E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



doc. RNDr. Petr Folk, CSc.

Program kandidáta

Tento program je dostupný také jako PDF zaslané kandidátem. K dispozici je i životopis kandidáta.

Níže je umožněna diskuse o programu pro studenty a zaměstnance fakulty.


KAMPUS 2021

Volební program pro volbu kandidáta na děkana přírodovědecké fakulty pro funkční období 2017 až 2021


Preambule

Přírodovědecká fakulta UK je významnou institucí v mezinárodním měřítku, silnou součástí Univerzity Karlovy a velkou akademickou komunitou s řadou úspěšných vědecky aktivních osobností ve svých řadách. Snadno lze nalézt dostatek informací podporujících výše uvedená tvrzení. Lze samozřejmě začít i srovnáními, která si budou všímat toho, že naše partnerství s vysokými školami v Evropě či ve světě nejsou dostatečně rozvinutá, že zaostáváme při získávání talentů a stále jsme si dostatečně neosvojili systém postdoků, či toho, že jako celek nejsme dostatečně konkurenceschopní při soutěži o mezinárodní granty. Moje přesvědčení je, že fakulta v minulých osmi letech prodělala celou řadu potřebných změn a ušla velký kus cesty kupředu. Domnívám se, že se nám v předcházejícím období dařilo jak v rámci UK, tak ve srovnání s ostatními přírodovědecky orientovanými institucemi v ČR. Jsem tedy přívržencem optimistického úhlu pohledu a věřím, že pokud budeme i nadále dobře reagovat na měnící se situaci v ČR, Evropě i ve světě, tak fakulta posílí své mezinárodní postavení a dále upevní svou pozici v českém výzkumně-vzdělávacím prostoru.

Chtěl bych svou zkušeností, znalostí akademického prostředí s jeho specifiky a svými organizačními schopnostmi přispět k tomu, aby tomu tak bylo. Děkan fakulty jistě nemůže dospět k úspěchům, ke kterým nedospěje fakulta samotná. V tomto směru je spíše strojvůdcem lokomotivy, která sviští do příštího akademického roku, než projektantem tratí, po kterých se pojede. „Průsmyky budoucnosti“ jsou určovány velkými změnami ve vědě, terciárním vzdělávání, změnami v Evropě s její měnící se mapou (priorit) i ve světě se „čtvrtou“ průmyslovou revolucí za dveřmi. Děkan s jeho týmem proděkanek/proděkanů by nicméně měl být schopen fakultní akademickou obec oslovovat, sjednotit ji vůči nejdůležitějším výzvám a postarat se o to, aby organizační zajištění hlavních fakultních činností úspěchu napomáhalo.

Hlavní body programu

Dlouhodobý záměr fakulty na roky 2016 až 2020 byl zpracován ve spolupráci s ASF po pečlivém zvažování priorit a dobře navazuje na DZ UK. Domnívám se, že je to kvalitně připravený dokument, který dostatečně vymezuje hlavní priority pro fakultu a její akademickou obec a je i adekvátním podkladem pro budoucí vedení fakulty. V dalším si jako body programu dovolím vyzdvihnout pouze ty cíle, které cítím jako obzvlášť důležité, a některé aspekty řízení fakulty.

Ve stručnosti považuji za hlavní výzvy pro fakultu v následujícím období

  • přípravu na nová centra na Albertově v roce 2021,
  • získávání uchazečů a talentů pro všechny stupně studia,
  • získávání vědeckých osobností, zajištění podmínek pro jejich další růst a
  • zajištění postavení fakulty na měnící se mapě řízení a financování vědy a terciárního vzdělávání.

Z aspektů fungování fakulty, které bych rád zdůraznil, je to především

  • výkonové financování pracovišť,
  • autonomie sekcí a studijních programů,
  • kvalita doktorského studia a systém postdoků
  • zlepšení kvality podpůrných činností a služeb.

Čtyři následující roky se, věřme, budeme muset vyrovnávat s trendy, nikoli s náhlými katastrofami. I tak bychom neměli zapomenout na to, že sebepomalejší trend si vyžaduje reakci a neměli bychom si kupovat klid v současnosti za cenu otřesů v budoucnosti. Jsem přesvědčen, že fakulta musí udržet dosavadní dynamiku změn a reagovat pružně na měnící se situaci kolem nás. To je dle mého názoru i hlavní výzvou pro další vedení fakulty – bude jeho odpovědností, že si svůj či fakultní „klid“ nebude kupovat nečinností tam, kde je třeba konat. Bude přitom nesnadné odolat pokušení „spočinutí“ zejména proto, že pomyslný Alenčin svět změn vynucených novým zákonem o vysokých školách či požadavky projektového financování, natož pak změn v našich disciplínách, bude nebezpečně dokonalou nápodobou stavu, kdy stát na místě znamená běžet ze všech sil.

Reakce na změny ve financování a dostupnosti zdrojů


Přírodovědecké fakulty čeká období změn pravidel, kterými se řídí jejich financování, zejména financování vědy. Půjde ale i o zabezpečení adekvátní podpory pro výuku přírodovědných oborů. Spolu s technickými VŠ by měly účinněji prezentovat potřeby, které terciární vzdělávání v přírodních vědách má. Do jejich společné agendy patří i způsoby jak čelit erozi zájmu mladé generace, jakým směrem působit ve středním školství.

Z dlouhodobého hlediska nezbývá než se více angažovat všude tam, kde dochází k poškozování důvěry společnosti v užitečnost vzdělání, přírodních věd či vědeckého výzkumu, což je prvotní příčinou toho co umožňuje politikům dělat škrty. Terciární vzdělávání, jistě ne jako celek, ale to přírodovědné snad z velké části, je právě vzděláním, které vytváří profesní předpoklady, které nezaniknou se změnami v následujících dekádách v rámci takzvané čtvrté průmyslové revoluce, která přinese digitální propojení procesů výroby v továrnách. Na titulní straně jednoho deníku jsem nedávno četl článek o tom, jak „vydělávají“ patenty prof. Holého. Před tím ale, než začne patent vydělávat, je dlouhá cesta, ostatně nebylo tomu jinak ani v případě slavného příběhu prof. Holého. Je na nás abychom takovou cestu uměli veřejnosti podat nikoli jako nábližku mezi nápadem a miliardou za patent, která trvá dva až pět let a je dokonce plánovatelná, ale jako úsilí které musí být daleko širší a které vyžaduje nejen cílenou podporu řešení otázek orientovaného výzkumu, ale také dostatek lidí s odpovídajícím vzděláním a příležitostmi k tomu dělat dobrou vědu.

