Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Kdo s koho – jehličnany versus listnáče
- Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu ale skutečně tak? Jsou listnaté lesy opravdu těmi původními? Posuďte sami na základě článku botaniků z Botanického ústavu AV ČR a Katedry botaniky naší fakulty.
- Parazitické organismy, které decimují včely, mají vliv i na jejich symbiotické bakterie
- Výraz „mikrobiom“ se stává v biologii i lékařství stále větším trendem. Co to znamená? Jde o společenství mikroorganismů uvnitř těl jiných organismů i na jejich povrchu. Hodně se mluví o důležitosti lidského střevního, kožního a dalšího mikrobiomu pro správné fungování imunity, zažívání i dalších procesů. Mikrobiom ale samozřejmě nemají jen lidé! Mezinárodní tým pod vedením docenta Huberta z Katedry ekologie se podíval na to, jak se mění mikrobiom včel napadených patogeny. Jde o zásadní otázku, jelikož na opylování rostlin včelami silně závisí i naše společnost!
- Kde padají v Krkonoších laviny?
- Krkonoše jsou sice naše nejvyšší hory, mezi kategorie velikánů ale nepatří. Přesto ani zde nejsou nebezpečné sněhové laviny výjimkou a mají na svědomí lidské životy. Kudy laviny skutečně padají a kde hrozí, že padat začnou, zkoumali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR a Pardubické univerzity. Výsledkem jejich práce je mimo jiné mapa, na jejímž zpracování se podíleli Lucie Červená a Jakub Lysák z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie naší fakulty.
- Prastaré pohlavní chromosomy umožňují molekulárně určit pohlaví ohrožených želv
- Způsob, jakým je v průběhu ontogenetického vývoje určeno pohlaví živočichů, je zásadní na úrovni jedince i populace. Pohlaví je buď určeno genotypem, nebo vlivy prostředí, nejčastěji teplotou během inkubace. U teplokrevných amniot (ptáci a savci) je pohlaví určeno genotypem: pohlavními chromosomy, které jsou neobyčejně evolučně stabilní. Oproti tomu u plazů se pohlavní chromosomy považovaly za nestabilní a poměrně časté je u nich určení pohlaví vlivy prostředí. Pohlavní chromosomy byly objeveny i u dvou druhů želví čeledi kožnatkovití (Trionychidae). Skupina vědců zahrnující dva badatele z Katedry ekologie se pokusila zmapovat vznik pohlavních chromosomů u této čeledi. Ukázali, že jejich pohlavní chromosomy jsou stabilní v čase minimálně stejně jako u ptáků. Zároveň přišli na spolehlivý způsob, jak molekulárně určit pohlaví jedince, což může pomoci při ochraně ohrožených želvích druhů.
- Jaká byla strategie pravěkých zemědělců?
- Obiloviny patří mezi základní zdroje výživy dnešního obyvatelstva. V průběhu několika tisíciletí však prošlo jejich pěstování změnami. Jaké plodiny byly preferovány v raných počátcích zemědělství na území dnešní České republiky a co mělo na jejich konkrétní výběr největší vliv? Nejen tím se zabývala archeoložka Dagmar Dreslerová spolu s Petrem Kočárem a Adélou Pokornou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a Tomášem Chumanem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Aplikovaní geologové součástí mezinárodního vzdělávacího projektu
- Aplikovaní geologové z naší fakulty již třetím rokem spolupracují na mezinárodním vzdělávacím projektu TESEUS, který je zaměřený na udržitelné a efektivní využití přírodních zdrojů. V rámci tohoto projektu se řeší optimální využití a zlepšování vlastností půdy, zvětralých hornin, vody, ale i recyklovatelných materiálů, které mohou nalézt využití jako stavební podloží nebo stavební materiál. V současnosti v rámci projektu proběhly dvě mezinárodní konference, ale také česko-německý hydrogeologický terénní kurz.
- Pro boj s parazity je třeba znát jejich zbraně. Patří mezi ně i enzymy štěpící bílkoviny?
- Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování enzymů parazita, včetně bílkoviny štěpících proteáz, snad může do budoucna pomoci v boji s touto nákazou.
- Krajina měnící se před očima
- Transformace z komunistického režimu s sebou kromě změn společenských, politických a ekonomických přinesla i významnou proměnu krajiny, na kterou právě zmíněné dílčí sektory působí. Lucie Kupková z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a Ivan Bičík z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty demonstrují hlavní změny krajiny mezi lety 1990 a 2010. Jsou jimi zatravňování, zalesňování a urbanizace.
- Jak se starat o horské lesy Šumavy
- Národní park Šumava je relativně často k vidění na předních stranách denního tisku či na obrazovkách domácího televizního zpravodajství. Mnohé vědce, politiky, aktivní a místní obyvatele, pracovníky Správy Národního parku i těžařských firem zaměstnává otázka, jak Národní park dále spravovat. Doporučení k managementu unikátního území v poslední době zasaženého větrnými kalamitami a přemnožením lýkožrouta lze najít v představovaném článku z pera odborníků na Šumavu z naší fakulty, Zdeňky Křenové a Pavla Kindlmanna, a Vladimíra Zývala z ČZU.
- Nová třetihorní šídla z Podkrušnohoří
- Během třetihor v období oligocénu a miocénu, zhruba před třiceti čtyřmi až dvaceti miliony let, bychom dnešní mosteckou pánev těžko poznali. Místo zarůstajících výsypek zde v Českém středohoří a v Doupovských horách bouřily sopky. Bylo tu podstatně tepleji a biodiverzita byla podstatně vyšší. Někteří blízce příbuzní členové třetihorní podkrušnohorské fauny nás však naštěstí dodnes neopustili. Mezi ně patří například šídla.
Akce dokumentů