z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čeští teenageři se v této studii neumístili zrovna nejlépe, v opatrnosti vůči rizikům a i provozování rizikového chování dosáhli na „první příčky“ v negativním směru.
Prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., náš nově zvolený děkan o vědě, chemii a roli naší univerzity
Prof.RnDr. Jiří Zima, CSc. se chemii věnoval už od gymnasiálních let, na katedře analytické chemie Přf UK působí od roku 1985. Letos v říjnu byl zvolen na pozici děkana po prof. RNDr. Bohuslavu Gašovi, CSc., kterého by měl ve funkci nahradit od 1.3.2017.
Zbraně původců rostlinných chorob
Mohlo by se zdát, že rostliny jsou proti jakýmkoli chorobám a patogenům úplně bezbranné kvůli přisedlému způsobu života, ale opak je pravdou. Patogenním organismům jsou celé populace rostlin vystaveny neustále, ale pouze malá část z nich chorobě podlehne, protože rostliny se neustále aktivně brání napadení a vzniku choroby. Jak jejich obrana vypadá a nacházejí paraziti způsoby, jak ji obejít? Biochemici z naší fakulty si posvítili na případ řepky olejky a choroby, která ji hojně napadá napříč Evropou a Austrálií.
Netopýří riviéra z dob ledových
V Evropě žije téměř 750 milionů jedinců jistého velkého, velmi expanzivního kosmopolitně rozšířeného druhu primáta. Část evropské populace zmíněného primáta od druhé poloviny dvacátého století vykonává v letních měsících migraci do středomořské oblasti, mimo jiné na tři tamější velké poloostrovy. Zde se v typickém případě zdržuje po dobu několika dní až týdnů, potom se zase vrací do západní, střední a severní části evropského světadílu. Dovolená ve Středomoří ale není fenomén ojedinělý nebo snad omezený na člověka. Na mediteránní poloostrovy dokázaly nejrůznější evropské druhy cestovat již dávno, před statisíci a miliony let. Na dovolené se nemusely ohlížet na nějaké dny nebo týdny, klidně se v jižní Evropě rekreovaly tisíce a desetitisíce let. Řada druhů do Středomoří bez ohledu na chybějící aerolinie dokonce létala. A mezi leteckými cestujícími bylo i jisté množství savců.
Odhad pohlaví podle stehenní kosti včera a dnes
Odhad pohlaví při nálezu kosterních pozůstatků je jedním z prvních a nejdůležitějších kroků pro identifikaci ve forenzní antropologii a bioarcheologii. Stehenní kost je díky své velikosti a kompaktnosti dobře zachována i v horších podmínkách uložení a často se proto využívá ve forenzní praxi. Metody používané k určení pohlaví jsou většinou populačně specifické, ale bývají vypracovány podle kolekcí, které jsou i více než sto let staré. Záleží ale na tom?
Patříme ekonomicky na Západ nebo na Východ?
Střední Evropa je vhodnou laboratoří pro zkoumání vývoje ekonomiky zvláště s přihlédnutím k nedávné historii. Kde, jak a jestli přetrvávají rozdíly mezi Západem a Východem, zkoumali Pavlína Netrdová a Vojtěch Nosek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty. Cílem bylo najít v rámci čtyř států (Německo, Rakousko, Česko a Polsko) osy s nadprůměrně prosperující ekonomikou.
Borovice kleč a motýli našich hor
Jestli pravidelně jezdíte například do Jeseníků, možná jste si všimli, že každým rokem je stále více luk porostlých borovicí kleč. A možná jste si dokonce všimli, že motýlů v Jeseníkách významně ubylo. V obou případech jste měli bohužel pravdu. Do rozsáhlého projektu mapujícího motýly našich nejvyšších pohoří se pustila skupina vědců z Olomouce, Ostravy a také z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejím cílem bylo zjistit, jak přítomnost nezvykle rychle se šířící borovice kleče ovlivňuje faunu zasažených pohoří, konkrétně právě motýly.
Jsme zdraví?
Otázku, jak se mění naše zdraví, si položili odborníci ze Státního zdravotního ústavu společně s Michalou Lustigovou z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Proměny sebehodnocení zdravotního stavu analyzovali vědci na české městské populaci ve středním věku od roku 1998.