Z krátkodobého hlediska je třeba dbát, aby nedošlo k poškození financování přírodních věd v souvislosti se současnými změnami, které lze očekávat při změnách hodnocení vědy na státní úrovni. Fakulta by měla trvat na tom, že kritéria financování by měla být založena na základě (i) detailní bibliometrické analýzy výstupů, (ii) mezioborového srovnávání, (iii) bez zavádění umělých parametrů „efektivity“ či „společenského dopadu“, které jsou jenom zakukleným politikem. Politikum ve financování různých typů tvůrčích činností bude vždy - řešením je pouze diskurz před konkrétním politickým rozhodnutím a samozřejmě naše silná přítomnost v něm. Domnívám se rovněž, že role oponentů/posuzovatelů v modifikování závěrů (i) a (ii) by měla být spíše menší. Důvodem není ani tak nedůvěra v princip práce komisí posuzovatelů, jako spíš nedůvěra v konkrétní implementaci, kterou lze očekávat v našich roztříštěných podmínkách, v zemi s malými počty velmi různorodých institucí a nízkou úrovní řízení vědy.

Významným problémem současné situace vědeckých a vzdělávacích institucí je kromě nestability financování také to, že způsoby řízení a financování jsou zbytečně svazující. Zbytečná složitost postupů a absence důvěry vedou k detailistickému výkaznictví, které navíc spotřebovává nemalou část vynakládaných financí. Neustále nové způsoby „projektového“ financování mají stále detailnější a manipulativnější ambice, namísto kýženého efektu však většinou přinášejí pouze ztráty prostředků ve srovnání s tím, kdyby byly tyto vysokým školám svěřeny „bez dalšího“. Nepochopení, které mezivrstva řídící byrokracie projevuje pro bádání a tvůrčí činnost, je alarmující. Budoucí vývoj nicméně bude klást zvýšené nároky na administrativu (a řídící administrativu) fakult. Budeme muset plnit formální požadavky poskytovatelů financí a operovat v oblastech spolupráce s firmami, se zahraničím a s partnerskými institucemi po světě. Zjevně se složitost těchto úkolů a nároky na jejich zajištění budou zvyšovat.

Omezení dostupnosti financí na národních úrovních vedlo k zostření konkurence o evropské/mezinárodní granty. Úspěch v těchto soutěžích se nedostaví jinak než tak, že pozvemem do svých řad osobnosti, které budou mít šance na úspěch. Tyto osobnosti ale musíme získat a udržet, což je dlouhý a nákladný proces. K tomu abychom v budoucnosti uspěli lépe v soutěži o ERC starting granty již například UK začala dělat první kroky. V obecné rovině jde pro fakultu v tomto směru o rozhodnutí jaké kroky (a za kolik) učinit pro to, abychom získali konkurenceschopné vyzyvatele do vlastních řad. To bude do značné míry sekčně a oborově specifické, vesměs to ale bude nákladné a bude to vytváření předpokladů pro úspěch, úspěch samotný nebude garantován. Je třeba si ale uvědomit, že vysoká nákladnost počátečních fází je předplácením budoucí prestiže a mezinárodní viditelnosti s pozitivními zpětnými vazbami.

Kampus Albertov – vznik Biocentra a Globcentra jako klíčový moment v rozvoji fakulty


Je pro mne osobně zadostiučiněním, že z návrhu malé pracovní skupiny, která se sešla s rektorem UK na Karlově v červenci 2006, je dnes investičně podpořený projekt a že se budeme v následujících měsících zabývat konkrétními kroky pro výběr projektanta. Tři albertovské fakulty UK si zaslouží tuto veřejnou podporu a věřím, že pro jejich týmy to bude potřebná a vítaná příležitost ke spolupráci, a to nejen rámci UK. Pro fakultu je velmi důležité, že současné vedení univerzity projekt podporuje jako svoji prioritu a poskytlo mu odpovídající zajištění.

Centra KA nejsou jenom prostor navíc, který by nám měl umožnit konečně překonat naše prostorové limitace, nejsou jenom posílením vybavenosti naší fakulty. Centra jsou především výzvou, jejíž zvládnutí posune fakultu vědecky a učiní z ní atraktivnější cíl pro akademiky i studenty. V následujících měsících a letech nás čekají úkoly, které se budou týkat upřesňování našich požadavků jako zadavatelů a posléze koordinace průzkumných a stavebních činností. To však není ta hlavní výzva. Tou hlavní výzvou je připravit se na start center personálně, využít synergií v nabídkách programů a pobídek na národní i evropské úrovni, zajistit, že centra budou i „výtahy“ právě v tom smyslu, v jakém tento termín používá evropský program Teaming z portfolia H2020 – tedy výtahy k excelenci. Centra jsou pro nás příležitostí posílit fakultu o nové týmy, získat více extramurálních prostředků, zlepšit svoji konkurenceschopnost na evropské půdě a přiblížit se jimi, ale bez ostrých hranic vůči „zbytku“ fakulty, našim partnerům z vedoucích pozic evropské vědy a vzdělávání.

Chtěl bych rekapitulovat názor, že centra se nesmějí stát organizačně izolovanými věžemi ze slonoviny, jejich role musí být právě opačná. Musejí být (co se týče fakultní participace v nich) od počátku integrální součástí fakulty, a musejí tak i zůstat. Věřím, že nebude problém dořešit technicko-ekonomické aspekty spolupráce participujících fakult, a že nové facility zůstanou mezioborové a otevřené. Centra budujeme proto, abychom v jejich rámci usnadnili fungování našich týmů a získali týmy nové. Musíme dosáhnout obojího a je zjevné, že proces obsazování nových laboratoří bude nutně muset zahrnovat principy peer review a bude kompetitivní. Fakulta by ve spolupráci s albertovskými fakultami a UK měla využít příležitosti a konstituovat výzvu pro nové výzkumné týmy, kterou by měla s několikaletým předstihem vytvořit a dobře propagovat.

Důležitým aspektem vytváření naší startovní pozice bude právě vazba na strategické partnery UK a na všechny oborově relevantní klíčové partnery. Tento „žebřík k excelenci“ byť by i nebyl projektově kotven v evropských či státních programech, musíme využít k získávání nových týmů, ke spolupráci při formování strategických rozhodnutí týkajících se rozvoje oborů a spolupráce. Důležitou oblastí, ve které nám mohou být naši partneři velmi prospěšní, je získávání know-how při podpoře uplatňování výsledků výzkumu v praxi.

Budování center bude, jako každá stavba, po technické stránce znamenat komplikace. Musí být samozřejmostí, že zajistíme jak adekvátní řešení pro stravování tak prostory pro fungování těch pracovišť, kterých se dotkne zmizení současných stavebních provizorií na parcelách center.

Spolupráce s ústavy AV ČR


Ústavy AV ČR jsou zaměstnavateli našich absolventů, spolupracují s námi na doktorských studijních programech a podílejí se na řadě společných projektů. Vědečtí pracovníci z ústavů Akademie u nás působí jako učitelé i vedoucí prací. Ústavy AV ČR jsou pro fakultu klíčovými partnery a toto partnerství je třeba rozvíjet. Zatímco komunikace mezi pracovišti či bilaterální vztahy fungují, v některých oblastech společného zájmu se AV ČR a vysoké školy obtížně dobírají společných pozic, což je v posledku ke škodě oběma stranám. Jsem přesvědčen o tom, že úsilí o lepší shodu nad řešením problémů na všech úrovních je potřebné. Společně jsme schopni lépe působit při prosazování vědy, poznávání a výzkumu do středu pozornosti médií a společnosti.

