Krajina měnící se před očima
Transformace z komunistického režimu s sebou kromě změn společenských, politických a ekonomických přinesla i významnou proměnu krajiny, na kterou právě zmíněné dílčí sektory působí. Lucie Kupková z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a Ivan Bičík z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje naší fakulty demonstrují hlavní změny krajiny mezi lety 1990 a 2010. Jsou jimi zatravňování, zalesňování a urbanizace.
Extenzifikace využití krajiny, tedy změna dříve obdělávaných polí na travní porosty, lesy a plochy ležícím ladem na jedné straně a naopak zvýšené tempo zastavování volné krajiny na straně druhé jsou nejvýraznějšími procesy změny krajiny v uvedeném období. A to nejen v Česku, ale i v širším rámci post-komunistické střední a východní Evropy.
Sledování změn využití krajiny má v Česku dlouhou tradici a právě na naší fakultě vznikla databáze změn krajinného pokryvu mapující vývoj od roku 1845. Data jsou získávána studiem historických map a jejich doprovodných zdrojů a v současné době čím dál tím více leteckým a satelitním snímkováním.
Autoři ukazují výše zmíněný vývoj změn na několika mapách – v měřítku celé republiky a na katastrálních územích dvou vybraných obcí demonstrující konkrétní rozdílné typy změn. Na úrovni Česka byla změna posuzována v celkem 8832 jednotkách. Hodnotilo se, jaký ze zmíněných procesů (zalesnění, zatravnění, urbanizace a dále také intenzifikace) převažuje a kolik procent plochy se změnilo.
Z výsledků vyplývá převažující extenzifikace (zalesnění, travní porosty – louky, pastviny) v pohraničních horských oblastech a změna tam bývá celkově největší – jedná se zvláště o Krušné hory, Krkonoše, Nízký Jeseník, popřípadě jižní část Šumavy. Nárůst urbanizovaných ploch nastal ve velkých městech a jejich okolí – zejména v Praze a přiléhajícím Středočeském kraji, v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích a jejich okolí. Intenzifikace zemědělského využití (nárůst rozlohy orné půdy), která není ve sledovaném období hlavní změnou, ale spíše změnou výjimečnou, byla sledována v zemědělských oblastech Polabí, Žatecka, Vysočiny či Moravských úvalů.
V detailní úrovni byla pro hodnocení vybrána dvě katastrální území – každé reprezentující jiný typ změn. Hošťka v pohraničí na západě Čech se vyznačuje extenzifikací – přeměnou orné půdy na louky, pastviny a plochy ležící ladem (tzv. opuštěná půda). Území obce Jirny v zázemí Prahy se naopak potýká se suburbanizací – zvýšeným tempem výstavby obytných domů i komerčních areálů za hranicemi kompaktního města.
Pozorované změny krajiny úzce souvisí se změnami politického a ekonomického systému. Dříve více rovnostářské způsoby přerozdělování financí vedly k intenzivní zemědělské činnosti i v méně příznivých oblastech a naopak neumožňovaly masivní výstavbu v nejvíce atraktivních lokalitách. Tržní prostředí i nový přístup k zemědělské politice daný vstupem do EU vedl k prostorové diferenciaci a prohloubení zmíněných procesů změn krajiny.
Tomáš JANÍK
Publikováno:
Čtvrtek 13.04.2017 10:20
Akce dokumentů