Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Jak z chudé mořské vody získávat železo? Mikrořasy na to mají fintu, a ne jednu.
- Protože mořský fytoplankton je velmi významnou součástí koloběhu uhlíku a primární produkce kyslíku na Zemi, stoupá zájem i o mechanismy, které mu v na živiny chudé vodě pomáhají získávat potřebné látky. Železo je jedním z prvků důležitých pro fotosyntézu a respiraci, protože je součástí systému pro přenos elektronů. Jak je ale možné přežít v podmínkách s extrémně nízkými koncentracemi této živiny? Pro tuto potřebu si mikrořasy evidentně musely vyvinout speciální mechanismy, které nám byly dosud neznámé. Díky výzkumu Roberta Šuťáka z katedry parazitologie a jeho zahraničních kolegů je tato záhadná opona již poodhrnutá.
- Řekni mi, jak žiješ a já ti povím, co dýcháš
- Život v příznivém prostředí je podle Listiny základních práv a svobod právem každého z nás. Podobné ustanovení vyplývá přímo nebo nepřímo ze zákonů všech demokratických států světa. Ne vždy ale skutečnost odpovídá znění paragrafů. Už v 70. letech minulého století sociologové v USA zjistili, že všechny skupiny občanů nežijí ve stejných podmínkách. Následující výzkumy ukázaly, že komunity v nichž je vysoká míra nezaměstnanosti, nízký stupeň vzdělání, nízké příjmy a obvykle i příslušnost k etnické menšině, jsou vystaveny vyšší míře zdravotního rizika plynoucího ze znečištěného prostředí. Nejen že takoví lidé nesdílí výhody ekonomického vývoje, ale také musí nést i větší environmentální zátěž, i když k produkci znečištění nepřispívají tolik jako populace žijící ve standardních podmínkách.
- Jak vyzrát na bakterie? Zkuste diamanty!
- Díky spolupráci vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR se dozvídáme, že k inhibici růstu bakterií lze využít překvapivě také diamanty. Ovšem pozor - pouze v jejich nano podobě!
- Důvěřuj, ale prověřuj: Aspergillus – jeden příklad za všechny
- Houbový rod Aspergillus (kropidlák) sekce Nigri (černé aspergily) zahrnuje biotechnologicky, ekonomicky a lékařsky významné organismy. Ty produkují některé organické kyseliny (např. citronová), a enzymy, ale také mohou způsobovat plesnivění potravin nebo lidské infekce. V současnosti je akceptováno kolem 26 druhů této skupiny. Hlavním problémem je, že ne všechny druhy lze od sebe rozeznat pouhými morfologickými charakteristikami. Proto je potřeba vzít k ruce molekulární a jiné doplňující metody. Rizikem pro molekulární taxonomii jsou tzv. paralogní geny (vznikly genovou duplikaci a liší se ve své sekvenci, případně i funkci), jejichž zaměňování může ústit, a podle výsledků V. Hubky a M. Kolaříka také ústí, v nesprávné fylogenetické stromy. Což ve výsledku znamená i nesprávné zařazení organismů do druhu. Problém paralogů se snaží studie řešit užitím několika nezávislých metod pro identifikaci druhů. Kombinace vícera přístupů má mimo jiné tu výhodu, že s určitou šancí eliminuje případný vliv paralogů na výsledné taxonomické závěry.
- Kvalita či nekvalita? Jak jsou na tom naše povrvhové vody?
- Polabí patří mezi oblasti Čech, které je již od středověku přetvářeno lidskou činností. Region byl poznamenán jak nástupem zemědělství spojeným s masivním odlesněním, tak postupnou industrializací. Na začátku 20. století bylo koryto řeky Labe upraveno a tok napřímen. Staré meandry posléze vytvořily četná fluviální jezírka více či méně propojena se samotnou řekou. Dnes jsou tyto jezera nesmírně cenná a to nejen z pohledu biodiversitního výskytem vzácných druhů, ale také pro výzkum vývoje říčních procesů, jako přirozená ochrana proti povodním nebo zvyšováním estetické hodnoty krajiny.Není tedy divu, že již řadu let je právě tento region cílovou destinací mnoha českých hydrobiologů, botaniků a zoologů. V poslední dekádě se zdejší výzkum ubírá čistě hydrologickým směrem, kdy centrem pozornosti jsou odhady kvality vod a výzkum říčních/náplavových sedimentů.
- Lze zabránit rakovinným buňkám pronikat do zdravých částí těla?
- Rakovina je závažné onemocnění, při kterém se naše buňky vymknou kontrole a začnou se opakovaně dělit a tvořit nádor. Hlavní příčinou úmrtí jsou pak tzv. metastáze, kdy se postižené buňky rozšíří do zdravých částí těla a začnou vytvářet druhotné nádory. Vědci z přírodovědecké fakulty v Praze zjistili, že protein NG2 podporuje invazivitu rakovinných buněk a hraje tak roli v procesu tvorby metastází.
- Jak proniknout někomu do mozku (když jsem inhibitor)
- Čeští vědci ve spolupráci s Američany a Jihokorejci zaznamenali nedávno úspěch ve svém dlouhodobém experimentu, jehož cílem je připravit molekulu, která by mohla při troše štěstí dát vzniknout novému léku.
- Evoluce lidského chromozomu X
- Chromosom X je jedním ze dvou pohlavních chromosomů savců a nachází se na něm především geny určující vývoj pohlaví a mozku. O evoluční konzervovanosti lidského chromozomu X a o jeho postupném vývoji na evoluční ose obojživelníci-ptáci-savci, zastoupené modelovými organismy žába drápatka (Xenopus tropicalis), kuře (Gallus Gallus) a vačice (Monodelphis domestica), pojednává studie Dr. Máchy a jeho kolegů z Laboratoře vývojové biologie.
- Perly princezny Wu a neutrální evoluce
- Takto se přezdívá střevlíkům rodu Carabus v knize Jaroslava Mareše a Vlastimila Lapáčka Nejkrásnější brouci tropů. Tito nápadní živočichové se pyšní závratným množstvím 1177 poddruhů rozšířených po celé Palearktické oblasti. Ne zcela náhodou tito brouci získali pozornost Karla Kleisnera a jeho kolegů. Mohou zato zejména různé struktury a vzory tvarující se na povrchu jejich krovek. Dosud totiž není jasná příčina jejich vzniku, ani procesy, které vedly k tak výraznému rozrůznění. Mohl to být vliv sexuálního výběru, adaptace k životnímu prostředí nebo třeba výsledek zřídka uvažované neutrální evoluce fenotypových znaků?
- Bič na padělky
- Široká škála modrých barviv a pigmentů je již od dávných dob používána v uměleckých dílech. Právě jejich analýzou je možné určit stáří uměleckých předmětů a tím i jejich případnou (ne)pravost. Většina anorganických pigmentů může být běžně rozpoznána například pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM/EDX), která odhaluje prvkové složení látky. Tento postup ale nemůže být použit v případě organických barviv a pigmentů, které ve své podstatě mají složení velmi podobné – všechny obsahují uhlík, vodík a kyslík.
Akce dokumentů