E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Rozhovor: Jak masově užívaná léčiva ovlivňují buněčné signální dráhy?

S Martinem Ezechiášem z Ústavu pro životní prostředí UK jsem si byla pohovořit o jeho práci týkající se hormonálních účinků léčiv. Martin se ve své doktorské práci věnuje látkám v životním prostředí, které mění funkci endokrinního systému – slučování, přenos, metabolismus, vylučování a působení hormonů – a které v buňkách blokují receptory hormonů.
RNDr. Martin Ezechiáš

Na které látky jste se zaměřili a proč právě na ně?
Zajímala nás léčiva v odpadních vodách. Snažili jsme se vytipovat, které látky jsou ty nejzávažnější, které by mohly způsobovat problémy. Šlo tedy o látky hodně vyráběné, konzumované a tím pádem hodně nacházené ve vodách. A to jak z komunálních, tak i z nemocničních odpadních vod. V nemocničních vodách je těch látek opravdu hodně. Celkem jsme testovali třináct léčiv. 

Zaměřili jste se pouze na ČR, nebo jste to vzali v celosvětovém měřítku? 
Celosvětově, protože tyto látky jsou vyráběné i konzumované po celém světě. Sice existují rozdíly mezi státy, ale snažili jsme se to brát globálně. 

Vybírali jste tedy na základě rešerše.
Ano, snažili jsme se i zohlednit různé socioekonomické podmínky lokalit a jaká tam jsou léčiva. Například ve vesnických oblastech se používají spíše veterinární léčiva, zatímco v městských oblastech zase ibuprofeny a jim podobná. 

Jaký účinek těchto léčiv vás zajímal?
Hormonální účinky. Bylo zjištěno, že odpadní voda má estrogenní účinky. Ví se, že se v ní nachází hormonální antikoncepce, ale nebylo jasné, jestli jsou tyto známé látky odpovědné za celkový estrogenní účinek nebo jestli v odpadní vodě nejsou nějaké další látky, o kterých dosud nevíme, že tento účinek mají.

Vysvětlil bys, co je estrogenní účinek? 
Znamená to, že se dané látky dokáží vázat na estrogenní receptor. Dojdou do svého místa účinku a dokáží aktivovat nebo blokovat vazebné místo. Některé námi zkoumané látky estrogenní receptor inhibují. Naváží se na vazebné místo a znemožní, aby se na místo navázal přirozený hormon estradiol. A právě to jsme u několika léčiv objevili. 

Jakým způsobem jste účinky testovali?
Ve studii jsou použité dva testy. V jednom testu se používá kvasinková kultura, kde se využívá geneticky modifikovaná kvasinka. Ta má vnesené geny pro lidský estrogenní receptor (příjemce) a plasmid, který, když je receptor aktivován, spustí svůj přepis a produkuje protein, který my měříme. Množství proteinu je úměrné míře aktivace receptoru.
Druhý test probíhá s lidskými buňkami, a to buněčné linie rakoviny prsu. Ta reaguje na estrogeny tak, že produkuje specifický protein, který se pak měří metodou ELISA – imunologickou metodou sloužící k zaznamenání protilátek. 

Co bys řekl, že je nejzásadnější zjištění vaší práce? 
Účinky čtyř látek – ibuprofen, diclofenac, ketoprofen a naproxen, což je skupina nesteroidních protizánětlivých látek. Ukázalo se, že všechny tyto látky jsou inhibitory estrogenního receptoru. To je ta nejzásadnější informace. My jsme to prokázali v našich testech, které by měly dávat spolehlivou informaci, že tam daný účinek je. Dalším krokem by pak bylo účinky dále zkoumat a ověřit třeba na potkanech.

Co by mohly znamenat vysoké koncentrace těchto látek ve vodách pro lidi?
Podle mě je zajímavé právě to, že ty látky jsou nejen ve vodě, ale my je přímo konzumujeme, a to ve vysokých dávkách, zejména ibuprofen. Zajímavé je, že pokud si člověk vezme tabletku ibuprofenu, tak jsou hodnoty naměřené v jeho krvi vyšší než IC 50 (efektivní koncentrace látky, kdy se inhibuje 50 % receptorů), které jsme naměřili my. Z toho vyplývá, že efekt by se měl projevit i na člověku, když si vezme tento lék. 
Tyto látky se mohou vázat například i na sulfotransferázu, což je enzym odpovědný za transformaci estrogenů. To napovídá, že se mohou vázat na stejná místa jako naše přirozené hormony. Není tedy nic překvapivého, že jsme takový efekt také naměřili. 
Naše studie se hlavně snažila ukázat, že s těmito látkami může být nějaký problém a nemusí být bezpečné, aby je lidé rutinně užívali. 

Věnujete se tomuto tématu i nadále? 
Mě to bohužel odradilo, protože jsme měli veliké problémy článek publikovat. A to ne proto, že bychom měli špatné recenze a článek museli předělávat. To proto, že několik editorů článek rovnou odmítlo a pak se ohromné množství recenzentů odmítlo článkem zabývat. Nakonec to vyústilo v to, že článek oponoval jen jeden recenzent. Trvalo dva roky, než článek prošel recenzním řízením. Ať si to každý přebere sám. V našem článku jsme totiž jasně ukázali, že konkrétní, masově produkované a konzumované látky mají jasný anti-estrogenní účinek.
O nepříznivých účincích farmak se obecně moc nepublikuje. Například spousta lidí neví o diclofenacu. Ten způsobil obrovské problémy v Afghánistánu a Pákistánu, kde se to běžně používá jako veterinární léčivo pro skot. A když zvíře umře na pastvině, tak ho tam sežerou supi. Sup pak dostane dávku diclofenacu a selhávají mu ledviny. Některé druhy supů se kvůli tomu dostaly na pokraj vymření.  

Co byla výtka toho jediného recenzenta? 
Že bychom měli zahrnout i environmentální dopady. 

Co se týče životního prostředí, není těmito látkami příliš ohroženo... 
Tam jsou jejich rizika nízká. Nejvíce látek je v odpadních vodách z nemocnic, ale stále se jedná o nízké koncentrace v porovnání s tím, když zkoumané látky někdo vědomě užívá. 

Ezechiáš, M., Janochová, J., Filipová, A., Křesinová, Z., Cajthaml, T. (2016): Widely used pharmaceuticals present in the environment revealed as in vitro antagonists for human estrogen and androgen receptors. Chemosphere 152, 284–291.

Radka Zelená

Publikováno: Čtvrtek 22.09.2016 21:30

Akce dokumentů