Lýkožrout pod dohledem satelitů
Lesy napadené kůrovcem vyvolávají v lidech často negativní emoce. Zvláště patrné je to při diskuzích o Národním parku (NP) Šumava. Skupina vědců včetně Josefa Brůny z Ústavu pro životní prostředí naší fakulty se svým výzkumem snaží předpovědět, kde hrozí napadení kůrovcem nejvíce.
O životě kaloně egyptského na Kypru
Čeští a kyperští vědci vedeni zoologem Radkem K. Lučanem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v rámci širšího projektu vydali prozkoumat život kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) na Kypru. Jde jednak o jednu z nejsevernějších populací tohoto druhu i čeledě kaloňovitých obecně, jednak od roku 2008 počty kyperských kaloňů zaznamenaly dramatický pokles z více než 10 tisíc jedinců na méně než tisíc. Vzhledem ke genetické unikátnosti kyperské populace jde o ohrožený druh a poznání jeho dosud minimálně probádané ekologie je základním předpokladem pro efektivní ochranářská opatření.
Rozhovor: Jak masově užívaná léčiva ovlivňují buněčné signální dráhy?
S Martinem Ezechiášem z Ústavu pro životní prostředí UK jsem si byla pohovořit o jeho práci týkající se hormonálních účinků léčiv. Martin se ve své doktorské práci věnuje látkám v životním prostředí, které mění funkci endokrinního systému – slučování, přenos, metabolismus, vylučování a působení hormonů a které v buňkách blokují receptory hormonů.
Kam (ne)chtějí banky investovat
Pokud chcete podnikat, záleží mimo jiné na tom, jestli vám banka poskytne peníze. Finanční geografie, relativně nově se rozvíjející dílčí disciplína ekonomické geografie, zkoumá mj. také regionální specifika v konání bank. Jejich ochotu investovat peníze v periferních oblastech Moravy a Slezska zkoumali Ilona Bečicová a Jiří Blažek z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.
Nová naděje pro léčbu těžkého poškození zraku
Poškození povrchu oka je nejčastější příčinou zhoršení, či dokonce ztráty zraku. V současnosti známe jen málo účinných možností léčby, jedním z velice nadějných přístupů je transplantace kmenových buněk. A právě porovnáváním terapeutických vlastností těchto buněk z různých tkání se věnoval tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny AV ČR a ČVUT.
Počítání šesti tisíc ptáků mezi nepálskými osmitisícovkami
Chceme-li chránit druhovou rozmanitost na určitém území, musíme nejdříve znát vlivy, které způsobují, že na některých místech se vyskytuje druhů více, zatímco jiná jsou mnohem chudší. Mezinárodní nepálsko-český tým, jehož členkou byla i Zuzana Münzbergová z Katedry botaniky, se zabýval faktory ovlivňujícími diverzitu a distribuci ptačích druhů na zalesněných kopcích v centrálním Nepálu. Zajímalo je zejména to, jakou roli zde hraje nadmořská výška a strmost svahu
Evoluce endosymbiózy v akci
Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných organismů, v takovém případě žije jedna buňka uvnitř jiné buňky jiného druhu. Nový příklad endosymbiózy nalezl tým vědců z Ostravské, Českobudějovické, Kalifornské a Karlovy Univerzity, Přírodovědeckou fakultu Karlovy Univerzity v Praze v týmu zastupoval doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D.
Udusí(kují) se naše lesy?
Dusík má významnou biogeochemickou roli v lesních ekosystémech. Jeho celková kvantifikace se provádí jako součet mokré (dusičnanové a amonné ionty ve srážkách) a suché (imisní koncentrace oxidů dusíku) atmosférické depozice. Doposud se počítalo s měřenými daty. Je však kvantifikace spolehlivá? Skupina vědců v čele s Ivou Hůnovou z Ústavu pro životní prostředí se zabývali otázkou, zda není atmosférická depozice dusíku podhodnocena, jelikož nejsou zahrnuty neměřené látky, které dusík obsahují. Ke zpřesnění celkové depozice, důležité třeba pro zhodnocení vlivů prostředí na stav lesů, proto využili nového přístupu s použitím matematického modelování.
Vybíráme si podobné či nepodobné partnery?
