E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Bakalář PLUS po prvním roce bilancuje

Přírodovědecká fakulta nestárne, což dokazují především inovace a novátorství ve výuce. Toho nejlepším příkladem budiž nový studijní program Bakalář PLUS. Co nabízí nového? A jak je hodnocen jeho průběh po prvním semestru své existence ze strany frekventantů a jejich pedagogů? Chystají se do budoucna ještě nějaké změny? To a mnohé další se dozvíte v rozhovoru s jedním z ideových otců celého projektu, doc. RNDr. Janem Černým, PhD.

Na konci semestru se bilancuje první rok běhu nového studijního programu Bakalář PLUS. Již jeho název napovídá, že jde o nadstavbový studijní program pro motivované a talentované bakalářské studenty (v kterémkoli ročníku), který je realizovaný v rámci celoživotního vzdělávání. Za splněné předměty studenti nedostanou žádné kredity, ale krom nových poznatků a dovedností si odnesou po absolvování aspoň pěti předmětů certifikát od děkana a snad i zajímavou položku do životopisu. Bakalář PLUS nabízí tento rok 18 předmětů, které zajímavě rozšiřují obzory v nejrůznějších rozměrech bádání přírodovědce – od strukturních základů molekulární biologie, přes matematiku programování, geovědy, botaniku, chemické diskutování, biologické debatování, až po fotografování na elektronovém mikroskopu. Celou nabídku i s příslušnými sylaby můžete najít na http://www.bakalarplus.cz/. Rozhovory s frekventanty a jejich názory jsou uvedeny v květnovém čísle časopisu Bert.

Každý bakalářský student si může vybrat, co je mu blízké, co ho láká, co by se rád naučil nebo si vyzkoušel, a to především, chce-li si rozšířit obzory v multidisciplinárních oborech. Jedná se o zcela mimořádnou výuku v malém kolektivu spolužáků, která je o to intenzivnější a často velmi interaktivní – studenti se sami zapojují nebo dokonce vytvářejí výuku. Je to unikátní příležitost nejen pro osvojení si nových poznatků, ale frekventant je jaksi hlouběji zasvěcen do chodu fakulty, do toho, jak se dělá věda u nás i ve světě. Navíc má celá akce nezanedbatelný sociální rozměr, kdy se člověk lépe pozná se spolužáky i kantory, což je velmi příjemné po zkušenostech s masovými více méně anonymními přednáškami v prvních ročnících. Na druhou stranu je nutné dodat, že předměty jsou mnohdy náročnější na domácí přípravu (zde mluvím především z vlastní skromné zkušenosti), ale vždy se to vyplatí.

Snad i proto, že se sama přednášek Bakalář PLUS nadšeně účastním, mě zajímalo, co se děje v zákulisí takového projektu, jak vznikl a kam bude směřovat. Oslovila jsem proto doc. Jana Černého, který mi i přes svůj nabitý časový plán velmi ochotně odpovídal na otázky.

Odkud vzešla iniciativa zrealizovat projekt, jako je Bakalář PLUS? Je pravda, že za tím také stáli studenti?

Stáli za tím hlavně studenti. Asi před 4 lety doc. Dzúrová uspořádala setkání se studenty, kteří byli přijati bez přijímaček, kterého jsem měl to štěstí se zúčastnit i já. Pamatuji se, že Tomáš Macháček spolu s dalšími vytýkal bakalářskému studiu na naší fakultě, že tu talentovaní studenti stagnují a nemohou se na masových přednáškách vyvíjet. Z diskuze vyplynulo, že by studenti chtěli ušít studijní program na míru, aby mohli do různých oborů pronikat více do hloubky. Lví podíl na celé realizaci Bakaláře PLUS má nepopiratelně doc. Dzúrová, která celý projekt všude protlačovala, považovala jej za svou proděkanskou prioritu a zařídila všechny formality na studijním oddělení včetně otevření nového rozhraní pro Bakaláře PLUS v SISu v rámci programů celoživotního vzdělávání.

Jak dlouho trvalo ho připravit? Co to všechno obnášelo? Jistě jsi musel oslovit spoustu pedagogů, zda přispějí i svým dílem. Jaké byli jejich reakce na takový nápad?

