Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Může technologie GPS poodhalit tajemství vztahu rysů a lidí?
- Rys ostrovid (Lynx lynx) je největší evropskou kočkovitou šelmou a původním druhem naší fauny. V přírodě se živí především srnčí zvěří, kterou loví převážně v noci. Ačkoliv byl rys v některých oblastech zcela vyhuben, díky úspěšné reintrodukci je možné jej u nás dnes potkat, především na Šumavě. Rys žije skrytým způsobem života, člověku se jej podaří spatřit jen vzácně, jeho chování přesto může být rozličnými lidskými aktivitami ovlivněno. Využívá rys značené turistické chodníky a vyšlapané stezky, nebo se od nich raději drží dál? A mají lidské turistické aktivity vliv na vzdálenost rysa od turistických cest? Je tato vzdálenost větší ve dne, kdy jsou stezky využívány turisty, než v noci, kdy je lidská aktivita minimální? Odpověď dává nedávno publikovaný článek, shrnující předběžné výsledky zkoumání reakce rysů na lidskou přítomnost.
- Nový druh šťavele se zásluhou našich vědců jmenuje po Univerzitě Karlově!
- Česko-jihoafrický tým vědců zkoumal rostlinnou diverzitu v kapské květenné oblasti JAR a popsal dva zcela nové druhy šťavelů, z nichž jeden byl na počest naší univerzity pojmenován Oxalis carolina. Podívejte se blíže na to, s jakou rostlinou má nyní UK tu čest!
- Odkaz kyselých dešťů po více než 30-ti letech
- Atmosférická depozice oxidů síry a dusíku u nás od 2. poloviny 80. let zaznamenala drastický pokles (více než 87 resp. 51%). Mohlo by se tudíž zdát, že tyto prvky z ekosystémů pozvolna mizí, stejně tak jako zájem vědecké komunity o ně. Nedávno se však ukázalo, že se těchto reliktů československé industriální minulosti jen tak nezbavíme.
- Může velikost červených krvinek souviset s tělesnou hmotností?
- Zdá se, že ano! Nová studie vědců ze skupiny docenta Daniela Frynty poodhaluje souvislost mezi velikostí erytrocytů a tělesnou hmotností u dvou druhů varanů. Vědci zjistili, že větší jedinci mají v průměru větší červené krvinky, než je tomu u menších ještěrů. Tento zajímavý efekt by mohl souviset s postupně klesající úrovní metabolismu během jejich vývoje.
- Bakalář PLUS po prvním roce bilancuje
- Přírodovědecká fakulta nestárne, což dokazují především inovace a novátorství ve výuce. Toho nejlepším příkladem budiž nový studijní program Bakalář PLUS. Co nabízí nového? A jak je hodnocen jeho průběh po prvním semestru své existence ze strany frekventantů a jejich pedagogů? Chystají se do budoucna ještě nějaké změny? To a mnohé další se dozvíte v rozhovoru s jedním z ideových otců celého projektu, doc. RNDr. Janem Černým, PhD.
- Tatranské kary pod drobnohledem
- Přestože glaciální historie většiny evropských pohoří včetně těch v Českém masivu je detailně podchycena a v Čechách se jí věnovalo možná více odborníků, než kolik jsme měli dohromady ledovců, potom na Slovensku byla situace naprosto odlišná. Až po nedávné publikaci výsledků terénních prací z tatranských karů z pera dvojice Peter Mida – Marek Křížek se konečně i naši nejbližší sousedé připojili k početné rodině evropských států, jimž není lhostejné pleistocénní zalednění jejich domoviny.
- Vývoj sítnice oka – nový nástroj pro studium
- Embryonální vývoj oka savců je komplexní proces, vyžadující účast mnoha nepostradatelných faktorů takříkajíc ve správný čas na správném místě. Při poškození některého z genů, zásadních pro vytvoření tohoto orgánu, může dojít k nezvratnému poškození zraku a v některých případech dokonce až k úmrtí zárodku. Studium takových genů a vývojových procesů proto může poskytnout důležité informace, potenciálně využitelné i v lidské medicíně. Vědci z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky AV ČR v.v.i proto vyvinuli nový myší kmen mRx-cre, který umožňuje studium vývoje sítnice oka v jeho raných stadiích.
- Neviditelná dynamika uvnitř obilných polí: mšice vs. střevlíci
- Intenzifikace zemědělství v posledních dekádách přinesla nejen snížení diverzity přirozeně se vyskytujících druhů v zemědělské krajině v důsledku úbytku přirozených a polopřirozených stanovišť, ale také používání velkého množství pesticidů cíleně bránících rozvoji škůdců. Tato a jiná opatření s sebou přinesla množství na sebe navazujících negativních efektů, zejména pak narušenou rovnováhu vztahu kořist:predátor, přemnožení druhů prosperujících z homogenizace krajiny spojenou s přítomností obilnin jako potravního zdroje nebo schopností škůdců být rezistentní proti aplikovaným pesticidům. V současnosti se odhaduje, že téměř 70% úrody obilovin dominujících na trhu by bylo ztraceno bez užití ochranných přípravků. Alternativním řešením je použití přirozených predátorů těchto škůdců. Jaké životní podmínky potřebují predátoři, aby snížili početnost škůdců v zemědělské krajině, studoval tým zahraničních vědců, jehož členem byl také profesor Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí.
- Skrytá druhová rozmanitost létavců
- S nástupem používání molekulárních metod v zoologii dochází u mnoha skupin organismů k rozsáhlým změnám. Mění se systematické zařazení některých zástupců, pohled na příbuzenské vztahy skupin mezi sebou i v jejich rámci, jsou rozpoznávány dříve skryté druhy. Právě na problematiku odhalování druhů, které jsou na první pohled stejné, ale liší se svojí genetickou informací (tzv. kryptické druhy), se zaměřuje studie netopýrů provedená Janem Šrámkem z katedry zoologie PřF UK a jeho kolegů. Ve svém výzkumu se zaměřili na netopýry rodu Miniopterus (česky létavec) zejména ze západního Palearktu, u kterých zkoumali srovnávací znaky na lebce a zubech, a sekvence mitochondriální DNA.
- Vězňovo dilema není vždy nejlepším modelem vzniku kooperace
- Vyvinula se u některých zvířat kooperace na principu známého opakovaného vězňova dilematu, nebo je tento široce používaný model nepřesný a jiné mechanismy teorie her objasní vznik spolupráce lépe? Pavel Stopka z PřF UK se společně s kolegou Johnsonem na tento problém podívali podrobněji.
Akce dokumentů