Jak vypadá ideální pár? Podle čeho si vybíráme svůj protějšek? Lidový pohled říká, že protiklady se přitahují. Biologie nám k tomuto fenoménu říká, že jde o vrozený mechanismus, jehož úkolem je zabránit sňatku blízce příbuzných. Jiné studie ovšem ukazují, že lidé přeci jen dávají častěji přednost podobně vypadajícímu partnerovi, jelikož tak tuší podobné společenské a intelektuální zázemí. Ještě jiné výzkumy pak naznačují, že ženy si vybírají partnera podle toho, jak moc se podobá jejich otci, muži totéž s matkami. Zkrátka názorů je mnoho a tato otázka není ani zdaleka vyřešená. Další dílek do skládačky přinesl článek, na kterém se podíleli též vědci z Přírodovědecké fakulty UK.
Zahradničení v zóně smrti
Život v extrémních podmínkách zcela pochopitelně přitahuje pozornost vědců. Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít a rozmnožit se? V Himaláji, v západní části Tibetské plošiny se botanici a ekologové pokoušeli experimentálně určit maximální možnou nadmořskou výšku, ve které ještě cévnaté rostliny přežijí.
Spolupráce univerzit a firem jako faktor rozvoje regionů
Spolupráce univerzit a soukromého sektoru je jedním z důležitých aspektů regionálního rozvoje, vynálezy vymyšlené na akademické půdě můžou být aplikovány a komercionalizovány a v podobě výrobku tak sloužit „všem“. V českém prostředí nejsou tyto vztahy pevně vytvořené a soukromý sektor a akademická půda jsou dva odlišné světy rozdělené obtížně překročitelnou „berlínskou zdí“. Vojtěch Kadlec a Jiří Blažek z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty zkoumali tuto spolupráci ve dvou nejinovativnějších regionech Česka.
Dokáže náš imunitní systém bojovat s obezitou?
Lidský adenovir je běžně rozšířený vir způsobující převážně lehké respirační, oční či zažívací obtíže, často u dětí ve školním věku. Jedním ze skupiny adenovirů, dlouhodobě spojovaným s obezitou, je Adenovir 36. U obézních dospělých byla často naměřena vyšší hladina protilátek proti tomuto viru v krvi, což může poukazovat na dřívější prodělání infekce tímto vírem.
Objevení „vymřelého“ rybího druhu
Malá zvířata se skrytým způsobem života mohou často unikat pozornosti vědců. Pokud se pak nějaký výzkumný tým zaměří na detailní průzkum jejich prostředí, může následovat objev nových druhů. Může ale nastat i situace odlišná, kdy byl nějaký nenápadný živočich nalezen jen jednou, jen na několika málo lokalitách, a skoro nic se o něm neví. Když se pak takové zvíře nepodaří znovu zaznamenat, může být i mylně považováno za vymřelé. Opětovné nalezení takového živočicha pak může vést nejen k radosti z toho, že druh není vyhynulý, ale umožní i detailnější výzkum daného organismu, přehodnocení jeho taxonomického postavení a může inspirovat i další vědecké bádání. Jasna Vukićová z Katedry ekologie byla členkou týmu, který znovuobjevil malou rybku z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae) s vědeckým názvem Knipowitschia goerneri, která byla považována za vymřelý druh.
I částečná revitalizace vodních toků může pomoci
Člověk se v historické i současné době snažil zkrotit vodní živly zejména napřimováním a opevňováním koryt řek a potoků, což s sebou však nese negativní důsledky. Dochází k extrémním projevům během povodní, během suchých period je naopak voda rychle odvedena z povodí a nedochází k jejímu zadržení v krajině. Kvalita vody a fyzický habitat vodních toků degradují. Tento stav není lhostejný českým vědcům z Přírodovědecké fakulty, podrobně se jím zabývá Milada Matoušková a Kateřina Kujanová z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Je šíření malých druhů korýšů skutečně neomezené?
Jak vznikají nová společenstva? Co ovlivňuje, které organismy budou na určitém místě žít a které tam nepřežijí? Kombinace vlivu kolonizačních procesů a faktorů prostředí na složení společenstev organismů je dlouhodobě intenzivně studovaným ekologickým tématem. Skupina vědců zahrnující tři z Katedry ekologie a jednoho z Ústavu pro životní prostředí provedla studii, ve které sledovali výsledky kolonizace nových vodních habitatů drobnými korýši v krajině s výraznými prostorovými bariérami šíření. Vliv prostorového uspořádání tůní v krajině se ukázal být mnohem důležitějším než v předchozích obdobných studiích.
