E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Ochrana lesů před invazí netýkavky žláznaté
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) patří mezi nejúspěšnější invazní rostliny v Evropě. Její výskyt byl v minulosti soustředěn zejména na břehy vodních toků, odkud dochází k dalšímu šíření. V posledních zhruba 20 letech se však začala ve větší míře objevovat v lesích. Jaké podmínky ovlivnily tuto náhlou změnu v průběhu invaze, jaký vliv na lesní ekosystém může mít její přítomnost a jak je možné zastavit její šíření? Na to se blíže podívala skupina odborníků z Botanického ústavu AV ČR a naší fakulty.
Je pro fazole globální oteplování hrozba?
Globální oteplování se dotýká všech sfér našeho života. V budoucnu by mohlo zasáhnout i do našeho jídelníčku, třeba fazolí, které jsou velmi citlivé na vyšší teploty. Teplotní regulací této plodiny se zabýval mezinárodní vědecký tým, v němž naši fakultu zastupovala Lenka Svitáková z Katedry experimentální biologie rostlin.
Pes, nebo vlk?
Známé rčení praví, že pes je nejlepším přítelem člověka a v současné době vidíme, že tomu tak často opravdu je. Přesto, že je pes naším nejlepším přítelem, o něm spoustu věcí nevíme. Například to, kdy se naším přítelem stal, tedy jinak řečeno, kdy došlo k domestikaci jeho divokého předka, vlka. Na tuto otázku se snažil odpovědět tým vědců, mezi nimi i Martina Lázničková-Galetová z Hrdličkova muzea člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Moravského zemského muzea v Brně. S pomocí nejnovějších technologií podrobili tito badatelé podrobné analýze vzorky zubů z paleolitického naleziště Předmostí. Jejich práce navazuje na dřívější studie na této lokalitě, kde se vědci snaží vysledovat důkazy jedné z nejstarších domestikací vlka.
Jaký je osud proglaciálních jezer?
V současné době představují proglaciální jezera jedno z velkých ohrožení. V důsledku globálního zvyšování teploty vzduchu a zvýšeného tání ledovců může dojít k jejich protržení, což má mnohdy katastrofální následky. S ústupem ledovců je zároveň ohrožen jeden z významných vodních zdrojů. Toto důležité téma není lhostejné ani Kristýně Falátkové, Miroslavu Šobrovi a Bohumíru Janskému z Katedry fyzické geografie a geoekologie spolu s Martinem Slavíkem a Jiřím Brunthansem z Katedry hydrogeologie, kteří se v současném výzkumu zaměřili na ledovcovo-morénový komplex Adygine v pohoří Tien Shan.
Většina dusíku v Labi podle izotopového složení pochází z odpadních vod
Už od začátku monitorováním kontaminace dusičnanů v Labi v 60. letech 20. století jsou jejich koncentrace poměrně vysoké a příliš se nemění. Vědci z Přírodovědecké fakulty a Spojených států se zaměřili na výzkum izotopového složení dusíku v Labi přítomných dusičnanech. Ukázalo se, že mezi lety 2008-2009 většina dusičnanů pocházela z odpadních vod lidských sídel, a to zejména menších obcí.
Nebešťané na cestách
Ptačí tah je nesmírně zajímavým a dlouho studovaným fenoménem. Na jaře i na podzim každoročně přes naše území přelétá obrovské množství ptáků. Velice významným místem, kde v České republice probíhá odchyt ptáků na podzimním tahu pro účely kroužkování je Červenohorské sedlo v Hrubém Jeseníku. Velmi výrazný podíl na realizaci této kroužkovací akce mají Mgr. Anna Lučanová a RNDr. Radek Lučan, Ph.D. z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.
Podle hlasu poznáš člověka
Jak zvuk naší řeči a zpěvu ovlivňuje atraktivitu? A co vše z nich můžeme predikovat? Na to se zaměřila mezinárodní vědecká skupina, v níž Přírodovědeckou fakultu zastupovali Petr Tureček z Katedry filosofie a přírodních věd a Jan Havlíček z Katedry zoologie.
Moderní bestiář dávných tvorů
„Milý čtenáři, držíš v ruce knihu, která tě chce zavést do hlubin věků a ukázat ti dávné předky dnešních zvířat. ...Pojď a začti se, dobrodružství dávných dob nikdy neskončilo!“ Těmito slovy uvádí autorka a ilustrátorka Barbora Müllerová svoji novou knihu. Jedná se od dílo skutečně nevšední – třistastránkovou obrázkovou encyklopedii evoluce života.
Není moucha jako moucha
Hmyz má zásadní význam jak z hlediska fungování ekosystému Země, tak z pohledu vlivu na lidskou společnost. Přesné rozpoznání konkrétního druhu však mnohdy není jednoduché a často bývá i časově náročné. Skupina vědců spolu s Dominikem Vondráčkem z Katedry zoologie se proto zaměřili na možnost vytvoření automatického identifikačního systému s využitím moderních technologií.
Láska na jednu noc. To je to, po čem JENOM muži touží?
Pokud se zeptáte, které pohlaví je více ochotné střídat partnery/ky, navazovat nové vztahy či si dopřát nezávazný sex bez lásky, téměř každý odpoví, že muži. Je to však stoprocentně pravda, nebo existují nějaké rozdíly dané sexuální orientací, genderovou nonkonformitou nebo sociokulturním pozadím? Přesně to chtěl zjistit česko-brazilský výzkumný tým. Jednou z členů týmu, který náhodou tvořily většinou ženy, byla také Zuzana Štěrbová z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty.

Akce dokumentů