Aktuality
Katedra ekologie...
- Na novém čísle Živy biodiverzitě spolupracovala naše katedra
- Letošní monotematické číslo Živy je věnováno biodiverzitě – tématu, které je pro mnohé skoro synonymem biologie. Biologická rozmanitost dává život obývanému prostředí, a je často i tím hlavním, co fascinuje vědeckou i laickou veřejnost. V některých systémech, třeba na Petriho misce, sice může růst pouze jeden druh bakterie, ale v naprosté většině jsou „ekosystémy“ tvořeny různě pestrou mozaikou organismů.
- image_thumb.jpeg
- DSC01766-Edit-Edit-2.jpg
- Zemřel náš emeritní profesor Vladimír Kořínek
- S hlubokým zármutkem v srdcích oznamujeme, že v neděli 3. listopadu náhle zemřel emeritní profesor katedry ekologie, Vladimír Kořínek. Pan profesor byl vysoce aktivním členem katedry až do posledního dne svého dlouhého a plodného života.
- DSC_5008-Edit_square.jpg
- Poster_Hanka_Etoc 2019_LV-HK.jpg
- poster_ Honza_eto_2019_ tisk.jpg
- Naši studenti opět bodovali
- Studenti naší katedry byli úspěšní na 46. konferenci České a Slovenské etologické společnosti, která se konala v Bratislavě ve dnech 7. - 10. 11. 2019. Doktorandka Hana Kahounová získala od odborné poroty cenu za nejlepší studentský poster, který se zároveň v hodnocení publika umístil na druhém místě. Magisterský student Jan Kouřil získal za svůj vůbec první konferenční příspěvek cenu publika za třetí nejlepší studentský poster.
- square_guaranteed.jpg
- Poster_Hanka_Etoc 2019_LV-HK.pdf
- poster_ Honza_eto_2019_ tisk.pdf
- Každý si zpívá tu svou písničku, i strnadi
- polupráce vědců s milovníky přírody má velký potenciál. Poukazuje na to například projekt Nářečí českých strnadů. Díky týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dobrovolníkům zapojeným do projektu občanské vědy vznikl nevídaný soubor dat týkající se zpěvu strnada obecného. V nedávno publikované studii představili vědci v čele s Lucií Diblíkovou výsledky svého bádání vědecké veřejnosti. Širší veřejnost má možnost prohlédnout si informace o projektu v graficky zajímavé a přehledné podobě na webových stránkách www.strnadi.cz.
- image_half.jpeg
- silicon.jpg
- Křemík zpod ledovců je důležitým hráčem v globálních cyklech živin
- Jak ukázala nedávno publikovaná studie v časopisu Nature, metan uvolňovaný zpod ledovců se zařadil mezi další důležité faktory ovlivňující koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Není to však pouze metan, který se dostává z temnot ledovcového dna do vnějšího prostředí. Jedním z dalších hráčů, kteří se podílejí na změnách koncentrací skleníkových plynů, je dle nové studie publikované mezinárodním týmem glaciologů a geologů za účasti tří polárních ekologů z katedry ekologie PřF UK i křemík. Jaký je však přesně jeho vliv?
- Gronsko2012_Nikon_10492_3_4_5_6_7-Edit-3-Edit-Edit.jpg
- Program seminářů na letní semestr 2019/2020
- Program seminářů na letní semestr je již znám, letos bude opět na co se těšit!
- Pruhonice_2018.jpg
- Petr Pyšek získal prestižní cenu A. R. Wallace
- Cenu pojmenovanou po slavném ekologovi zejména devatenáctého století uděluje od roku 2004 Mezinárodní biogeografická společnost a v předchozích ročnících ji obdrželi např. Daniel Simberloff nebo Robert Ricklefs.
- Pruhonice_2018_sqr.jpg
- Kubelka_Foto1.JPG
- Kubelka_Foto3.JPG
- Kubelka_Foto4.jpg
- Kubelka_Foto5.JPG
- S čím může souviset velikost čejčích vajec?
