Antarktická jezera v českém zorném poli
Již sedm let patří Česká republika do rodiny zemí, které na šestém kontinentu provozují vědeckou stanici. Jsme nejméně početným národem, jenž se touto skutečností může pyšnit. K vydobytí prestiže však nestačí postavit chatu kousek od jižního polárního kruhu, ale je třeba především výsledků v podobě studií o nejméně prozkoumaném světadílu naší planety. Takový střípek do mozaiky poznání byl českou rukou nedávno přidán v podobě detailního průzkumu 29 jezer poloostrova Ulu (ostrov Jamese Rosse).
U každého ze zkoumaných jezer byl zjišťován jeho původ, stáří, morfometrie a fyzikální a chemické vlastnosti. Bez podobného multioborového limnologického výzkumu (dalo by se říci „základního výzkumu“ v původním smyslu) není možné interpretovat následné složitější studie. Podrobný průkopnický výzkum pak krom jiného pomohl klasifikovat šest jezerních typů nacházejících se na poloostrově. Jde o tři typy starých jezer: 1) stabilní mělká jezera na vyvýšených zarovnaných površích – vznikla po odlednění vulkanických stolových hor cca před 6,5-8 tisíci lety; 2) mělká pobřežní jezera – vznikla v původních mořem zatopených depresích jako reakce na odlehčení po ústupu ledovců, které vedlo k relativnímu poklesu mořské hladiny (tzv. glaciizostáze); 3) stabilní jezera hrazená starými morénami. A dále se jedná o tři typy mladých jezer: 4) malá nestabilní jezera v mladých morénách – jejich původ se přikládá ústupu ledovců po Malé době ledové; 5) hluboká karová jezera – stejná geneze jako u čtvrtého typu; 6) nestálá jezera vzniklá v prohlubni výplavových ledovcových plošin. Správnost genetické klasifikace (určení původu) potvrdily i trendy v chemických vlastnostech jezerní vody jednotlivých skupin.
Jezera na ostrově Jamese Rosse představují cenný soubor lakustrinních ekosystémů v přechodné zóně mezi oceánským a kontinentálním klimatem Antarktidy. Díky provedené komplexní studii jejich vlastností se tak mohou stát předmětem dalších limnologických výzkumů s připraveným odrazovým můstkem. Teprve nedávno odledněná Antarktida představuje jedno z posledních prostředí na zemském povrchu, kde je nutné začít bádat tak říkajíc od podlahy. Můžeme být hrdí, že na ní nebude chybět česká stopa.
Zpracoval: J. Lehejček
Akce dokumentů