Infrastruktura Biocev


Infrastruktura Biocev je letos prvním rokem v provozu a hostí naše vědecké týmy zabývající se biologií a biochemií. Biocev je rovněž důležitý pro naše spolupráce v orientovaném výzkumu, je využitelný jako platforma pro projekty Twinning či Teaming v rámci H2020. V projektu a infrastruktuře se setkávají týmy nejen dvou univerzitních fakult, ale především týmy našich fakult a týmy ústavů AV ČR. Je to v tomto ohledu podstatný počin, který může začít novou éru spolupráce s Biotechnologickým ústavem AV ČR, který v Biocev sídlí celý, jakožto i s dalšími partnery. Úspěch vědeckých projektů v rámci Biocev by nám mohl v následujícím období pomoci i při získávání nových týmů pro Kampus Albertov.

Možnost spolupráce napříč obory, ústavy či metodami „přes chodbu“ je onou mantrou, která nastartovala mnohé úspěšné kariéry ve vědě a se kterou se staví i výzkumné instituce ve světě. My máme vynikající příležitost pokusit se nyní o totéž. Jsem přesvědčen, že Biocev projde lety testování udržitelnosti v letech 2016 až 2020 úspěšně a že posílí prestiž fakulty jako špičkové, na výzkum orientované fakulty. 

Získávání uchazečů o studium


Fakultní studijní programy se v různé míře potýkají s nedostatkem uchazečů o studium. Získat dostatečný zájem potenciálních studentů v počtu, který by zajistil fungování oborů, je klíčové. Vidím cestu v tom, že fakulta daleko důrazněji podpoří propagaci studia směrem k bezprostřední cílové skupině (=studentům SŠ), nicméně že tuto propagaci bude směrovat a řídit příslušná sekce. Sekční odlišnosti jsou zde podstatné a pokus spojit vše pod jednu hlavičku nebyl úspěšný. Do koordinace v tomto směru by bylo vhodné více zapojit katedry učitelství/pracovníky didaktiky a katedry by měly převzít více iniciativy při práci se svými partnery na SŠ.

Portál (a projekt) Přírodovědci, který prokázal svoji životaschopnost a má široký dosah, by měl být využit pro co nejširší kontakty se SŠ. Portál sám nicméně není výlučně „náborovým“ portálem, k tomu by měly sloužit i jiné kanály. Oddělení vnějších vztahů by mělo působit v roli pro PR a media s přesně definovanými úkoly, spíše než v roli autora konceptů jak získávat uchazeče a talenty. Ty by měly být vytvořeny ve spolupráci didaktických kateder/skupin, sekčních koordinátorů, koordinátorů talentových soutěží, SVR a příslušného proděkana.

Při budování svého portfolia programů musí fakulta umět reagovat na změnu poptávky po příslušných typech absolventů. Populační křivka posléze zase poroste, nicméně to nemusí nutně znamenat návrat ke starému stavu. Měli bychom si více všímat jak uplatnění absolventů/ situace na pracovním trhu/vzniku nových profesí, tak iniciativ ostatních vysokých škol – věřím, že dílčí odpovědí na současné problémy zájmu uchazečů může v budoucnu být i další změna/ úprava nabídky programů, jakkoli vím, že k velkým změnám v nedávné době došlo. Budeme moci v následujících letech analyzovat to, zda se tyto změny setkaly s předpokládaným ohlasem.

Naše studijní programy se potýkají s potřebou získat talenty. Oslovování talentů a jejich získávání ke studiu musí být v čele naší pozornosti a nesmíme na ně šetřit podporou, včetně podpory naší role při organizaci předmětových olympiád a talentových soutěží. Naším problémem při oslovování studentů středních škol je, že jim buďto nabízíme vzdělávací aktivity nebo přicházíme (navíc nedůsledně a málo) s „reklamou“. Vzdělávací aktivity ale zůstávají vzdělávacími (čímž není řečeno, že je špatně že takové aktivity nabízíme) a „reklama“ je omezeně účinná mimo jiné i proto, že středoškoláky je problematické oslovovat cestou přímé propagace. Budu navrhovat, abychom rozvinuli do větší šíře nabídky pro studenty (na středních školách a na jiných VŠ v případě uchazečů o NMgr. studium) v podobě akcí zvoucích na fakultu a upozorňujících na fakultní úspěchy a prestiž - letních škol, korespondenčních seminářů, fakultních soutěží po vzoru SOČ etc. Forma a typ aktivity budou jistě oborově specifické, v režii příslušné skupiny oborů. Pokud vyhlásíme příslušnou aktivitu jako soutěž, ve které je možno se účastnit nějakou prací nebo příspěvkem, můžeme s takovýmto avízem oslovit co nejširší pole uchazečů a vzhledem k obsahu sdělení lze doufat i ve snazší a účinnější doručování. Podobný princip, oslovit co nejširší spektrum potenciálních zájemců s tím, že pro malý počet vítězů to znamená možnost účasti na něčem motivujícím a zajímavém, používají mnohé  VŠ v zahraničí i u nás a řeší tím zjevně jak otázku získávání talentů, tak propagaci svého působení v oblasti vzdělávání i výzkumu.

Získávání talentů do doktorského a postdoktorálního stupně, nových tvůrčích osobností a týmů, internacionalizace fakultního prostředí


Důležitým aspektem péče o doktorské studium je zlepšování náplně studijních programů, tak aby zkušenosti konkrétního studenta byly méně závislé na podmínkách a možnostech školicího pracoviště. Je třeba, abychom pro studenty ve zvýšené míře zajistili nabídku, která bude doplňovat dovednosti a znalosti získané na školicím pracovišti a lépe je připraví na jejich profesní dráhu. Je celá řada specifických aktivit, které je vhodné podporovat - konference studentů, workshopy, kurzy dovedností, joint mentoring, výuku moderních metod blokově pro skupiny studentů, střednědobé pobyty v zahraničí za účelem získání dovedností. Praxe oborových rad se liší, domnívám se ale, že je patřičné začít více působit na to, aby to podstatné a dobré bylo standardem ve všech programech.

Doktorské studium se svým charakterem obzvláště nabízí k internacionalizaci fakultního prostředí. Internacionalizace nemá být nicméně samoúčelem, má být cestou k větší otevřenosti, flexibilitě a kvalitě. Při získávání zahraničních studentů by proto fakulta měla dbát, aby se jednalo o studenty kvalitní. Cestou může být vypsání určitého počtu stipendií, které budou krýt školné a měsíční stipendium. Finance by měly být součástí fakultního rozpočtu; částku pak dostanou ty katedry, které zajišťují studium příslušného studenta. Na stipendia pro cizí studenty se lze pokusit získat donátory z územně příslušných institucí.

