E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Sametová invaze aneb co lze očekávat od mechu nepůvodního v ČR
Trnovník akát, bolševník obecný, šeřík obecný nebo náprstník červený. Tahle jména jsou nám důvěrně známá. Ale vězte, že se jedná o rostliny, které se zabydlely nastálo na našem území, ačkoliv jejich původní areál výskytu je v jiných státech. V Evropě je celkově odhadem 36% nepůvodních rostlin (rostlin stabilně a trvale rostoucích v jiném než původním areálu výskytu), včetně mnoha druhů invazních. Ty nekontrolovaně kolonizují nová území a vytlačují z nich původní druhy s podobnými nároky. Některé z invazních druhů s námi sdílí prostor již několik desetiletí nebo dokonce staletí, takže si ani neuvědomujeme, že tu původně neměly co dělat. Coby „velcí vládci tvorstva“ si uvědomujeme výrazné změny v rámci cévnatých rostlin, invaze však také probíhají na úrovni mechorostů. Proto se Eva Mikulášková se svými spolupracovníky zabývala výskytem mechu křivonožka vehnutá (Campylopus introflexus), který v posledních třiceti letech zaplavil Českou republiku.
Renschovo pravidlo vládne všem, aneb proč existují rozdíly mezi rozdíly
Řešíme to všichni. Je praktické mít stejně velkého partnera? Anebo je lepší mít dlouhána, či prcka? Touží romantické ženy po mužném chlapovi? Jsou muži opravdu přitahováni křehkými Popelkami? Rozdíly ve velikosti neřeší pravděpodobně pouze lidstvo, ale také zvířata. Dokonce to vypadá, že vkus a požadavky na rozdílný vzrůst partnerů se liší mezi druhy. Renschovo pravidlo popisuje děj, kdy se zvětšující se velikostí druhů v rámci dané živočišné linie se zvětšuje velikost samců více než velikost samic. Samci u větších druhů pak bývají větší vzhledem k velikosti samic než u menších druhů. Příklad můžeme nalézt v rámci našeho vlastního řádu - primátů. Samce nártouna filipínského (0,12kg), coby zástupce malého druhu, skoro nerozeznáme od nepatrně lehčí samice. Naopak samci gorily nížinné (160 kg) jsou dvakrát těžší než samice. Tento trend je většinou vysvětlován sexuální selekcí. Samice malých druhů by si tedy měly vybírat samce menší či podobné velikosti než jsou ony samy, zatímco samice velkých druhů by si měly vybírat samce větší.
Kolapsy krušnohorského úpatí
Přestože sesuvy, coby přírodní ohrožení, u nás nepatří k mediálním hvězdám jako třeba povodně, má i v tomto směru Česká republika co nabídnout. Ideální prostředí pro jejich studium nabízí oblast na hranici úpatí Krušných hor a Mostecké pánve, kde se tak stalo i díky těžbě hnědého uhlí během 20. století.
Souvisí úzkostlivost a neuroticismus s citlivějším vnímáním pachů?
Čich hraje i u lidí významnou roli, ač se nám to mnohdy v běžném životě nezdá. Tento důležitý smysl u nás zůstává stále jedním z nejméně prozkoumaných – to se ovšem naštěstí postupně mění. Přispěla k tomu i nová studie zaměřená na možnou souvislost čichových schopností a osobnostních rysů člověka.
Antarktická jezera v českém zorném poli
Již sedm let patří Česká republika do rodiny zemí, které na šestém kontinentu provozují vědeckou stanici. Jsme nejméně početným národem, jenž se touto skutečností může pyšnit. K vydobytí prestiže však nestačí postavit chatu kousek od jižního polárního kruhu, ale je třeba především výsledků v podobě studií o nejméně prozkoumaném světadílu naší planety. Takový střípek do mozaiky poznání byl českou rukou nedávno přidán v podobě detailního průzkumu 29 jezer poloostrova Ulu (ostrov Jamese Rosse).
Může technologie GPS poodhalit tajemství vztahu rysů a lidí?
Rys ostrovid (Lynx lynx) je největší evropskou kočkovitou šelmou a původním druhem naší fauny. V přírodě se živí především srnčí zvěří, kterou loví převážně v noci. Ačkoliv byl rys v některých oblastech zcela vyhuben, díky úspěšné reintrodukci je možné jej u nás dnes potkat, především na Šumavě. Rys žije skrytým způsobem života, člověku se jej podaří spatřit jen vzácně, jeho chování přesto může být rozličnými lidskými aktivitami ovlivněno. Využívá rys značené turistické chodníky a vyšlapané stezky, nebo se od nich raději drží dál? A mají lidské turistické aktivity vliv na vzdálenost rysa od turistických cest? Je tato vzdálenost větší ve dne, kdy jsou stezky využívány turisty, než v noci, kdy je lidská aktivita minimální? Odpověď dává nedávno publikovaný článek, shrnující předběžné výsledky zkoumání reakce rysů na lidskou přítomnost.
Nový druh šťavele se zásluhou našich vědců jmenuje po Univerzitě Karlově!
Česko-jihoafrický tým vědců zkoumal rostlinnou diverzitu v kapské květenné oblasti JAR a popsal dva zcela nové druhy šťavelů, z nichž jeden byl na počest naší univerzity pojmenován Oxalis carolina. Podívejte se blíže na to, s jakou rostlinou má nyní UK tu čest!
Odkaz kyselých dešťů po více než 30-ti letech
Atmosférická depozice oxidů síry a dusíku u nás od 2. poloviny 80. let zaznamenala drastický pokles (více než 87 resp. 51%). Mohlo by se tudíž zdát, že tyto prvky z ekosystémů pozvolna mizí, stejně tak jako zájem vědecké komunity o ně. Nedávno se však ukázalo, že se těchto reliktů československé industriální minulosti jen tak nezbavíme.
Může velikost červených krvinek souviset s tělesnou hmotností?
Zdá se, že ano! Nová studie vědců ze skupiny docenta Daniela Frynty poodhaluje souvislost mezi velikostí erytrocytů a tělesnou hmotností u dvou druhů varanů. Vědci zjistili, že větší jedinci mají v průměru větší červené krvinky, než je tomu u menších ještěrů. Tento zajímavý efekt by mohl souviset s postupně klesající úrovní metabolismu během jejich vývoje.
Bakalář PLUS po prvním roce bilancuje
Přírodovědecká fakulta nestárne, což dokazují především inovace a novátorství ve výuce. Toho nejlepším příkladem budiž nový studijní program Bakalář PLUS. Co nabízí nového? A jak je hodnocen jeho průběh po prvním semestru své existence ze strany frekventantů a jejich pedagogů? Chystají se do budoucna ještě nějaké změny? To a mnohé další se dozvíte v rozhovoru s jedním z ideových otců celého projektu, doc. RNDr. Janem Černým, PhD.

Akce dokumentů