E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Nové senzory odhalí poškození DNA
Nový model pro in vitro klasifikaci potencionálně genotoxických chemikálií, tedy látek poškozujících genetickou informaci ukrytou v DNA, to je práce docenta Vlastimila Vyskočila a jeho týmu z Katedry analytické chemie. Jejich výzkum znatelně usnadní rozpoznávání poškození DNA a jeho původců.
Těžba uranu bude ještě dlouho ovlivňovat proudění podzemní vody
Dřívější těžba uranu ve Stráži pod Ralskem bude mít ještě za třicet let výrazný vliv na životní prostředí, ať už jde o chemickou kontaminaci či odčerpávání zásob vody. Tomáš Lipanský z Přírodovědecké fakulty se zabýval vlivem těžby na hladinu a proudění podzemní vody, který bude možné pozorovat i za několik desítek let. Jedná se tak o největší zásah do režimu podzemních vod na území Česka v historii.
Zelená míle
Fragmentace krajiny, neboli její rozdělení na menší plošky, má zásadní vliv na život a rozšíření nejen jednotlivých druhů živočichů, ale i rostlin. V důsledku zemědělství a výstavby liniových prvků v krajině – jako cest a silnic – dochází k omezení jejich šíření i na místech, která jsou pro ně optimální. Jaký vliv má na rozšíření jednotlivých druhů rostlin typ obhospodařování, izolace a vlhkost stanoviště? Podrobným výzkumem jednotlivých lučních společenstev ve fragmentované krajině se zabýval vědecký tým botaniků a ekologů vedený Petrou Janečkovou z Jihočeské univerzity a Štěpánem Janečkem z naší fakulty.
Sníh ochraňující půdu
Antarktický poloostrov patří mezi oblasti s nejrychlejším vzrůstem teplot vzduchu za posledních padesát let. Ten vede k tání tamních ledovců. Zatímco dopady oteplování na ledovce jsou zřejmé, v případě permafrostu zůstávají z velké části nepoznané. Podle výpočtů se předpokládá, že právě tání věčně zmrzlé půdy, permafrostu, bude jedním z největších producentů skleníkových plynů oxidu uhličitého (C02) a metanu (CH4) v 21. století. Proto se Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie rozhodl společně s brněnskými kolegy prozkoumat souvislosti mezi meteorologickými podmínkami, sněhovou pokrývkou a aktivní vrstvou rozmrzající půdy.
Poklad hledejte v Antarktidě pod dvěma metry ledu
Antarktická jezera lákají pozornost přírodovědců díky svým jedinečným vlastnostem. Jejich extrémní chemické a fyzikální podmínky a jednoduché potravní sítě společně nabádají k využití jako přírodní laboratoře. Hlavními primárními producenty biomasy jsou sinice a převážně bičíkaté řasy. Při jedné z antarktických expedic, které se účastnila i Linda Nedbalová, vědce zaujala čtyři hluboká jezera pokrytá silnou vrstvou ledu. Ukázalo se, že v těchto jezerech na ostrově Jamese Rosse dominantu planktonu tvoří miniaturní řasa bez bičíku. Touto řasou je Monoraphidium, o jehož zajímavých charakteristikách se dozvíte dále díky spolupráci vědců z Katedry ekologie PřF UK, Centra polární ekologie v Českých Budějovicích, MBÚ AV ČR v Praze a BÚ AV ČR v Třeboni.
Ovlivňuje křesťanství každodenní život žen?
Tráví věřící mladé ženy svůj volný čas výrazně jinak než ženy nevěřící? Jsou rozdíly mezi věřícími a nevěřícími ženami v názorech na interrupci, rozvod či užívání antikoncepce? Mají věřící ženy jinou představu o své ideální rodině? Těmito otázkami a také mnoha dalšími se zabývala ve svém výzkumu Kamila Klingorová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Na vzhledu krunýře záleží
Želvy ambionské (Cuora amboinensis) patří mezi jeden z ohrožených (zranitelný podle IUCN) druhů želv na naší planetě a v současné době čelí nebezpečí vyhynutí. Nejen pro výzkum, ale i pro jejich záchranu je důležité jejich hlubšího poznání, odlišení jednotlivých poddruhů a jejich geografického původu. K tomu využili vědci z Katedry zoologie metodu geometrické morfometrie, díky níž studovali variabilitu tvaru hřbetní (karapax) a břišní (plastron) části krunýře, přičemž zároveň použili i genetickou analýzu.
Souvisí beta-HPV s patologií hlavy a krku?
Lidské papilomaviry (HPV) jsou celosvětově rozšířené. V současné době je identifikováno více než 200 různých typů, které se rozdělují do 5 rodů. Tyto rody se označují řeckými písmeny (alfa, beta, gama, mí a ný). Typy rodu alfa infikují především sliznice, kde vyvolávají vznik benigních i maligních lézí. Některé typy z tohoto rodu však infikují i kůži, kde vyvolávají vznik bradavic. Oproti tomu typy rodů beta a gama infikují hlavně kůži. Pro výše popsané infekce platí, že ve většině případů zůstávají bez příznaků, a jsou tak pro svého nositele skryté. Přitom mohou výrazně zvyšovat riziko vzniku rakoviny.
Lesní pastva – ztracená a znovunalezená paměť krajiny?
Vlivem člověka se mění krajina a její využití. Dříve relativně častý typ pastevní krajiny s rozvolněným porostem stromů v průběhu minulého století téměř vymizel. Tento významný biotop mnoha druhů živočichů a rostlin byl přeměněn v pastviny či pole nebo zarostl lesem. Dnes však znovu vznikají nové plochy lesních pastvin. Jak se jejich existence proměňovala od první poloviny 19. století, to zkoumali vědci z ČZU, Kodaně, Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví a také Jaroslav Vojta, botanik z Katedry botaniky naší fakulty.
Bariéry inovací – jaké za hlavní považují podnikatelé a jaké výzkumníci?
Soutěž v dnešní globální ekonomice je založená na znalostech a inovacích. Konkurenceschopní jsou jen ti, kteří dokáží držet krok s překotným vývojem, a to platí i na úrovni regionů. Pomáhají vznikající inovační strategie v méně vyspělých evropských regionech udržet vysoké tempo? To studovali Jiří Blažek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje společně s kolegou Pavlem Csankem z Jihomoravského inovačního centra v Brně.

Akce dokumentů