Geografické rozhledy 33/3

Obálka

Slovní spojení nerostné bohatství označuje souhrn dosud nevytěžených zásob nerostných surovin, které je možné ekonomicky využít pro potřeby lidské společnosti. Nerostnými surovinami, které představují nerostné bohatství, jsou horniny, minerály, chemické sloučeniny nebo i samotné prvky. Mohou mít podobu pevného, kapalného i plynného skupenství. Byť jde o v přírodě se vyskytující a přírodou vytvořené materiály, mluvíme o nich jako o neobnovitelných, protože k jejich obnově nedochází buď vůbec, nebo se utvářejí extrémně pomalu (zvlášť v porovnání s tempem, jakým je lidstvo zpracovává). Menší podíl nerostných surovin lidstvo využívá neupravené – v podobě, v jaké je našlo a vytěžilo. Většinu je však nutné průmyslově upravit. Mezi nerostné zdroje patří energetické suroviny (ropa, zemní plyn, uhlí), rudy kovů a dále stavební materiály (kamenivo, písky, štěrkopísky).
Nerostné suroviny jsou lidstvu známy od počátku jeho existence. Celé pravěké epochy jsou nazvány podle surovin, jejichž využití v jejich průběhu převládalo – hovoříme o době kamenné, době bronzové nebo železné. V novověku spotřeba i význam nerostných surovin se vzrůstajícími potřebami industrializace ještě vzrostly. S rozvojem lidské společnosti, díky čím dál většímu počtu vědeckých poznatků o neživé přírodě a neustávajícímu technologickému pokroku, se rozšiřuje i paleta surovin, které lidstvo využívá. V současném světě nerostné bohatství tvoří čím dál více materiálů a surovin. Ty nejcennější a nejvzácnější, které jsou však pro fungování dnešního světa zásadní, se označují jako suroviny strategické. Často se diskutuje i o tom, které suroviny jsou, či budou, surovinami budoucnosti.

Nové číslo Geografických rozhledů přináší texty jak o surovinách tradičních, tak i těch moderních. Nabízí pohled na to, jak nerostné bohatství interaguje s prostorem – jaký vliv má na rozvoj území, ale i jak se dá vypořádat s negativním dopadem těžby na krajinu.

Zdroj: Geografické rozhledy