Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Rozvoj a migrace za časů krize
- Výzkumy v Česku týkající se migrace často opomíjí rozvoj zemí, ze kterých migranti pochází. A naopak politiky rozvojové pomoci dárcovských států často neberou v potaz hospodářský význam migrace. Soulad rozvojové a migrační politiky je nutný pro efektivní rozhodování a pro to, aby z procesů těžily oba státy – jak vysílající, tak přijímající. Nakolik jsou v (ne)souladu v naší republice? Tímto problémem se v období ekonomické krize 2008 – 2010 zabýval s kolegyní a kolegou i Robert Stojanov z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
- Mletí zrna v pravěku
- Z kosterních pozůstatků pravěkých žen a mužů lze vyčíst víc, než by nás běžně napadlo. Nejrůznější poškození nám můžou říct, jakými nemocemi či zraněními byl člověk sužován. Naopak zdravě vyvinuté silné kosti můžou naznačovat vysoký společenský status, který jedinci zajistil bohatou stravu. Z kostí lze samozřejmě odhadnout i věk, ve kterém jedinec zemřel, z toho pak maximální a průměrnou délku života v tehdejší společnosti. Tím to ale nekončí…
- Jaké květiny se nám líbí nejvíce?
- Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají rádi napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad není tradičnějšího a oblíbenějšího daru než právě květiny. Co konkrétně ale ovlivní, po které květině sáhneme a kterou přejdeme bez povšimnutí?
- Jak jsou na tom v užívání drog a alkoholu čeští teenageři ve srovnání s Evropou?
- Tématem vnímání rizik kouření cigaret, užívání drog a konzumace alkoholu ve srovnání s rizikovým chováním samotným se věnovali Dagmar Dzúrová a Jana Spilková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty a Martin Vraný z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čeští teenageři se v této studii neumístili zrovna nejlépe, v opatrnosti vůči rizikům a i provozování rizikového chování dosáhli na „první příčky“ v negativním směru.
- Prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., náš nově zvolený děkan o vědě, chemii a roli naší univerzity
- Prof.RnDr. Jiří Zima, CSc. se chemii věnoval už od gymnasiálních let, na katedře analytické chemie Přf UK působí od roku 1985. Letos v říjnu byl zvolen na pozici děkana po prof. RNDr. Bohuslavu Gašovi, CSc., kterého by měl ve funkci nahradit od 1.3.2017.
- Zbraně původců rostlinných chorob
- Mohlo by se zdát, že rostliny jsou proti jakýmkoli chorobám a patogenům úplně bezbranné kvůli přisedlému způsobu života, ale opak je pravdou. Patogenním organismům jsou celé populace rostlin vystaveny neustále, ale pouze malá část z nich chorobě podlehne, protože rostliny se neustále aktivně brání napadení a vzniku choroby. Jak jejich obrana vypadá a nacházejí paraziti způsoby, jak ji obejít? Biochemici z naší fakulty si posvítili na případ řepky olejky a choroby, která ji hojně napadá napříč Evropou a Austrálií.
- Netopýří riviéra z dob ledových
- V Evropě žije téměř 750 milionů jedinců jistého velkého, velmi expanzivního kosmopolitně rozšířeného druhu primáta. Část evropské populace zmíněného primáta od druhé poloviny dvacátého století vykonává v letních měsících migraci do středomořské oblasti, mimo jiné na tři tamější velké poloostrovy. Zde se v typickém případě zdržuje po dobu několika dní až týdnů, potom se zase vrací do západní, střední a severní části evropského světadílu. Dovolená ve Středomoří ale není fenomén ojedinělý nebo snad omezený na člověka. Na mediteránní poloostrovy dokázaly nejrůznější evropské druhy cestovat již dávno, před statisíci a miliony let. Na dovolené se nemusely ohlížet na nějaké dny nebo týdny, klidně se v jižní Evropě rekreovaly tisíce a desetitisíce let. Řada druhů do Středomoří bez ohledu na chybějící aerolinie dokonce létala. A mezi leteckými cestujícími bylo i jisté množství savců.
- Odhad pohlaví podle stehenní kosti včera a dnes
- Odhad pohlaví při nálezu kosterních pozůstatků je jedním z prvních a nejdůležitějších kroků pro identifikaci ve forenzní antropologii a bioarcheologii. Stehenní kost je díky své velikosti a kompaktnosti dobře zachována i v horších podmínkách uložení a často se proto využívá ve forenzní praxi. Metody používané k určení pohlaví jsou většinou populačně specifické, ale bývají vypracovány podle kolekcí, které jsou i více než sto let staré. Záleží ale na tom?
- Patříme ekonomicky na Západ nebo na Východ?
- Střední Evropa je vhodnou laboratoří pro zkoumání vývoje ekonomiky zvláště s přihlédnutím k nedávné historii. Kde, jak a jestli přetrvávají rozdíly mezi Západem a Východem, zkoumali Pavlína Netrdová a Vojtěch Nosek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty. Cílem bylo najít v rámci čtyř států (Německo, Rakousko, Česko a Polsko) osy s nadprůměrně prosperující ekonomikou.
- Borovice kleč a motýli našich hor
- Jestli pravidelně jezdíte například do Jeseníků, možná jste si všimli, že každým rokem je stále více luk porostlých borovicí kleč. A možná jste si dokonce všimli, že motýlů v Jeseníkách významně ubylo. V obou případech jste měli bohužel pravdu. Do rozsáhlého projektu mapujícího motýly našich nejvyšších pohoří se pustila skupina vědců z Olomouce, Ostravy a také z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejím cílem bylo zjistit, jak přítomnost nezvykle rychle se šířící borovice kleče ovlivňuje faunu zasažených pohoří, konkrétně právě motýly.
Akce dokumentů