Borovice kleč a motýli našich hor
Jestli pravidelně jezdíte například do Jeseníků, možná jste si všimli, že každým rokem je stále více luk porostlých borovicí kleč. A možná jste si dokonce všimli, že motýlů v Jeseníkách významně ubylo. V obou případech jste měli bohužel pravdu. Do rozsáhlého projektu mapujícího motýly našich nejvyšších pohoří se pustila skupina vědců z Olomouce, Ostravy a také z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejím cílem bylo zjistit, jak přítomnost nezvykle rychle se šířící borovice kleče ovlivňuje faunu zasažených pohoří, konkrétně právě motýly.
Do projektu byly zařazeny Krkonoše, kde se borovice kleč vyskytuje přirozeně již od konce poslední doby ledové. Dále Kralický Sněžník a Hrubý Jeseník, kde byla kleč uměle vysazena a od té doby zarostla již třetinu původních luk alpínského typu, pro které jsou typické odolné traviny a drobné kvetoucí byliny. Pro srovnání pak bylo použito německé pohoří Harz, kde se borovice kleč vůbec nevyskytuje, a na polsko-slovenských hranicích ležící Babia Gora s přirozeným výskytem kleče.
Na celkem 84 místech byly v pravidelných intervalech vybírány pasti po dobu osmi týdnů. Alpínský stupeň hor je charakterizován menší druhovou bohatostí, na všech lokalitách dohromady tak bylo odchyceno pouze patnáct druhů motýlů. Část druhů navíc představovali běžní čeští motýli nižších poloh, kteří jsou do hor schopni migrovat, i když pro ně nepředstavují typický biotop. Šlo například o babočku paví oko, žluťáska nebo tři druhy bělásků. Téměř 95 % všech odchycených motýlů však představoval rod okáč (Erebia) zastoupený čtyřmi druhy. Do dalších analýz byly tedy použity pouze tyto čtyři druhy.
Zásadním zjištěním bylo, že množství motýlů nejvíce souviselo s celkovou velikostí alpínské louky a horští okáči citlivě reagují i na menší plochy zarostlé borovicí kleč. Autoři si toto vysvětlují tím, že souvislejší pás borovice kleč zabraňuje šíření motýlů – její husté porosty kryjí původní horské byliny, na kterých se motýli živí, kladou na ně vajíčka a následně také představují potravu pro jejich housenky. Velikost alpínské louky a její izolovanost v rámci pohoří tedy hraje významnou roli z důvodu dostatečného prostoru vhodného pro přežívání horských motýlů.
Ve srovnávací části je přítomnost a původ borovice kleče zásadní pro to, jaké druhy motýlů se v daném pohoří vyskytují. Tam, kde se borovice kleč vyskytuje přirozeně, se také nachází motýlí druhy schopné živit se nektarem z květů borovice. Na Kralickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku však takové druhy nenajdeme. Na druhou stranu borovice kleč je v této oblasti čím dál expanzivnější. Bez zásahu v podobě kácení kleče by se tedy mohlo stát, že Hrubý Jeseník o své typické okáče brzy přijde.
Iveta Štolhoferová
Publikováno:
Pátek 28.10.2016 15:15
Akce dokumentů