Příloha zápisu ze zasedání ASF 28. 3. 2008

Čl. 4

Berka navrhnul, aby se snížil počet kreditů pro zápis do 3. a každého dalšího úseku studia NMgr. na 90 kreditů. Tím bude umožněno, aby byl umožněn zápis při stejném počtu chybějících kreditů jako byl dříve v Mgr. studiu (270 z 300 tedy 30 chybějících), či v Bc. studiu (150 z 180 tedy také 30 chybějících).

Čl. 11

Půta se zeptal, co znamená vysvětlující věta v Příloze 2: "Je-li u jednoho studijního oboru pro konání různých částí státní zkoušky uvedeno stejné číslo pořadí, student se k těmto částem státní zkoušky poprvé přihlašuje najednou."

Pro vysvětlení následující diskuze: V tabulce Přílohy 2 se používalo značení 1.1. a 1.2.. případně se obor v tabulce nevyskytoval a tudíž pro něj nezáleželo na pořadí konání částí závěrečné zkoušky.

Zusková uvedla, že to znamená, že zkouška probíhá současně. Student se napoprvé přihlašuje ke všem částem najednou. Nezakládá to nic pro druhé konání zkoušky.

Gahura se zeptal, zda by tedy nebylo jednodušší tabulku přílohy 2 rozdělit do 3 částí.

Zusková uvedla, že věta vznikla z popudu rektorátu.

Lorenz uvedl, že se nevztahuje k pořadí konání, ale pouze přihlašování.

Blažek upozornil, že není uvedeno, co se bude dít, když se čísla liší.

Dzúrová odpověděla, že je postup uveden ve studijních plánech a tedy není nutné to dublovat v pravidlech.

Půta se posléze zeptal, zda 1. a 1. znamená, že se musí obě části konat v jeden den, což zcela odporuje zvyklostem na biologické sekci.

Dzúrová odpověděla, že se jedná o termín (jarní / podzimní), ne o den.

Půta uvedl, že na biologii se osvědčilo umožnit studentům rozdělit si závěrečnou zkoušku do dvou částí, kdy mají klid na obhajování diplomové práce v září, pokud se zbaví meče státnic.

Gahura upozornil, že je pak tabulka nekonzistenetní, kdy 1.1. značí že se studenti registrují k oběma částem napoprvé najednou na jeden termín, tak by značení 1.2. značilo, že student musí konat části v různých termínech. A opět navrhuje, že rozdělení oborů do tabulek by bylo čitelnější.

Kuthan uvedl, že jsme se zatím neshodli ani na věcném záměru, co by tato změna měla učinit.

Chromý uvedl, že můžeme zapomenout na stávající praxi, neboť jde o novou úpravu, ke které se garanti vyjadřovali.

Votýpka upozornil, že zatím stále není jisté, jak se vlastně liší 1.1. a 1.2.

Plášil uvedl, že student nebude vědět po přečtení, co to pro něj znamená. Hodil by se tam alespoň odkaz na studijní plán.

Votýpka a Huňová vyjádřili podivení, co tedy značí 1.2.? Znamená to, že se mohu přihlásit na další část, až když mám splněnou část předchozí?

Zusková odpověděla, že to neznamená, že se nemůže přihlásit najednou, ale v jakém pořadí se pak budou části konat.

Matoušek podpořil Zuskovou, že podle nadřízeného předpisu můžeme stanovit pořadí konání částí, ne přihlašování na ně.

Gahura opět uvedl, že tabulka není přehledná a navrhl její rozdělení na 3 části: 1) obory, v nichž je stanovené pořadí konání částí závěrečné zkoušky, 2) obory, v nichž je jedno, v jakém pořadí se části konají, ale studenti se napoprvé hlásí k oběma částem v jednom období najednou, 3) obory, v nichž na pořadí částí nezáleží (v Příloze 2 nebyly stanoveny).

Gahura dále vyjádříl přesvědčení, že na pořadí přihlašování nezáleží.

Zusková uvedla, že u 1.1. jde student napoprvé na obě části v jednom termínu a když některou část nesplní, tak v druhém termínu půjde jen na ni.

Votýpka upozornil, že pokud chceme říct, že se mohou části závěrečné zkoušky konat u 1.1. v různém pořadí, je třeba to říct jinak.

Zusková opravila, že u 1.1. se student musí napoprvé přihlásit na všechny části závěrečné zkoušky.

Blažek uvedl, že garanti se vyjadřovali k tomu, jestli a jak má být určené pořadí. Navrhnul vyhodit vysvětlující větu, neboť vše znepřehledňuje.

Šatra navrhnul, zda by nebylo lepší nahradit 1.1.; 1.2. za 1.2.; a.a.

Navrátil se ptal, zda je tedy 1.1. restrikce na konání obou částí v jednom termínu.

Chromý navrhnul jen vypustit vysvětlující větu pod tabulkou.

Zusková byla naopak pro její zachování.

Matoušek uvedl, že předpis má upravovat pořadí konání, ne pořadí přihlašování. Dále navrhnul přepsat vysvětlující větu u 1.1. na:  "Student koná tyto části SZ napoprvé v jednom termínu."

Herben se omluvil, že jako host vstupuje do diskuze, která mu nepřísluší. A zeptal se, zda by nebylo dobré vše znovu probrat s garanty.

Sklenář se zeptal, jestli není možné, že když to teď každý chápeme jinak, jestli to garanti nemohli také pochopit každý jinak.

Dzúrová navrhla, protože není tabulka jednoznačná. Takže to ještě probere s garanty.

Chromý tedy navrhnul, že budeme hlasovat o návrhu bez přílohy 2, který posléze schválíme v případě nutnosti hlasováním per rollam.

Čl.16

Matoušek upozornil, že nesmíme dávat studentům povinnosti v oblasti studia mimo rozsah univerzitních předpisů

Zusková uvedla, že nejde o studijní povinnost, ale o technickou záležitost, která každoročně komplikuje tvorbu rozvrhů

Matoušek se nadále zeptal, jaký následek by mělo pro studenta nedodržení této povinnosti?

Zusková odpověděla, že zatím nemáme nástroj, jak studenty donutit k registraci. Nově by se měla registrovaným studentům otevřít možnost výběru paralelek.

Chromý navrhnul, vypustit slovo povinen.

Půta prohlásil, že jemu osobně by vypuštění nevadilo, ale neregistrace studentů vadí při tvorbě rozvrhů.

Velemínská upozornila, že se to zpětně projeví proti studentům, pokud to nedáme s povinností.

Baxa souhlasí s Chromým.

Gahura se zeptal, jaké budou studentům posléze za nedodržení hrozit sankce. A jak se podobné nedodržení předpisů už dnes řeší. 

Zusková odpověděla, že i ve vyšších předpisech jsou ukládány povinnosti bez sankcí.

Matoušek se zeptal, jaký je tedy důvod to tam dávat.

Votýpka uvedl, že nám to opravdu pomůže při tvorbě rozvrhů. Pokud by se někdo později vztekal, tak je to jeho chyba, že se nezaregistroval a tudíž pro něj není místo. Navíc navrhnul, ať tam slůvko povinně necháme, a pouze pokud by vadilo přijetí předpisu ve velkém senátu, tak se ho zbavme.

Ppodle orientačního hlasování je 16 pro zanechání "povinné registrace".

Čl. 17

Nikdo nemá námitek.