E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Ordovický boj o pevný podklad v moři měkkého sedimentu: zaměřeno na konulárie pražské pánve
Pro velkou část přisedlých živočichů, ať již současných či dávno vymřelých, je tvrdý podklad podmínkou pro plnohodnotný život. V pradávných dobách docházelo také k lítému boji o kousek místa k přichycení na mořském dně. Jana Bruthansová z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovala článek v prestižním časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology o přisedlých organismech na konuláriích.
Kamarád na půdě, nepřítel v přízemí – ozon, výzva budoucnosti?
Ozon ve stratosféře – ozonová vrstva – umožňuje na Zemi život. Jeho výskyt v troposféře, zejména tzv. přízemní ozon, však působí velice negativně, zásadním způsobem ohrožuje lidské zdraví, vegetaci i celé ekosystémy. Dnes navíc patří spolu s aerosolem a benzo[a]pyrenem mezi nejzávažnější škodliviny ve venkovním ovzduší v České republice i v Evropě. Iva Hůnová z Ústavu pro životní prostředí se proto se svým týmem zaměřila na podrobný výzkum výskytu ozonu na celém území Česka z dlouhodobého hlediska i v rámci sezónního vývoje.
Je starý halančík reprodukčně zdatnější než mladý?
Klást si podobnou otázku u lidí by se zdálo jako nesmysl, protože každý si dokáže představit, že reprodukční zdatnost starého muže nebo ženy je nižší, než když byli mladí. Situace je však odlišná u organismů, které po dosažení dospělosti stále rostou. Například u ryb evoluční teorie stárnutí předpovídá zvyšování reprodukční zdatnosti s věkem. Jak je tomu však u ryb, které žijí jen krátkou dobu, jako například halančíci? To je otázka, kterou řešil dvoučlenný český tým jehož členem byl i Jakub Žák z katedry zoologie naší fakulty.
Jak se ženy chovají když cítí hrozbu nevěry, a jak to souvisí s kvalitou jejich vztahu?
To je otázka, na kterou se pokusili odpovědět Jitka Lindová, Kateřina Klapilová, Adéla Vobořilová a Barbora Chlápková z Fakulty humanitních studií a Národního ústavu duševního zdraví a Jan Havlíček z Katedry zoologie naší fakulty.
Kdo žije v ptačím peří?
Mezinárodnímu týmu vědců, zastoupenému i členem naší fakulty, se podařilo popsat nové hostitelské vztahy mezi všenkami (taxon Ischnocera: Philopteridae) a ptáky. Nové výsledky ukazují, že život a evoluční vztahy všenek jsou mnohem složitější, než jsme si dokázali dříve představit.
Proč je tak důležité kolik napadne sněhu v zimě? Ukáže, zda bude v létě sucho.
Suchá období trápící v posledních letech nejen naši krajinu, ale i další země střední Evropy, mají více příčin. Nejčastěji jsou spojována zejména s vyššími teplotami vzduchu, nižšími srážkami, či jejich odlišným rozložením během roku. Zásadní roli však hraje i akumulace sněhové pokrývky, na jejíž změny se blíže podívali odborníci na hydrologii spolu se členy Katedry fyzické geografie a geoekologie z naší fakulty.
Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?
Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo prozkoumán. Vědci předpokládali, že hlavní roli hrají samčí pohlavní hormony tvořené ve varlatech, jako se to tvrdí o většině obratlovců, nicméně studie na gekonech napovídala opaku. Trojice vědců z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s prof. Lukášem Kratochvílem provedla studii na chameleonech za účelem výzkumu vlivu samčích pohlavních hormonů na vývoj pohlavního dimorfismu.
Tichý nepřítel
Pálení očí, podrážděná kůže, ekzémy, bolesti hlavy, vznik astmatu, rakovina a dokonce i smrt. To jsou hlavní zdravotní rizika způsobená formaldehydem. Látkou, která je celosvětově produkována ve velkém, jelikož je součástí značného množství produktů. Pokud i vy pociťujete některé z výše uvedených příznaků a chtěli byste zjistit, zda není příčinou například nový nábytek, podívejte se na nové možnosti rychlého stanovení obsahu formaldehydu v dřevěných výrobcích, na jehož vývoji se podíleli i Pavel Dvořák a Vlastimil Vyskočil z Katedry analytické chemie.
Může chození do školy ovlivnit naše duševní zdraví v dospělosti?
Duševní zdraví je důležité stejně jako to fyzické, i když se mu mnohdy nedostává tolik pozornosti. Nová studie českého výzkumného týmu hledala spojitost mezi dosaženým vzděláním s výskytem duševních nemocí. Zmapovala také skupiny populace, které potřebují nejvíce pomoci. Přírodovědeckou fakultu v tomto výzkumu zastupovala Marie Kuklová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Výuka a výzkum během pandemie
Jak zasáhla karanténa do života vědců? Zeptali jsme se Petra Turečka (teoretický biolog, postdok) a Lukáše Kratochvíla (evoluční biolog, profesor)

Akce dokumentů