Proč se kyperské myši nevyhýbají pachu nebezpečí?
Překvapivé chování bylo objeveno týmem vědců převážně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u kyperské myši (Mus cypriacus), na první pohled nepříliš odlišné příbuzné myši domácí. U těchto hlodavců byla testována preference pachů jiných hlodavčích druhů a též kočky domácí (Felis catus), jejich přirozeného nepřítele, a to sice na jedincích narozených v zajetí, tedy bez předchozí zkušenosti s kterýmkoliv z těchto pachů.
Mají kůrovec a vichřice souvislost s hydrologickými extrémy?
V důsledku degradace lesních ekosystémů ve vrcholových částech Šumavy, která je způsobena v posledních letech zejména vichřicemi a napadením kůrovci, se tým vědců spolu s Janou Bernsteinovou a Jakubem Langhammerem z Katedry fyzické geografie a geoekologie věnoval výzkumu změn průtokových vlastností u dvou podobných sousedících povodí, která jsou však odlišná v krajinném pokryvu a rozsahem porušení lesního porostu. Snažili se nalézt souvislost mezi disturbancemi a extrémními hydrologickými situacemi.
Jaký by měl být ideální věk rodičů při narození dítěte?
Touto otázkou se zabývají mnozí lidé při zakládání rodiny. Odborně se na toto téma rozhodl zaměřit tým složený z vědců působících katedře demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy – Jiřina Kocourková, Boris Burcin a Tomáš Kučera – a dále Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum je unikátní, a to hlavně tím, že respondenty v něm jsou samotné děti. Tým publikoval výsledky své práce v časopise Reproductive Biomedicine Online.
Pohání hospodářská rozmanitost ekonomický rozvoj regionů?
Podle mnohých je rozrůzněnost ekonomických aktivit v regionu klíčová pro jeho rozvoj. Zda tomu tak je i v českém kontextu se pokusili ověřit Josef Novotný a Viktor Květoň z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s kolegy z Ostravské univerzity.
Zážitky z výpravy do Ázerbájdžánu
Na přelomu června a července se mi naskytla zajímavá příležitost – připojit se k výpravě zoologů a parazitologů z Přírodovědecké fakulty do Ázerbájdžánu. Výprava to byla vskutku jedinečná – po dva týdny jsme měli čas prozkoumávat místní přírodu, místa, kde dosud bylo jen málo podobných vědeckých výprav, nebo dokonce taková, kde dosud nebyla žádná. Celou expedici vedl RNDr. Miroslav Švátora, CSc., zoology dále reprezentoval doc. RNDr. Daniel Frynta, PhD., Milan Kaftan, Mgr. Barbora Kaftanová, Mgr. Zdeněk Lerch a Iveta Štolhoferová, parazitology doc. RNDr. Jan Votýpka, PhD., a Barbora Kykalová.
Koukáte, kudy teče voda?
Podoba vodního toku je výslednicí mnoha dílčích podmínek, které na něj působí. Patří mezi ně geomorfologie, krajinný pokryv nebo vodnost (dlouhodobá velikost průtoku) a také činnost člověka. Proto, abychom dokázali rozklíčovat podobu přirozeného vodního toku a jeho chování, se rozhodli Kateřina Kujanová, Milada Matoušková a Zdeněk Kliment, vědci z Katedry fyzické geografie a geoekologie, analyzovat velké množství dat popisujících vodní toky v Česku a následně z nich vytvořit jejich klasifikaci.
Mužský obličej stárne rychleji než ženský
Stárnutí neboli senescence je přirozená součást života. Už od dvaceti let se na lidském obličeji začínají projevovat senescenční změny, které se často snažíme nejrůznějšími způsoby zamaskovat nebo zpomalit. Znalost procesu stárnutí lidského obličeje přitom může být klíčová pro predikci podoby dlouhodobě pohřešovaných osob.
Kam dopadl Čeljabinský meteorit v roce 2013?
