E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Přírodověda populárně

Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
Závislost evoluční diverzifikace na teplotě? Pro mločíky a šelmy ano.
Už od dob Alexandera von Humboldta víme, že blíže k rovníku nacházíme více druhů, než když se od něj vzdalujeme. Tento fenomén, tzv. latitudinální gradient biodiverzity, je natolik do očí bijící, že může být s podivem, že dodnes intenzivně zaměstnává světovou komunitu makroekologů, do které patří i lidé z pracovní skupiny Davida Storcha na PřF UK.
Seznamka mikroevolučních biologů
Přírodovědecká fakulta patří mezi velké instituce, na kterých působí množství vědeckých týmů. Ty často mohou zkoumat podobné problémy nebo používat shodné metody, aniž by o sobě věděly. Inspirací, jak podobnou vzájemnou neznalost překlenout, mohou být neformální „mikroevoluční minikonference”.
Já bakterie
Věděli jste, že bakterie mohou a přirozeně tvoří mnohobuněčná těla, mají-li k tomu příhodně podmínky? Samozřejmě že ano, bakterie přece tvoří nejrůznější makroskopické struktury jako stromatolity, krusty, filmy. Jediná bakteriální buňka dává vzniknout i několikacentimetrové "kolonii", ale ve skutečnos.ti o bakteriích nesmýšlíme jako o mnohobuněčných organismech
Expatrioti na cestě české kulturní adaptace
V dnešním globalizovaném světě je mezinárodní přenos znalostí a zkušeností jedním ze základních předpokladů prosperity. Ani Česko nechce v tomto trendu zůstat pozadu a ročně hostí přibližně 7000 vysoce kvalifikovaných zahraničních manažerů. Tito lidé šíří v hostitelských firmách technické a manažerské know-how, a tím přispívají ke konkurenceschopnosti české ekonomiky. Už vás někdy napadlo, jak se těmto expatriotům daří sžívat se svéráznou českou kulturou?
Jak nenáročně a účinně detekovat spory moru včelího plodu?
Na tuto otázku odpovídá studie Štěpána Ryby z Laboratoře pro výzkum biodiverzity Katedry zoologie PřF UK a jeho kolegů. Členové týmu se dlouhodobě zabývají výzkumem infekčních onemocnění včel a nyní se jim podařilo nalézt metodu, která podstatně snižuje finanční náklady i počet nutných testů ke zjištění výskytu moru včelího plodu. Celkové urychlení a zlevnění potřebných analýz tak může velmi přispět k omezení šíření této infekce a tím i zabránit ekonomickým ztrátám včelařů.
Kdo je bohatší, Praha nebo Ostrava?
Iridium, rhodium, palladium a platina. Znáte je? Platinové kovy, které jsou dnes používány zejména v chemickém a automobilovém průmyslu stejně jako v medicíně nebo šperkařství jsou v horninovém prostředí zastoupeny ve velmi nízkých koncentracích. Díky lidské aktivitě však množství těchto prvků v prostředí stoupá a to především v okolí silnic a dálnic, kde uvolněné výfukové plyny z katalyzátorů obsahují mimo jiné i tyto prvky. Další zasaženou oblastí bývají skládky, kde kumulace odpadu nejrůznějšího charakteru může obohacovat okolní půdy prostřednictvím vodních výluhů a splachů.
Motolice obrovská Fascioloides magna pod proteomickým drobnohledem
Slyšeli jste už o motolici obrovské? Jde o parazita zejména volně žijících přežvýkavců (jelen, daněk, srnec), ale i domácích zvířat, jako je skot, ovce, koza, prase nebo kůň. Oproti své známější příbuzné, motolici jaterní (Fasciola hepatica), se nevyskytuje ve žlučovodech ani ve žlučovém měchýři hostitele, ale téměř výhradně v jaterním parenchymu. A liší se také svou velikostí - dospělý parazit dosahuje délky až 8 centimetrů!
Hormony v životním prostředí? Houby si s nimi dokážou poradit
Hormonální antikoncepce v současnosti představuje problém pro životní prostředí, neboť značná část zastoupených hormonů je vylučována v moči a dostává se do odpadních vod. Čistírny pak mnohdy nejsou schopny si s nimi poradit do takové míry, aby se do toků potom nedostávala koncentrace hormonů sice nízká, ale přesto nebezpečná. Vědci mj. z Přírodovědecké fakulty UK naštěstí přispěli ke způsobům, jak je z přírody co nejúčinněji eliminovat.
Zavlečené druhy na Špicberkách: Riziko, nebo neškodný fenomén?
O invazních druzích slyšíme dnes a denně – a většinou v ne právě pozitivním kontextu. Jak je to ale s oblastmi méně exponovanými lidské civilizaci, například s ostrovy v Arktidě? Zanesli jsme nové druhy i tam, a pokud ano, představují vážné nebezpečí pro tamní ekosystém? Mezinárodní tým vědců včetně docenta Ladislava Mika, zastupujícího PřF UK, se podíval na půdní bezobratlé na Špicberkách a zjistil, že ani těmto vzdáleným ostrovům se zavlečení nepůvodních druhů nevyhnulo.
Prostředí a kvalita vody – je zde souvislost?
Vědci z České geologické služby a Přírodovědecké fakulty UK se věnovali v letech 2007-2010 výzkumu zaměřujícímu se na vztah mezi chemickým složením vody v tocích a charakteristikou povodí. Otázka kvality vody a jejího aktivního ovlivňování je v popředí zájmu již delší dobu, protože její složení ovlivňuje většinu biologických procesů na Zemi.

Akce dokumentů