E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Doktorský studijní program Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

Na této stránce najdete informace pro uchazeče o přijetí, studenty a školitele doktorského studijního programu Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie, relevantní pro všechny čtyři fakulty, na kterých je program akreditován, a týkající se následujících věcí:

Charakteristika programu (profil a uplatnění absolventa)
Pracoviště zajišťující program (fakulty, na nichž je program akreditován; hlavní školitelská pracoviště, aktuální nabídky doktorandských, případně postdoktorandských míst)
Školitelé a konzultanti (jejich povinnosti; co je nutné udělat, aby se člověk mohl stát školitelem / konzultantem doktoranda)
Garant, oborová rada a fakultní koordinátoři (kontaktní informace)
Přijímací řízení (požadavky na uchazeče, formální podmínky, termíny, průběh, zápisy do studia po úspěšném přijetí)
Doktorandská stipendia

Studijní požadavky a individuální studijní plán

Státní doktorská zkouška a obhajoba dizertační práce

Užitečné odkazy (webové stránky doktorského studia fakult zapojených do programu s odkazy na formuláře, návody, kontakty na studijní referentky aj.)

 

Charakteristika programu, profil a možné uplatnění absolventa

Cílem programu je poskytnout studentům pokročilé teoretické i praktické znalosti v oblastech molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie, seznámit je s moderními metodickými i technickými přístupy využívanými v daných oborech a s možnostmi jejich uplatnění při řešení aktuálních problémů v biologických vědách a biomedicíně včetně interdisciplinárních přesahů. Toto zaměření lze charakterizovat jako studium biologických procesů na molekulární a buněčné úrovni, zvláště komplexních interakcí mezi buňkami a prostředím a mezi informačními biologickými makromolekulami (DNA, RNA, proteiny), a to za použití nejmodernějších molekulárně biologických a bioinformatických přístupů a technik.

Absolvent programu by měl být odborníkem v oblastech molekulární a buněčné biologie, genetiky nebo virologie v závislosti na specifickém zaměření dizertačního projektu, a ovládat řadu metod a technik těchto výzkumných oblastí. Pravidelně by se měl seznamovat s nejnovějšími vědeckými poznatky a metodickými přístupy souvisejícími s výzkumem v těchto oborech. Díky znalostem molekulární a buněčné biologie by měl být schopen se relativně snadno orientovat i v příbuzných vědních disciplínách. Získané znalosti by měl dokázat využít při plánování a interpretaci výsledků biologických a biomedicínských experimentů: samostatně formulovat komplexní výzkumné problémy, navrhovat efektivní postupy jejich řešení, rozpoznat a vyhodnotit možnosti a slabiny různých metodických přístupů a technik, vyhodnocovat získaná data a kriticky je interpretovat. Výsledky vědeckých experimentů by měl zároveň umět srozumitelně a vhodnou formou vysvětlit a prezentovat domácí a zahraniční odborné i laické veřejnosti. Musí být schopen samostatné publikační činnosti a psaní vědeckých projektů, stejně jako objektivního posuzování publikací a projektů jiných autorů. Je plně připraven pro mezinárodní vědeckou spolupráci a dokáže se zapojit do oborově i mezioborově zaměřených vědeckých týmů.

Obory molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie patří v současné době k nejvíce využívaným a zároveň nejbouřlivěji se rozvíjejícím oblastem biologie a biomedicíny, s čímž souvisí i vysoká společenská poptávka po absolventech těchto oborů. Ti jsou žádaní nejen v akademické sféře, ale zejména ve vývoji nových biotechnologií (potravinářský a farmaceutický průmysl, zemědělství), v oblasti molekulární medicíny, forenzních laboratořích, ale i v dalších resortech. Absolvent programu je připraven uplatnit se především ve vědeckých i pedagogických pozicích na domácích i zahraničních vysokých školách, vědeckých ústavech zabývajících se základním i aplikovaným výzkumem, ve výzkumně-technologických centrech. V neakademické sféře najde uplatnění např. ve specializovaných klinických, diagnostických a forenzních laboratořích a v laboratořích farmaceutického a potravinářského průmyslu, v ochraně životního prostředí či ve šlechtitelství.

