Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Kutikulární analýza- pomocník v paleontologickém výzkumu
- Česká křídová pánev patří mezi nejdéle zkoumané pánve svého druhu v rámci Evropy i celého světa. I přes dlouhotrvající práci význačných vědců z minulosti v ní lze stále nalézt pozoruhodné a nové věci. Jana Čepičková z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovala spolu s Jiřím Kvačkem (Národní muzeum) článek popisující některé nálezy fosilních rostlin z období svrchní křídy (stupeň cenoman). Díky jejich intenzivní práci tak mohla být zpřesněna taxonomie těchto fosilií, a navíc byli výzkumníci schopni popsat zcela nový rod a druh zkamenělé rostliny.
- Synchrotronový urychlovač částic umožňuje velké objevy, i v paleontologii
- Valéria Vaškaninová z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK zkoumá vznik čelistí a s ním spojenou přestavbu hlavy v evoluci obratlovců. Její mezinárodní vědecký tým využívá unikátní metodu zkoumání paleontologického materiálu – urychlovač částic synchrotron.
- Kolik let ztratili neočkovaní lidé během pandemie COVID-19?
- Během pandemie COVID-19 si mnozí z nás oddychli, když světlo světa spatřily první schválené vakcíny. Netrvalo ale dlouho a část populace se proti očkování začala vyhrazovat a preferovala být před virem bez ochrany. To, že vakcíny jsou účinným bojem proti nemocím, je již dávno prokázáno mnoha studiemi. I na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy jedna taková studie nedávno vznikla. Studiem dat se zabývala Dr. Klára Hulíková Tesárková a prof. Dagmar Dzúrová, která je mimo jiné i garantkou magisterského oboru Sociální epidemiologie, působící na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje podpořené projektem NPO-SYRI*. A jak tedy hovoří studie, která nově zanalyzovala data získaná z doby koronavirové?
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2022/2023 – Ing. Mgr. Jan Novák
- Jan Novák se zaměřuje především na výuku sportovních her, plavání a sportů v přírodě. Z hlediska sportovního zaměření je považován za „multifunkčního“ člena katedry. Do výuky zařadil netradiční sporty, například biatlon nebo orientační běh. Neodmyslitelnou součástí jeho činnosti na KTV je organizace řady soutěží, závodů a turnajů, které jsou vždy, díky své originalitě, velkým překvapením nejen pro studenty, ale i pro členy katedry.
- Tak daleko a zároveň tak blízko
- Invaze trápí ekosystém Země z různých důvodů. Jedním z nich je i jejich významný podíl na vymírání původních rostlin a živočichů. I když by se mohlo zdát, že zavlékání druhů mimo jejich původní areál je fenomén posledního století, není tomu tak. První invaze je možné datovat již do neolitu, avšak zásadní rozmach začal s prvním kolonialismem. Je možné i v současné době zachytit stopy introdukcí sahající až do 15.století? Odborníci na invaze pod vedením Bernda Lenznera z Vídeňské univerzity spolu s Petrem Pyškem a Janem Perglem z Botanického ústavu AV ČR a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy podrobně zmapovali historické otisky rostlinných druhů v dříve koloniálních državách.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – Geologie a ÚŽP
- Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Geologie a Ústav pro životní prostředí, konkrétně za přednášku Migrace látek v životním prostředí, se stal RNDr. Jiří Bendl, CSc. Absolvoval obor geologie – geochemie, titul RNDr. získal v oboru geochemie, základní geologie a ložiska surovin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorské studium v oboru geochemie absolvoval na PřF UK a v Ústředním ústavu geologickém. ČSAV mu udělila vědeckou hodnost kandidáta geologických věd v oboru geochemie. Na přírodovědecké fakultě působí jako externista na Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, pod jehož záštitou přednáší oceněnou přednášku již od roku 1985. Na PřF UK rovněž přednášel „Geochronologii a izotopovou geochemii“ a dodnes přednáší i „Využití ICP MS v přírodních vědách“. Jako expert se zaměřením na ochranu před zdravotně rizikovými látkami a rizikovými emisemi zastupoval mnoho let ČR: ve výboru SEAC při Evropské chemické agentuře v Helsinkách; ve výboru a pracovní skupině ECE UN a WHO Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí v Ženevě; v pracovní skupině OECD Doprava a životní prostředí v Paříži; ve společné expertní skupině Evropské komise pro dopravu a životní prostředí při DG TREN a DG ENV v Bruselu a vyjednával v rámci Komise pro udržitelný rozvoj OSN v New Yorku. Inicioval vznik a zajišťoval jako jejich tajemník expertní Výbor pro udržitelnou energetiku a dopravu a Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, jichž je nyní členem, s cílem propojit přírodovědecké poznatky s rozhodovací sférou. Stále si cení vítězství v krajském kole fyzikální olympiády a třetí místo chemické olympiády. Od začátku její existence je členem Společnosti pro trvale udržitelný život.
- Copak to vykukuje mezi zadečkovými články vosíků?
- Drobná stvoření, která najdeme na nečekaném místě: mezi zadečkovými články vos, včel a dalších zástupců hmyzu. To jsou řasníci, parazitická skupina hmyzu, která nese řadu bizarních adaptací a druhotných zjednodušení. Vzácnost i mnohdy obtížná určitelnost způsobila, že se řasníkům v porovnání s charismatickými skupinami, jako jsou brouci či motýli, věnuje výrazně méně pozornosti. Řasníci rodu Xenos parazitující v Novém světě na vosících rodu Mischocyttarus tak museli na popis dvou nových druhů čekat celé století. Na tomto popisu se velkou měrou podíleli Daniel Benda a Jakub Straka z Katedry zoologie PřF UK v článku, který nyní vyšel v Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 – Biologie
- Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2021/2022 v kategorii Biologie, konkrétně za přednášku Methods in Genomics (Genetické metody), se stal RNDr. Martin Převorovský, Ph.D. Na fakultě absolvoval celé studium; magisterské v oboru Buněčná biologie a doktorské v oboru Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie. Během studia získal mimo jiné Cenu děkana pro nejlepší mladé vědecké a pedagogické pracovníky. Po postdoktorandském pobytu ve Velké Británii University College London působí na naší fakultě na Katedře buněčné biologie, kde vede Laboratoř genomiky mikroorganismů.
- Nové pohledy na stará dřeva z Islandu
- Ač je ostrov Island od České republiky na hony vzdálený, překvapivě se obě území dají skrze paleontologii částečně propojit. Prvopočátky historie výzkumu fosilních dřev na tomto ostrově sahají již do druhé poloviny 19. století, především v návaznosti na uhlonosné horninové sledy. Tým výzkumníků v čele s Richardem Pokorným (Univerzita Jana Evangelisty Pukryně (UJEP) Ústí nad Labem) a jeho kolegou Vítem Kouteckým (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy/UJEP Ústí nad Labem) publikoval v loňském roce konstruktivní článek v Review of Palaeobotany and Palynology popisující nejen nové, z tohoto arktického ostrova dosud neznámé fosilie stromů.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2021/2022 za chemii Bohuslavem Gašem
- Cenu Studentského velemloka za akademický rok 2021/2022 získal prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc. (*1951) za předmět Fyzikální chemie I (a). Vystudoval obor chemie na Přírodovědecké fakultě UK, je úspěšným vědcem, ale také byl děkanem Přírodovědecké fakulty, nebo prorektorem Univerzity Karlovy. Po mnoho let přednášel fyzikální chemii pro chemické a geologické obory a má na kontě mnoho vědeckých publikací.
Akce dokumentů