Jsme zdraví?

Při prvních srovnáních populačního zdraví na začátku 90. let zela mezi postkomunistickými zeměmi a západní Evropou obrovská propast. Vyšší úmrtnost a nižší věk dožití trápily i Česko, zejména šlo o úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob. Naše obyvatelstvo vykazovalo jedny z nejvyšších hodnot cholesterolu a vysokého tlaku ve srovnání s ostatními státy Evropy. Od té doby se mnohé zlepšilo. Díky kvalitnější zdravotnické péči, změně životního stylu včetně zdravějších stravovacích návyků, čistšímu životnímu prostředí a v neposlední řadě i změněné společenské atmosféře byl započat pozitivní trend bližší státům v západní Evropě. Významně k tomuto trendu vyššího věku dožití a menší úmrtnosti přispělo snížení výskytu kardiovaskulárních chorob. Stále však za západní Evropou zaostáváme.

I proto bylo žádoucí srovnání s okolními státy a stejně tak sběr dat v časových řadách, který by monitoroval vývoj zdraví v Česku. Vědci v této studii pracovali s daty z 16 českých měst, v každém z nich bylo vybráno cca 800 respondentů. Ti ve třech etapách sebehodnotili svůj zdravotní stav a připojovali i objektivní informace o tom, zdali je jejich zdravotní stránka sledována, nebo jakou hodnotu vykazuje jejich cholesterol, popřípadě jestli prodělali nějakou kardiovaskulární chorobu.

Příznivý trend v hodnocení svého vlastního zdraví v průběhu studie. Zdroj: autoři článku.

Za sledované období 1998–2010 narostla spokojenost se svým zdravotním stavem o 4–5 % (o tolik více lidé svůj stav hodnotili jako „dobrý“). Oproti tomu rostl i výskyt chronických onemocnění, a to o 3–4 %. Ač problémů přibývá více u mužů, je kvůli těmto problémům sledováno více žen. Ve všech případech klesá úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Jak si to vysvětlit? Jednou z možností je nárůst podílu osob sledovaných pro hypertenzi a zvýšený cholesterol. Jedná se o problémy, které nezpůsobují výrazné subjektivní obtíže, a pokud jsou včas odhaleny, je jejich léčbou možné zabránit rozvoji vážných zdravotních problémů nebo dokonce úmrtí.

Z výsledků studie vyplývá spíše pokles hladiny cholesterolu napříč populací a stagnace výskytu vysokého tlaku u mužů a pokles u žen. Jsme na tom podobně jako ostatní postkomunistické evropské státy a přibližujeme se věkem dožití k průměru EU, i když jsme stále pod ním. Ukazuje se, že sebehodnocení zdravotního stavu je spolehlivým prediktorem úmrtnosti, jelikož sleduje i důležitou sociální a psychologickou složku člověka, která na zdraví taktéž působí.

ŽEJGLICOVÁ, K., KRATĚNOVÁ, J., LUSTIGOVÁ, M., MALÝ, M. (2016): Trends in health indicators in the urban middle-aged population in the Czech Republic in 1998–2010. Public Health 137, s. 81 – 87.

Tomáš JANÍK