E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Co všechno se můžeme dozvědět ze starých sbírek
Neustále zjišťujeme nové poznatky o tom, jak lidská společnost v minulosti fungovala. Na území Česka se toho ale o Magdalénienu ví málo – naleziště této kultury jsou často reprezentována pouhými kamennými nástroji a úlomky kostí. Některé nové poznatky přinesla česká studie, které se zúčastnila i Eliška Zazvonilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Detektivka na Antarktidě
Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Izotopy pomáhají sledovat migraci ptáků a chránit africkou faunu
Afrika je významným hotspotem biodiverzity. Tuto oblast obývají tisíce druhů rostlin a živočichů a během období zimy na severní polokouli přivítá také velké množství tažných ptáků. Africká prostředí ovšem procházejí významnými změnami vlivem rostoucího tlaku lidské činnosti a klimatických změn. V posledních desetiletích zaznamenáváme dramatické poklesy početností mnoha druhů živočichů. K nejvýraznějším změnám dochází u tažných ptáků, které studuje Vojtěch Brlík z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Naděje pro turecké chovy raků
Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Výška postavy hraje roli
Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách) lidskými předky. Postava člověka, konkrétně jeho výška, hraje významnou roli při určování energetické náročnosti tohoto pohybu. Podrobnosti o mechanismech přikrčené chůze zkoumali vědci Martin Hora, Michal Struška a Vladimír Sládek z Laboratoře antropologie kostní tkáně na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.
Ukončete prosím výstup a nástup, v příští stanici je lepší kvalita ovzduší
Jízda metrem je pro mnoho obyvatel každodenní záležitostí. Při dojíždění představuje časově nejefektivnější a zároveň environmentálně velmi příznivou variantu dopravy. Přemýšleli jste však někdy o tom, jaká je v metru kvalita vzduchu? Jan Bendl z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s vědci z mnichovské Bundeswehr Univerzity se ponořili do hlubin metra, aby podrobně naměřili, jak na tom kvalita ovzduší je.
Kam se plazí budoucnost plazů a obojživelníků?
Možná jste se doslechli, že většina obojživelníků a všechny původní druhy plazů jsou v České republice chráněni. Dohromady je to něco málo přes 30 druhů, ale v celosvětovém měřítku je herpetofauna zastoupena přibližně 20 000 druhy! Většinu z nich bychom nalezli v zákonem chráněných oblastech, jejichž cílem je ochrana nejen biodiverzity, ale i přírodních zdrojů. Globální oteplování je hrozba, jejíž vliv na plazy a obojživelníky dosud nebyl příliš prozkoumán. To ale změnil tým, jehož součástí byl i Jiří Šmíd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Čeká zlatavý mok hořká budoucnost?
Chmel je jednou z nedílných součástí piva, jež mu propůjčuje charakteristickou hořkost. Klimatická změna by však mohla zásadním způsobem ohrozit jeho pěstování i kvalitu. Tým odborníků kolem Martina Možného z ČHMÚ, ve kterém působil i Vojtěch Vlach z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, nechal nahlédnout na možnou budoucnost tohoto zlatavého moku prostřednictvím studie publikované v časopise Nature Communications.
Cesta do hlubin studia chemie
Během podzimních prázdnin, konkrétně 26. a 27. října se na Chemickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila každoroční akce pro středoškoláky a jejich učitele – tzv. Cesta do hlubin studia chemie. V rámci dvoudenního programu byly pro studenty i jejich učitele připraveny jak přednášky, tak praktická cvičení v laboratořích. Svým podílem přispěli k programu zástupci všech kateder a na účastníky tak čekalo široké spektrum aktivit.
Včely na mušce
Včely patří mezi jedny z nejdůležitějších a nejpilnějších hmyzích opylovačů naší přírody. Bez nich by jen těžko mohl fungovat dnešní ekosystém, a to včetně člověka a jeho zemědělské výroby. Jejich studium je proto nesmírně důležité. Jaká je biologická rozmanitost druhů včel napříč naší planetou a co ji ovlivňuje? Na to a mnohem více se podíval mezinárodní tým v čele s Nicolasem Vereeckenem a Nicolasem Leclercq z Université Libre de Bruxelles, jehož součástí byl i Daniel Benda a Jakub Straka z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Akce dokumentů