E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Stěhování ježčích národů
Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly během čtvrtohor. Naprostá většina živočichů obývajících v současnosti střední Evropu přežila jednotlivé doby ledové v omezených územích s příznivějšími klimatickými podmínkami, než panovaly v okolí. Taková území se nazývají refugia. Příznivější podmínky obnášely nejenom vyšší teploty, ale především vyšší vlhkost. Z tohoto důvodu se některá refugia překvapivě nenacházela v jižních oblastech Evropy, ale ve střední Evropě, a to dokonce v horách, protože zde padalo více srážek.
Žížaly, vládci uhlíku?
Žížaly představují kromě bakterií a hub nepostradatelnou součást půdního komplexu a jsou klíčové pro rozklad hmoty. Svým působením zejména provzdušňují a fragmentují půdní hmotu, dále také zvyšují mikrobiální aktivitu v půdě a přispívají k tvorbě humusu. Díky jejich aktivitě dochází k přeměně složitých organických sloučenin na jednoduché, které jsou dostupné pro rostliny. Vzhledem k jejich důležitosti i mimo jiné v oblasti zemědělských aktivit člověka, je tento poměrně jednoduchý organismus v hledáčku společnosti již po dlouhou dobu. Předešlé studie naznačovaly, že by mohla činnost žížal souviset i se snížením ztráty uhlíku z půdy. Mění žížaly chemické složení půdní organické hmoty? Vědecký tým pod vedením Šárky Angst složený mimo jiné z odborníků působících na Univerzitě Karlově v Praze, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Technické univerzitě Mnichov se zaměřil na otázku změn ve kvalitě půdní organické hmoty v důsledku aktivity žížal.
Nové senzory odhalí poškození DNA
Nový model pro in vitro klasifikaci potencionálně genotoxických chemikálií, tedy látek poškozujících genetickou informaci ukrytou v DNA, to je práce docenta Vlastimila Vyskočila a jeho týmu z Katedry analytické chemie. Jejich výzkum znatelně usnadní rozpoznávání poškození DNA a jeho původců.
Těžba uranu bude ještě dlouho ovlivňovat proudění podzemní vody
Dřívější těžba uranu ve Stráži pod Ralskem bude mít ještě za třicet let výrazný vliv na životní prostředí, ať už jde o chemickou kontaminaci či odčerpávání zásob vody. Tomáš Lipanský z Přírodovědecké fakulty se zabýval vlivem těžby na hladinu a proudění podzemní vody, který bude možné pozorovat i za několik desítek let. Jedná se tak o největší zásah do režimu podzemních vod na území Česka v historii.
Zelená míle
Fragmentace krajiny, neboli její rozdělení na menší plošky, má zásadní vliv na život a rozšíření nejen jednotlivých druhů živočichů, ale i rostlin. V důsledku zemědělství a výstavby liniových prvků v krajině – jako cest a silnic – dochází k omezení jejich šíření i na místech, která jsou pro ně optimální. Jaký vliv má na rozšíření jednotlivých druhů rostlin typ obhospodařování, izolace a vlhkost stanoviště? Podrobným výzkumem jednotlivých lučních společenstev ve fragmentované krajině se zabýval vědecký tým botaniků a ekologů vedený Petrou Janečkovou z Jihočeské univerzity a Štěpánem Janečkem z naší fakulty.
Sníh ochraňující půdu
Antarktický poloostrov patří mezi oblasti s nejrychlejším vzrůstem teplot vzduchu za posledních padesát let. Ten vede k tání tamních ledovců. Zatímco dopady oteplování na ledovce jsou zřejmé, v případě permafrostu zůstávají z velké části nepoznané. Podle výpočtů se předpokládá, že právě tání věčně zmrzlé půdy, permafrostu, bude jedním z největších producentů skleníkových plynů oxidu uhličitého (C02) a metanu (CH4) v 21. století. Proto se Zbyněk Engel z Katedry fyzické geografie a geoekologie rozhodl společně s brněnskými kolegy prozkoumat souvislosti mezi meteorologickými podmínkami, sněhovou pokrývkou a aktivní vrstvou rozmrzající půdy.
Poklad hledejte v Antarktidě pod dvěma metry ledu
Antarktická jezera lákají pozornost přírodovědců díky svým jedinečným vlastnostem. Jejich extrémní chemické a fyzikální podmínky a jednoduché potravní sítě společně nabádají k využití jako přírodní laboratoře. Hlavními primárními producenty biomasy jsou sinice a převážně bičíkaté řasy. Při jedné z antarktických expedic, které se účastnila i Linda Nedbalová, vědce zaujala čtyři hluboká jezera pokrytá silnou vrstvou ledu. Ukázalo se, že v těchto jezerech na ostrově Jamese Rosse dominantu planktonu tvoří miniaturní řasa bez bičíku. Touto řasou je Monoraphidium, o jehož zajímavých charakteristikách se dozvíte dále díky spolupráci vědců z Katedry ekologie PřF UK, Centra polární ekologie v Českých Budějovicích, MBÚ AV ČR v Praze a BÚ AV ČR v Třeboni.
Ovlivňuje křesťanství každodenní život žen?
Tráví věřící mladé ženy svůj volný čas výrazně jinak než ženy nevěřící? Jsou rozdíly mezi věřícími a nevěřícími ženami v názorech na interrupci, rozvod či užívání antikoncepce? Mají věřící ženy jinou představu o své ideální rodině? Těmito otázkami a také mnoha dalšími se zabývala ve svém výzkumu Kamila Klingorová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Na vzhledu krunýře záleží
Želvy ambionské (Cuora amboinensis) patří mezi jeden z ohrožených (zranitelný podle IUCN) druhů želv na naší planetě a v současné době čelí nebezpečí vyhynutí. Nejen pro výzkum, ale i pro jejich záchranu je důležité jejich hlubšího poznání, odlišení jednotlivých poddruhů a jejich geografického původu. K tomu využili vědci z Katedry zoologie metodu geometrické morfometrie, díky níž studovali variabilitu tvaru hřbetní (karapax) a břišní (plastron) části krunýře, přičemž zároveň použili i genetickou analýzu.
Souvisí beta-HPV s patologií hlavy a krku?
Lidské papilomaviry (HPV) jsou celosvětově rozšířené. V současné době je identifikováno více než 200 různých typů, které se rozdělují do 5 rodů. Tyto rody se označují řeckými písmeny (alfa, beta, gama, mí a ný). Typy rodu alfa infikují především sliznice, kde vyvolávají vznik benigních i maligních lézí. Některé typy z tohoto rodu však infikují i kůži, kde vyvolávají vznik bradavic. Oproti tomu typy rodů beta a gama infikují hlavně kůži. Pro výše popsané infekce platí, že ve většině případů zůstávají bez příznaků, a jsou tak pro svého nositele skryté. Přitom mohou výrazně zvyšovat riziko vzniku rakoviny.

Akce dokumentů