Jaká byla strategie pravěkých zemědělců?

S pomocí moderních metod, které se rozvinuly v posledních dvou desetiletích, zkoumali vědci vzorky zuhelnatělých makrozbytků obilnin z 84 pravěkých lokalit. Snažili se tak zjistit příčiny rozdílů zemědělských postupů v  období od 5500 let př. n. l. až 600 let n. l. s přihlédnutím k odlišným přírodním podmínkám, zejména půdním, klimatickým a topografickým.

Parametry minulého přírodního prostředí byly testovány pomocí tzv. Ellenbergových indikačních hodnot, které vypovídají o ekologických nárocích rostlin. Posuzovaly se ekologické nároky makrozbytků plevelů nalezených spolu s obilninami na jednotlivých archeologických lokalitách, o kterých se předpokládá, že pocházejí z pravěkých polí. Ellenbergovy hodnoty jednotlivých taxonů pravěkých plevelů se shodovaly s dnešními environmentálními proměnnými na různých stanovištích a ukázaly, že ke studiu rostlinné produkce v dávné minulosti je možné využít současné půdní i klimatické údaje.

Plodiny rostoucí spolu s pšenicí mohou pomoci k výzkumu optimálních podmínek v pravěkém zemědělství. Foto: Lucie Fraindová.

Hlavním faktorem, který ovlivňoval výběr pěstovaných plodin, bylo patrně zohlednění optimálního výnosu v závislosti na vhodných přírodních podmínkách. Zásadní byla zejména kvalita půdy a délka vegetačního období. Viditelný rozdíl bylo možné sledovat u poměru pěstování ječmene a pšenice.

Podíl ječmene byl větší ve vyšších nadmořských výškách s méně příznivými půdními podmínkami, podíl pšenice byl naopak větší na nejlepších půdách v nížinách. S postupujícím časem se produkce ječmene zvyšovala i v produktivnějších oblastech, což by mohlo být vysvětleno jeho trvale se zvyšující oblibou. Teoreticky je možné tuto oblibu spojovat i s pěstováním sladového ječmene na výrobu piva, který je vázán na kvalitnější půdy, ale přímé důkazy zatím chybějí. S nástupem raného středověku již není možné tento trend sledovat, neboť sortiment pěstovaných obilnin se změnil ve prospěch druhů jako žito, oves nebo proso. 

Značný přínos výzkumu spočívá v pochopení pravěkého hospodaření, které bylo založeno na maximalizaci produkce v optimálních podmínkách pro jednotlivé obilniny. Jejich ekologické nároky byly zřejmě velmi podobné těm dnešním. Pro potvrzení této teorie je však vhodný další výzkum, který by se zaměřil vyhledávání nálezů obilnin pěstovaných ve vyšších nadmořských výškách nebo na méně produktivních půdách v nižších polohách.  

Dreslerová, D., Kočár, P., Chuman, T., Pokorná, A. (2017): Cultivation with deliberation: cereals and their growing conditions in prehistory. Vegetation History and Archaeobotany, 14 s.

Kateřina FRAINDOVÁ