Sporným aspektem současného modelu doktorského studia v ČR je jeho „extenzivní charakter“ – velký počet otevíraných pozic a nízká úroveň bazálního zajištění. Pro fakultu v tuto chvíli nezbývá jiná cesta než postupovat cestou podpory dobrých studentů a využívat finanční zdroje školicích pracovišť. Je to i nejlepší způsob zajištění toho, že vyšší stipendium je skutečně pod kontrolou (přímo školicího pracoviště). Jsem zastáncem toho, že by katedry měly být vedeny k tomu, aby vůči PhD studentům našly vztah „patřičné finanční odpovědnosti“. V tomto směru budu navrhovat systém pobídek. Systém bude bonifikovat katedry v rozpisech sekcí za to, že budou vykazovat adekvátní míru spoluúčasti na příjmech doktorských studentů. Takový krok zaručí autonomii školicích pracovišť i to, aby (dobře) financováni byli pouze studenti, jejichž studium je dobře hodnoceno.

Pro konkurenceschopnost našich týmů ve světovém měřítku je klíčové, aby byly schopny angažovat postdoky. V minulém financovacím období OP VK se nám podařilo zajistit v rámci celouniverzitního programu cca 20 pozic postdoků; doufejme, že OP VVV poskytne rovněž zdroje pro rozvoj v tomto směru. Problém je dílem finanční – nedostatek zdrojů, ale jenom dílem – druhým dílem jde o naši vlastní neochotu vyčlenit prostředky na takový typ pozice (dnes bychom to mohli činit daleko snáze než před cca 10 lety). I když prostředky vyčleníme, otázka která se otevře na konci tříletého období je – kam s postdokem. Pokud se osvědčil, máme tendenci jej u nás udržet (a na dalšího postdoka už zdroje nemáme). I zde je možno uvažovat o incentivách pro katedry, pokud na pozicích „postdoc“ důsledně dodrží princip rotace. Samozřejmě že nejrychlejší pomocí pro etablování systému by bylo, kdyby se jednalo o pozice financované navíc z projektových prostředků.

Byl bych velmi rád, kdybychom se pokusili využít naše strategická partnerství s univerzitami pro získávání hostujících učitelů, sdílení předmětů vyučovaných blokově, nebo krátkodobé mobility studentů s cílem účasti na různých typech pokročilých kurzů. Jistě se v zájmu vyváženosti v úspěšném případě otevře i více příležitostí pro naše akademiky pro jejich výukové působení v zahraničí. Rovněž výměny studentů na bázi Erasmus+ by měly být ve zvýšené míře orientovány tam, kde komplementarita studijních plánů bude zárukou lepšího curricula, kombinujícího to lepší na obou stranách.

Evropský vzdělávací prostor a úsilí o evropské/globální role ve vzdělávání


Měli bychom se pokusit vytvářet strategická partnerství s fakultami v Evropě a ve světě. Můžeme vycházet z budovaného porfolia strategických partnerů UK, kterému věnuje vedení UK velkou pozornost. Můžeme vycházet z dosavadních bilaterálních kontaktů pracovišť či institucí a pokusit se je posunout dále. Mám na mysli to, abychom výměny akademiků nebo výměny studentů v rámci kompatibilních studijních bloků využili k vytváření společných studijních programů, nebo společných projektů v rámci PhD studia.

Měli bychom si u našich zahraničních partnerů rovněž všímat toho, jak ze své konkrétní pozice přistupují k otázce globalizace rolí univerzit. Můžeme tak získat potřebné srovnání pro úvahy o našem vlastním směřování a o tom jak se z naší startovní pozice nejlépe uplatnit.

Modernizace výuky v reakci na proměny společnosti


Pokud se podíváme na celkové počty studentů přírodovědeckých fakult v ČR v jednom ročníku magisterského studia, je jasné, že je to příliš velké číslo na to, aby mohli všichni skončit jako vedoucí vědečtí pracovníci s PhD. Část absolventů musí skončit na nějaké „boční“ koleji oné hlavní trajektorie vědecké dráhy, a část musí v určité fázi obor změnit zcela a uplatní se ve zcela nepříbuzných oblastech. Výzvou pro fakultu je, aby prestiž diplomů, které vydává, napomáhala tomu, aby se její absolventi uplatnili v oborech prvního výběru v co největší míře. Prestiž diplomů je samozřejmě jenom proxy kvality absolventů, což je zase hodně závislé na kvalitě uchazečů.

Budu navrhovat, aby fakulta provedla v následujících letech prostřednictvím projektové spolupráce srovnávací šetření o uplatnění a profesních osudech absolventů. Domnívám se, že tyto výsledky budou užitečnými podklady při úvahách o dalším cílení programové nabídky. Vyšší nároky na flexibilitu absolventů bychom měli reflektovat i v nabídce pro studenty v podobě předmětů, které je budou připravovat na související profesní dovednosti. Část takové nabídky by bylo možno realizovat i na bázi CŽV. V reakci na proměny společnosti bychom měli rovněž věnovat pozornost výuce etiky vědecké práce a etických aspektů práce s duševním vlastnictvím.

Třetí role fakulty a péče o přírodovědné vzdělávání na školách


Současný nízký zájem zejména o technické disciplíny ale i přírodní vědy jako takové je kromě změn ve struktuře společnosti (nárůst „humanitně“ orientovaných profesí v minulosti) dán i špatnou situací na základních a středních školách. Vnímám jako jednu z výzev pro přírodovědecké fakulty, aby se zasadily o celostátní udržitelný a institucionálně kotvený vzdělávací a karierní systém pro středoškolské učitele. Fakulty mají předpoklady k tomu, aby v něm fungovaly jako garanti odborné úrovně vzdělávání i atestačních stupňů učitelů. Jako další výzvu pro akademické obce těchto fakult vnímám to, aby se zasadily o to, že začnou vznikat ve větší míře dobré učebnice pro střední školy. Dobří učitelé a dobré učebnice jsou nejlepší profylaxí na školské reformy v uvozovkách a nezbytným základem pro jakékoli reformy opravdové.

Komunikace -  vnitřní vztahy


Složitě strukturovaná akademická obec, jakou fakulta je, potřebuje, aby spolu její součásti komunikovaly. Nedostatek komunikace vede dříve či později k jakési parodii speciace, a to v podobě apriorních soudů jedněch o druhých či apriorních neochot k tomu či onomu. Vnímám, že současnou situaci je třeba zlepšovat. Vím, že jde o problém, který nelze vyřešit ze dne na den a jehož řešení nepřinese „hmatatelný“ užitek. S kvalitou a mírou komunikace souvisí i vztah pracovníků a studentů k fakultě, míra jejich odstupu či ztotožnění se s fakultou.

