E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Má vzhled vliv na to, jak věříme druhým? Co taková barva očí?

Ať už se nám to líbí, nebo ne, vzhled druhých lidí ovlivňuje, jaký prvotní dojem v nás vzbudí a jaké vlastnosti si s nimi asociujeme, než je skutečně poznáme. Některé fyzické rysy v nás mohou vzbuzovat příjemné, jiné naopak negativní pocity; jak je to ovšem konkrétně s tím, nakolik důvěryhodní nám jiní lidé připadají? Jaké charakteristiky mají na tuto důležitou vlastnost vliv?

 

Důvěryhodnost na první pohled je zajisté užitečná vlastnost. Lidé, kteří ji mají, zároveň také mají ve většině ohledů vyšší šance na úspěch – ať už sociální, reprodukční nebo finanční. Většina z relativně početných prací hledajících vztah mezi vnímanou důvěryhodností a fyzickými rysy se zatím  nezabývala barvou očí; Karel Kleisner a kolegové z Přírodovědecké fakulty UK se proto rozhodli zjistit její efekt. Některé starší biologické a psychologické výzkumy naznačovaly souvislost mezi barvou očí a některými charakterovými rysy, obzvláště temperamentem – u modrookých dětí byly pozorovány větší stydlivost a bojácnost, v jiné studii u chlapců s modrýma očima zase zvýšená opatrnost; u dívek se tento rozdíl neprojevil. Hnědoocí muži mívají zpravidla tvář vykazující „veselejší“ rysy – a tak by mohli být také podvědomě považováni za důvěryhodnější.
Lidské oko
Ovlivňuje barva očí to, nakolik důvěryhodně na nás lidé působí? Zdroj: Wikimedia Commons
V současné studii téměř dvě stě padesát participantů hodnotilo fotografie čtyřiceti mužů a čtyřiceti žen na škále od jedné do deseti pro jednu ze tří vlastností – důvěryhodnost, atraktivitu nebo dominanci. Ukázalo se, že jednotliví hodnotitelé se ve svém hodnocení obličejů poměrně shodovali a jako důvěryhodnější byly obecně označovány tváře žen, hnědookých a také lidí považovaných za atraktivní. Naopak negativně s posuzovanou důvěryhodností korelovalo hodnocení dominance. Vliv atraktivity a dominance zároveň vysvětloval vliv pohlaví; ženy byly zkrátka hodnoceny jako atraktivnější a tím pádem důvěryhodnější, zatímco muži spíše jako dominantnější a méně důvěryhodní.
Ovšem – mohla za vnímání uvedených vlastností skutečně barva oči, nebo je tím vězelo ještě něco jiného? Aby to zjistili, přebarvili autoři výzkumu ve Photoshopu barvu (nikoli však strukturu) duhovky na fotografiích. Výsledek? Fotografie stejných lidí byly stále hodnoceny zhruba stejně! Za efekt je tedy očividně zodpovědná vlastnost, která s barvou očí úzce souvisí – ale samotná barva duhovky to není. Pokud jste tedy od přírody světloocí a jste muži, nestačí vám si pro vzbuzení větší míry důvěryhodnosti pouze nasadit hnědé kontaktní čočky…
U posuzovaných osob byl změřen i poměr šířky a výšky tváře, a ten sice měl na vnímanou důvěryhodnost negativní vliv, ale významně nesouvisel s barvou očí. Jaká vlastnost tedy zodpovídala za její pozorovaný efekt? Celkový tvar obličeje u mužů jak výrazně ovlivňoval důvěryhodnost, tak i úzce souvisel s barvou duhovky; hnědoocí muži vykazovali širší bradu a větší nos i ústa. U ženských tváří nebyl pozorován ani trend. Ženy také vykazovaly menší variabilitu rysů, což mohlo za absenci efektu zodpovídat – barva očí u nich nicméně měla vliv na vnímané vlastnosti, stejně tak jako u mužů.
Vztah mezi tvarem obličeje a barvou očí je zajímavější v tom, že lokusy pro tyto vlastnosti podle všeho nejsou ve vazbě; autoři jeho zjištění vysvětlují jednak tím, že v některé z etnických subkultur střední Evropy se stále nevyskytuje velká variabilita těchto rysů, jednak mimo jiné i tím, že modroocí muži mohou být během nitroděložního vývoje vystaveni většímu působení estrogenů, které jsou do značné míry zodpovědné za fyzické charakteristiky včetně tvaru obličeje.
Julie Nováková

 

Akce dokumentů