Instituce a hlavní školitelská pracoviště, podílející se na uskutečňování programu

Program je společně akreditován na čtyřech fakultách UK (Přírodovědecká fakulta, 1. lékařská fakulta, 2. lékařská fakulta a 3. lékařská fakulta) a osmi ústavech AV ČR (Ústav molekulární genetiky, Mikrobiologický ústav, Biotechnologický ústav, Ústav organické chemie a biochemie, Ústav experimentální medicíny, Fyziologický ústav, Ústav živočišné fyziologie a genetiky a Ústav experimentální botaniky).

Kromě uvedených fakult a institucí se na uskutečňování programu podílejí i školitelé z dalších pracovišť z oblasti biomedicíny a molekulární biologie a genetiky, mezi něž patří např. Ústav hematologie a krevní transfúze, Institut klinické a experimentální medicíny, Endokrinologický ústav, Revmatologický ústav, Státní zdravotní ústav, Výzkumný ústav živočišné výroby aj.

Podrobnější informace o pracovištích hlavních školitelů programu najdete zde. Na téže stránce najdete i odkazy na aktuálně nabízené doktorandské (případně i postdoktorandské) pozice a témata dizertačních prací vypsaná v SIS; je však možné (a doporučené) v případě zájmu o problematiku, na níž není přímo vypsaná aktuální nabídka, kontaktovat vedoucího příslušného školitelského pracoviště a domluvit se individuálně.

Požadavky na školitele/konzultanty a jejich povinnosti

Úlohou školitele je vést doktoranda po odborné stránce, doporučovat mu (zejména zpočátku) odbornou literaturu relevantní k jeho projektu, učit doktoranda pohybovat se v odborné společnosti a vystupovat na veřejnosti při prezentaci výsledků vědecké práce, učit ho předávat poznatky dalším studentům, pomáhat mu s navazováním odborných kontaktů doma i v zahraničí, učit doktoranda získávat finanční zdroje na zabezpečení jeho projektů, zajistit (spolu se školícím pracovištěm)  provozní a technické zabezpečení pro řešení doktorského projektu. Jeho povinností je průběžně sledovat plnění studijních povinností doktoranda a pravidelně s ním konzultovat průběh a výsledky doktorského projektu (včetně umožnění a dohledu nad plněním publikačních požadavků stanovených oborovou radou). Musí spolu s doktorandem sestavit jeho individuální studijní plán (ISP) a pravidelně (jednou ročně) hodnotit v modulu SIS plnění tohoto plánu a předložit toto hodnocení oborové radě ke schválení (článek 4 Opatření rektora 19/2018).

Školitelem doktorandů může být akademický nebo vědecký pracovník v oborech, které program pokrývá. Měl by být zárukou kvalitního a řádného vedení studenta a disponovat dostatkem časového prostoru pro školení doktoranda. Je jmenován a odvoláván děkanem fakulty na návrh oborové rady. V případě školitelů, kteří nejsou docenty nebo profesory a dosud v programu MBBGV na příslušné fakultě žádného doktoranda neškolili, podléhá jejich schválení oborové radě programu a vědecké radě příslušné fakulty (článek 14 Opatření rektora 13/2019; toto schválení musí podle pravidel probíhat separátně pro každý doktorský studijní program a každou fakultu, tj. i když už je příslušná osoba schválena jako školitel pro jiný DSP na téže fakultě nebo na jiné fakultě téhož DSP, v němž nyní žádá o školitelství, musí vždy podat novou žádost!). Za tímto účelem musí žadatel o školitelství zaslat garantce programu:

  1. odborný životopis (doporučeno je kromě obvyklých údajů uvést i celkové dosavadní zkušenosti se školením bakalářských, magisterských či doktorských studentů v jakémkoliv programu a na jakékoliv VŠ) - povinné
  2. seznam publikací - povinné
  3. anotace projektů, které žadatel o školitelství hodlá doktorandům nabízet (může být jeden nebo více projektů; doporučeno je uvést i zdroje finančního zabezpečení  příslušného výzkumu) - povinné
  4. dobrovolnou přílohou může být i motivační dopis (proč má žadatel zájem o to školit doktorandy našeho programu)

V případě Přírodovědecké fakulty stačí zaslat výše uvedené e-mailem přímo garantce programu. Lékařské fakulty navíc mají další specifické požadavky na to, jak mají přislušné žádosti o školitelství vypadat, zda mají být podávány v elektronické či v tištěné podobě a co přesně (kromě výše uvedených požadavků stanovených přímo oborovou radou) má být jejich přílohou - v tomto případě se tyto žádosti podávají na oddělení, které má na dané fakultě na starosti doktorské studium. Příslušné informace lze najít na webech jednotlivých fakult (1. LF UK, 2. LF UK, 3. LF UK), případně je vhodné kontaktovat studijní referentky (1. LF UK, 2. LF UK, 3. LF UK). Pozn.: schvalovací proces může trvat delší dobu v závislosti na datech zasedání příslušných oborových/vědeckých rad. Poté, co je školitel schválen, je o tom vyrozuměn relevantním administrativním oddělením příslušné fakulty a obdrží úřední jmenovací listinu.

V případě konzultantů je situace do jisté míry podobná. Konzultantem by měl být specialista v určité oblasti, kterou nedokáže dostatečným způsobem po odborné či technické stránce zajistit pracoviště školitele; zpravidla by to neměl být člověk ze stejného pracoviště jako školitel - viz článek 5 Opatření rektora 19/2018). Navrhnout přiřazení konzultanta k určitému studentovi by měl vždy jeho školitel a pro tyto žádosti platí stejná pravidla jako pro žádosti o školitelství, neposílá se však anotace projektu a naopak se uvede, u kterého konkrétního studenta by měl dotyčný vědecký pracovník být konzultantem a z jakého důvodu.

Pokud by školitel zásadním způsobem neplnil své povinnosti, doktorand kontaktuje nejprve garantku programu (a zároveň i příslušného fakultního koordinátora DSP, viz níže), která rozhodne o dalším vhodném postupu v závislosti na konkrétním problému a situaci.

Garant, oborová rada a fakultní koordinátoři

Garantka programu a předsedkyně oborové rady: doc. RNDr. Dana Holá, Ph.D.

Oborová rada: aktuální složení oborové rady najdete zde. Oborová rada Molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie je součástí Koordinační skupiny DSP Přírodní vědy a koordinační skupiny DSP Biomedicína

Koordinátoři programu pro jednotlivé zúčastněné fakulty:

Fakulta Koordinátor E-mail Telefon Kde nás najdete
PřF UK doc. RNDr. Dana Holá, Ph.D. dana.hola@natur.cuni.cz +420 221 951 201 Katedra genetiky a mikrobiologie PřF UK, Brožkova genetická zahrada, Studničkova N12, Praha 2 - Nové Město,

50.0690989N, 14.4263175E

1. LF UK doc. MUDr. Milada Kohoutová, CSc. milada.kohoutova@lf1.cuni.cz +420 224 968 143 Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK, Albertov 2048/4, Praha 2 - Nové Město,

50.0683958N, 14.4228767E

2. LF UK doc. MUDr. Eva Froňková, Ph.D. eva.fronkova@lfmotol.cuni.cz

+420 224 436 489

Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, V úvalu 84/1, Praha 5 - Motol,

50.0741847N, 14.3408656E

3. LF UK prof. RNDr. Jan Kovář, DrSc. jan.kovar@lf3.cuni.cz +420 267 102 658 Ústav biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. LF UK, Ruská 2411/87, Praha 10 -  Vinohrady,