Úspěch fakulty, úspěch společné věci, je něco čím se dají lidé získávat - v tomto ohledu chci, aby se zaměřily i fakultní aktivity PR.  Předěly mezi lidmi se vytvářejí i mezigeneračně, i zde je třeba se snažit o pochopení a vzájemné porozumění; proměňující se doba budovaný most neustále boří dalšími odlišnostmi, které si osvojují nastupující generace. Věda a její problémy by nám zde měly pomoci; jsou platformou, kde generace oddělují paradigmata, ale nikoli vědce, a kde se dá sedět kolem ohníčků společného zájmu - pojďme toho více využívat.

Vedení fakulty se musí obracet na fakultní veřejnost s vysvětlováním problémů, případně s diskutováním alternativních názorů na problémy, ať již byly vzaty v potaz pro rozhodnutí nebo posléze zamítnuty. V tomto ohledu bude třeba nalézt takové platformy a způsoby, které nebudou umělé, ale budou mít šanci fungovat dlouhodobě i při časovém deficitu, kterému všichni čelíme. Informace a vysvětlení si samozřejmě „zaslouží“ jak akademici, tak technicko-administrativní pracovníci.

Vnější vztahy


Vnější vztahy představují důležitou funkci, která má být zajišťována na celofakultní úrovni. Rád bych, abychom pokračovali v tom, co se osvědčilo a změnili přístupy tam, kde se nám nedařilo dosahovat toho, co jsme si předsevzali nebo kde jsme nebyli schopni náležitě koncentrovat naše úsilí. Prioritizace oblasti vnějších vztahů musí být daleko silnější a musíme ji umět dodržovat. Rád bych, aby agenda popularizace studia byla první starostí proděkana pověřeného oblastí vnějších vztahů. Jeho partnery by byli koordinátoři – čtyři členové SVR a zástupce ÚŽP. Tito akademici by se znalostí sekčních priorit a specifik a v kontaktu se svými SVR určovali zaměření práce se školami, zaměření kampaní či jednotlivých akcí a sestavovali by konkrétní požadavky na práci samotného OVV (požadavky na produkci akcí, přípravu materiálů, mediální kampaně etc.). Důležitou roli musejí hrát katedry/pracovníci učitelství a garanti naší účasti v olympiádách a talentových soutěžích.

Alumni a fundraising


Fakulta musí udržovat svůj network absolventů a nabízet jim diferencovaný program na více úrovních, který by obsáhl jak základní výměny informací či občasné společenské příležitosti tak rozsáhlejší formy spolupráce. Alumni mohou fakultě pomoci při jejím působení na veřejnosti, mohou pro ni získávat partnery, pro řadu z nich je kontakt s fakultou profesně zajímavý i poté, co opustí školu. Právě na tyto úrovně kontaktů bychom se měli zaměřit. Považoval bych za vhodné, aby se univerzitní alumni členství členilo na fakultní, aby fakultní alumni kluby byly součástí univerzitního spolku. Pomohlo by to fakultám organizovat větší akce a odstranilo by to nelogickou dvojkolejnost.

Získávání podpory od firemních či soukromých subjektů může přinést dodatečné prostředky, ale může také být zajímavým podnětem a sloužit samo o sobě k propagaci fakulty na veřejnosti. Chtěl bych, abychom v tomto směru vyvinuli větší úsilí než dosud; věřím, že je to adekvátní i tomu, jak se proměňuje situace ve společnosti. Jako vhodná témata pro ucházení se o podporu bych spatřoval ceny pro vynikající osobnosti, stipendijní programy, zavádění přelomových technologií do výuky, etablování dedikovaných pozic (chairs) či výměnné pobyty či programy.

Rovnováha mezi jednotou celku a autonomiemi součástí


Autonomie sekcí, konstituovaných nad skupinami vědních oborů, je dle mého názoru logickým a správným způsobem členění PřF a chci ji podporovat. Fakulta musí být jednotná v různosti, nikoli homogenizovaná. Ústav pro životní prostředí má, domnívám se, adekvátní kotvení ve struktuře fakulty jako celofakultní pracoviště, které kromě vlastní, často mezioborové výzkumné činnosti, zajišťuje studijní programy, které stojí na roveň (a na pomezí) čtyř hlavních skupin fakultních oborů.

Od stejné premisy se odvíjí i autonomie studijních programů (formativní roli při hledání nových řešení/programů by měla mít především gremia sekčních vědeckých rad, kde by měli garanti programů působit jako členové nebo stálí hosté). Otázka konstituování studijních plánů či akreditačních návrhů je sekční odpovědností. To co považuji za fakultní odpovědnost je celkový rámec fungování a to co se dotýká fakulty jako instituce. Považuji proto za fakultní agendu například to, jak jsou nastaveny podmínky přijímacího řízení, neboť to se týká problémů, pro které je třeba hledat řešení na celofakultní úrovni.

Financování podporující inciativu a odměňující výkon


S autonomií sekcí souvisí autonomie jejich financování, které by mělo odrážet principy rozpisu v rámci kterých je financována fakulta. Některé parametry nebo koeficienty nelze nebo není praktické zohledňovat až na úroveň sekcí, týká se to například některých částí tzv. parametru K v toku 10; kromě toho může fakulta přijmout modifikace, tak aby mohla reagovat na výkyvy dané v rámci financování. Zohledňovat výkon pracovišť jak ve výuce (přímé i nepřímé), tak na poli vědecké činnosti by mělo být společným jmenovatelem i sekčních rozpisů, přes odlišnosti dané různou historií a zaměřením pracovišť.

Jak sekce, tak fakulta by v budoucnu mohly více využívat pobídek ve financování (nebo princip tzv. matching funds) v rámci rozpisů. Katedry, které přijmou určité kroky nebo dosáhnou určitých parametrů, by byly bonifikovány. Důležitými oblastmi jsou otázky přijímání postdoků/nových pracovníků (reakce na tzv. inbreeding) nebo úroveň financování doktorských studentů.

Součástí úsilí fakulty o flexibilitu pracovního prostředí je platnost atestačního předpisu a velký podíl pracovních smluv na dobu určitou. Vzhledem k úpravám požadavků na VŘ v novém VŠ zákoně budu navrhovat, aby mediem pro uveřejňování pozic pro VŘ byly u relevantních akademických pozic mezinárodní portály typu Euraxess atp. Budu rovněž navrhovat, aby UK zařadila existenci atestačního předpisu jako bonifikaci v rámci parametru K ve své „vnitřní“ verzi algoritmu.


Rozdělení agend kolegia a organizace

Rozhodování vedení fakulty by mělo být v maximální míře podepřeno spoluprací se členy VRF i SVR, garanty programů, členy VRKA, Rady Biocev, vedoucími klíčových projektů, klíčovými vědeckými osobnostmi. Považuji rovněž za důležité, aby se podařilo nastolit ovzduší důvěry a spolupráce při tvorbě návrhů a řešení koncepčních otázek se členy AS UK a AS PřF. V tomto směru uvítám i pokračování tzv. výjezdních setkání KD a AS.

