Udusí(kují) se naše lesy?
České lesy, pokrývající přes třetinu našeho území, jsou důležitým ekosystémem a stabilizačním prvkem v krajině. V minulosti i současnosti však lesy prochází přeměnou a čelí mnoha stresorům. Jedním z nich je také depozice dusíku, která, na rozdíl od depozice síry, od 90. let 20. století nezaznamenala výrazný pokles. Antropogenními zdroji jsou především nadměrné hnojení dusíkatými hnojivy, chovy hospodářských zvířat a vznik oxidů dusíku při veškerých spalovacích procesech (mj. automobilová doprava, která má stále rostoucí trend).
Autoři propojili naměřená data spolu s modelováním pro látky nezahrnuté do měření. Vše bylo vztahováno k roku 2008. Mezi měřené látky spadaly NO3- a NH4+ ve srážkách, kde se jednalo o měsíční průměry, a imisní koncentrace NOx, které byly měřeny kontinuálně. Vstupní data pocházela z databáze ISKO (Informační systém kvality ovzduší) Českého hydrometeorologického ústavu.
K odhadu koncentrace neměřených látek obsahujících dusík bylo využito Eulerovského fotochemického disperzního modelu CAMx (Comprehensive Air Quality Model with extensions) spolu s propojením s regionálním numerickým předpovědním modelem Aladin. Americký CAMx je jedním z profesionálních chemických transportních modelů, který bere v úvahu sedimentační rychlosti jednotlivých velikostních frakcí aerosolových částic, přičemž difusní proces je zde rozložen na horizontální a vertikální difusi. Model je také používán pro předpovědi kvality ovzduší.
Při porovnání s měřenými hodnotami je poměrně přesný, avšak může dojít k nepřesnostem vzhledem k tomu, že model nezahrnuje resuspenzi prachového aerosolu. Pro odhad příspěvku depozice z mlhy a pro odhad koncentrace rozpuštěného organického dusíku bylo využito geostatistického modelu, ve kterém byl příspěvek horizontální depozice odhadnut z rozdílu mezi vzorky podkorunových srážek (throughfall) a celkové mokré depozice (wet-only). Nejvyšší byly hodnoty především v oblastech Krušných hor, Hrubého Jeseníku a Orlických hor.
Výsledky ukázaly, že depozice dusíku v českých lesích v roce 2008 byla nad 2 g.m-2.rok-1, přičemž na téměř 70 % zalesněného území dosahovaly hodnoty depozice 3-4 g.m-2.rok-1. Těmito hodnotami patříme do horšího průměru Evropy, ve které se depozice dusíku pohybují mezi 0,5 a 6 g.m-2.rok-1. Dochází tak k negativnímu vlivu okyselování lesních půd i k degradaci podzemních a povrchových vodních zdrojů v důsledku zvyšujícího se množství nitrátů. V souvislosti se zvýšenou depozicí byl prokázán vliv na změny v druhovém složení přízemní vegetace (např. vymizení dříve hojně zastoupené brusinky). Nejdůležitější přispěvatele dusíku v suché depozici (okolo 80 %) představovaly sloučeniny HNO3 a NH3.
Nový přístup s využitím výsledků modelování pro neměřené látky obsahující dusík představuje přesnější odhad celkové depozice dusíku oproti dřívějším výpočtům s použitím pouze měřených dat (např. v roce 2007 byl naměřena průměrná depozice dusíku v ČR 0,896 g.m-2.rok-1). Výsledky zároveň mohou pomoci pro další studium možných vlivů na lesní ekosystémy.
Kateřina Fraindová
Akce dokumentů