E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



O katedře

Základní údaje o katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK

Viničná 5

Katedra genetiky a mikrobiologie se nachází v areálu PřF UK v Praze 2 na Novém Městě, v budově Viničná 5. Laboratoře a pracovny katedry najdete v přízemí, 1. patře i suterénu této budovy. Ke katedře patří i laboratoře a skleníky v Brožkově genetické zahradě (Studničkova N12), sloužící potřebám výzkumu v oblasti genetiky rostlin. Druhá část výzkumných prostor katedry se nachází na pracovišti BIOCEV ve Vestci u Prahy.

Katedra genetiky a mikrobiologie je jednou z největších kateder biologické sekce PřF UK. V současnosti jsou jejími členy 2 profesoři, 7 docentů, 64 odborných asistentů, asistentů, lektorů či vědeckých pracovníků a 15 technických a administrativních pracovníků. Seznam všech interních členů katedry (zaměstnanců PřF UK) spolu s kontakty na ně najdete zde. Ke katedře pochopitelně patří i studenti - statistické údaje o aktuálně studujících diplomantech a doktorandech katedry jsou k dispozici zde (vzhledem k pokynům univerzitního pověřence pro GDPR přesné seznamy studentů nezveřejňujeme). Každoročně na katedře obhájí své vysokoškolské kvalifikační práce v průměru 29 bakalářských studentů, 31 magisterských studentů (diplomantů) a 16-17 studentů doktorského studia (viz též zde).

Výzkumná činnost katedry zasahuje nejen do nejrůznějších oblastí genetiky, molekulární a buněčné biologie, mikrobiologie a virologie, ale i fyziologie, ekologie či systematiky. Poměrně značná diverzita výzkumných projektů se odráží jak v širokém spektru zkoumaných organizmů (viry, bakterie, kvasinky a jiné houby, živočichové, rostliny), tak v bohatosti používaných metodických přístupů a technik. V současnosti existuje na katedře deset výzkumných skupin, které často spolupracují jak mezi sebou, tak s dalšími katedrami PřF UK a řadou výzkumných institucí v ČR i zahraničí (o konkrétních spolupracích se můžete dozvědět více na stránkách jednotlivých výzkumných skupin v oddíle Věda a výzkum). Výzkumné projekty jsou podporovány mnoha domácími i zahraničními granty a výsledky výzkumu jsou běžně publikovány v prestižních vědeckých časopisech a monografiích.

Praktikum

Výuková činnost katedry spočívá v zajišťování základních i specializačních přednášek a praktických cvičení pro studenty bakalářského, magisterského i doktorského stupně vysokoškolského vzdělávání (každoročně přibližně 80 přednášek a cvičení, kurzů a seminářů). Členové katedry dále školí studenty všech tří stupňů VŠ studia v rámci jejich kvalifikačních prací, a to (především) v tříletých bakalářských studijních programech "Biologie" a "Molekulární biologie a biochemie organismů", v dvouletých navazujících magisterských programech  "Genetika, molekulární biologie a virologie" a "Mikrobiologie" a v doktorských programech "Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie" a "Mikrobiologie". Více informací o průběhu studia v rámci jednotlivých oborů a specializací, stejně jako o přednáškách a kurzech zajišťovaných katedrou, lze získat v oddíle Studium.

Profesor HrubýHistorie katedry genetiky a mikrobiologie je poměrně pohnutá. Katedra úředně vznikla v r. 1959, ale výzkum i výuka genetiky a mikrobiologie na PřF UK v Praze (před r. 1921 na Filozofické fakultě) probíhaly již od počátku 20. století, a to v rámci ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin a posléze genetického a mikrobiologického ústavu fakulty. Výzkumná činnost těchto ústavů byla zaměřena převážně na rostlinnou genetiku a cytogenetiku, hydromikrobiologii, symbiotické a antagonistické vztahy bakterií apod. Období po druhé světové válce znamenalo pro celou genetiku v ČR velmi neblahé pronásledování, nicméně různými neoficiálními způsoby se tuto vědní disciplínu podařilo na fakultě udržet. V 60. letech se na katedře etablovala problematika genetiky hymenomycet a experimentální mutageneze u bakterií. V následujícím desetiletí se katedra rozšířila o oddělení biofyziky, jehož výzkum byl orientován na studium buněčného cyklu bakterií a problematiku radiačního poškození nukleových kyselin a možnosti jejich reparací, a naopak ztratila výzkumnou tématiku genetiky živočichů. Na konci 70. let také na katedře vznikla skupina zaměřená na biologii kvasinek, zabývající se především možnostmi jejich genetických manipulací využitelných pro průmyslové aplikace. Od poloviny 80. let se ve spolupráci s ÚMG ČSAV začala výrazněji rozvíjet molekulárně-biologická tématika, přičemž modelovými objekty byly převážně mikroorganizmy; v 90. letech 20. století se pak osamostatnila problematika virologická, která se v současnosti velmi bouřlivě rozvíjí. Od r. 2015 je více než polovina katedry zároveň zapojena do výzkumných projektů biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK v Praze BIOCEV ve Vestci u Prahy,

Akce dokumentů