Vzhledem k rozsahu a povaze úkolů, které budou před budoucím vedením fakulty stát, budu navrhovat, aby kromě čtyř sekčních proděkanů tvořilo kolegium pět proděkanů pověřených specifickými agendami. „Navíc“ oproti současnému stavu navrhuji proděkana pověřeného agendou doktorského studia a koncepce studia, zahrnující oblasti hodnocení vzdělávací činnosti, studijní legislativy, akreditací a rozvoje studijních programů.

Proděkani:

  • Proděkan pro vědu a mezinárodní spolupráci
  • Proděkan pro rozvoj (=nominován jako člen PS KA;  spolupráce s VRKA)
  • Proděkan pro doktorské studium a koncepci studia (spolupráce s garanty PhD programů)
  • Proděkan pro Bc a Mgr studium a organizaci studia (spolupráce s garanty Bc a NMgr programů)
  • Proděkan pro propagaci studia a pro vnitřní a vnější vztahy (+ agendy alumni, fundraising)
  • Proděkan pro biologickou sekci
  • Proděkan pro geografickou sekci
  • Proděkan pro geologickou sekci
  • Proděkan pro chemickou sekci

+ agendy svěřené konkrétním proděkanům:

  • Ústav životního prostředí
  • Celofakultní pracoviště
  • Systém zajišťování kvality
  • Informační technologie
  • Přenos poznatků a technologií
  • Celoživotní vzdělávání

Stálí hosté KD

Předseda VRKA, Člen Rady Biocev za PřF

Sekční vědecké rady

Budu navrhovat, aby sekční SVR měly jako stálého člena akademika pověřeného agendou propagace studia pro sekční skupinu programů (agenda řízena na celofakultní úrovni proděkanem pro koncepci studia). Již dnes jsou členy SVR členové VRKA, čímž je zajištěna vzájemná informovanost pro obě centra. Je ke zvážení zda konat „rozšířené KD“ vždy na půdě jedné ze čtyř SVR jedenkrát v průběhu akademického roku. Domnívám se, že taková platforma by byla užitečná pro ventilování problémů vnímaných sekcí. Setkání „sirius“ mají spíše celofakultně-legislativní či -metodický obsah. Chci rovněž členům SVR navrhnout, aby se setkávali na bilaterálních mezisekčních jednáních.

Profesionalizace podpůrných činností na fakultě a další zlepšování fakultní administrativy

Děkan fakulty je kromě péče o strategické cíle pověřen rovněž starostí o každodenní chod fakulty. Ten je v ideálním případě natolik profesionálně zajištěn, že v maximální míře umožňuje, aby se akademici věnovali co nejefektivněji výchově a vědě a vedení fakulty řešilo právě výzvy budoucnosti a nikoli údržbu kalamit minulého dne. Vím, že tento ideál je nedosažitelný a že důvodem jsou mimo jiné vnější faktory, které nejsme schopni ovlivnit. I přesto považuji snahu ve směru zlepšování fakultního technicko-administrativního aparátu a profesionalizace zabezpečení činností za velmi potřebnou. Hlavním problémem bude získávat schopné lidi a udržet je pro fakultu. V žádném případě však nechci jít extenzivní cestou, protože její úspěch není zajištěn, zatímco to, že přinese růst nákladů, ano.


9. 9. 2016
Petr Folk

Diskuse

Níže je prostor pro fakultní diskusi. Komentovat můžou všichni studenti a zaměstnanci po zalogování se na fakultní web (přihlášení vpravo nahoře). Všechny komentáře jsou zveřejněny pod jménem přispívajícího.

Všichni kandidáti obdrželi od Studenstké komory sadu 32 otázek, které byly v předstihu zveřejněny. Následně byly zveřejněny i odpovědi kandidáta na tyto otázky.

Akce dokumentů

Mgr. David Hurný
Mgr. David Hurný píše:
Neděle 18.09.2016 14:36

Vážený pane proděkane, rád bych se zeptal, jakým způsobem byste v budoucnu řešil problematiku doktorského studia a to s ohledem na výši stipendií, které se v průměru pohybují okolo 7 tis. / měsíc. A podotázka - jaký je Váš názor, resp. zavedl byste něco podobného na fakultě, na Výnos rektora č. 30.10/15 (VŠCHT), kterým se studentům v doktorském studiu v prezenční formě studia (nad 26 let) ve formě stipendií studentům vrací částka, kterou musí zaplatit sami za zdravotní pojištění. Děkuji

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Úterý 20.09.2016 17:57

Vážený pane kolego,
Ve vztahu k DSP jsem se již vyjádřil v programu. Především, stipendia jsou jenom částí příjmů doktorských studentů, řada studentů má v rámci pracovních smluv s institucemi na kterých studují rovněž příjmy skrze tyto smlouvy; řada studentů pobírá i mimořádná stipendia. Domnívám se, že doktorské studium by mělo projít legislativními úpravami, tak aby a) se stalo bilingválním (přinejmenším v přírodních vědách) a b) aby se stalo uzavřeným, s tím, že by kvórum pro počet stipendií bylo odvozováno v závislosti na výši dotace na vědu instituce/institucí, garantujících školení. Toto je dle mého názoru jediné dlouhodobě udržitelné řešení, které samozřejmě není prosto rizik. Především sem patří a) problém s rozpoznáním „talentu“ v rámci jendorázového aktu přijímacího řízení pro omezený počet pozic, b) problém s nežádoucími zpětnovazebnými efekty mezioborově, kdy by mohlo docházet k poškozování oborů. Oslabením těchto rizik by bylo, kdyby sytém fungoval s omezeným, ale stále dostatečně velkým počtem míst.
Co se týče reakce na současou situaci z pozice fakulty, již jsem psal v programu, že budu navrhovat, aby základní pracoviště, která garantují DSP, byla bonifikována v sekčních rozpisech za to, že splní nějaké vhodně nastavené kritérium, které bude reflektovat příjmy DSP studentů v poměru k jejich základnímu stipendiu. Sekční rozpisy by takový mechanismus obshovaly povinně. Pokud bude tato incentiva dostatečně nepřehlédnutelná, věřím, že pohne k větší „štědrosti“ i ty katedry či skupiny kateder, které dosud stojí v pozadí snah o to, aby DSP studenti měli v rámci studia lepší finanční podmínky. Lze jistě navrhovat různá řešení, dle mého názoru je ale podstatné, aby pracoviště přispívala podstatnou částí ze svých zdrojů a adresně.
V nabídce programu STARS je kromě vědeckého tématu a informace o souvisejících grantech/projektech i informace o finančních podmínkách. Domnívám se, že tento způsob vypisování témat bychom měli rozšířit, a s tím by se rozšířila i praxe, aby student předem věděl, zda je pracoviště ochotno/schopno mu kromě základního stipendia garantovat další stipendium /další příjem.
K podotázce – domnívám se, že o podobném opatření lze uvažovat, nicméně mělo by obsahovat vazbu na dobré hodnocení při studiu.

