Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
![]() |
![]() |
Nejnovější články
- Jak se vážou ? aneb 14-3-3 a RGS3 pod drobnohledem
- Protein s názvem 14-3-3 se na kdeco váže a kdeco působí. Jeho navázání může změnit strukturu cílového proteinu, ovlivnit jeho funkci, přinutit ho, aby vycestoval z jedné části buňky do druhé atd. (viz. článek Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3 v této rubrice). Známých interakcí a funkcí je habaděj, ale jen málo z nich je prozkoumáno opravdu do hloubky. Často víme pouze na jaký protein se 14-3-3 váže a jaké následky jeho vazba má, ale kdyby se nás někdo zeptal proč nebo jak k tomu dochází, jsme s rozumem v koncích.
- K čemu je dobré studovat hladové řasy?
- Značné množství makro- i mikrořas nezávisle na jejich taxonomické pozici obsahuje polynenasycené mastné kyseliny (PUFAs), které jsou mimo jiné nezastupitelnou složkou lidské potravy. Lidé tyto kyseliny (především EPA, tj. kyselinu eikosapentaenovou) získávají hlavně z rybího tuku. Čím více ale vzrůstá znečištění vod a tím i možnost kumulace škodlivých látek v rybách, tím vzrůstá zájem o získávání PUFAs přímo z řas. Kyselina eikosapentaenová byla objevena již v několika řasách – příkladem mohou být ruducha Porphyridium cruentum nebo řasa z třídy Eustigmatophyceae Nanochloropsis oculata.
- Zrychlená morfologická evoluce protist na příkladu rodu Micrasterias
- Jelikož se v rodu Micrasterias (řasa z linie krásivek) nacházejí opravdu krásní zástupci, je mu ze strany algologů věnována již po dlouhou dobu značná pozornost. S rodem Micrasterias se v této rubrice nesetkáváme poprvé. Naposledy byla řeč o nově rozlišených druzích, dnes to bude o fylogenetické příbuznosti mezi jednotlivými morfologickými druhy. Zkoušce ji podrobili členové algologické skupiny Katedry botaniky na PřF UK.
- Hledání života na Marsu
- Vesmírný výzkum dosáhl v poslední době značného pokroku, avšak navzdory tomu zůstává stále jedna otázka nezodpovězena - jsme ve vesmíru sami? Nemohly by se kromě Země nacházet nějaké formy života také na jiných planetách? A pokud by tomu tak bylo a alespoň někde se živé organismy vyvinuly – v minulosti či v současnosti, jak se to dá zjistit? Základním předpokladem je objevit jejich pozůstatky či stopy po jejich životech a jednoznačně je identifikovat.
- Sjednocování českých zemí před stovkami milionů let
- Ani během válek, cizích nadvlád nebo povstání nebylo území dnes označované jako Čechy rozdrobenější tak, jako před 400 miliony let v geologickém období zvaném devon. A to doslova. Severní, západní, jižní a střední Čechy byly tehdy pravděpodobně několika mikrokontinenty, tedy samostatnými bloky kontinentální zemské kůry, jenž byly od sebe vzdáleny a odděleny úzkým mořem. Rozkládaly se při severním pobřeží tehdejšího superkontinentu Gondwana, který zahrnoval všechny dnešní kontinenty jižní polokoule. Díky pohybům tektonických desek se celá Gondwana posouvala k severu, kde se měla brzy střetnout s jiným superkontinentem – Laurusií, zahrnující dnešní kontinenty na severní polokouli.
- Za vším hledej metabolizmus aneb u koho se nefropatie vyvolaná čínskými bylinami změní v rakovinu a u koho ne?
- Kyselina aristolochová (AA) je obsažena v rostlinách z čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Způsobuje onemocnění dříve označované jako „nefropatie vyvolaná čínskými bylinami“, dnes se nazývá „nefropatie vyvolaná kyselinou aristolochovou“. Toto onemocnění bylo poprvé pozorováno v roce 1993 u pacientek užívajících léky za účelem redukce tělesné hmotnosti obsahující výtažek z Aristolochnia fangchi. Nemoc se projevuje jako progresivní fibróza ledvin, která postupně rezultuje v ledvinnou nedostatečnost a následně vede ke vzniku nádorů ledvin nebo močových cest. A to i za předpokladu, že příjem AA v potravě dávno skončil. Ve vyšetřovaných tkáních lze detekovat adukty AA s DNA potvrzující jejich dřívější expozici této látce. V roce 2009 byla AA klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako lidský karcinogen první třídy.
- Parazit se převléká, aby unikl imunitnímu systému
- Objevit nový druh červa nezní jako moc velké terno. Je-li jím ale parazit napadající mnoho druhů živočichů včetně člověka a působí-li zdravotní problémy i v ČR, pak už za pozornost jistě stojí. Parazitologům z PřF UK se to podařilo před 14 lety, kdy v jižních Čechách popsali nový druh motolice z čeledi Schistosomatidae.
- Racionálně za lepšími inhibitory glutamát karboxypeptidasy II
- Čeští vědci z PřF UK, ÚOCHB a BTÚ AVČR ve spolupráci se zahraničními pracovišti využili znalosti struktury lidské glutamát karboxypeptidasy II pro návrh nových lipofilnějších inhibitorů, které ukazují možnou cestu k účinnějším léčivům. Své výsledky zvěřejnili v časopise Journal of Medical Chemistry.
- Jak člověk vnímá krásu a půvab zvířat
- Osobitý vkus a smysl pro krásu - mohlo by se zdát, že se jedná o ryze individuální cítění každého člověka, ale minimálně při posuzování vzhledu zvířat tomu tak není. Vnímání zvířecí krásy lidmi je částečně zděděno po dávných předcích ještě z dob, než se lidé rozšířili napříč kontinenty, a tak si toto dědictví v sobě neseme všichni stejně, bez ohledu na národnost či kulturní prostředí.
- Když dva dělají totéž, není to totéž
- Čeští vědci popsali úspěšnou přípravu enzymu α-N-acetylgalaktosaminidasy z Aspergilla niger v Saccharomyces cerevisiae. Kvasinky přitom ze stejného genu vyrábí tento protein trochu jinak než plíseň a není to vůbec na škodu.
Akce dokumentů