50.0740922N, 14.4739253E

Přijímací řízení

Uchazečům o přijetí do programu je velmi doporučováno, aby se před podáním přihlášky k přijímacímu řízení předběžně domluvili s některým školitelem na tématu budoucího doktorského projektu a na tom, že budou moci v příslušné laboratoři na projektu pracovat. Pokud je uchazeč již takto domluven, doporučuje se, aby budoucí školitel byl přítomen i na přijímacím pohovoru (lékařské fakulty přítomnost školitele vysloveně vyžadují). Rovněž se velmi doporučuje, aby uchazeči jako přílohu k přihlášce předložili krátkou, leč dostatečně výstižnou anotaci svého budoucího doktorského projektu (v níž uvedou i předběžný název projektu, školitele a jeho pracoviště). Doktorský projekt přitom musí mít badatelský charakter, tedy musí jít o vědecko-výzkumnou činnost, která přispěje k rozvoji příslušného vědeckého oboru (zavedení nových metod/technik do laboratoře nebo pouhá charakterizace nějakého souboru vzorků bez hlubšího smyslu rozhodně není akceptovatelné jako doktorský projekt!).

Oficiální přijímací řízení se koná jednou (v případě PřF UK dvakrát) ročně, přihlášky je nutné podat vždy do konce dubna (v případě druhého přijímacího řízení na PřF UK obvykle v průběhu prosince), vlastní přijímací řízení probíhá na konci června (v případě druhého přijímacího řízení na PřF UK obvykle v lednu). Aktuální podmínky přijímacího řízení, konkrétní termíny a informace o tom, jaké dokumenty a jakou formou je třeba předložit, jsou každoročně vyvěšovány na webových stránkách UK a příslušných fakult (PřF UK, 1. LF UK, 2. LF UK, 3. LF UK).

V případě Přírodovědecké fakulty mohou uchazeči navíc podat přihlášku i do programu STARS, každoročně vypisovaného pro výjimečně nadané studenty. Většinou v tomto programu bývá vypsána minimálně jedna pozice oborově spadající do doktorského studijního programu Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie. S programem je spojeno přídatné stipendium.

Přijímací řízení probíhá ústní formou. Součástí přijímacího pohovoru je stručné (maximálně pětiminutové) vystoupení uchazeče v angličtině, během kterého uchazeč pohovoří o svém budoucím doktorském projektu, případně alespoň rámcové představě o tom, čemu by se chtěl během doktorského studia věnovat. Uchazeč může zároveň pohovořit i o svém diplomovém projektu či jiných odborných zkušenostech. Toto vystoupení musí být spatra, bez předpřipravené prezentace. Otázky komise budou na toto vystoupení navazovat a částečně s jeho tématem souviset. Komise je může klást v angličtině, uchazeč by na ně měl pokud možno odpovídat rovněž anglicky. Otázky komise ale mohou směřovat i do obecnějších oblastí molekulární nebo buněčné biologie, genetiky či virologie; schopnost uchazeče o věcech přemýšlet a uvažovat nad tím, jak by např. mohl být nějaký vědecký problém řešen, s jakými problémy by se přitom mohl setkat atp., je přitom vždy důležitější než detailní učebnicové  znalosti bez skutečného porozumění.

Některé spolupracující instituce (ústavy AV ČR) kromě toho pořádají jakési vlastní "předkolo" přijímacího řízení (obvykle v lednu či únoru) - příslušné informace lze vždy nalézt na webových stránkách těchto institucí.

Úspěšní uchazeči o přijetí se před začátkem příslušného akademického roku (obvykle na konci září; v případě druhého přijímacího řízení na PřF UK obvykle v únoru) oficiálně zapisují do 1. ročníku doktorského studia. Informace k tomu, jak, kdy a kde tyto zápisy probíhají a jaké dokumenty je při tom třeba předložit, najdete na webových stránkách příslušných fakult (PřF UK, 1. LF UK, 2. LF UK, 3. LF UK), případně kontaktujte referentky pro doktorské studium (viz níže).

