Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Nejen lidmi živ je komár
- Člověk není jediným tvorem, kterého obtěžuje bodavý hmyz. Mnozí komáři, tiplíci i muchničky nejsou v jídle vůbec vybíraví a kromě krve člověka a jiných savců nepohrdnou ani tou ptačí. Takoví promiskuitní trapiči jsou nám potenciálně nebezpeční. Mohou totiž na nás, či naše domácí zvířectvo, přenést ptačí choroby, se kterým bychom se jinak neměli jak setkat.
- Semena budoucích invazí byla zaseta
- Tak lze vlastními slovy autorů shrnout poselství publikované v prestižním periodiku PNAS. Invazní druhy totiž na své uchycení a rozšíření v novém areálu potřebují i několik desítek let a dnešní globalizace obchodu a turistiky tak patrně právě teď rozsévá nové invaze, které naplno pocítí až příští generace.
- Ochrana přírody ve městech: Jsou stejné principy uplatnitelné pro různé taxony?
- Stále častěji používáme v běžné řeči slovní spojení "živoucí město" nebo "tady to žije". Co tím myslíme? Jednoduše řečeno, hodnotíme rozvoj města a celkovou spokojenost lidí, kteří v něm žijí. Ke spokojenosti zdejších obyvatel nemalým dílem přispívá také městská zeleň. Vždyť každé pořádné město má také svůj park, na který jsou tamnější obyvatelé náležitě pyšní. A co teprve přírodní památky, které se jen tak někde nevidí! Střežíme je jako oko v hlavě. Neřešíme otázku, zda tyto přírodní krásy budeme chránit nebo ne, ale jak je ochránit co nejúčiněji a zajistit, aby to naše město opravdu žilo.
- Proč jsou ženy náchylnější k migrénám?
- S migrénou se alespoň jednou v životě setká 17% světové populace, přičemž asi 13% tvoří ženy a pouhá 4% muži. Příčinu tohoto nepoměru se vědci snaží odhalit už mnoho let a po zveřejnění článku docenta MUDr. S. Adámka, CSc., z 1. lékařské fakulty a prof. RNDr. F. Vyskočila, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy to vypadá, že jsme zase o krůček blíže k cíli.
- Oslava 80. narozenin Doc. RNDr. Vladimíra Hanáka, CSc.
- Pění kurů v úterý 12. dubna poslouchalo na katedře zoologie nebývalé množství lidí, jejichž mysle i těla byla zaměstnána společným úkolem. Nebyl jím však základní výzkum, neoblíbená grantová úředničina ba ani výuka. Potenciál zúčastněných byl napřen na přípravu důstojné oslavy osmdesátých narozenin jednoho ze zakladatelů oboru zoologie na PřFUK a moderní chiropterologie v evropském měřítku, autora více než 300 vědeckých a takřka 500 vědecko-populárních článků, předsedy rady Národního parku Podyjí Vladimíra Hanáka.
- Rozhovor s Janou Roithovou, nositelkou juniorského grantu Evropské výzkumné rady
- Granty Evropské výzkumné rady jsou určeny špičkovým výzkumníkům, kteří přicházejí s novou revoluční myšlenkou, jež není pouhým pokračováním jejich předchozích úspěchů a může výrazně ovlivnit daný obor, posunout jeho hranice či otevřít nové výzkumné perspektivy.
- Letokruhy - záznam historie v šifrách
- Podle počtu letokruhů lze určit stáří stromu, to je všeobecně známo. Co když je ale možné dozvědět se z letokruhů ještě něco dalšího? Strom do sebe během svého života ukládá nejrůznější látky, a kmen tak představuje soubor informací, které jsou navíc díky letokruhům opatřeny poměrně přesnými časovými souřadnicemi. Takovéto zašifrované zprávy se dají souhrnně nazvat jako dendrochemický záznam. Ten může být na první pohled nečitelný, ale to jen do chvíle, než si dá někdo tu práci s jeho rozluštěním.
- Oškliví papoušci? Děkujeme, nemáme zájem…
- V nedávné době se vědci z Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s vědci z německé University of Duisburg-Essen pokusili zjistit, nakolik potřeba ochrany druhů mezi papoušky v zoologických zahradách ustupuje jejich půvabu.
- Spermie odhalují nevěru
- Zajímalo by vás, jak často si nějaký ptačí druh užívá záletnictví? Jeho spermie vám to prozradí.
- Vědci z PřF pomáhají proti povodním z ledovcových jezer v Kyrgyzstánu
- Již téměř 10 let se výzkumná skupina kolem doc. Bohumíra Janského zabývá rizikem povodní z vysokohorských jezer v pohoří Ťan – Šan v severním Kyrgyzstánu. V současnosti většina horských ledovců po celém světě odtává a ani pohoří Ťan – Šan není výjimkou. Tavná voda se tak velmi často akumuluje převážně v morénou hrazených jezerech před ledovcovým čelem. Přesně to je i příklad největšího a nejnebezpečnějšího zkoumaného jezera, Petrova.
Akce dokumentů