Zrálo to asi dva roky po tom, co nový projekt získával podporu v kolegiu děkana. Nevzpomínám si, jak a kdy přesně vzniklo označení Bakalář PLUS, okamžitě, jak se objevilo, tak se název ujal a stal se heslem, pod kterým byli oslovováni pedagogové, kteří by se zapojili. Podpora všech sekčních proděkanů nakonec zajistila širokou pestrost nabídnutých předmětů. Nicméně často se nápad Bakaláře PLUS setkával s velkým odporem – logicky to znamená mnohem víc práce pro učitele a měli jsme také obavy o to, zda bude vůle ze strany studentů se zapojovat do něčeho, co jim bude jaksi přidělávat práci. Mnoha učitelům se to celé zdálo jako neefektivní přístup a zbytečné plýtvání časem při výuce malé skupinky studentů, protože jsou často zvyklí na velké přednášky pro stovky studentů. Ale nový záměr měl podporu vedení fakulty a nutno říct, že někteří pedagogové do toho šli od začátku s nadšením – příkladem mohou být dr. Marián Novotný nebo dr. Krylová.

Jak byl po prvním roce tento program přijat ze strany zainteresovaných studentů a pedagogů? Líbil se? Chtěli by ho ještě nějak vylepšit? Uvažuje se o rozšíření spektra nabídnutých předmětů?

Již po prvním semestru se ukázalo, že Bakalář PLUS (minimálně některé předměty) má velký úspěch, líbilo se to jak studentům, kteří se zúčastňovali interaktivní výuky, tak pedagogům. Ty to dobíjelo novou energií, když viděli, že při práci s menším počtem lidí je vše bezprostřednější a studenti jsou zapálení a nadšení.

Co se týče obměny nebo rozšiřování přednášek, Bakalář PLUS se bude spíše ubírat směrem k zužování spektra své nabídky a jisté intenzifikaci, povede to k zaměření více do hloubky v určitých oborech. A to je také to, co studenty více přitahuje. Samozřejmě ještě proběhne další komunikace o formátu a zaměření stávajících přednášek, stále se diskutuje o tom, jak vše více vylepšit. Ukazuje se, že popularizační přednášky nemají takový úspěch jako předměty, které vyžadují přímou účast studentů v nějakém projektu. Ale formát přednášek se každopádně nebude nijak násilně sjednocovat, spíše se to nechá žít vlastním životem.

Další věc je angličtina v přednáškách – v Bakaláři PLUS se učitelé nezdráhají vést předmět v angličtině a probírat se studenty primární literaturu, řešit s nimi nové zajímavé články a rozebírat je.

V neposlední řadě se plánuje výjezdní akce Bakalář PLUS pro tyto elitní studenty, nebojím se je tak nazývat, protože jsou schopní investovat energii a čas navíc do své práce a studia, ne jen plnit to, co jim bylo zadáno. Společný víkendový výlet všech studentů ze všech oborů by se mohl uskutečnit např. v klášteře sv. Jana pod Skalou, kam bychom rádi pozvali zajímavé hosty. Bude hezké, když z toho vznikne nová tradice.

Na závěr něco, na co se ptají hlavně moji spolužáci. Do jaké míry lze nyní říci, jakou váhu bude mít certifikát Bakalář PLUS pro jeho držitele?

Ten, kdo by měl přikládat váhu certifikátu Bakalář PLUS je někdo, kdo si bude číst životopisy studentů, kteří tento program absolvovali. U nás je ale těžké odhadnout, zda mu někdo v budoucnu bude věnovat pozornost třeba při přijímačkách nebo ne. V zahraničí na to jsou poměrně zvyklí. My tu vytváříme něco jako ekvivalent titulu cum laude (anglicky with honour) jiným způsobem než pomocí průměru (viz červený diplom). Těžko říct, jak se to bude brát v české kotlině, ale mě osobně by taková položka v životopise u uchazeče o studium zaujala a rozhodně bych se zeptal, co to znamená a obnáší. Zpočátku bude první Bakaláře PLUS hřát asi jenom dobrý pocit, že ke všem studijním povinnostem dokázali ještě něco navíc, bez pragmatické úvahy, jestli jim to k něčemu formálně bude. Optimisticky doufám, že všem zapojeným do programu Bakalář PLUS skutečně něco přinese, když už nic jiného, tak zajímavým způsobem strávený čas se sobě podobnými spolužáky.

Jedna z věcí, která se během bilancování po prvním roce běhu Bakaláře PLUS opakovala, je, že s tímto projektem je větší práce než s typickou bakalářskou přednáškou pro obě strany, jak pro pedagogy, tak pro studenty. Nicméně věřím, že je pro obě strany přínosem. A dokonce se už povědomí o Bakaláři PLUS rozšiřuje, tak např. se do projektu chce zapojit další přednášející z matematicko-fyzikální fakulty navnaděn dobrými referencemi od dr. Krylové.

Jana Pilátová

Akce dokumentů