- Velikost vejce není jen tak ledajaká hodnota. Má totiž důležitý význam pro ptáče, které se z něj chystá vyklubat. Z většího vejce se vylíhne větší ptáček, který má posléze větší šanci na přežití, zejména u druhů, kde nejsou mláďata (kuřata) krmena, ale musejí být hodně samostatná, podobně jako u domácí slepice. Větší kuře je totiž silnější a odolnější, dokáže se ubránit predátorům i přečkat nepříznivé počasí. Co tedy ovlivňuje velikost vajíček v hnízdech čejky chocholaté (Vanellus vanellus)?
- Kubelka_Foto3_square.jpg
- netykavka_zlaznata.JPG
- ovce.JPG
- Ochrana lesů před invazí netýkavky žláznaté
- Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) patří mezi nejúspěšnější invazní rostliny v Evropě. Její výskyt byl v minulosti soustředěn zejména na břehy vodních toků, odkud dochází k dalšímu šíření. V posledních zhruba 20 letech se však začala ve větší míře objevovat v lesích. Jaké podmínky ovlivnily tuto náhlou změnu v průběhu invaze, jaký vliv na lesní ekosystém může mít její přítomnost a jak je možné zastavit její šíření? Na to se blíže podívala skupina odborníků z Botanického ústavu AV ČR a naší fakulty a katedry.
- netykavka_zlaznata.JPG
- Cena Vojtěcha Jarošíka za rok 2019
- Laureáti Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie, jež je udělována katedrou ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českou společností pro ekologii, jsou v letošním koronavirovém roce vyhlašováni již pošesté.
- P97_Pipek_Neobiota 2020.jpg
- P39_Pyskova Klara_Neobiota2020.jpg
- Máme dvě nové ceny za nejlepší postery na konferenci Neobiota 2020!
- Na letošní konferenci Neobiota 2020 (11th International Conference on Biological Invasions: The Human Role in Biological Invasions – a case of Dr Jekyll and Mr Hyde?) v chorvatském Vodice jsme získali dvě ocenění v soutěži o nejlepší poster (nikoli jen studentský).
- squareb.jpg
- P97_Pipek_Neobiota 2020.pdf
- P39_Pyskova Klara_Neobiota2020.pdf
- Program seminářů na zimní semestr 2020/2021
- Program seminářů pro nadcházející semestr je již oficiálně znám. Jeho valná část bude patrně probíhat online podle aktuálních nařízení Vlády ČR.
- Erinaceus_europaeus_harilik_siil_02_estonia.jpg
- jezek zeland.JPG
- new-zealand-map.jpg
- Invaze ježků na Nový Zéland
- Ostrovy Nového Zélandu jsou jediným územím, které ježek západní (Erinaceus europaeus) nově kolonizoval s lidskou pomocí. Vědci dlouho předpokládali, že ježek byl nejprve vysazen na Jižním ostrově Nového Zélandu v 19. století, a odtud se rozšířil i na Severní ostrov. Nová data získaná analýzou dobových literárních zdrojů i pomocí molekulárních metod ale ukázala, že celá věc je složitější. Současná studie je výsledkem práce mezinárodního týmu vědců, ve kterém má své zástupce i naše katedra.
- jezek zeland_square.jpg
- Výuka a výzkum během pandemie
- Jak zasáhla karanténa do života vědců? Zeptali jsme se Petra Turečka (teoretický biolog, postdok) a Lukáše Kratochvíla (evoluční biolog, profesor)
- Lukas Kratochvil1.jpg
- chamjemen.jpg
- Testosteron nedělá velké bojovníky – aspoň u chameleonů?
- Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo prozkoumán. Vědci předpokládali, že hlavní roli hrají samčí pohlavní hormony tvořené ve varlatech, jako se to tvrdí o většině obratlovců, nicméně studie na gekonech napovídala opaku. Trojice vědců z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s prof. Lukášem Kratochvílem provedla studii na chameleonech za účelem výzkumu vlivu samčích pohlavních hormonů na vývoj pohlavního dimorfismu.
- chamjemen_square.jpg
- Program seminářů na letní semestr 2020 / 2021
- V letním semestru se opět sejdeme pouze online na Zoomu. Výběr hostů je však i letos na vysoké úrovni, je na co se těšit.
- Genes_cover_2021.jpg
- Máme novou titulku v Genes!
