SZZk navazujícího magisterského studia – neučitelské studium

Politická geografie

1. Vývojová stádia geopolitiky 1 – anglo-americká a německá geopolitická imperiální škola – hlavní představitelé, interpretace jejich teorií v dobovém mezinárodně-politické kontextu, resonance teorií v současnosti.

2. Vývojová stádia geopolitiky 2 – doktríny studené války – hlavní fáze, významné osobnosti a historický kontext; geopolitika nového tisíciletí - diskurzivní interpretace vybraných doktrín a nejvýznamnějších geopolitických koncepcí poststudenoválečné éry (“střet civilizací” a další koncepce)

3. Teorie mezinárodních vztahů 1 – vývoj teoretických směrů mezinárodních vztahů a jejich historické kořeny; liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů – vývoj a základní teze, neoliberalimus – funkční teorie režimů, kritické teorie mezinárodních vztahů.

4. Teorie mezinárodních vztahů 2 – realismus a idealismus v mezinárodní politice – hlavní osobnosti oboru a jejich díla, principy politického realismu, neorealismu a ofenzivního neorealismu; neorealistická interpretace vybraných současných událostí.

5. Nová (kritická) geopolitika – alternativní přístupy a témata studia geopolitiky - geopolitické kódy – komponenty a interpretace; nacionalismus a teritorialita ve vztahu ke geopolitickým kódům; geopolitika sítí – alternativní geopolitičtí aktéři; environmentální geopolitika, geopolitika chaosu.

6. Stát – definice státu jako území a jako populace občanů; vnější suverenita (uznání ostatními státy); existence de facto států a zhroucených států; vnitřní suverenita – monopol fyzického násilí na území státu.

7. Procesy dekoncentrace a hierarchizace územní správy; procesy decentralizace a hierarchizace územní samosprávy; nebezpečí fragmentace – teriotoriální a funkční fragmentace; kompetence integrální a specifické; koordinace vertikální a horizontální.

8. Politická geografie nacionalismu – hlavní modely etnopolitické mobilizace – sociální mobilizace a asimilace, vnitřní kolonizace, mezietnická soutěž; komplexní přístup “tlusté” a “tenké” nacionalizační politiky.

9. Volební geografie – hlavní politická rozhraní současných národních systémů politických stran v EU; hlavní vývojová období demokratizace v zemích západní Evropy; hlavní faktory ovlivňující výsledky voleb.

10. Politická geografie budování a rozdělení Československa – budování českého národního uvědomění do roku 1918; systém stran v meziválečném Československu; charakteristika totalitního a státně-socialistického systému Československa; demokratizace a ekonomická liberalizace Československa po roce 1989.

11. Politická geografie fragmentace Sovětského svazu – význam role mezietnických vztahů, rusifikace a rusijanizace; sovětizace a “korenizace”, reformy politické systému Sovětského svazu od poloviny 80. let a jejich důsledky.

12. Reformy územní správy a samosprávy v Evropské unii – základní charakteristika demokratizace politického systému Nizozemska od pol. 19. století; specifické geografické okolnosti reforem v Nizozemsku; základní rysy sídelní struktury a regionální diferenciace Nizozemska; všeobecné a specifické dotace v systému státní správy a samosprávy.

13. Ozbrojené konflikty v post-studenoválečné éře – teoretické přístupy, typologie konfliktů, proměny charakteru konfliktů, geografické aspekty rozšíření konfliktů.

14. Globalizace jako proces politické proměny světa – relativita vnitřní suverenity států; zajišťování kolektivní bezpečnosti států; normy chování států a lidská práva; vlivy nadnárodních korporací, globalizace kultury – posun od materialismu k postmaterialismu.

Doporučená literatura:
viz sylaby dílčích předmětů doporučených k absolvování:
Politická geografie
Globalizace: procesy, problémy
Geopolitika

Zpět na rozcestník