E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Není jeskyně jako jeskyně
Člověk je odedávna tvor zvídavý a rád objevuje vše nové a neznámé. Tato vlastnost ho zavedla jak hluboko pod hladinu oceánů, tak i daleko do vesmíru, jen aby mohl poodhalit tajemství, která se zde ukrývají. Avšak přímo na zemi nebo jen kousek pod ní se dají stále najít krásná a dosud nepříliš probádaná místa. Příkladem může být íránské pohoří Zagros, což je mimo jiné oblast pyšnící se největším solným krasem na světě. Tamní solné pně a jeskyně si získaly pozornost našich vědců, kteří se zabývali jejich studiem opravdu detailně a během dvanáctiletého výzkumu navštívili více jak 30 krasových jeskyní. Některá vybraná místa se stala cílem výprav i opakovaně, aby mohly být zdokumentovány změny, ke kterým zde v průběhu času došlo.
Alternativní přepis genů aneb může být molekulární biologie ještě složitější, než jsme se učili?
Přepis genů (transkripce) je děj, jehož mechanismus se vysvětluje stále s mnoha otazníky. Kromě výkonné RNA polymerázy se ho účastní mnoho regulačních molekul zvaných „transkripční faktory“. V posledních letech se však ukazuje, že existuje zřejmě více mechanismů přepisu genů, konkrétně genů přepisovaných buňkou s poškozenou DNA.
Uniformita měst Evropy: Je plzák španělský opravdu všude?
Představíme-li si klasické desetitisícové městečko v Čechách, vybaví se nám pravděpodobně historické centrum spojené s radnicí, tři hypermarkety, dvě benzinové pumpy, park, kino a nespočet hospod. Když pak v létě přemýšlíme, kam pojedeme na výlet, zjistíme, že všechna ta města si jsou podobná a jediné, čím se liší jsou kulturní památky z dob minulých. V podstatě ve stejné situaci se nachází česká a dá se říci, že i evropská krajina, příroda. Druhová bohatost je značná, avšak základ tvoří stále se opakující druhy rostlin a živočichů. Proč tomu tak je? Často zmiňovaný je zánik vhodných stanovišť spojený s urbanizací, intenzivním zemědělstvím, výsadbou lesních monokultur nebo také klimatickými změnami. Otázkou vlivu klimatu a stanovištních podmínek na diverzitu cévnatých rostlin a plžů ve městech se zabýval tým českých vědců se zástupci z PřF UK.
Prvok svědkem evolučních dramat
Mitochondrie, životně důležité „buněčné elektrárny“, byly kdysi samostatnými organizmy příbuznými dnešním alfa-proteobakteriím. Jejich vstup do buňky našich dávných předků, tehdy těžko rozlišitelných od bakterií, je mnohými považován za největší biologickou revoluci od samotného vzniku života až do dneška.
Myši mění složení moči podle toho, v jaké jsou společnosti
Myší moč obsahuje skupinu proteinů označovaných jako MUPs (Major Urinary Proteins – hlavní močové proteiny). Tyto proteiny fungují jako přenašeče feromonů, slouží tedy k vzájemné komunikaci a v neposlední řadě také k uplatnění jistého vlivu na své okolí. Samec ubytovaný se samicí dokáže například pomocí vylučovaných MUPs a feromonů urychlit nástup jejího estru.
Netopýři parkoví a jejich prapodivné párování
Problematika rozmnožovacích projevů netopýrů je aktuálním tématem už přes dvacet let. A jak se zdá, ještě je stále co objevovat. Vědci z katedry zoologie si tentokrát posvítil na Třeboňsku na drobného netopýra parkového (Pipistrellus nathusii). Ti byli v Česku dlouho považován za vzácné, ale v posledních letech se jejich počty výrazně zvýšily.
Sliny, leishmanie a imunita
V momentě, kdy drobný komárek rodu Phlebotomus nesoucí ve svém střevě nálož leishmanií, bodne svého hostitele, aby nasál jeho krev, rozehrává se složitá hra buněk a molekul. Parazitologové z laboratoře prof. Volfa získali unikátní a cenné informace o úvodním dějství této hry, když se zaměřili na vliv opakovaného sání flebotomů na vývoj leishmaniové infekce.
Když se obnova střevních buněk vymkne kontrole
Během vývoje, ale i v dospělosti se některé buňky živočichů včetně lidí přirozeně dělí a dávají vznik buňkám novým, zatímco jiné buňky zanikají – typickým příkladem jsou buňky střevní sliznice. Oba děje jsou přísně řízené. Buňky vysílají a přijímají signály, a to v podobě různých chemických molekul, které aktivují signalizační dráhy a dávají tak příkazy, co mají buňky dělat: proliferovat (dělit se), migrovat, diferencovat (zrát). Někdy se však stává, že se na nějaké dráze něco pokazí s fatálními důsledky v podobě vývojových vad neslučitelných se životem, ale i zhoubných nádorů.
Kouří stará, kouří starej, kouří dcera, kouří syn... aneb Charakteristika českých kuřáků
Některé zdravotní potíže na nás přijdou neočekávaně a těžko je můžeme ovlivnit. Na jiných se ale výrazně podílíme vlastním chováním. Příkladem takového chování je kouření. Co ovlivňuje, zdali člověk kouří, nebo ne? Roli mohou hrát různé faktory od dědičnosti po ekonomické vlivy. Trojice vědců z Přírodovědecké fakulty UK a University College London se ve svém výzkumu zaměřila na možný dopad různých demografických a sociálních charakteristik u obyvatel ČR. Kromě vlivu těchto ukazatelů testovali i vliv oblasti, kde jedinec žije.
Co se děje v lese na jehličí
Jste-li měňavka a celé vaše tělo tvoří jediný beztvarý váček výživné cytoplazmy, chránit se pomocí pevné schránky zní jako moc dobrý nápad. A skutečně, podobnou obrannou strategii si zvolily nejrůznější zcela nepříbuzné skupiny měňavek mnohokrát nezávisle na sobě. Ty, jejichž schránky jsou oválné s jediným otvorem, se nazývají krytenky a tvoří podstatnou součást půdních společenstev na celém světě.

Akce dokumentů