- Cover story: Chondrichthyes (sharks, sawfish, skates, rays and chimaeras) consist a species-rich lineage of cartilaginous fishes and occupy a key position in the phylogeny of vertebrates. We sequenced and annotated the complete mitogenomes of four species of sharks and five species of rays. Subsequently, we analyzed the mitogenomes from public databases and we reconstructed the phylogenetic relations of 172 chondrichthyan species by Maximum Likelihood and Bayesian Inference methods based on the concatenated sequences of the 13 protein-coding mitochondrial genes. The present study expands our knowledge on the systematics and genetic differentiation of Chondrichthyes and contributes to our understanding of their evolutionary history.
- Genes_cover_2021_cover.jpg
- WP 125_20 600 DPI.jpg
- Třetí nejlepší hydrobiologická dizertace Evropy
- Lenka Procházková získala třetí místo v soutěži evropských dizertačních prací v oboru hydrobiologie. Její práce obstála v konkurenci doktorských prací z deseti evropských zemí a bude prezentována na nadcházející konferenci SEFS-12 v irském Dublinu.
- WP 125_20 600 DPI square.jpg
- obrazek_zviratka.jpg
- LK.jpg
- PTRS.jpg
- Co víme o evoluci pohlavních chromozomů po více než 100 letech bádání?
- Lukáš Kratochvíl z katedry ekologie naší fakulty a Matthias Stöck z Leibniz-Institut für Gewässerökologie und Binnenfischerei v Berlíně se rozhodli, že stoleté výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů stojí nejen za oslavu, ale i za zhodnocení současné situace a výhled do budoucna. Výsledkem jsou dvě čísla prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences s více než 350letou tradicí editovaná právě zmíněnými evolučními biology. Vycházejí v červenci 2021. Autoři z Přírodovědecké fakulty UK se na nich kromě editování celého čísla podíleli celkově na pěti článcích.
- PTRS copy.jpg
- Program seminářů na zimní semestr 2021/2022
- Hurá, máme program seminářů pro nadcházející semestr. Letos je opět na co se těšit!
- mb_18.jpg
- mb_07.jpg
- MB-02 -1.jpg
- Záhadné organismy měnící rtuť pod Grónským ledovcem vědcům stále unikají
- Rozlehlé ledovcové masy na naší planetě bezútěšně tají a v souvislosti s tím se hovoří zejména o nebezpečí zvedající se hladiny světového oceánu. Jedním z gigantických pevninských ledovců, který v současné době ztrácí na objemu, je i Grónský ledovec. Pokud by došlo k roztání celého Grónského ledovce, zvedla by se hladina světového oceánu až o 7 metrů. Jde však o jediné nebezpečí? Při výzkumu mezinárodního týmu pod vedením Jona Hawkingse z Florida State University, na kterém se významně podílela i skupina odborníků z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v čele s Markem Stibalem, byla odkryta čerstvá urgentní zpráva. Nebezpečí nepředstavuje pouze množství vody, ale také výskyt toxických látek v tavných vodách.
- MB-02 -1.jpg
- vysokapropast.png
- Jaké jsou nejnovější poznatky o vodě v Hranické propasti?
- V roce 2016 bylo potvrzeno, že Hranická propast je s dosud poslední naměřenou hloubkou své podvodní části 404 m nejhlubší zatopenou propastí na světě. Hranická propast je však pozoruhodný krasový fenomén z řady pohledů – nejen svými rozměry. Rozsáhlý řešitelský tým vědců a speleologů se v rámci projektu Expedice Neuron Nadačního fondu Neuron zaměřil mimo jiné na dosud ne zcela vyřešené otázky původu vody v propasti a příčiny některých jejích specifických vlastností.
- vysokapropast.png
- Cena Vojtěcha Jarošíka za rok 2020
- První rok s koronavirovou pandemií přinesl řadu kvalitních studentských publikací, takže ani letos nebylo snadné vybrat mezi přihlášenými studenty a absolventy laureáty Ceny Vojtěcha Jarošíka za vynikající studentskou publikaci v oboru ekologie.
- _PJJ1257.jpg
- Program seminářů na letní semestr 2021 / 2022
- Seminars take place every Tuesday from 15.00 to 16.30.
