Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Na pomoc syslům
- Přestože jsou reintrodukce užívaným a často i nezbytným nástrojem v ochranářské biologii a managementu divoké přírody, jejich průměrná úspěšnost je pouze okolo 25%. Dosud je totiž jen velmi málo známo o jejich správné metodice
- Bromované zpomalovače hoření - pomocníci, či nepřátelé?
- Bromované zpomalovače hoření jsou uměle vyráběné organické sloučeniny, které se přidávají do mnoha moderních výrobků určených především pro domácnost za účelem snížení rizika jejich vznícení. Lze je najít běžně v různých plastech, elektronice a textiliích. Výhodou těchto látek je, že přispívají k požární bezpečnosti, ale je otázkou, za jakou cenu - bývají totiž toxické.
- Dýcháme ...a naše buňky se mění
- Zkoumat vliv škodlivin obsažených ve vzduchu na lidské zdraví je poměrně obtížné. Chemická analýza znečištěného vzduchu je velmi náročná, protože se musí analyzovat stovky organických a anorganických složek, jejichž identifikace nezřídka vyžaduje odlišné přístupy. Účinky jednotlivých složek se mohou navzájem ovlivňovat, takže pokud je zkoumáme jednotlivě nebo v uměle vytvořených kombinacích, můžeme pozorovat zcela jiný efekt.
- Jak se vážou ? aneb 14-3-3 a RGS3 pod drobnohledem
- Protein s názvem 14-3-3 se na kdeco váže a kdeco působí. Jeho navázání může změnit strukturu cílového proteinu, ovlivnit jeho funkci, přinutit ho, aby vycestoval z jedné části buňky do druhé atd. (viz. článek Tajemství skrývající se pod kódem 14-3-3 v této rubrice). Známých interakcí a funkcí je habaděj, ale jen málo z nich je prozkoumáno opravdu do hloubky. Často víme pouze na jaký protein se 14-3-3 váže a jaké následky jeho vazba má, ale kdyby se nás někdo zeptal proč nebo jak k tomu dochází, jsme s rozumem v koncích.
- K čemu je dobré studovat hladové řasy?
- Značné množství makro- i mikrořas nezávisle na jejich taxonomické pozici obsahuje polynenasycené mastné kyseliny (PUFAs), které jsou mimo jiné nezastupitelnou složkou lidské potravy. Lidé tyto kyseliny (především EPA, tj. kyselinu eikosapentaenovou) získávají hlavně z rybího tuku. Čím více ale vzrůstá znečištění vod a tím i možnost kumulace škodlivých látek v rybách, tím vzrůstá zájem o získávání PUFAs přímo z řas. Kyselina eikosapentaenová byla objevena již v několika řasách – příkladem mohou být ruducha Porphyridium cruentum nebo řasa z třídy Eustigmatophyceae Nanochloropsis oculata.
- Zrychlená morfologická evoluce protist na příkladu rodu Micrasterias
- Jelikož se v rodu Micrasterias (řasa z linie krásivek) nacházejí opravdu krásní zástupci, je mu ze strany algologů věnována již po dlouhou dobu značná pozornost. S rodem Micrasterias se v této rubrice nesetkáváme poprvé. Naposledy byla řeč o nově rozlišených druzích, dnes to bude o fylogenetické příbuznosti mezi jednotlivými morfologickými druhy. Zkoušce ji podrobili členové algologické skupiny Katedry botaniky na PřF UK.
- Hledání života na Marsu
- Vesmírný výzkum dosáhl v poslední době značného pokroku, avšak navzdory tomu zůstává stále jedna otázka nezodpovězena - jsme ve vesmíru sami? Nemohly by se kromě Země nacházet nějaké formy života také na jiných planetách? A pokud by tomu tak bylo a alespoň někde se živé organismy vyvinuly – v minulosti či v současnosti, jak se to dá zjistit? Základním předpokladem je objevit jejich pozůstatky či stopy po jejich životech a jednoznačně je identifikovat.
- Sjednocování českých zemí před stovkami milionů let
- Ani během válek, cizích nadvlád nebo povstání nebylo území dnes označované jako Čechy rozdrobenější tak, jako před 400 miliony let v geologickém období zvaném devon. A to doslova. Severní, západní, jižní a střední Čechy byly tehdy pravděpodobně několika mikrokontinenty, tedy samostatnými bloky kontinentální zemské kůry, jenž byly od sebe vzdáleny a odděleny úzkým mořem. Rozkládaly se při severním pobřeží tehdejšího superkontinentu Gondwana, který zahrnoval všechny dnešní kontinenty jižní polokoule. Díky pohybům tektonických desek se celá Gondwana posouvala k severu, kde se měla brzy střetnout s jiným superkontinentem – Laurusií, zahrnující dnešní kontinenty na severní polokouli.
- Za vším hledej metabolizmus aneb u koho se nefropatie vyvolaná čínskými bylinami změní v rakovinu a u koho ne?
- Kyselina aristolochová (AA) je obsažena v rostlinách z čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae). Způsobuje onemocnění dříve označované jako „nefropatie vyvolaná čínskými bylinami“, dnes se nazývá „nefropatie vyvolaná kyselinou aristolochovou“. Toto onemocnění bylo poprvé pozorováno v roce 1993 u pacientek užívajících léky za účelem redukce tělesné hmotnosti obsahující výtažek z Aristolochnia fangchi. Nemoc se projevuje jako progresivní fibróza ledvin, která postupně rezultuje v ledvinnou nedostatečnost a následně vede ke vzniku nádorů ledvin nebo močových cest. A to i za předpokladu, že příjem AA v potravě dávno skončil. Ve vyšetřovaných tkáních lze detekovat adukty AA s DNA potvrzující jejich dřívější expozici této látce. V roce 2009 byla AA klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako lidský karcinogen první třídy.
- Parazit se převléká, aby unikl imunitnímu systému
- Objevit nový druh červa nezní jako moc velké terno. Je-li jím ale parazit napadající mnoho druhů živočichů včetně člověka a působí-li zdravotní problémy i v ČR, pak už za pozornost jistě stojí. Parazitologům z PřF UK se to podařilo před 14 lety, kdy v jižních Čechách popsali nový druh motolice z čeledi Schistosomatidae.
Akce dokumentů