Patříme ekonomicky na Západ nebo na Východ?
Střední Evropa je vhodnou laboratoří pro zkoumání vývoje ekonomiky zvláště s přihlédnutím k nedávné historii. Kde, jak a jestli přetrvávají rozdíly mezi Západem a Východem, zkoumali Pavlína Netrdová a Vojtěch Nosek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty. Cílem bylo najít v rámci čtyř států (Německo, Rakousko, Česko a Polsko) osy s nadprůměrně prosperující ekonomikou.
Nejvyspělejší části evropského kontinentu se říká „Blue Banana“, tedy modrý banán. Tvar území opravdu připomíná banán a rozprostírá se v nejhustěji osídlené oblasti mezi Londýnem na severu a Milánem na jihu. Objevují se ale i další rozvojové osy, například „Yellow Banana“ (žlutý banán) směřující ze západu na východ do Prahy a Varšavy.
Aby bylo možné osy najít, je třeba použít vhodný ukazatel míry ekonomického rozvoje. Pro autory tím byla data o nezaměstnanosti, která korelovala s HDP i výdaji na výzkum a vývoj, tedy dalšími možnými indikátory. Pro co nejdetailnější obrázek byla analýza provedena na úrovni obcí, terminologií Evropské Unie, na úrovni regionů LAU2 (local administrative units) umožňující statické srovnání. I tady však vzniká problém v tom, že například české obce jsou daleko menší než ty polské a je jich tím pádem i daleko více (Česko 6251 obcí, průměrná rozloha obce 12 km2; Polsko 2478 obcí s průměrnou rozlohou 126 km2). Vědci použili srovnatelná data za říjen 2010, vyšší nezaměstnanost tehdy byla v Polsku (7,1 %) a Česku (6,7 %), nižší v Německu (5,5 %) a Rakousku (4,3 %). Pro zajímavost jsou si nyní (podzim 2016) tyto míry daleko blíže a podle Eurostatu (Evropský statistický úřad) je premiantem Česko (3,9 %), následuje Německo (4,2 %), Polsko (5,9 %) a Rakousko (6,2 %).
Z použitých dat za říjen 2010 je stále zřejmá štěpná linie rozdělení na „Západ“ a východní blok. Ta se táhne po českých hranicích s Rakouskem a Německem a dále po hranicích bývalého Západního a Východního Německa. I proto je v Německu největší vnitrostátní variabilita, naopak Polsko a Česko vykazují variabilitu nejmenší. Kromě toho je patrné plošné šíření rozvoje hierarchicky z center, tedy z velkých měst do jejich zázemí, kde mají obce malou nezaměstnanost. Další šíření probíhá ve formě os mezi silnými ekonomickými centry. Dají se tak vypozorovat další rozvojové osy, například z Beneluxu do Hamburku a Vídně a zatím méně zřejmá, ale vznikající z Berlína do Poznaně a dále z Varšavy do Slezska. Do Prahy směřují hned dvě osy, a to z Berlína a Drážďan a jižní větev z Mnichova a Plzně.
Přes zjevné rozdíly vyplývající z dat z roku 2010 mezi Východem a Západem se dá z nových zjištění vyčíst, že tyto rozdíly se zmenšují nebo dokonce mizí, zato rozvojové osy směrem do východní Evropy nabývají na významu. Podle některých interpretací tak vzniká „zlatý fotbalový míč“ s hlavním těžištěm hospodářské prosperity Evropy v Německu.
Tomáš JANÍK
Publikováno:
Středa 02.11.2016 19:45
Akce dokumentů