Mgr. Jan Kříž
Mgr. Jan Kříž píše:
Úterý 20.09.2016 00:28

Vážený pane proděkane,

pro dobré fungování vedení fakulty je velmi důležitý tým kolegia děkana. Máte již zvoleny kolegy(kolegyně), které byste chtěl jmenovat proděkany(proděkankami)? Kdo je ve Vašem týmu a na jaké pozici (s jakou agendou)?

Případně - kdy chcete mít o svém týmu jasno a kdy ho plánujete (alespoň částečně) zveřejnit?

Jan Kříž

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Úterý 20.09.2016 18:30

Vážený pane kolego,
rámcové rozdělení agend jsem prezentoval ve svém programu. Navrhuji, aby svého „vlastního“ proděkana měla nově agenda DSP. Je to krok, který by měl pomoci tomu, abychom věnovali větší pozornost organizaci studia v rámci DSP, práci oborových rad a kvalitě náplně studijních programů (viz rovněž program).
Otázku personálního obsazení pozic nepovažuji za programovou otázku a proto bych ji rád diskutoval až v samém závěru kampaně. Qui nimis propere, minus prospere.

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Úterý 20.09.2016 18:31

Vážený pane kolego,
rámcové rozdělení agend jsem prezentoval ve svém programu. Navrhuji, aby svého „vlastního“ proděkana měla nově agenda DSP. Je to krok, který by měl pomoci tomu, abychom věnovali větší pozornost organizaci studia v rámci DSP, práci oborových rad a kvalitě náplně studijních programů (viz rovněž program).
Otázku personálního obsazení pozic nepovažuji za programovou otázku a proto bych ji rád diskutoval až v samém závěru kampaně. Qui nimis propere, minus prospere.

doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr.
doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. píše:
Pondělí 26.09.2016 17:28

Vážení kandidáti,
prosím o Váš názor na následující otázky – posílám všem, proto oslovuji takto hromadně:

1) Jaký postoj budete vzhledem k rektorátu prosazovat ve věci přerozdělování prostředků, až skončí projekty UNCE?

2) Z jakých zdrojů (a případně na úkor jaké oblasti stávajícího rozpočtu) předpokládáte výhledově financování provozních nákladů nových budov na Albertově, případně Biocevu?

3) Zvažujete nějaké modifikace v programu STARS?

4) Vyhovuje Vám současný stav, kdy PřF má v rámci univerzity nasazenu jednu z nejvyšších hladin poplatků za doktorské studium v angličtině (za MFF a FF), a v důsledku toho téměř všichni zahraniční doktorandi předstírají studium v češtině, aby jejich školitelé nebyli finančně penalizováni nutností hradit za ně poplatky za studium? Pokud ne, zvažujete snížení poplatků přinejmenším pro studenty přijaté v programu STARS?

5) Jedním z Vašich úkolů bude jmenování nové vědecké rady fakulty. Počítáte s výraznější obměnou jejího složení (např. změnou podílu externích odborníků), už i s ohledem na to, že očekávané změny v procesu akreditace a nastupující interní hodnocení pracovníků budou asi na VRF klást větší nároky než dosud?

Děkuji

F. Cvrčková

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Středa 28.09.2016 22:45

Milá Fatimo,
v odpovědi si dovolím použít části textů z odpovědí pro SKAS.
1) Program UNCE bude pokračovat další soutěží (viz k tomu materiály UK); nové kolo by mělo mimo jiné znamenat příležitost pro nová uskupení.
2) Financování v případě obou těchto projektů musí respektovat jejich velikost a charakter. Jsou to nové/budoucí infrastruktury, které přinesou nové možnosti a příležitosti, ale také zvýší naše náklady. Boj bude o obojí stranu věcí. O to, abychom využili v co nejvyšší míře příležitosti, které infrastruktuty přinášejí/přinesou, a abychom udrželi náklady na rozumné úrovni. Financování by mělo zahrnovat složky jak univerzitní, tak fakultní, sekční, i katedrové. Principem je tedy zátěž plynoucí ze zvýšených provozních nákladů rozdělit, tak aby byla únosná pro každou úroveň a participující složku, ale zároveň aby byla dílem ponechána i tam, kde přináší výhody. Centra přinesou navíc intramurální prostředky díky tomu, že nám umožní přitahnout nové dobré týmy a uplatnit jejich výkon pro fakultu.
Co se týče extramurálních prostředků, centra budou vytvářet příležitosti pro nové granty, pro smluvní výzkum, pro komerční spolupráci. Centra se stanou (či staly) součástí infrastruktur podporovaných z infrastrukturních projektů, budou participovat na projektech OP.
2) Program STARS byl míněn jako reklamní počin navenek (propagace projektů našich fakultních skupin) a rovněž i jako iniciativa, která měla uvnitř pracovišť podpořit kofinancování stipendií/platů PhD studentů. Program plní, domnívám se, obojí roli. Program by měl být jádrem naší propagace i do budoucna, nicméně propagace vypisovaných projektů/míst by měla být širší a postupně (taková propagace) zahrnovat většinu vypisovaných pozic. Bude na fakultní diskusi jaké si stanovíme mantinely pro to abychom danou pozici propagovali (=jaké musí mít náležitosti ze strany příslibů pracoviště/školitele).

4) Zde bych znovu uvedl to co již zaznělo v úterní ústní diskusi a co jsem i psal v odpovědi výše:
Domnívám se, že doktorské studium by mělo projít legislativními úpravami, tak aby a) se stalo bilingválním (přinejmenším v přírodních vědách) a b) aby se stalo uzavřeným, s tím, že by kvórum pro počet stipendií bylo odvozováno v závislosti na výši dotace na vědu instituce/institucí, garantujících školení. Toto je dle mého názoru jediné dlouhodobě udržitelné řešení, které samozřejmě není prosto rizik. Především sem patří a) problém s rozpoznáním „talentu“ v rámci jendorázového aktu přijímacího řízení pro omezený počet pozic, b) problém s nežádoucími zpětnovazebnými efekty mezioborově, kdy by mohlo docházet k poškozování oborů. Oslabením těchto rizik by bylo, kdyby sytém fungoval s omezeným, ale stále dostatečně velkým počtem míst.

5) Nová vědecká rada zcela jistě projde obměnou složení. Nároky související s novým systémem zajišťování kvality bude třeba zvládnout s pomocí jak sekčních vědeckých rad tak s pomocí pracovních komisí či zpravodajů jmenovaných radou.

