Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Spláchnuto a zapomenuto?
- Voda je nezbytná pro přežití, proto je potřeba neustálý monitoring kvality tohoto nenahraditelného zdroje. Sledování pouze chemismu vody však není dostatečné. Sedimenty uložené na dně mohou při extrémních hydrometeorologických situacích způsobit vyplavení mnohdy značně toxických látek, které jsou v nich „schovány“ po období klidu a kontaminovat tok i okolní prostředí. Vzhledem k ekologickým haváriím v minulosti je pozornost zaměřena i na okolí Labe. Nedaleko Poděbrad se na studium fluviálního jezera, které je spojeno s Labem, podrobně podívali Petra Havlíková, Dagmar Chalupová, Tomáš Chuman, Miroslav Šobr a Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
- Každý si zpívá tu svou písničku, i strnadi
- Spolupráce vědců s milovníky přírody má velký potenciál. Poukazuje na to například projekt Nářečí českých strnadů. Díky týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dobrovolníkům zapojeným do projektu občanské vědy vznikl nevídaný soubor dat týkající se zpěvu strnada obecného. V nedávno publikované studii představili vědci v čele s Lucií Diblíkovou výsledky svého bádání vědecké veřejnosti. Širší veřejnost má možnost prohlédnout si informace o projektu v graficky zajímavé a přehledné podobě na webových stránkách www.strnadi.cz.
- Peří jako indikátor původu
- Se změnou vnějších podmínek dochází v současné době i ke změnám migrace ptáků. Studium jejich pohybu je velice důležité, neboť ovlivňuje jejich ochranu a management, zároveň migrační trasy zasahují mnoho státních celků, z tohoto důvodu je potřeba mezinárodní spolupráce. Proto existuje mezinárodní projekt, který mimo jiné podrobně sleduje pohyb husy velké (Anser anser), největší z rodu Anser. Jedním z členů a koordinátorem mezinárodního projektu je také Michal Podhrázský ze ZOO Dvůr Králové a Katedry zoologie PřF UK.
- Prší, prší, jen se leje? Aneb jak je to s vývojem zimních srážek?
- Se změnou klimatu a zvyšováním průměrných ročních teplot vzduchu dochází v poslední době nejen ke změně rozložení a množství srážek, ale také ke změně jejich skupenství, což má následně vliv i na celkové změny v množství vody v krajině během roku. Jakým způsobem se měnilo skupenství srážek v zimních měsících v Česku podrobně zkoumali Martin Hynčica a Radan Huth z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty.
- Energetický metabolismus zemědělství v Česku a Polsku po pádu komunismu
- Vlivem globálních procesů, jakými jsou klimatické změny, nárůst lidské populace a závislost na fosilních palivech dochází k poklesu biodiverzity a ohrožení ekosystémů. Hrozí, že možnosti biosféry přestanou postačovat lidským nárokům na výrobu a spotřebu. Snaha o udržitelnost zemědělské produkce vyžaduje stále lepší porozumění tokům energie v ekosystémech, kdy zemědělství nehraje pouze úlohu potravinové základny, ale je i důležitým prvkem v koloběhu prvků (zejména uhlíku) a hydrologickém cyklu.
- Jak důležité je zobrazování ve vědě?
- Na konci června proběhlo na katedře Filosofie a dějin přírodních věd již druhé mezioborové kolokvium Vizualita – věda – vnímání. Tentokrát bylo zaměřeno na téma, které se týká snad každé vědecké práce: na fenomén map a grafů.
- Netušená různorodost žabích trypanosom
- Pokud jste někdy slyšeli o trypanosomách, pravděpodobně si při vyslovení tohoto slova jako první představíte vážná tropická onemocnění, především spavou nemoc a Chagasovu chorobu. Málokdo ovšem ví, že trypanosomy byly historicky poprvé objeveny u žab. Tyto cizopasníky lze totiž v krvi žab, a to i těch českých, celkem běžně najít. Protože však tyto trypanosomy nezpůsobují onemocnění u lidí či hospodářských zvířat, zůstávají obecně opomíjeny. Mezinárodní vědecký tým, ve kterém Karlovu univerzitu zastupoval Jan Votýpka z Katedry parazitologie, se pokusil nahlédnout do tohoto málo známého světa.
- Jak se daří ptákům v našich lesích?
- Jedním z faktorů způsobujících pokles biodiverzity jsou změny ve využívání krajiny. Ty jsou podmíněny masivními socioekonomickými změnami, které odráží vývoj lidské společnosti. A co například lesní hospodářství? Ovlivňuje nějak trendy početnosti druhů? A jak? Tyto a další otázky si položil mezinárodní tým vědců, jehož členem je i Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí. Jejich nejnovější studie se zabývá vztahem mezi environmentálními změnami, lesním hospodářstvím a početností lesních ptáků.
- 104,6 km od soutoku, aneb jak je to s kvalitou vody na Slapech?
- V posledních desetiletích došlo k výraznému zlepšení kvality povrchových vod hlavních toků Česka, zejména v souvislosti s omezením těžkého průmyslu a výstavbou čistíren odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel. Malé vodní toky však nezaznamenaly takové zlepšení, neboť se často nacházejí v zemědělských oblastech, které představují zdroj nepřeberného množství znečišťujících látek, zároveň zde často chybí čistírny odpadních vod. Jedním z nich je také potok Mastník ve Středočeském kraji, který ústí do vodní nádrže Slapy na Vltavě. Na vývoj a současný stav kvality vody tohoto významného vodního útvaru se blíže podívali Luboš Mrkva a Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie na naší fakultě.
- Podle popelnice poznáš člověka
- S nákupem v obchodě má zkušenost snad každý z nás. Stejně jako se mezi sebou liší nákupní košíky, liší se i obsah našich popelnic. I když se Česko aktuálně umisťuje na předních příčkách v třídění odpadu, je z hlediska produkce odpadu stále co zlepšovat. Znalost odlišných vzorců chování obyvatel by v této oblasti mohla výrazně pomoci. Právě na výzkum sociodemografických faktorů a jejich vlivu na produkci odpadu se zaměřili badatelé z katedry demografie a geodemografie Kristýna Rybová, Boris Burcin a Tomáš Kučera ve spolupráci s dalšími třemi vědeckými pracovišti v Česku.
Akce dokumentů