Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Netopýří riviéra z dob ledových
- V Evropě žije téměř 750 milionů jedinců jistého velkého, velmi expanzivního kosmopolitně rozšířeného druhu primáta. Část evropské populace zmíněného primáta od druhé poloviny dvacátého století vykonává v letních měsících migraci do středomořské oblasti, mimo jiné na tři tamější velké poloostrovy. Zde se v typickém případě zdržuje po dobu několika dní až týdnů, potom se zase vrací do západní, střední a severní části evropského světadílu. Dovolená ve Středomoří ale není fenomén ojedinělý nebo snad omezený na člověka. Na mediteránní poloostrovy dokázaly nejrůznější evropské druhy cestovat již dávno, před statisíci a miliony let. Na dovolené se nemusely ohlížet na nějaké dny nebo týdny, klidně se v jižní Evropě rekreovaly tisíce a desetitisíce let. Řada druhů do Středomoří bez ohledu na chybějící aerolinie dokonce létala. A mezi leteckými cestujícími bylo i jisté množství savců.
- Odhad pohlaví podle stehenní kosti včera a dnes
- Odhad pohlaví při nálezu kosterních pozůstatků je jedním z prvních a nejdůležitějších kroků pro identifikaci ve forenzní antropologii a bioarcheologii. Stehenní kost je díky své velikosti a kompaktnosti dobře zachována i v horších podmínkách uložení a často se proto využívá ve forenzní praxi. Metody používané k určení pohlaví jsou většinou populačně specifické, ale bývají vypracovány podle kolekcí, které jsou i více než sto let staré. Záleží ale na tom?
- Patříme ekonomicky na Západ nebo na Východ?
- Střední Evropa je vhodnou laboratoří pro zkoumání vývoje ekonomiky zvláště s přihlédnutím k nedávné historii. Kde, jak a jestli přetrvávají rozdíly mezi Západem a Východem, zkoumali Pavlína Netrdová a Vojtěch Nosek z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty. Cílem bylo najít v rámci čtyř států (Německo, Rakousko, Česko a Polsko) osy s nadprůměrně prosperující ekonomikou.
- Borovice kleč a motýli našich hor
- Jestli pravidelně jezdíte například do Jeseníků, možná jste si všimli, že každým rokem je stále více luk porostlých borovicí kleč. A možná jste si dokonce všimli, že motýlů v Jeseníkách významně ubylo. V obou případech jste měli bohužel pravdu. Do rozsáhlého projektu mapujícího motýly našich nejvyšších pohoří se pustila skupina vědců z Olomouce, Ostravy a také z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejím cílem bylo zjistit, jak přítomnost nezvykle rychle se šířící borovice kleče ovlivňuje faunu zasažených pohoří, konkrétně právě motýly.
- Jsme zdraví?
- Otázku, jak se mění naše zdraví, si položili odborníci ze Státního zdravotního ústavu společně s Michalou Lustigovou z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Proměny sebehodnocení zdravotního stavu analyzovali vědci na české městské populaci ve středním věku od roku 1998.
- Lýkožrout pod dohledem satelitů
- Lesy napadené kůrovcem vyvolávají v lidech často negativní emoce. Zvláště patrné je to při diskuzích o Národním parku (NP) Šumava. Skupina vědců včetně Josefa Brůny z Ústavu pro životní prostředí naší fakulty se svým výzkumem snaží předpovědět, kde hrozí napadení kůrovcem nejvíce.
- O životě kaloně egyptského na Kypru
- Čeští a kyperští vědci vedeni zoologem Radkem K. Lučanem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v rámci širšího projektu vydali prozkoumat život kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) na Kypru. Jde jednak o jednu z nejsevernějších populací tohoto druhu i čeledě kaloňovitých obecně, jednak od roku 2008 počty kyperských kaloňů zaznamenaly dramatický pokles z více než 10 tisíc jedinců na méně než tisíc. Vzhledem ke genetické unikátnosti kyperské populace jde o ohrožený druh a poznání jeho dosud minimálně probádané ekologie je základním předpokladem pro efektivní ochranářská opatření.
- Rozhovor: Jak masově užívaná léčiva ovlivňují buněčné signální dráhy?
- S Martinem Ezechiášem z Ústavu pro životní prostředí UK jsem si byla pohovořit o jeho práci týkající se hormonálních účinků léčiv. Martin se ve své doktorské práci věnuje látkám v životním prostředí, které mění funkci endokrinního systému – slučování, přenos, metabolismus, vylučování a působení hormonů a které v buňkách blokují receptory hormonů.
- Kam (ne)chtějí banky investovat
- Pokud chcete podnikat, záleží mimo jiné na tom, jestli vám banka poskytne peníze. Finanční geografie, relativně nově se rozvíjející dílčí disciplína ekonomické geografie, zkoumá mj. také regionální specifika v konání bank. Jejich ochotu investovat peníze v periferních oblastech Moravy a Slezska zkoumali Ilona Bečicová a Jiří Blažek z katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty.
- Nová naděje pro léčbu těžkého poškození zraku
- Poškození povrchu oka je nejčastější příčinou zhoršení, či dokonce ztráty zraku. V současnosti známe jen málo účinných možností léčby, jedním z velice nadějných přístupů je transplantace kmenových buněk. A právě porovnáváním terapeutických vlastností těchto buněk z různých tkání se věnoval tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny AV ČR a ČVUT.
Akce dokumentů