Antarktická jezera v českém zorném poli
U každého ze zkoumaných jezer byl zjišťován jeho původ, stáří, morfometrie a fyzikální a chemické vlastnosti. Bez podobného multioborového limnologického výzkumu (dalo by se říci „základního výzkumu“ v původním smyslu) není možné interpretovat následné složitější studie. Podrobný průkopnický výzkum pak krom jiného pomohl klasifikovat šest jezerních typů nacházejících se na poloostrově. Jde o tři typy starých jezer: 1) stabilní mělká jezera na vyvýšených zarovnaných površích – vznikla po odlednění vulkanických stolových hor cca před 6,5-8 tisíci lety; 2) mělká pobřežní jezera – vznikla v původních mořem zatopených depresích jako reakce na odlehčení po ústupu ledovců, které vedlo k relativnímu poklesu mořské hladiny (tzv. glaciizostáze); 3) stabilní jezera hrazená starými morénami. A dále se jedná o tři typy mladých jezer: 4) malá nestabilní jezera v mladých morénách – jejich původ se přikládá ústupu ledovců po Malé době ledové; 5) hluboká karová jezera – stejná geneze jako u čtvrtého typu; 6) nestálá jezera vzniklá v prohlubni výplavových ledovcových plošin. Správnost genetické klasifikace (určení původu) potvrdily i trendy v chemických vlastnostech jezerní vody jednotlivých skupin.
Jezera na ostrově Jamese Rosse představují cenný soubor lakustrinních ekosystémů v přechodné zóně mezi oceánským a kontinentálním klimatem Antarktidy. Díky provedené komplexní studii jejich vlastností se tak mohou stát předmětem dalších limnologických výzkumů s připraveným odrazovým můstkem. Teprve nedávno odledněná Antarktida představuje jedno z posledních prostředí na zemském povrchu, kde je nutné začít bádat tak říkajíc od podlahy. Můžeme být hrdí, že na ní nebude chybět česká stopa.
Zpracoval: J. Lehejček
Akce dokumentů