Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Račí mor v Dunajské deltě - blížící se pohroma nebo dlouhodobé soužití patogenu s hostitelem?
- Račí mor, zapříčiněný oomycetem Aphanomyces astaci, patří mezi sto nejhorších invazních druhů na světě – je schopen vyvražďovat celé populace evropských raků. Přítomnost A. astaci v přísně chráněné oblasti Dunajské delty může znamenat vážné ohrožení pro sladkovodní ekosystémy jihovýchodní Evropy.
- Závislost evoluční diverzifikace na teplotě? Pro mločíky a šelmy ano.
- Už od dob Alexandera von Humboldta víme, že blíže k rovníku nacházíme více druhů, než když se od něj vzdalujeme. Tento fenomén, tzv. latitudinální gradient biodiverzity, je natolik do očí bijící, že může být s podivem, že dodnes intenzivně zaměstnává světovou komunitu makroekologů, do které patří i lidé z pracovní skupiny Davida Storcha na PřF UK.
- Seznamka mikroevolučních biologů
- Přírodovědecká fakulta patří mezi velké instituce, na kterých působí množství vědeckých týmů. Ty často mohou zkoumat podobné problémy nebo používat shodné metody, aniž by o sobě věděly. Inspirací, jak podobnou vzájemnou neznalost překlenout, mohou být neformální „mikroevoluční minikonference”.
- Já bakterie
- Věděli jste, že bakterie mohou a přirozeně tvoří mnohobuněčná těla, mají-li k tomu příhodně podmínky? Samozřejmě že ano, bakterie přece tvoří nejrůznější makroskopické struktury jako stromatolity, krusty, filmy. Jediná bakteriální buňka dává vzniknout i několikacentimetrové "kolonii", ale ve skutečnos.ti o bakteriích nesmýšlíme jako o mnohobuněčných organismech
- Expatrioti na cestě české kulturní adaptace
- V dnešním globalizovaném světě je mezinárodní přenos znalostí a zkušeností jedním ze základních předpokladů prosperity. Ani Česko nechce v tomto trendu zůstat pozadu a ročně hostí přibližně 7000 vysoce kvalifikovaných zahraničních manažerů. Tito lidé šíří v hostitelských firmách technické a manažerské know-how, a tím přispívají ke konkurenceschopnosti české ekonomiky. Už vás někdy napadlo, jak se těmto expatriotům daří sžívat se svéráznou českou kulturou?
- Jak nenáročně a účinně detekovat spory moru včelího plodu?
- Na tuto otázku odpovídá studie Štěpána Ryby z Laboratoře pro výzkum biodiverzity Katedry zoologie PřF UK a jeho kolegů. Členové týmu se dlouhodobě zabývají výzkumem infekčních onemocnění včel a nyní se jim podařilo nalézt metodu, která podstatně snižuje finanční náklady i počet nutných testů ke zjištění výskytu moru včelího plodu. Celkové urychlení a zlevnění potřebných analýz tak může velmi přispět k omezení šíření této infekce a tím i zabránit ekonomickým ztrátám včelařů.
- Kdo je bohatší, Praha nebo Ostrava?
- Iridium, rhodium, palladium a platina. Znáte je? Platinové kovy, které jsou dnes používány zejména v chemickém a automobilovém průmyslu stejně jako v medicíně nebo šperkařství jsou v horninovém prostředí zastoupeny ve velmi nízkých koncentracích. Díky lidské aktivitě však množství těchto prvků v prostředí stoupá a to především v okolí silnic a dálnic, kde uvolněné výfukové plyny z katalyzátorů obsahují mimo jiné i tyto prvky. Další zasaženou oblastí bývají skládky, kde kumulace odpadu nejrůznějšího charakteru může obohacovat okolní půdy prostřednictvím vodních výluhů a splachů.
- Motolice obrovská Fascioloides magna pod proteomickým drobnohledem
- Slyšeli jste už o motolici obrovské? Jde o parazita zejména volně žijících přežvýkavců (jelen, daněk, srnec), ale i domácích zvířat, jako je skot, ovce, koza, prase nebo kůň. Oproti své známější příbuzné, motolici jaterní (Fasciola hepatica), se nevyskytuje ve žlučovodech ani ve žlučovém měchýři hostitele, ale téměř výhradně v jaterním parenchymu. A liší se také svou velikostí - dospělý parazit dosahuje délky až 8 centimetrů!
- Hormony v životním prostředí? Houby si s nimi dokážou poradit
- Hormonální antikoncepce v současnosti představuje problém pro životní prostředí, neboť značná část zastoupených hormonů je vylučována v moči a dostává se do odpadních vod. Čistírny pak mnohdy nejsou schopny si s nimi poradit do takové míry, aby se do toků potom nedostávala koncentrace hormonů sice nízká, ale přesto nebezpečná. Vědci mj. z Přírodovědecké fakulty UK naštěstí přispěli ke způsobům, jak je z přírody co nejúčinněji eliminovat.
- Zavlečené druhy na Špicberkách: Riziko, nebo neškodný fenomén?
- O invazních druzích slyšíme dnes a denně – a většinou v ne právě pozitivním kontextu. Jak je to ale s oblastmi méně exponovanými lidské civilizaci, například s ostrovy v Arktidě? Zanesli jsme nové druhy i tam, a pokud ano, představují vážné nebezpečí pro tamní ekosystém? Mezinárodní tým vědců včetně docenta Ladislava Mika, zastupujícího PřF UK, se podíval na půdní bezobratlé na Špicberkách a zjistil, že ani těmto vzdáleným ostrovům se zavlečení nepůvodních druhů nevyhnulo.
Akce dokumentů