Expatrioti na cestě české kulturní adaptace
V dnešním globalizovaném světě je mezinárodní přenos znalostí a zkušeností jedním ze základních předpokladů prosperity. Ani Česko nechce v tomto trendu zůstat pozadu a ročně hostí přibližně 7000 vysoce kvalifikovaných zahraničních manažerů. Tito lidé šíří v hostitelských firmách technické a manažerské know-how, a tím přispívají ke konkurenceschopnosti české ekonomiky. Už vás někdy napadlo, jak se těmto expatriotům daří sžívat se svéráznou českou kulturou?
Na tuto otázku se zaměřila unikátní studie Michala Gärtnera a Dušana Drbohlava pod záštitou Geografického migračního centra PřF UK. Jádrem studie je pojem akulturace, který popisuje změny, ke kterým u jednotlivce dochází při kontaktu s jiným kulturním prostředím. Výzkum sledoval proces akulturace vysoce kvalifikovaných expatriotů v Česku při využití konceptů platných v zahraničí. Teorie naznačuje, že akulturace má po celém světě podobný průběh, který je popsán Hofstedeho akulturační „U“ křivkou. Tato křivka popisuje, jak expatrioti po vystřízlivění z počátečního nadšení procházejí fází kulturního šoku, která je po několika měsících vystřídána přizpůsobením a kulturní adaptací. Postupná adaptace je doprovázena snižováním stresu a zvýšenou spokojeností. Ale dají se vůbec měřit pocity psychického zdraví? I na to věda myslí a nabízí nám jako indikátor například tzv. „Goldbergův index psychického zdraví“, který byl pro měření kulturní adaptace v této studii použit.
Výzkumníci využili longitudinální přístup, tedy opakované rozhovory a dotazníky v odstupu několika měsíců, aby zachytili respondenty ve fázích šoku i adaptace a vysledovali charakter postupného procesu akulturace. Zkoumaných 16 expatriotů-manažerů nadnárodních firem působících nyní v Česku pochází z Velké Británie, Španělska, Nizozemska, Německa, USA a Austrálie. O tomto typu dočasných migrantů se často mluví jako o tzv. „sojourners“, což vyjadřuje přechodnost jejich pobytu v cizí zemi. Z výsledků výzkumu vyplývá, že akulturace expatriotů v Česku probíhá podobně jako jinde ve světě. Zkoumaným manažerům se daří překonávat kulturní šok a adaptovat se na místní poměry tak, jak popisuje mezinárodně uznávaná Hofstedeho akulturační „U“ křivka. Vyhodnoceny byly také faktory, které úspěšnost akulturace ovlivňují. Adaptace probíhá relativně snáze u mladých expatriotů, kteří bývají méně sebevědomí, k české kultuře přistupují pozitivněji a ve větší míře se zapojují do kontaktů s Čechy, což jim napomáhá předvídat a rozumět chování domácí populace. Výzkum dále poukazuje na to, jak důležitý je společenský styk s Čechy pro úspěšnou kulturní adaptaci expatriotů. Úspěšná adaptace byla potvrzena u mužů a těch, kteří již realizovali společenské kontakty s příslušníky majoritní společnosti. Výzkum přináší také aplikovatelná doporučení na státní i firemní úrovni. Úspěch mise zahraničních expertů souvisí podle jejich vlastních slov s mírou adaptace na české prostředí. Strategie, které by mohly přispět k úspěšnější akulturaci, zahrnují diskusi nad rozdílnými kulturními specifiky, výuku českého jazyka nebo častější kontakty s Čechy na příklad prostřednictvím škol a dalších sociálních institucí.
Výzkum migrací a integrace je celosvětově velmi aktuálním tématem. Jak se z charakteru tohoto výzkumu zdá, ani česká migrační škola nepokulhává a její výzkumy jsou v souladu s trendy v ostatních vysoce rozvinutých imigračních státech. Doufejme tedy, že výzkum expatriotů přispěje nejen ke kvalitě a konkurenceschopnosti české ekonomiky, ale také české vědy.
zpracovala: Dana Rakovcová
Akce dokumentů