Doktorandská stipendia

Všichni doktorandi dostávají po zahájení studia (v případě, že studují v prezenční formě studia) pravidelné měsíční stipendium, a to v průběhu standardní doby studia (tj. čtyři roky). Toto stipendium však není vypláceno při přerušení studia ani v případech, kdy doktorand již v předchozích letech neúspěšně nějaký doktorský program studoval (viz Stipendijní řád UK). Konkrétní výši doktorandského stipendia stanovuje děkan příslušné fakulty (viz Opatření děkana pro příslušný akademický rok, která najdete zde: PřF UK, 1. LF UK, 2, LF UK, 3. LF UK); částka měsíčního stipendia se obvykle zvyšuje po úspěšném složení státní doktorské zkoušky. Děkan fakulty ale také může na návrh oborové rady výši stipendia snížit v případě, že by doktorand bez řádného zdůvodnění nesplnil některé povinnosti svého individuálního studijního plánu.

Doktorandi mohou získat v souladu se Stipendijním řádem UK a vnitřními předpisy příslušné fakulty i další stipendia (např. na podporu studia v zahraničí, na podporu ubytování, v případě tíživé sociální situace, za vynikající tvůrčí (zejména publikační) výsledky nebo na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost atp.), v případě PřF UK mohou být i nositeli stipendia v rámci programu STARS. Mohou být rovněž navrženi na některou z každoročně vypisovaných cen. Podrobnější informace o tomto aspektu doktorského studia najdete na webových stránkách jednotlivých fakult (PřF UK, 1. LF UK, 2. LF UK, 3. LF UK), případně kontaktujte příslušné referentky pro doktorské studium (viz níže). Doktorandi se mohou rovněž stát zaměstnanci svého školitelského pracoviště v souladu s platnými právními předpisy; tato možnost však plně závisí na rozhodnutí zodpovědných orgánů příslušného pracoviště a není nijak zaručena (informujte se přímo u svého školitele).

Studijní požadavky a individuální studijní plán (ISP)

Příprava a pravidelné roční hodnocení ISP

Individiduální studijní plán (ISP) musí vždy být připraven a plněn tak, aby byl v souladu s požadavky oborové rady (viz níže). Na stránkách studijního oddělení PřF UK najdete detailní, každoročně aktualizované návody k technické stránce toho, jak ISP připravit a jak provádět roční hodnocení (podle tohoto návodu mohou obvykle postupovat i studenti lékařských fakult s tím, že specifické informace týkající se pouze PřF UK si transformují podle potřeby; další návody týkající se ISP lze nalézt na webu 2. LF UK a 3. LF UK - směrnice děkana 2018/06)

Doporučení garantky programu týkající se obsahové stránky ISP jak při jeho přípravě, tak při jeho každoročním hodnocení najdete zde:

Studijní povinnosti

Absolvování odborných předmětů / kurzů

Vzhledem k velké variabilitě výzkumných témat realizovaných v rámci programu oborová rada striktně nepředepisuje specifické předměty/kurzy, které musí být absolvovány, doktorand je vybírá a uvádí do svého individuálního studijního plánu po dohodě se školitelem a v závislosti na svých odborných potřebách. Doktorandi nicméně musí absolvovat alespoň jeden odborný předmět/kurz z nabídky PřF UK nebo lékařských fakult UK (včetně předmětů zajišťovaných spolupracujícími institucemi) s vazbou k tématu doktorské dizertační práce (je samozřejmě možné si zapsat a absolvovat odborných předmětů/kurzů více, podle potřeby a zájmu doktoranda a doporučení školitele). Musí se však jednat o skutečně odborný předmět/kurz (tzv. soft-skills předměty/kurzy nejsou v tomto případě jako požadovaná studijní povinnost akceptovány, i když si je doktorand samozřejmě může také zapsat a absolvovat, uzná-li za vhodné).

