E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Pomůžou strukturně modifikované ribonukleosidy v boji s rakovinou nebo mikroby?
Na pomezí biochemie a farmakologie ribonukleosidů bylo dosaženo dalších pokroků. Nově připravené 7-dezazapurinové deriváty byly shledány in vitro aktivní proti původci žloutenky. Kromě toho by mohla řada z nich kandidovat na potenciální budoucí léčiva proti rakovině.
Pod sukýnkou zlativkové databáze www.chrysophytes.eu
Něco málo o zlativkách jste se už v naší rubrice mohli dočíst. Jen pro připomenutí: tito bičíkovci ze skupiny Chrysophyceae jsou pokryti křemičitými šupinami, žijí osamoceně nebo v koloniích, mohou fotosyntetizovat nebo se živit mixotrofním, či dokonce heterotrofním způsobem. Tvoří významnou část fytoplanktonu zejména ve sladkých stojatých vodách chudých na živiny. Díky svým poměrně úzce definovaným ekologickým nárokům se používají jako bioindikátory kvality vod a jejích změn. Jelikož jejich šupiny přetrvají mnohá léta v sedimentech, slouží i jako výborné indikátory ekologických podmínek v minulosti. Algologické oddělení Katedry botaniky se zasloužilo o vznik celoevropské databáze těchto obskurních :-) řas – a já se vydávám vyzvědět něco víc od Pavla Škalouda, současného hlavního organizátora projektu.
Kam se, broučku, kam schováš?
Počet druhů organismů napříč Evropou klesá. Některé druhy hmyzu nalézají útočiště výhradně na vátých píscích, kde panují velmi specifické podmínky. Proto jsou poklesem druhové rozmanitosti nejvíce ohrožené právě oblasti vnitrozemských písečných dun. Naději by však mohla představovat úložiště popílku vznikajícího jako vedlejší produkt spalování uhlí.
Tajemné Hromnické jezírko pod drobnohledem vědců
Nedaleko Plzně u Hromnic se nachází nápadné červené jezírko, doslova propadlé do okolní krajiny. Před více než sto lety vzniklo samovolným zaplavením břidlicového lomu. Dnes je tato lokalita nejen přírodní památkou, ale pro svou extrémní kyselost i typem extrémního stanoviště, a tak přírodovědci obletovanou.
Co mají společného rododendrony s opancéřovanými amébami? Více než bychom si mysleli…
Kryténky, améby vybavené schránkou, tvoří důležitou součást půdních mikrobiálních společenstev a v některých ekosystémech dokonce představují jejich podstatnou část. Přestože jsou kryténky polyfyletická skupina, slučuje je jejich shodná ekologie. V půdě jsou abundantní a potenciálně důležité v různých procesech obzvláště v rašelinistích a v organických půdách vůbec. Jejich rozšíření je řízeno různými abiotickými faktory, nicméně se ale dosud ví jen velmi málo o jejich vztazích s dalšími organismy. Často se vyskytují v rhizosféře rostlin z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), které žijí především na kyselých a na živiny chudých půdách. Tyto rostliny významně ovlivňují vlastnosti půdy, což působí znatelné změny v mikrobiálních společenstvech. Jeden ze zástupců této čeledi, pěnišník pontický (Rhododendron ponticum), úspěšně invaduje některé ekosystémy na území Velké Británie a již bylo prokázáno, že se jeho vlivem půdní společenstva krytének mění. Jak ale tato společenstva vypadají v místech, kde je pěnišník původní, například v jižním Španělsku, v porovnání s již studovanými lokalitami z Velké Británie? Na to se pokusila odpovědět skupinka vědců - Martin Vohník (Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK), Zuzana Burdíková a David M. Wilkinson.
Železná nebo Zelená opona?
Po pádu komunistického režimu ve východní Evropě se mimo jiné změnily poměry v pokryvu a využívaní krajiny (land cover, land use). K jedněm z největších změn došlo podél hranice, která oddělovala západní a východní Evropu nazývané „Železná opona“.
Zelená hruštička z Uralu
Zelené řasy jsou nejdiverzifikovanější a nejúspěšnější skupina fotosyntetických eukaryot. Oproti jiným řasám se jim povedlo kolonizovat souš, což v historii jednak vedlo ke vzniku cévnatých rostlin, ale také linií, které osídlily půdy a dokonce i různé povrchy přímo na vzduchu. V půdě se nachází velmi různorodá společenstva řas, která ještě nejsou zcela prozkoumána.
Zlato, nebo život aneb chtějí kanadské těžební firmy devastovat naši krajinu?
Otázka těžby zlata se po dlouhých dvaceti letech stala pro Česko opět aktuální v mnoha lokalitách od Kašperských Hor až po Zlaté Hory v Jeseníkách. Její dopady by zasáhly značnou část obyvatel, faunu a flóru nejen v uvedených oblastech, ale i v širokém okolí, zejména vlivem emisí prachu se škodlivým arsenem a v blízkosti koryt znečištěných řek. Jednou z lokalit, kde by mohlo dojít k případné těžbě zlata, je také Mokrsko v oblíbené rekreační oblasti Slapské přehrady. V Poslanecké sněmovně se uskutečnil dne 25. 2. 2014 seminář s názvem „Těžba zlata nejen na Mokrsku u Vltavy“, které se zúčastnil i RNDr. Tomáš Chuman, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK.
Jak silný je vztah mezi krevními parazity ptáků a krevsajícím hmyzem?
Tým z Laboratoře pro výzkum biodiverzity Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK se již několik let zabývá studiem hýla rudého ve Vltavském luhu na Šumavě. Jednou z částí tohoto projektu je i výzkum krevních parazitů ptáků. Studie Petra Synka se zaměřila na jejich sledování u různých hostitelů a na to, jak úzce jsou jednotlivé linie parazitů vázány na konkrétní hostitelský druh.
Pozdrav z minulosti
Během posledních dvaceti let vznikla nová disciplína zvaná fylogeografie, která zkoumá vztah mezi historickými procesy a současným rozšířením druhů na velikých geografických škálách. Pátrá po jejich příbuzenských vztazích a genetické diverzitě (diverzitě genetických markerů). Zuzana Münzbergová a její kolegové se pokusili vyzkoumat, zda podobné závislosti, které jsou známé na kontinentální škále, je možno pozorovat i na území o rozloze několika kilometrů čtverečních. Konkrétně se snažili zjistit, zda je dnešní genetická rozdílnost populací vytrvalé rostliny Succisa pratensis ovlivněna minulým rázem krajiny.

Akce dokumentů