E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Cesta k odhalení skutečné druhové diverzity jednobuněčných organismů?
Jaká je skutečná diverzita organismů na naší planetě? To je otázka, která mnohým vědcům nedá spát. Je zajímavé, že dosud je popsáno mnohem více makroskopických organismů než těch úplně nejmenších, okem neviditelných. Člověk by ale asi spíše předpokládal, že těch malinkých bude o něco více, když na rozrůzňování měli evidentně mnohem více času. Problém tkví zejména v tom, že je o poznání složitější od sebe odlišit jednobuněčné organismy, které mají poměrně málo morfologických znaků než ty velké, mnohobuněčné. Nebývá výjimkou, že jednobuněčné a mikroskopické organismy mají ve svém popisu definovánu velmi širokou valenci podmínek a prostředí, ve kterých se vyskytují. A není to třeba právě způsobeno tím, že se jedná o vícero druhů, ekologicky mnohem více omezených, které jsme nebyli schopni na základě morfologie odlišit? Pokud už nám tedy nestačí mikroskopy, je třeba přistoupit k použití jiných metod, například molekulárních.
Dotuje Evropská unie venkov efektivně?
Sociální geografové, včetně Viktora Květoně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se zaměřili na dotační programy Evropské unie, které mají za cíl rozvíjet venkov. Pomocí statistických metod zjišťovali, zdali programy na českém venkově plní své funkce, které jsou jim vytyčeny.
Obraz s překvapením
Je štěstím, když se povede k rozboru pigmentů získat starý nerestaurovaný obraz, navíc s překvapením uvnitř. Skupina chemiků a geochemiků z Velké Británie, Belgie a České republiky, ve které působí i prof. Jan Jehlička z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, pomocí Ramanovy spektroskopie analyzovala olejomalbu pocházející z poloviny 18. století. Obraz chlapce s ptáčkem sedícím mu na ruce (Bird in Hand) získal vášnivý sběratel George Lester Winward, který se domníval, že jde o dílo Thomase Gainsborougha, slavného anglického malíře z 18. století. Dílo se momentálně nachází se sbírce společnosti De Brécy. Jelikož paleta obrazu byla dosud neznámá stejně jako jeho autor a dílo k analýzám dostupné, je zřejmé, že se o slovo přihlásila zvídavost vědcům vlastní.
Letokruhy – živá kronika managementu lesa
Dokumentární filmy o přírodě nás zahrnují výzkumem tropických moří a deštných pralesů. V následujícím článku se však podíváme do prostředí nám bližšího. Proč se zabývat pouze původními ekosystémy, které tvoří jen malé procento lesů? Proč nezjistit, jak působí lesní hospodářství na tradičně obhospodařovaný les v CHKO Pálava na jižní Moravě? Právě tam došlo za poslední staletí ke změně od intenzivního obhospodařování až k ponechání lesa jeho přirozenému vývoji.
Jsme blíž odhalení původu mozkové kůry savců?
Savci jsou unikátní svým neokortexem s neurony uspořádanými do šesti vrstev, žádná jiná skupina obratlovců takto uspořádaný mozek nemá – například mozková kůra plazů je složena pouze z jediné vrstvy pyramidálních buněk s malou funkční diferenciací. Právě existence neokortexu do značné míry přispívá k savčí, tedy i naší, inteligenci. Jakým způsobem se tato složitá mozková struktura vyvinula? Protože fylogeneze je sled ontogenezí, tedy vývojů jedince, může k pochopení evoluce mozku zásadním způsobem přispět poznání mechanismů vývoje ontogenetického.
Ochrana koroptví polních? Chce to změnu!!!
Koroptev polní bývala za časů našich babiček běžný pták, ale dnes ji najdeme v Červené knize ohrožených živočichů. Platí zákaz odlovu koroptví a probíhá jejich reintrodukce. Přesto se jejich stavy nezvyšují dle našich představ. Co stojí za úbytkem koroptví? Jaké změny potřebujeme udělat, aby se koroptev polní stala opět běžným druhem?
Termiti a jejich sociální paraziti: Chemický závod ve zbrojení
Inkvilinismus, tedy sociální parazitismus jednoho hmyzího druhu v hnízdě postaveném jiným, je fascinující fenomén, o jehož popsání a vysvětlení se vědci intenzivně snaží již od poloviny minulého století. Parazitičtí termiti využívají prostoru vybudovaného hostitelským druhem a živí se na jeho zásobách. Při kohabitaci poměrně malého prostoru na sebe parazit i hostitel ale nutně musejí narážet – jak je tedy možné, že inkvilinním druhům jejich chování projde?
Jak se chová naše zdravotnictví k cizincům?
Geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se zabývají mnohými aspekty migrace. V jedné ze studií je nejvíce zajímalo, jak je náš zdravotnický systém vstřícný k cizincům. Na základě platné české legislativy stanovili výzkumníci Dušan Drbohlav, Dagmar Dzúrová a dva španělští kolegové hypotézu, že cizinci s legalizovaným dlouhodobým pobytem jsou oproti rodilým Čechům znevýhodněni a tu také otestovali.
Co a jak ovlivňuje geografii gay míst?
Michal Pitoňák, doktorand katedry Sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dlouhodobě zabývá geografií sexualit, tzv. queer geografií. Společně s kolegou Koessanem Gabiamem z Belgie se snažili popsat a objasnit faktory, ovlivňující výskyt, lokalizaci a diverzifikaci gay míst. Podobné studie byly dříve zhotoveny v měřítku států, regionů a nejčastěji samotných měst. Michal Pitoňák a Koessan Gabiam však analyzovali celou Evropskou unii (EU) společně s Norskem a Švýcarskem.
Iridescencí proti predaci?
Nápadné zbarvení, nejčastěji v kombinacích červené, žluté a černé, často slouží k signalizaci predátorům, že tato kořist je jedovatá či jinak nebezpečná a nepoživatelná (nebo se tak jen tváří). Mohla by ale podobný účel plnit i iridescence, tedy nápadně lesklé a proměnlivé zbarvení nejčastěji v odstínech modré či zelené? Na to, jak na tento typ zbarvení u hmyzu reagují ptačí predátoři, se podívali čeští a australští biologové.

Akce dokumentů