Seznam předmětů/kurzů, které by mohly být pro doktorandy programu Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie zajímavé a užitečné (jedná se o předměty, které si naši doktorandi nejčastěji zapisují, nebo které by pro ně mohly být po odborné/metodické stránce přínosné), najdete zde. Oborová rada doporučuje zejména přednáškový kurz Pokroky v molekulární biologii a genetice (MPGS0034, pro 1.LF UK B90041), každoročně pořádaný Ústavem molekulární genetiky AV ČR. Uvedený seznam však v žádném případě není kompletní, neustále se vyvíjí a doktorand si při přípravě ISP může vybrat a zapsat jakýkoliv předmět, který pro něj bude během doktorského studia užitečný. Aktuální nabídku dalších zajímavých kurzů najdete i na stránkách DSP Biomedicína, případně v rámci Platformy doktorského studia UK

Kromě výše uvedené povinnosti absolvování alespoň jednoho odborného předmětu/kurzu, stanovené přímo oborovou radou, mohou být další konkrétní studijní povinnosti stanoveny vnitřními předpisy fakulty, na které je doktorand zapsán, a jejich splnění může být pro doktorandy této fakulty povinné, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno (jedná se o zkoušku z anglického jazyka – striktně povinná pro studenty zapsané na 1. LF UK; na 3. LF UK lze volit mezi zkouškou z anglického jazyka, sepsáním přehledového článku a účastí na určitém definovaném předmětu, přičemž musí být zapsány a během 1. ročníku studia splněny alespoň dvě z těchto povinností - viz směrnice děkana 2018/06).

Účast na odborných konferencích

Oborová rada důrazně doporučuje, aby se doktorandi aktivně (tj. formou vlastní přednášky či plakátového sdělení) účastnili odborných národních a zejména mezinárodních konferencí, na nichž získají důležité a velmi užitečné zkušenosti pro další vědecko-výzkumnou činnost. Doktorandi by se také měli účastnit různých typů pravidelných doktorandských konferencí pořádaných fakultou/školícím pracovištěm; účast na konferenci tohoto typu může být i povinnou součástí individuálního studijního plánu, pokud to vyžadují vnitřní předpisy fakulty/školícího pracoviště (povinné pro studenty zapsané na 1. LF UK a 2. LF UK, dobrovolné pro studenty 3. LF UK, pokud si studentskou vědeckou konferenci přímo nezapíší do svého ISP; může být povinné pro studenty, jejichž školitelským pracovištěm je některý z ústavů AV ČR, na němž se  takové pravidelné výroční konference doktorandů pořádají).

Účast na přípravě grantových projektů

Oborová rada doporučuje aktivní zapojení doktorandů do přípravy grantových projektů školícího pracoviště. Velmi doporučena je rovněž snaha o přípravu a podání vlastního projektu doktoranda v rámci každoročních grantových soutěží Univerzity Karlovy (GA UK).

Zapojení do mezinárodní spolupráce

Doktorandi by měli v průběhu studia absolvovat  odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň 1 měsíc). O jejím zařazení do individuálního studijního plánu rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, doktorandi se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se Standardy studijních programů na UK (článek 13 Opatření rektora 13/2019).

Informace o různých programech umožňujících financování zahraniční mobility, aktuálních nabídkách zahraničních studijních pobytů, stáží atd. najdete na stránkách Univerzity Karlovy a jednotlivých fakult (PřF UK, 1. LF UK, 2. LF UK, 3. LF UK); pro další informace kontaktujte administrativní zaměstnance příslušných oddělení jednotlivých fakult.

Tvůrčí a publikační činnost

Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejímž výstupem musí být alespoň dvě původní vědecké publikace týkající se tématu dizertační práce a publikované v průběhu doktorského studia. Z toho alespoň u jednoho publikačního výstupu typu „původní článek“ musí být doktorand prvním autorem a musí mít na jeho vzniku významný podíl. Publikační výstupy musí být v časopisech s recenzním řízením indexovaných v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy). Ve výjimečných a odůvodněných případech (např. při získání vysoce kvalitního prvoautorského publikačního výstupu) může oborová rada rozhodnout jinak. U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství, je však nejprve třeba souhlasu garantky programu. V případě, že druhá požadovaná publikace je jiného typu než "původní článek", je vhodné situaci rovněž nejprve prokonzultovat s garantkou programu. Videopublikace nejsou akceptovány (nejsou-li zároveň doprovázeny plnohodnotným textem).

