E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Seznamka mikroevolučních biologů

Přírodovědecká fakulta patří mezi velké instituce, na kterých působí množství vědeckých týmů. Ty často mohou zkoumat podobné problémy nebo používat shodné metody, aniž by o sobě věděly. Inspirací, jak podobnou vzájemnou neznalost překlenout, mohou být neformální „mikroevoluční minikonference”.


Mikroevoluční minikonference
Jedním z témat, kterými se účastníci mikroevolučních minikonferencí zabývají, je například mimopárová paternita. (Ilustrace Petr Synek.)
Tato setkání pořádají v listopadu a únoru doktorandi a postdoci z kateder botaniky, zoologie a ekologie. Jejich cílem je seznámit biology, kteří se s pomocí molekulárních metod zabývají studiem evolučních mechanismů v populacích různých druhů rostlin i živočichů.

Krátce po skončení již čtvrté minikonference na otázky odpovídali zakládající organizátoři - Filip Kolář (FK) z katedry botaniky a Petr Synek (PS) z katedry zoologie.

 

Jak Vás napadlo minikonference pořádat?

FK: Zjistili jsme, že vlastně pořádně nevíme, čím se kdo na ostatních katedrách přesně zabývá. Já jsem navíc přišel na doktorandské studium z Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích a měl jsem zájem dozvědět se, jaká témata se řeší i mimo katedru botaniky. Měli jsme oba dojem, že pravidelné semináře jednotlivých oddělení, ani společné obědy nebo setkání v restauračních zařízeních nám neposkytují dostatečný přehled o všech projektech. Oslovili jsme i kolegyně z dalších kateder, aby nám s organizací pomohly: Evu Kozubíkovou z katedry ekologie a Kateřinu Černou z oddělení entomologie katedry zoologie. Z parazitologie přímo spoluorganizátora nemáme, ale členy katedry kontaktujeme prostřednictvím Jana Votýpky.

 

Znali jste tyto kolegy předem, máte něco společného?

PS: Znali jsme se z biologických olympiád, ať už jako soutěžící, tak i jako pozdější organizátoři.

FK: To je ale jenom shoda okolností, i když možná je to dobrý důkaz toho, že olympiády také slouží k provázání biologů zabývajících se různými tématy.

 

Jaký je smysl konferencí? Chtěli jste zjistit, jaké metody se používají, naučit se něco nového?

PS: O metody nám jde spíše až ve druhé řadě, hlavním cílem bylo opravdu zjistit, na čem kdo pracuje. Chtěli jsme uspořádat neformální setkání všech lidí, kteří se zabývají mikroevolucí, a zajímalo nás, jaká všechna témata se dají metodami, které sami používáme, řešit. Nezajímají nás přesné postupy, od toho tu jsou například Dny pokročilých technik ve Viničné a další semináře. Chtěli jsme hlavně provázat jednotlivé výzkumné skupiny.

 

Došlo na základě konferencí k uskutečnění nějakého společného projektu, který by bez nich vůbec nevzniknul?

PS: O ničem velkém, jako třeba podání společného grantového projektu, nevíme.

FK: S kolegy z katedry zoologie ale například právě objednáváme společně využitelné chemikálie. Alespoň tak ušetříme.

 

Jak probíhá organizace? Jak vybíráte témata jednotlivých konferencí?

PS: Úplně na začátku jsme oslovili kolegy z dalších kateder, vedoucí týmů a pozvali je na první konferenci. Ta spočívala hlavně v prezentaci jednotlivých skupin, abychom získali základní představu o rozmanitosti projektů a používaných metod. Nevybíráme obsah konferencí nějak systematicky, ani dlouho předem. Sama nějak vykrystalizuje metoda, která se stane tématem další konference. Pak už jenom kontaktujeme kolegy, o kterých víme, že dané postupy používají, nebo i rozešleme e-mail, s výzvou, ať se přihlásí, kdo má zájem na konferenci vystoupit.

 

Všimla jsem si, že přednášejícími jsou převážně vedoucí výzkumných týmů nebo doktorandi. Je to záměr?

FK: Ne, rozhodně ne.

PS: Spíš je to tím, že mladší studenti ještě většinou nemají takové množství hotových a zpracovaných dat v rámci svého projektu. Práce s molekulárními metodami bývá běh na delší trať. Zejména magisterští studenti ale tvoří značnou část posluchačstva.

 

Jak dlouhé jsou jednotlivé přednášky a celé konference?

PS: Přednášky trvají 15-20 minut, plus následuje diskuze.

FK: Nejdelší konference byla ta úvodní, kdy se týmy představovaly. Teď už to bývá pravidelně něco kolem tří hodin. Plus následné posezení a případné pokračování diskuze v restauračním zařízení.

 

Která konference, téma, metoda, se zatím setkaly s největším zájmem?

PS: Největší úspěch měla zatím poslední minikonference o nových metodách v sekvenování. Tyto metody jsou mezi molekulárními biology v současnosti velmi populární, mnoho lidí je používá nebo se je chce naučit. Přišlo asi 50 lidí a dokonce přijeli i lidé „zvenku”, až z pracoviště Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve Studenci.

 

Přinesly Vám osobně konference nějaké překvapení, objevili jste nějaký projekt, o jehož existenci jste neměli tušení?

PS i FK: Překvapilo nás, že někteří kolegové, o kterých jsme si třeba mysleli, že používají molekulární metody jen velmi okrajově, tak ve skutečnosti řeší velmi komplexní projekty s využitím těch nejnovějších a často velmi složitých technik. Nebo používají něco úplně jiného, než jsme si doposud dlouho mysleli. V tomhle ohledu, určitě splnily minikonference svůj účel. A kromě toho je to pro nás dobrá průprava pro organizování větších akcí. Naučili jsme se moderovat, shánět přednášející i propagovat. Můžeme jen vřele doporučit.

 

Darina Koubínová

Akce dokumentů