- Polish_20220628_204231349 copy.jpg
- IAA poster 2022_final_Mojzisova.jpg
- Cena za nejlepší studentský poster
- Nejlepší studentský poster na mezinárodní rakařské konferenci!
- Polish_20220628_204231349 copy 2 ctvrec.jpg
- Program seminářů na zimní semestr 2022 / 2023
- Hurá! Je tu nový akademický rok a s ním i program pravidelných katedrových seminářů na zimní semestr!
- Moherskeutesy.jpg
- image_full.png
- image_full-2.png
- (Ne)jedinečnost květen
- Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale přestává platit již od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné druhy mezi oblastmi. Tento proces započal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, a některé z nich i zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- image_full.png
- Fig 1.jpg
- Fig 7 - Wikipedia_Gephyrocapsa_oceanica_color.jpg
- Fig 5 - Haeckel_Stephoidea_radiolaria.jpg
- Co drží na uzdě globální biodiverzitu?
- Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a vznikáním a zanikáním druhů na straně druhé, takže nemůže neomezeně růst. To vrhá nové světlo na současnou krizi biodiverzity.
- Fig 7 - Wikipedia_Gephyrocapsa_oceanica_color.jpg
- AKTUALITY-17169-version1-007.jpg
- Národní cena vlády Česká hlava: prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.
- Prof. Petr Pyšek z naší katedry získal nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava. Gratulujeme!
- PP_square.jpg
- Paroedura.jpg
- Růstový spurt v pubertě? U gekonů ne!
- Puberta je u lidí spojena s překotným růstem známým též jako růstový spurt, který se kromě tělesné výšky odráží i v mutaci hlasu a dalších jevech běžně asociovaných právě s dospíváním. U obratlovců však obecně neplatí, že by růst a dospívání byly vždy tak pevně spjaté. Dalo by se namítnout, že to je poměrně samozřejmé, protože třeba plazi přece rostou celý život a není tedy možné, aby podobně jako člověk dosáhli maximální tělesné velikosti v době, kdy se stanou pohlavně zralými. Myšlenku plazího neukončeného růstu však vyvrátil výzkum vědců z naší fakulty již před několika lety. Nyní na studium záhad plazího růstu navázali Brandon Meter a Zuzana Starostová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) společně s Lukášem Kratochvílem a Lukášem Kubičkou z katedry ekologie PřF UK. Výsledky jejich analýzy příčin velikostních rozdílů mezi pohlavími gekona madagaskarského (Paroedura picta) vyšly v srpnu ve fyziologickém časopise Frontiers in Physiology.
- Paroedura copy.jpg
- Program seminářů na letní semestr
- Letošní letní semestr právě začíná, program seminářů je tady! :-)
- 23_PetrPysek.jpg
- Rozhovor s laureátem hlavní ceny Česká hlava 2022 prof. RNDr. Petrem Pyškem, CSc.
- Prof. Petr Pyšek vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK) obor geobotanika. Zaměřuje se na studium biologických invazí a patří k nejcitovanějším vědcům na světě. Od roku 1996 působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, kde v roce 2004 založil Oddělení ekologie invazí, které vede. Působí také na Přírodovědecké fakultě UK na katedře ekologie. Na svém kontě má stovky odborných článků, několik knih a mnoho ocenění.
- 23_PetrPysek copy square.jpg
- image_preview.jpeg
- Tak daleko a zároveň tak blízko
- Invaze trápí ekosystém Země z různých důvodů. Jedním z nich je i jejich významný podíl na vymírání původních rostlin a živočichů. I když by se mohlo zdát, že zavlékání druhů mimo jejich původní areál je fenomén posledního století, není tomu tak. První invaze je možné datovat již do neolitu, avšak zásadní rozmach začal s prvním kolonialismem. Je možné i v současné době zachytit stopy introdukcí sahající až do 15.století? Odborníci na invaze pod vedením Bernda Lenznera z Vídeňské univerzity spolu s Petrem Pyškem a Janem Perglem z Botanického ústavu AV ČR a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy podrobně zmapovali historické otisky rostlinných druhů v dříve koloniálních državách.
- image_preview.jpeg
Akce dokumentů