Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Hormony v životním prostředí? Houby si s nimi dokážou poradit
- Hormonální antikoncepce v současnosti představuje problém pro životní prostředí, neboť značná část zastoupených hormonů je vylučována v moči a dostává se do odpadních vod. Čistírny pak mnohdy nejsou schopny si s nimi poradit do takové míry, aby se do toků potom nedostávala koncentrace hormonů sice nízká, ale přesto nebezpečná. Vědci mj. z Přírodovědecké fakulty UK naštěstí přispěli ke způsobům, jak je z přírody co nejúčinněji eliminovat.
- Zavlečené druhy na Špicberkách: Riziko, nebo neškodný fenomén?
- O invazních druzích slyšíme dnes a denně – a většinou v ne právě pozitivním kontextu. Jak je to ale s oblastmi méně exponovanými lidské civilizaci, například s ostrovy v Arktidě? Zanesli jsme nové druhy i tam, a pokud ano, představují vážné nebezpečí pro tamní ekosystém? Mezinárodní tým vědců včetně docenta Ladislava Mika, zastupujícího PřF UK, se podíval na půdní bezobratlé na Špicberkách a zjistil, že ani těmto vzdáleným ostrovům se zavlečení nepůvodních druhů nevyhnulo.
- Prostředí a kvalita vody – je zde souvislost?
- Vědci z České geologické služby a Přírodovědecké fakulty UK se věnovali v letech 2007-2010 výzkumu zaměřujícímu se na vztah mezi chemickým složením vody v tocích a charakteristikou povodí. Otázka kvality vody a jejího aktivního ovlivňování je v popředí zájmu již delší dobu, protože její složení ovlivňuje většinu biologických procesů na Zemi.
- Hříšní lidé města pražského z geografického pohledu
- Geografie zločinu – tato formulace rozhodně nepatří mezi zažitá slovní spojení. Kriminalistika je však téma stále aktuální, zasahující široké spektrum oborů, včetně urbánních studií. Zločin a dokonce i pouhá obava ze zločinu dokáže řádně ovlivnit život obyvatel každého města. Prostorová analýza problémů kriminality na příkladu dvou pražských čtvrtí skrze dotazníkové šetření a rozhovory s klíčovými aktéry přináší jedinečný pohled do jejich nitra.
- Vynalézaví prvoci Leishmania si poradí i bez obvyklých přenašečů – ale naštěstí ne u nás!
- Leishmanie způsobují v tropech, subtropech i okolí Středozemního moře závažná kožní, slizniční i viscerální onemocnění člověka i hospodářských a divokých zvířat. Prvoci, kteří jsou za ně zodpovědní, jsou rozšiřováni malými hmyzími přenašeči, krevsajícími flebotomy – což činí snahy o potlačení onemocnění v endemických oblastech ještě obtížnější. Stále častěji jsou však nalézáni i jiní krevsající členovci, například tiplíci (Ceratopogonidae), u kterých jsou leishmanie prokazovány pomocí metody PCR. Veronika Šeblová a další vědci z parazitologického týmu profesora Petra Volfa jako první zjišťovali, zda jsou leishmanie schopny se vyvíjet kromě flebotomů i v evropském druhu tiplíků!
- Nahradí cédéčka na Madagaskaru cikády?
- Tématem ubývání přírody, rozpínáním technosféry a vztahem (nejen) Malgašů k životnímu prostředí se zabývala přednáška biologa a filozofa prof. Stanislava Komárka. Tuto svoji “neveselou meditaci” s názvem Cikády a cédéčka přednesl 16. ledna 2013 na Přírodovědecké fakultě, v rámci dlouholetého cyklu populárně-vědeckých a cestovatelských přednášek Madagaskar, laboratoř bohů. Inspirací mu byla jeho vlastní nedávná návštěva tohoto ostrova.
- Co vidíte Praotče Čechu? Lesy či pastviny?
- Botanici Jaroslav Vojta a Lucie Drhovská se vydali Doupovskými horami po stopách historického vývoje zdejší vegetace. Lesní společenstva na různém stupni vývoje společně s bývalými pastvinami a háji představují vhodné podmínky pro růst nejrůznějších rostlinných druhů. Na své si tak přijdou nejen dřeviny, ale i byliny a to jak stínomilné, tak heliofilní. Jednotlivé remízky, hájky a pastviny mohou vypadat na první pohled stejně, avšak jejich současná podoba může být důsledkem kombinací mnoha faktorů, z nichž jedním z nejpodstatnějších je lidských zásah. Jak se tedy liší spektrum druhů na opuštěných zarůstajících pastvinách v porovnání s prastarými lesy? Které faktory patří mezi ty hlavní, určující druhovou diverzitu? Mohou být pastevní lesy refugiem pro lesní druhy?
- Proč zkoumali čeští vědci batolit Wallowa v Oregonu, USA?
- Batolity (z řečtiny bathos, hluboký, lithos kámen) jsou obrovská, až několik set kilometrů dlouhá a desítky kilometrů široká tělesa vznikající postupným tuhnutím magmatu pod povrchem Země. Ve většině případů se magma k povrchu vůbec nedostane, zastaví se nehluboko pod ním, kde začne vlivem ztráty tepla do okolí pozvolna krystalizovat. Je to právě vznik a umístění batolitů pod zemským povrchem, které znesnadňuje geologům výzkum. Proto vědci vyhledávají oblasti, kde je možnost batolity pozorovat obnažené přímo na zemském povrchu například vlivem eroze. Jedním z takovýchto míst je pohoří Wallowa Mountains na severovýchodě amerického státu Oregon.
- Jak z chudé mořské vody získávat železo? Mikrořasy na to mají fintu, a ne jednu.
- Protože mořský fytoplankton je velmi významnou součástí koloběhu uhlíku a primární produkce kyslíku na Zemi, stoupá zájem i o mechanismy, které mu v na živiny chudé vodě pomáhají získávat potřebné látky. Železo je jedním z prvků důležitých pro fotosyntézu a respiraci, protože je součástí systému pro přenos elektronů. Jak je ale možné přežít v podmínkách s extrémně nízkými koncentracemi této živiny? Pro tuto potřebu si mikrořasy evidentně musely vyvinout speciální mechanismy, které nám byly dosud neznámé. Díky výzkumu Roberta Šuťáka z katedry parazitologie a jeho zahraničních kolegů je tato záhadná opona již poodhrnutá.
- Řekni mi, jak žiješ a já ti povím, co dýcháš
- Život v příznivém prostředí je podle Listiny základních práv a svobod právem každého z nás. Podobné ustanovení vyplývá přímo nebo nepřímo ze zákonů všech demokratických států světa. Ne vždy ale skutečnost odpovídá znění paragrafů. Už v 70. letech minulého století sociologové v USA zjistili, že všechny skupiny občanů nežijí ve stejných podmínkách. Následující výzkumy ukázaly, že komunity v nichž je vysoká míra nezaměstnanosti, nízký stupeň vzdělání, nízké příjmy a obvykle i příslušnost k etnické menšině, jsou vystaveny vyšší míře zdravotního rizika plynoucího ze znečištěného prostředí. Nejen že takoví lidé nesdílí výhody ekonomického vývoje, ale také musí nést i větší environmentální zátěž, i když k produkci znečištění nepřispívají tolik jako populace žijící ve standardních podmínkách.
Akce dokumentů