Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Geografie
- RNDr. Libor Jelen, Ph.D. působí jako politický geograf na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Jeho vědecko-výzkumná činnost je zaměřena na problematiku nacionalismu, etnických konfliktů, geopolitiky a obecně společenského vývoje v postsovětském regionu. Je členem České geografické společnosti, byl šéfredaktorem a stále působí v redakční radě popularizačního geografického časopisu Geografické rozhledy, sám je autorem řady odborných i popularizačních článků publikovaných v domácích i zahraničních časopisech. Vystupuje jako politický geograf v médiích. Dlouhá léta působil jako pedagog na Gymnáziu prof. Jana Patočky v Praze. Cenu Studentského velemloka získal již podruhé, poprvé byl oceněn před pěti lety za předmět Geopolitika.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Biologie
- Mgr. Tomáš Urfus, Ph.D. působí na Katedře botaniky, kde učí Botaniku cévnatých rostlin, specializovanou přednášku Regionální botanika a vede řadu odborných exkurzí. V rámci svého výzkumu se snaží přispět k poznání evoluce rostlin, používá k tomu například metodu průtokové cytometrie a experimentální hybridizaci. Spolu se svými kolegy a studenty zkoumá velikost genomu a reprodukční strategie polyploidních alpinských rostlin v Andách a Skalnatých horách. Věnuje se také polyploidii, hybridizaci a reprodukci kapraďorostů.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Ústav pro životní prostředí
- Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. (*1980) je ornitolog působící na Ústavu pro životní prostředí. Jeho hlavním vědeckým zájmem je pochopení biologických principů, které lze využít v ochraně přírody. Jako modelové organismy mu slouží ptáci. V rámci svého výzkumu se zabývá především ekologickými mechanismy, které ovlivňují složení ptačích společenstev a populační dynamiku. Spolu se svými kolegy a studenty se zabývá mimo jiné reakcí ptáků na globální změny klimatu, urbanizaci nebo invazní rostliny.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Chemie
- Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2018/2019 za chemii a přednášku Organická syntéza se stal Doc. RNDr. Jan Veselý, Ph.D. (*1977), který po absolvování postdoktorandského pobytu na Stockholmské universitě působí na Přírodovědecké fakultě jako vedoucí skupiny organokatalýzy a enantioselektivní syntézy. Zároveň též zastává pozici zástupce vedoucího katedry organické chemie. Kromě autorství více než 70 vědeckých publikací je držitelem dvou patentů, a několika ocenění od České společnosti chemické (Cena Otakara Červinky a Cena Alfreda Badera), Přírodovědecké fakulty (Cena děkana) a Učené společnosti České republiky. V minulosti již získal Velemloka za seminář z Organické chemie (2010/2011). Jeho hlavním vědeckým zájmem je vývoj nových stereoselektivních chemických transformací a příprava biologicky aktivních či strukturně zajímavých sloučenin.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za akademický rok 2018/2019 – První pomoc ve škole
- Laureátem speciální ceny SKAS za mimosekční předmět se za První pomoc ve škole stal Mgr. Radim Kuba (*1989), který na Přírodovědecké fakultě působí hned na dvou katedrách. Na katedře učitelství a didaktiky biologie se věnuje problematice první pomoci, běžné a krizové komunikaci a dalším pedagogicko-didaktickým tématům, na katedře filosofie a dějin přírodních věd se v rámci doktorského studia zabývá výzkumem vlivu rodinného prostředí jakožto nejsilnějšího epigenetického faktoru na různé oblasti lidské osobnosti, a to zejména se zaměřením na sourozenecké konstelace. Ve své práci propojuje široké spektrum znalostí z přírodovědných i humanitních oborů – z biologie, etologie, psychologie, dětské psychologie, ale i demografie či sociologie. Je vedoucí pracovní skupiny „První pomoc na PřF UK“ a garantem vyučovaných kurzů a předmětů. Celkově od roku 2012 připravoval a zajišťoval stovky školení první pomoci pro žáky/studenty základních, středních a vysokých škol, pedagogické pracovníky z praxe či jiné zájemce z řad odborné i laické veřejnosti.
- Nové objevy pliocenní flóry
- V první polovině 20. století byla Karlem Mädlerem podrobně popsána pliocenní flóra v okolí Frankfurtu nad Mohanem, která zde byla nalezena při výstavbě čistírny odpadních vod. Tento objev byl klíčový pro celou Evropu. Nyní se skupina odborníků v čele se Zlatkem Kvačkem z Ústavu geologie a paleontologie zaměřila na revizi a zpřesnění stávající studie pomocí nových objevů.
- Do tajů historie černozemních oblastí
- Černozemě patří mezi nejúrodnější půdy, které se vyvíjely po tisíce let. Jejich rozšíření je spjato s kontinentální stepí a lesostepí. Na jejich vývoj a rozšíření však působil významně také vliv člověka, který půdu přetvářel již od neolitu. Pomocí moderních metod zkoumala skupina odborníků spolu s Luďkem Šefrnou z Katedry fyzické geografie a geoekologie jejich paleoenvironmentální historii.
- Jak jednoduše zjistit přítomnost vody v horninách
- Pískovec, ať už jako přírodní skalní stěna nebo jako stavební materiál, obsahuje ve svých pórech vodu. Ta v sobě nese rozpuštěné soli, které mohou při krystalizaci způsobovat erozi povrchu a vytvářet tak zajímavé geomorfologické tvary nebo způsobovat rozpad památek. Doposud však chyběla metoda, která by vodu u povrchu pískovce mohla spolehlivě a levně detekovat. Vědci z Přírodovědecké fakulty však přišli s jednoduchým, ale účinným řešením.
- Křemík zpod ledovců je důležitým hráčem v globálních cyklech živin
- Jak ukázala nedávno publikovaná studie v časopisu Nature, metan uvolňovaný zpod ledovců se zařadil mezi další důležité faktory ovlivňující koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Není to však pouze metan, který se dostává z temnot ledovcového dna do vnějšího prostředí. Jedním z dalších hráčů, kteří se podílejí na změnách koncentrací skleníkových plynů, je dle nové studie publikované mezinárodním týmem glaciologů a geologů za účasti tří polárních ekologů z katedry ekologie PřF UK i křemík. Jaký je však přesně jeho vliv?
- Jaký vliv má druh vegetace na chemismus vody?
- V minulosti byly lesní půdy silně acidifikovány, přičemž od 90. let 20. století začalo docházet k postupnému poklesu kyselých depozic. Jaký byl vývoj koloběhu prvků, jaký je stav v současné době a zejména jaký vliv na koloběh prvků má složení lesního ekosystému? Porovnání změn v listnatých a jehličnatých lesích Krušných hor se věnoval i Michal Růžek z Katedry fyzické geografie a geoekologie.
Akce dokumentů