Případné další požadavky na publikační činnost doktorandů v souvislosti s individuálním studijním plánem mohou být stanoveny vnitřními předpisy příslušné fakulty (např. pro studenty 3. LF UK, viz výše).

Předpisy týkající se univerzitní/fakultní afiliace na publikacích a jejího správného znění v češtině i angličtině lze nalézt v v příloze k Opatření rektora 24/2018 , oficiální anglické názvy fakult v článku 5 přílohy 1 Statutu Univerzity Karlovy. Je nutné se v tomto směru řídit rovněž vždy vnitřními předpisy příslušné fakulty. Pokud je doktorand autorem publikace, ve které je uvedena podpora z grantu GA UK, jehož je řešitelem či spoluřešitelem (nebo z jiných univerzitních projektů, které to vyžadují), univerzitní a fakultní afiliace se musí uvádět (jinak by taková publikace nebyla uznána pro splnění grantu). Všechny publikace s univerzitní/fakultní afiliací musí být rovněž evidovány v databázi OBD (viz článek 11 Opatření rektora 24/2018 ). Další informace k těmto aspektům publikační činnosti případně podá garantka programu.

Každý doktorand by rovněž měl mít zaveden tzv. personální vědecké identifikátory, tj. 1) ORCID/Publons ID; 2) Researcher ID pro Web of Science a případně 3) Scopus ID (viz článek 5 Opatření rektora 24/2018).

Státní doktorská zkouška (SDZ) a obhajoba dizertační práce

Státní doktorské zkoušky a obhajoby dizertačních prací jsou organizovány nikoliv individuálně, ale třikrát ročně během pravidelných čtrnáctidenních období (obvykle začátkem února, koncem června a v průběhu září). Konkrétní období konání státních doktorských zkoušek a obhajob, stejně jako období, během kterého je možné podat přihlášku, jsou pro příslušný akademický rok vždy v dostatečném předstihu zveřejněny a tyto informace mají vždy k dispozici na začátku příslušného akademického roku i fakultní koordinátoři a referentky na studijních odděleních příslušných fakult (termíny pro následující akademický rok jsou zveřejňovány vždy v průběhu září předchozího akademického roku).

Období konání SDZ a obhajob dizertačních prací - akademický rok 2021/2022:

Termín Přihlášku podat Období konání SDZ a obhajob dizertačních prací
Zimní mezi 8. a 28.11.2021, (ne dříve a ne později!) 31.1.-13.2.2022
Jarní/letní mezi 28.3. a 17.4.2022, (ne dříve a ne později!) 20.6.-1.7.2022
Podzimní mezi 13. a 26.6.2022, (ne dříve a ne později!) 5.-18.9.2022

Státní doktorská zkouška

Doktorand se musí k SDZ přihlásit nejpozději ve třetím ročníku svého studia, v případě neúspěchu musí být druhý pokus o složení SDZ učiněn nejpozději během následujícího akademického roku. Přihláška k SDZ se na rozdíl od bakalářského a magisterského studia nepodává rovnou v SIS, ale je nutno na studijní oddělení příslušné fakulty odevzdat vytištěný, vyplněný a podepsaný formulář přihlášky spolu s dalšími dokumenty, které fakulta požaduje (odkazy na webové stránky, kde tyto formuláře najdete, viz níže).

Státní doktorská zkouška probíhá ústní formou a je přizpůsobena konkrétní výzkumné tématice doktoranda. Skládá se ze dvou okruhů, tyto okruhy závisejí na zaměření doktorské disertační práce. Doktorandi musí během zkoušky prokázat především detailní a aktuální znalosti v tématech přímo souvisejících s problematikou doktorské práce (první okruh zkoušky), a to včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Doktorandi by dále měli prokázat i dobrý všeobecný teoretický přehled v molekulární biologii, buněčné biologii, genetice nebo virologii (druhý okruh zkoušky, doktorand volí jeden z těchto čtyř oborů) na současné úrovni poznání. Očekává se, že doktorandi v průběhu zkoušky jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost tvůrčího uvažování.