15. února 2013 ráno se nad ruským Čeljabinskem rozpadl meteorit a jeho největší fragmenty dopadly do nedalekého jezera Čerbakul. Guntherovi Kletetschkovi z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK a Geologického ústavu AV ČR se spolu s dalšími kolegy podařilo za pomoci magnetometrie lokalizovat dopadlé meteority v jezerních sedimentech.
Rusové a východní Evropa po pětadvaceti letech
Od rozpadu Sovětského svazu již uplynulo čtvrtstoletí. S geopolitickým vakuem bylo v každém z nově vzniklých států naloženo jinak. Role a proměny ruského obyvatelstva ve východoevropských nástupnických státech zkoumá článek Petra Dostála a Libora Jelena z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.
Padělatelům umění pšenka nepokvete
Výtvarné umění je lukrativním zbožím, které se na aukcích prodává za stamiliony. Není tedy divu, že padělků je na trhu jako máku a pro kupujícího jde často o bruslení na tenkém ledě. Na znalecké posudky se nelze na sto procent spolehnout a proto je namístě, aby byla pochybná díla zkoumána i pomocí techniky.
Jak měřit déšť a povodně?
S extrémními projevy počasí se potýkáme čím dál častěji. Tým meteorologů z vědeckých institucí včetně Miloslava Müllera a Blanky Gvoždíkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zabývali sestavením a vyzkoušením indexů, které by dokázaly vystihnout vztah mezi srážkami a následnými povodněmi.
Z těžbou poničené krajiny k přirozeným lesům
Velká část ložisek minerálních a energetických surovin se nachází v zalesněné krajině. Kvůli těžbě je nejprve nutná povrchová skrývka. To však znamená ztrátu jedinečných lesních ekosystémů. Otázka také zní, co potom? Vědci z univerzit v Severní Americe, Evropě a Austrálii pracují na tom, jak vrátit zasaženou krajinu nejblíže k její přirozené podobě prostřednictvím lesní rekultivace.
Kudy se jezdí: Změny v dopravě po dostavbě dálnice D47
Dopravní geografové Jakub Chmelík a Miroslav Marada z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumali změny v dopravě před a po dostavbě úseků dálnice D47 spojující Lipník nad Bečvou a Ostravu.
O krok blíže k léčbě neurodegenerativních onemocnění?
Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a amyotrofická laterální skleróza (ALS), spolu s poškozením mozku či míchy, spadají do kategorie neurodegenerativních onemocnění, pro která neexistuje žádná léčba. Pacienti s těmito chorobami jsou léčeni pouze symptomaticky se snahou o zpomalení progrese onemocnění, bez možnosti úspěšného vyléčení. Statistiky Organizace spojených národů (OSN) ukazují, že některým neurologickým onemocněním trpí přibližně 17 % světové populace a s ohledem na zvyšující se průměrný věk dožití lze předpokládat, že toto číslo bude dále narůstat.
Jak nás ovlivňuje okolí?
Prostředí, ve kterém žijeme, nás ovlivňuje. S tímto tvrzením bychom souhlasili snad všichni. Na otázku jak přesně, se snaží odpovědět studie z pera členů Katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. Zabývají se otázkou vlivu prostředí na rizikové chování mladistvých.
Člověče, člověče, pověz mi, který pták je podle tebe na světě nejkrásnější?
Ptáci a ostatní živočichové nejsou krásní nebo oškliví kvůli tomu, aby se líbili nebo nelíbili lidem. Jejich vzezření má důležitou roli v první řadě pro jejich vlastní druh při hledání sexuálního partnera, nebo jim umožňuje zastrašovat predátory, či se účinně maskovat, ať už jakožto kořist před lovcem nebo obráceně. Může ale zbarvení, tvar těla a další vzhledové znaky ptáků ovlivnit to, s jakými sympatiemi se na ně lidé dívají, a následně i to, jak se k nim chovají? Jak jsou ochotni investovat do programů na jejich záchranu? Tyto otázky si položili Silvie Lišková a Daniel Frynta z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK. Vycházeli přitom z vlastních předchozích výzkumů, kdy zjistili, že ZOO na celém světě chovají obecně více papoušků z lidského hlediska atraktivních, než těch „nezajímavých“, byť kriticky ohrožených.

Akce dokumentů