Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Kdo druhému nemoc nosí, sám jinou chřadne aneb gregariny jako hyperparazité
- Flebotomové (Diptera), stejně jako jim příbuzní komáři, jsou významní přenašeči mnohých tropických onemocnění. Z nich pro nás největší hrozbu představuje leishmanióza způsobovaná parazitickými prvoky rodu Leishmania (Euglenozoa), která má na svědomí kolem 60 000 úmrtí každý rok. Pro účinný boj s leishmaniózou je zcela zásadní pochopit, jakým způsobem paraziti interagují se svým přenašečem, flebotomem, a tak není divu, že se výzkumu této smrtonosné dvojice věnují týmy po celém světě, včetně parazitologů z naší fakulty.
- Ohrožená Austrálie
- Kolik evropských druhů rostlin se v dnešní době nachází v Austrálii? V jakých obdobích k introdukcím docházelo? Jsou nějaké životní formy či taxony rostlin zavlékány častěji? Jsou již tyto rostliny v Austrálii zdomácnělé? Takové otázky si kladla skupina vědců z australského a několika evropských pracovišť.
- Jak je na tom naše DNA
- Neustálému poškozování DNA se v běžném životě nevyhneme, většinou se jím však nemusíme nijak zvlášť trápit – naše buňky jsou totiž přirozeně nadány schopností vznikající poškození opravovat. Je však tato schopnost vyvinuta u všech jedinců stejně? Nepozbýváme jí aspoň částečně konzumací alkoholu či kouřením? A existuje zde nějaká souvislost se vznikem rakoviny?
- Exkurze za krásami slovinského podmořského rostlinstva, aneb Kurz mořské algologie
- Kurz mořské algologie je jednou z mnoha zajímavých exkurzí, které se studenti během svého studia biologie na Přírodovědecké fakultě mohou účastnit. Ty jsou velmi příjemným zpestřením a účastníci si sami mohou najít a na vlastní oči prohlédnout o čem se to vlastně učili. Praktické zkušenosti, to není jenom sterilní laboratoř.
- Proměnlivé paleoklima peruánských And
- Metod zkoumajících paleoklima jsou desítky a proč tedy vyvíjet další, mohl by se ptát zvídavý čtenář, který narazí na níže zmíněný článek? Potíž je v tom, že v každém přístupu je nějaký háček, který může odstranit pouze metoda alternativní. V případě Peruánských And tkví problém v tom, že je nedostatek proxy dat (zakonzervované informace o klimatu v nejrůznějších prostředích – ledovec, sedimenty, korály, letokruhy atd.), která by s dostatečným rozlišením byla schopna podchytit nejbližší minulost, tedy Holocén.
- Kdy se naposledy mohl člověk schovat do lesního stínu v Polabí?
- Polabí patří ke starosídelním oblastem České kotliny. Už od neolitu je oblast člověkem poměrně intenzivně hospodářsky využívána. Z toho důvodu se věřilo, že úplný rozvoj lesa po skončení Viselského glaciálu nebyl v tomto kraji umožněn. Pro hustěji zalidněnou oblast západního Polabí potvrdil tuto hypotézu Vojen Ložek pomocí studia fosilních plžů již před několika desetiletími. Určité nejistoty však panovaly o tom, co se dělo na východě. Nejde pouze o otázku, kterou se zaobírá pár akademiků. Kromě toho, že paměť krajiny je zajímavá sama o sobě, je důležité zmínit, že případná existence rozmanitých ekosystémů mohla fungovat jako biogeografické pojítko mezi karpatskými a západními druhy.
- Není řasa jako řasa
- Skupina algologů v čele s Jiřím Neustupou zkoumala dva již dlouho známé druhy (popsány v r. 1848) zelené sladkovodní řasy rodu Micrasterias. Rodu, který se vyskytuje v rašeliništích nejen v České republice, ale i po celém světě.
- Naděje na nová léčiva proti parazitickým krevničkám
- Schistosoma mansoni neboli krevnička střevní je hlavním původcem závažného parazitárního onemocnění zvaného schistosomóza (dříve také bilharzióza), kterým je infikováno okolo 200 milionů lidí v tropech a subtropech. Dospělí jedinci této motolice žijí v cévách hostitele a živí se jeho krví. V současnosti je k dispozici pouze jeden účinný lék a hrozba vzniku rezistence nutí vědce hledat nové látky, které by se daly využít v boji proti schistosomóze.
- Zase trochu blíže pravdě (nejen) o zánětech
- Enzym s krkolomným názvem 11β-hydroxysteroid dehydrogenáza, zkráceně 11HSD, se v těle nachází ve dvou formách – 11HSD1 a 11HSD2. Obě formy jsou nerozlučně spjaty s činností glukokortikoidních hormonů: 11HSD1 je dokáže aktivovat, zatímco 11HSD2 je inaktivuje. A glukokortikoidy nejsou jen tak ledajaké hormony!
- Není jeskyně jako jeskyně
- Člověk je odedávna tvor zvídavý a rád objevuje vše nové a neznámé. Tato vlastnost ho zavedla jak hluboko pod hladinu oceánů, tak i daleko do vesmíru, jen aby mohl poodhalit tajemství, která se zde ukrývají. Avšak přímo na zemi nebo jen kousek pod ní se dají stále najít krásná a dosud nepříliš probádaná místa. Příkladem může být íránské pohoří Zagros, což je mimo jiné oblast pyšnící se největším solným krasem na světě. Tamní solné pně a jeskyně si získaly pozornost našich vědců, kteří se zabývali jejich studiem opravdu detailně a během dvanáctiletého výzkumu navštívili více jak 30 krasových jeskyní. Některá vybraná místa se stala cílem výprav i opakovaně, aby mohly být zdokumentovány změny, ke kterým zde v průběhu času došlo.
Akce dokumentů