Podrobnější informace o průběhu SDZ a požadavcích pro doktorandy spojených s touto zkouškou a přihlášením se k ní najdete zde.

Dizertační práce a její obhajoba

Dizertační práce je završením a hlavním výstupem celého doktorského studia. Musí se jednat o původní autorský text umožňující posoudit, zda má uchazeč předpoklady pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Doktorand by v práci měl být schopen uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající z výsledků jeho doktorského projektu.

Před podáním dizertační práce k obhajobě musí doktorand 1) splnit všechny povinnosti závazně uvedené v individuálním studijním plánu, 2) úspěšně vykonat státní doktorskou zkoušku a 3) být autorem alespoň dvou původních vědeckých publikací týkajících se tématu dizertační práce a publikovaných v průběhu doktorského studia (více o těchto publikacích viz Požadavky na tvůrčí a publikační činnost). Seznam publikací, které jsou podkladem dizertační práce, musí doktorand před podáním přihlášky k obhajobě zaslat e-mailem příslušnému fakultnímu koordinátorovi, který touto formou zkontroluje, zda byly požadavky na publikační činnost, stanovené oborovou radou, skutečně splněny (splnění ostatních požadavků před obhajobou dizertační práce je kontrolováno na příslušném studijním oddělení).

Přihláška k obhajobě dizertační práce se (stejně jako přihláška k SDZ) nepodává rovnou v SIS, ale je nutno na oddělení příslušné fakulty, které má na starosti doktorské studium, odevzdat vytištěný, vyplněný a podepsaný formulář přihlášky spolu s dalšími dokumenty, které fakulta požaduje (odkazy na webové stránky, kde tyto formuláře najdete, viz níže).

Podrobnější informace o možné podobě dizertační práce a průběhu obhajoby najdete zde.

Před obhajobou je kvalita dizertační práce (po vědecké, obsahové i formální stránce) posouzena dvěma oponenty (v případě potřeby může být počet oponentů i větší - např. při studiu formou co-tutelle nebo při opakované obhajobě, kdy první pokus proběhl neúspěšně). Oponentem nesmí být kterýkoliv z autorů publikace předkládané jako součást dizertační práce.

V případě neúspěšné obhajoby dizertační práce komise určí, zda je nutné/možné práci přepracovat či doplnit a specifikuje konkrétní požadavky. V takovém případě se student nesmí k druhému pokusu o obhajobu přihlásit dříve než za 6 měsíců od prvního pokusu.

Recentně obhájené dizertační práce najdete v Digitálním repozitáři UK.

Odkazy na webové stránky jednotlivých fakult, týkající se doktorského studia

Fakulta Hlavní webové stránky doktorského studia Formuláře pro doktorandy a jejich školitele Studijní referentky pro doktorské studium
PřF UK https://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/phd https://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/phd/formulare https://www.natur.cuni.cz/fakulta/studium/studijni-oddeleni/kontakty/#phd-studium-a-prijimaci-rizeni
1. LF UK https://www.lf1.cuni.cz/doktorske-studijni-programy-doktorandi https://www.lf1.cuni.cz/formulare-pro-doktorandy https://www.lf1.cuni.cz/kontakt-10651
2. LF UK https://www.lf2.cuni.cz/phd/doktorske-studium https://www.lf2.cuni.cz/phd/doktorske-studium/formulare-a-vzory

https://www.lf2.cuni.cz/phd/phd

3. LF UK https://www.lf3.cuni.cz/3LF-196.html https://www.lf3.cuni.cz/3LF-638.html https://www.lf3.cuni.cz/3LF-708.html

Akce dokumentů