E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Zelená hruštička z Uralu

Zelené řasy jsou nejdiverzifikovanější a nejúspěšnější skupina fotosyntetických eukaryot. Oproti jiným řasám se jim povedlo kolonizovat souš, což v historii jednak vedlo ke vzniku cévnatých rostlin, ale také linií, které osídlily půdy a dokonce i různé povrchy přímo na vzduchu. V půdě se nachází velmi různorodá společenstva řas, která ještě nejsou zcela prozkoumána.

Chloropyrula uraliensis
Chloropyrula uraliensis, foto: Lira Gaysina
V takovémto prostředí totiž u řas dochází k tzv. morfologické adaptaci, kdy se svým tvarem přizpůsobí podmínkám prostředí. Řasy jsou vystaveny stálému nedostatku vody a tvar koule je z tohoto hlediska nejvýhodnější. Výsledkem je velmi podobný tvar buněk napříč nepříbuznými liniemi, což značně znesnadňuje jejich rozlišování nejen ve světelném mikroskopu. Na jižním Uralu, v půdě lesostepi, skupina algologů objevila nový druh řasy, který pojmenovali Chloropyrula uraliensis. Tvarem se totiž podobá malé hrušce. Buňky pak společně tvoří větší shluky. Patří do objemné třídy řas Trebouxiophyceae, ve které se nacházejí zejména aerofytické řasy tvořící zelené či oranžové biofilmy na borkách stromů, skalách, zdech… Některé z nich se staly fotobionty lišejníků. Právě v této třídě zelených řas bude pravděpodobně v budoucnu nejčastěji docházet k objevování dalších druhů. Na Chloropyrule byla popsána velmi zvláštní struktura – shluk mikrofibril v cytoplasmě v blízkosti plasmatické membrány, často nahloučený do blízkosti chloroplastu. Otázkou zůstává, k čemu tato zvláštní struktura slouží. Vzhledem k umístění shluku lze uvažovat o jeho roli při syntéze buněčné stěny. Další neznámou je, jak vlastně tento shluk mikrofibril vzniká. Doposud byl popsán vznik mikrofibril pouze na vnějším povrchu plasmatické membrány. Rozluštit chemickou strukturu a místo syntézy mikrofibril bude úkolem dalších studií. Vzhledem k tomu, že znalosti o půdní diverzitě zelených řas se budou stále rozšiřovat, je možné, že k zatím jedinému druhu rodu Chloropyrula přibydou i další druhy. Máme se tedy na co těšit!

mikrofibrily
Shluk mikrofibril pod plasmatickou membránou v TEM, foto: Yvonne Němcová

Gaysina, L., Němcová, Y., Škaloud, P., Ševčíková, T., Eliáš, M.; 2013: Chloropyrula uraliensis gen. et sp. nov. (Trebouxiophyceae, Chlorophyta), a new green coccoid alga with a unique ultrastructure, isolated from soil in South Urals; Journal of Systematics and Evoluntion, Volume 51, Issue 4, 476 - 484.

Radka Nováková

Akce dokumentů