Přírodověda populárně
Popularizační rubrika přináší stručná shrnutí nejnovějších věděckých článků pracovníků přírodovědecké fakulty, rozhovory se zajímavými lidmi i reportáže ze zajímavých vědeckých událostí na PřF UK. Je určena všem zájemcům o vědu, ať už z řad vědců, studentů nebo veřejnosti.
|
 Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko . |
 |
Nejnovější články
- Většina dusíku v Labi podle izotopového složení pochází z odpadních vod
- Už od začátku monitorováním kontaminace dusičnanů v Labi v 60. letech 20. století jsou jejich koncentrace poměrně vysoké a příliš se nemění. Vědci z Přírodovědecké fakulty a Spojených států se zaměřili na výzkum izotopového složení dusíku v Labi přítomných dusičnanech. Ukázalo se, že mezi lety 2008-2009 většina dusičnanů pocházela z odpadních vod lidských sídel, a to zejména menších obcí.
- Nebešťané na cestách
- Ptačí tah je nesmírně zajímavým a dlouho studovaným fenoménem. Na jaře i na podzim každoročně přes naše území přelétá obrovské množství ptáků. Velice významným místem, kde v České republice probíhá odchyt ptáků na podzimním tahu pro účely kroužkování je Červenohorské sedlo v Hrubém Jeseníku. Velmi výrazný podíl na realizaci této kroužkovací akce mají Mgr. Anna Lučanová a RNDr. Radek Lučan, Ph.D. z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.
- Podle hlasu poznáš člověka
- Jak zvuk naší řeči a zpěvu ovlivňuje atraktivitu? A co vše z nich můžeme predikovat? Na to se zaměřila mezinárodní vědecká skupina, v níž Přírodovědeckou fakultu zastupovali Petr Tureček z Katedry filosofie a přírodních věd a Jan Havlíček z Katedry zoologie.
- Moderní bestiář dávných tvorů
- „Milý čtenáři, držíš v ruce knihu, která tě chce zavést do hlubin věků a ukázat ti dávné předky dnešních zvířat. ...Pojď a začti se, dobrodružství dávných dob nikdy neskončilo!“ Těmito slovy uvádí autorka a ilustrátorka Barbora Müllerová svoji novou knihu. Jedná se od dílo skutečně nevšední – třistastránkovou obrázkovou encyklopedii evoluce života.
- Není moucha jako moucha
- Hmyz má zásadní význam jak z hlediska fungování ekosystému Země, tak z pohledu vlivu na lidskou společnost. Přesné rozpoznání konkrétního druhu však mnohdy není jednoduché a často bývá i časově náročné. Skupina vědců spolu s Dominikem Vondráčkem z Katedry zoologie se proto zaměřili na možnost vytvoření automatického identifikačního systému s využitím moderních technologií.
- Láska na jednu noc. To je to, po čem JENOM muži touží?
- Pokud se zeptáte, které pohlaví je více ochotné střídat partnery/ky, navazovat nové vztahy či si dopřát nezávazný sex bez lásky, téměř každý odpoví, že muži. Je to však stoprocentně pravda, nebo existují nějaké rozdíly dané sexuální orientací, genderovou nonkonformitou nebo sociokulturním pozadím? Přesně to chtěl zjistit česko-brazilský výzkumný tým. Jednou z členů týmu, který náhodou tvořily většinou ženy, byla také Zuzana Štěrbová z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty.
- Půdní fauna – pomocnice ve stabilizaci uhlíku?
- Uhlík je důležitým a hojně zastoupeným prvkem na Zemi i ve vesmíru. Je součástí živé i neživé přírody, přičemž se liší formou a procentuálním zastoupením. Jedním z důležitých zásobáren uhlíku je půda, ve které je obsaženo až třikrát více uhlíku než v atmosféře. Rozklad stromového opadu přitom hraje zásadní roli při dotaci zásob uhlíku v půdě. Jaký vliv na dekompozici má typ opadu, teplota a jakou roli zde hraje svinka obecná? Na to a mnohem více se podívali Alexandra Špaldoňová a Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Geografie
- RNDr. Libor Jelen, Ph.D. působí jako politický geograf na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Jeho vědecko-výzkumná činnost je zaměřena na problematiku nacionalismu, etnických konfliktů, geopolitiky a obecně společenského vývoje v postsovětském regionu. Je členem České geografické společnosti, byl šéfredaktorem a stále působí v redakční radě popularizačního geografického časopisu Geografické rozhledy, sám je autorem řady odborných i popularizačních článků publikovaných v domácích i zahraničních časopisech. Vystupuje jako politický geograf v médiích. Dlouhá léta působil jako pedagog na Gymnáziu prof. Jana Patočky v Praze. Cenu Studentského velemloka získal již podruhé, poprvé byl oceněn před pěti lety za předmět Geopolitika.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Biologie
- Mgr. Tomáš Urfus, Ph.D. působí na Katedře botaniky, kde učí Botaniku cévnatých rostlin, specializovanou přednášku Regionální botanika a vede řadu odborných exkurzí. V rámci svého výzkumu se snaží přispět k poznání evoluce rostlin, používá k tomu například metodu průtokové cytometrie a experimentální hybridizaci. Spolu se svými kolegy a studenty zkoumá velikost genomu a reprodukční strategie polyploidních alpinských rostlin v Andách a Skalnatých horách. Věnuje se také polyploidii, hybridizaci a reprodukci kapraďorostů.
- Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Ústav pro životní prostředí
- Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. (*1980) je ornitolog působící na Ústavu pro životní prostředí. Jeho hlavním vědeckým zájmem je pochopení biologických principů, které lze využít v ochraně přírody. Jako modelové organismy mu slouží ptáci. V rámci svého výzkumu se zabývá především ekologickými mechanismy, které ovlivňují složení ptačích společenstev a populační dynamiku. Spolu se svými kolegy a studenty se zabývá mimo jiné reakcí ptáků na globální změny klimatu, urbanizaci nebo invazní rostliny.
Akce dokumentů