Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
Nejnovější články
- Patříme ekonomicky na Západ nebo na Východ?
- Střední Evropa je vhodnou laboratoří pro zkoumání vývoje ekonomiky zvláště s přihlédnutím k nedávné historii. Kde, jak a jestli přetrvávají rozdíly mezi Západem a Východem, zkoumali Pavlína Netrdová a Vojtěch Nosek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty. Cílem bylo najít v rámci čtyř států (Německo, Rakousko, Česko a Polsko) osy s nadprůměrně prosperující ekonomikou.
- Borovice kleč a motýli našich hor
- Jestli pravidelně jezdíte například do Jeseníků, možná jste si všimli, že každým rokem je stále více luk porostlých borovicí kleč. A možná jste si dokonce všimli, že motýlů v Jeseníkách významně ubylo. V obou případech jste měli bohužel pravdu. Do rozsáhlého projektu mapujícího motýly našich nejvyšších pohoří se pustila skupina vědců z Olomouce, Ostravy a také z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejím cílem bylo zjistit, jak přítomnost nezvykle rychle se šířící borovice kleče ovlivňuje faunu zasažených pohoří, konkrétně právě motýly.
- Jsme zdraví?
- Otázku, jak se mění naše zdraví, si položili odborníci ze Státního zdravotního ústavu společně s Michalou Lustigovou z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Proměny sebehodnocení zdravotního stavu analyzovali vědci na české městské populaci ve středním věku od roku 1998.
- Lýkožrout pod dohledem satelitů
- Lesy napadené kůrovcem vyvolávají v lidech často negativní emoce. Zvláště patrné je to při diskuzích o Národním parku (NP) Šumava. Skupina vědců včetně Josefa Brůny z Ústavu pro životní prostředí naší fakulty se svým výzkumem snaží předpovědět, kde hrozí napadení kůrovcem nejvíce.
- O životě kaloně egyptského na Kypru
- Čeští a kyperští vědci vedeni zoologem Radkem K. Lučanem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v rámci širšího projektu vydali prozkoumat život kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) na Kypru. Jde jednak o jednu z nejsevernějších populací tohoto druhu i čeledě kaloňovitých obecně, jednak od roku 2008 počty kyperských kaloňů zaznamenaly dramatický pokles z více než 10 tisíc jedinců na méně než tisíc. Vzhledem ke genetické unikátnosti kyperské populace jde o ohrožený druh a poznání jeho dosud minimálně probádané ekologie je základním předpokladem pro efektivní ochranářská opatření.
- Rozhovor: Jak masově užívaná léčiva ovlivňují buněčné signální dráhy?
- S Martinem Ezechiášem z Ústavu pro životní prostředí UK jsem si byla pohovořit o jeho práci týkající se hormonálních účinků léčiv. Martin se ve své doktorské práci věnuje látkám v životním prostředí, které mění funkci endokrinního systému – slučování, přenos, metabolismus, vylučování a působení hormonů a které v buňkách blokují receptory hormonů.
- Kam (ne)chtějí banky investovat
- Pokud chcete podnikat, záleží mimo jiné na tom, jestli vám banka poskytne peníze. Finanční geografie, relativně nově se rozvíjející dílčí disciplína ekonomické geografie, zkoumá mj. také regionální specifika v konání bank. Jejich ochotu investovat peníze v periferních oblastech Moravy a Slezska zkoumali Ilona Bečicová a Jiří Blažek z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.
- Nová naděje pro léčbu těžkého poškození zraku
- Poškození povrchu oka je nejčastější příčinou zhoršení, či dokonce ztráty zraku. V současnosti známe jen málo účinných možností léčby, jedním z velice nadějných přístupů je transplantace kmenových buněk. A právě porovnáváním terapeutických vlastností těchto buněk z různých tkání se věnoval tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny AV ČR a ČVUT.
- Počítání šesti tisíc ptáků mezi nepálskými osmitisícovkami
- Chceme-li chránit druhovou rozmanitost na určitém území, musíme nejdříve znát vlivy, které způsobují, že na některých místech se vyskytuje druhů více, zatímco jiná jsou mnohem chudší. Mezinárodní nepálsko-český tým, jehož členkou byla i Zuzana Münzbergová z Katedry botaniky, se zabýval faktory ovlivňujícími diverzitu a distribuci ptačích druhů na zalesněných kopcích v centrálním Nepálu. Zajímalo je zejména to, jakou roli zde hraje nadmořská výška a strmost svahu
- Evoluce endosymbiózy v akci
- Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných organismů, v takovém případě žije jedna buňka uvnitř jiné buňky jiného druhu. Nový příklad endosymbiózy nalezl tým vědců z Ostravské, Českobudějovické, Kalifornské a Karlovy Univerzity, Přírodovědeckou fakultu Karlovy Univerzity v Praze v týmu zastupoval doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D.
Akce dokumentů