O životě kaloně egyptského na Kypru

Kaloni jsou skupina patřící mezi letouny, která se na rozdíl od většiny ostatních letounů živí striktně rostlinnou stravou, typicky ovocem nebo nektarem z květů rostlin. Kritickými obdobími pro život kyperských kaloňů je především léto a zima. Na rozdíl od netopýrů, které známe z našich podmínek, totiž v zimě nedokáží hibernovat a jsou tak odkázáni na shánění plodů či květů, která ani v teplém Středomoří nejsou v zimě v nadbytku. 

Obrázek 1: Jedna z posledních kolonií kaloně egyptského na Kypru.
Autor: RNDr. Radek K. Lučan, Ph.D.

V letním období jsou kaloni limitováni především vysokými teplotami a nedostatkem vody, který snižuje množství a dostupnost plodů, jimiž se kaloni živí, a může způsobit dehydrataci. Právě v těchto ročních obdobích by se měla limitace dostupnosti zdrojů na aktivitě kaloňů projevit nejvíce a mohla by ukázat některé zásadní momenty, které lze využít při jejich ochraně.

Tým vědců se zaměřil na tři úkryty kolonií kaloňů v oblasti centrálního Kypru, vzdálených od sebe navzájem 2, 5 a 7 km. Zde bylo odchyceno a radiotelemetricky označeno celkem 43 kaloňů. Tito pak byli sledováni noc co noc po dobu jednoho letního a následně i po dobu jednoho zimního měsíce.

Důležité bylo zjistit, čím se kaloni v kritických měsících živí. V létě tvořily hlavní složku potravy fíky a květy agáve. Zajímavé bylo zjištění, že samice kaloňů se živí na květech agáve dvakrát častěji než samci. Důvodem by mohlo být větší množství bílkovin obsažených v pylových zrnech než ovoci. Jelikož se začátkem podzimu začíná jedno ze dvou období rozmnožování, samice kaloňů se zřejmě snaží získat co nejvíce živin pro případnou březost.

Zásadním objevem však bylo, že v jisté části léta není pro kaloně dostupná žádná jiná potrava než květy agáve. Agáve má ve Středomoří status nepůvodní rostliny a je považována za invazní, a tedy nežádoucí druh. Díky této práci ovšem víme, že přežití kaloňů na Kypru je na ní alespoň v některých oblastech závislé, proto autoři článku navrhují status agáve v těchto oblastech přehodnotit. 

Překvapivým zjištěním bylo, že zima není pro kaloně tak těžká jako léto. Jednak to může být díky na potravu bohatému podzimu, jednak díky širšímu spektru dostupné potravy – v zimě se zdejší kaloni živí celkem šesti druhy rostlin, například datlemi (plody), citrusovým ovocem (mandarinkami) nebo květy blahovičníku (Eucalyptus sp.), přičemž vždy jsou k dispozici nejméně čtyři druhy potravy.

Pro záchranu kaloňů na Kypru je tedy nutné zaměřit se především podporu dostupnosti kritických zdrojů v letních měsících. Autoři konkrétně navrhují umístit menší nádrže s vodou k ovocným sadům, ve kterých kaloni hledají potravu, a též zastavit boj proti agáve. Jelikož jde o víceletou rostlinu, která kvete jen jedenkrát za život, je nutná přítomnost velkého množství různě starých agáve, aby populace kaloňů egyptských na Kypru i nadále přežila.

Radek K. Lučan, Tomáš Bart onička, Petr Jedlička, Šimon Řeřucha, Martin Šálek, Martin Čížek, Haris Nicolaou, and Ivan Horáček; Spatial activity and feeding ecology of the endangered northern population of the Egyptian fruit bat (Rousettus aegyptiacus); 2016; Journal of Mammalogy

Iveta Štolhoferová