Mgr. Marian Novotný, Ph.D.
Mgr. Marian Novotný, Ph.D. píše:
Pátek 30.09.2016 15:34

Vážený pane proděkane,

rad bych se Vás zeptal na Váš názor či postoj v následujících věcech:

1)Po mém soudu by jedním z nástrojů k větší internacionalizaci fakulty mohl být i program Erasmus. Chci se Vás v této souvislosti zeptat, zda jste spokojeni z jeho současným využíváním naší fakultou a zda Vám přijde správné, že je organizován na katedrové úrovni (výběrová řízení) a ne centrálně?

2)Velký potenciál náší fakulty, věřím, leží v mezioborové spolupráci. Uvažujete o konkrétních nástrojích či krocích, které by podpořili více mezioborovou spolupráci? Jak podpořit spolupráci s dalšími ”albertovskými” fakultami?

3) Jak byste si představoval hodnocení výuky studenty a jak byste výsledky zveřejňoval a následně je použil? Jak motivovat studenty k vyplňování ankety?

4) Přijímání studentů do doktorského studia jen jednou ročně je relativně omezující podmínka. Termín přijímaček a začátku studia je pro zahraniční studenty, kteří musí žádat o povolení k pobytu velmi blízko a pokud udělají oni či fakulta v dost komplikované administrativě s tím spojené jakoukoliv chybu, tak nestíhají vše vyřídit včas. Bylo by možné usilovat o flexibilnější přijímání doktorských studentů (alespoň dvakrát ročně či změnu termínů)?

Moc děkuji za Váš čas,

—Marian Novotný

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Středa 05.10.2016 23:42

Vážený pane kolego,
pokusím se nabídnout několik názorů na témata která vznášíte.
ad1) Smlouvy Erasmus+ jsou často uzavírány jako smlouvy dvou pracovišť které pojí společné vědecké téma a potřeba realizovat (někdy třebas jen jednou) výměnu studenta/ů. Tyto smlouvy jsou pak po dobu platnosti využívány studenty fakulty k výjezdům na univerzitu, kde se takové pracoviště nachází. Ne vždy je na takové univerzitě vhodná nabídka studijních předmětů pro ten který studijní program.
Domnívám se, že smlouvy by měly být ve větší míře uzavírány mezi garanty programů, a to tam a tak, aby umožňovaly kvalitní kombinace předmětů, tedy s apriorním zřetelem k tomu jaká curricula budou kombinována. Dalším stupněm směrem k tomu aby Erasmus+ lépe sloužil své původní myšlence je, abychom některé z kontaktů postupně rozšiřovali na výměny skupin studentů, pro které by byly na obou stranách připraveny “na klíč” nabídky, které by byly jakousi soft verzí joint-programu. Takovéto výměny by pak jistě přispěly i k internacionalizaci jak na úrovni výměny akademiků, tak při rozšiřování nabídky přednášek v anglických verzích.
ad2) Již jsem zmiňoval na úterní diskusi, že jako zajímavou možnost pro fakultu vnímám například to, aby některé z nových pozic, které by se v budoucnu otevíraly, byly zadány tak, aby kvalifikačním předpokladem byla zkušenost ve dvou konkértních oborech. Tím je možno řešit rozvoj “slibných” mezioborových rozhraní.
Spolupráci mezi “albertovskými” fakultami určitě prospěje, když vedení fakult naleznou více společných témat; myslím, že bych uměl s některými přijít. Spolupráci konkrétních pracovišť nelze vynucovat, nicméně lze podpořit to, abychom se o sobě více dozvídali (pojďme se věnovat otázce “vnitřních albertovských vztahů”) a věřím též, že nově akreditovaná Bioinformatika není posledním ze společných projektů ve výuce.
ad3) UK bude implementovat systém zajišťování kvality v rámci nových pravidel VŠ zákona. Součástí tohoto systému budou i konkrétní požadavky na způsoby získávání zpětných vazeb od studentů. Diskuse nás tedy čeká právě v návaznosti na rámec, který se teprve dotváří. Mám v tuto chvíli jen dva komentáře. To co neustále připomíná kolega Jan Černý – odpověď v anketě má být spárována s informací o prospěchu studenta (samozřejmě tak aby byla zaručena anonymita). Odpovědi v anketě mají být od co největšího procenta zapsaných. Co se týče toho druhého, domnívám se, že řešením není ani tak “motivovat” (ve smyslu jak motivovat k výstupu na K2), jako spíš “přimět” (ve smyslu jak přimět zákazníky supermarketu k odstavování nákupních vozíků na určeném místě :)).
ad4) Jsem určitě připraven zasadit se o to, abychom mohli přijímat do DSP dvakrát ročně. V tuto chvíli je nicméně řešení schůdné pouze tak, že “druhý” termín bude znamenat, že pracoviště bude náklady na stipendium a studenta hradit 6 měsíců z vlastních zdrojů (financovací systém se aktualizuje jednou ročně).

Mgr. Tomáš Macháček
Mgr. Tomáš Macháček píše:
Sobota 01.10.2016 21:46

Vážení kandidáti,
dovolte mi několik otázek, které se týkají vzájemné komunikace/spolupráce mezi vedením fakulty a ASF:

(1) Jak se stavíte k dosavadní praxi, kdy se členové ASF s hlasem poradním účastní nejen jednání kolegia děkana a příslušných sekčních vědeckých rad (čl. 18 VJŘ ASF), ale jsou také přítomni např. při výběrových řízeních na pozice vedoucích pracovníků?

(2) Jak hodláte v případě svého zvolení komunikovat/spolupracovat se Studentskou komorou ASF a jednotlivými pracovními komisemi ASF – studijní, legislativní, ekonomickou či rozvojovou?

(3) Nakolik je podle Vás žádoucí, aby se ASF aktivně podílel na tvorbě strategických dokumentů (např. dlouhodobého záměru fakulty)?

Děkuji za odpovědi,
Tomáš Macháček

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Středa 05.10.2016 23:43

Vážený pane kolego,
mám tyto tři odpovědi na vaše dotazy:
(1) Dosavadní praxi považuji za užitečnou, nepředpokládal jsem, že bychom ji měnili.
(2) Snad zde mohu uvést, že považuji studentskou komoru za tu více inspirativní polovinu senátu. SKAS je pro děkana unikátní v tom, že představuje skupinu studentů, kteří se chtějí vyjadřovat k věcem společného zájmu (akademické obce). Zde je k dispozici kontrapunkt stávajícího a nového, je zde kontrast úhlů pohledu, příležitost konfrontovat názory na řešení těch, kteří mají zkušenost, s názory těch, kteří jí nejsou oslepováni. Považuji tento kontakt za jeden ze zdrojů pro děkana, za zdroj inspirace a orientace. Jistě to nemusí být jenom studenti SKAS, každý čerpáme i z jiných kontaktů se studenty, ale SKAS je unikátní tím, že jde o sbor “svolaný k tématu”. Co se týče konkrétních podob/forem komunikace, věřím, že nebude problém nalézt takové aby odpovídaly potřebám obou stran.
Následující období bude velkou zátěží pro práci zejména legislativní a studijní komise, rovněž ale i testem spolupráce vedení fakulty a AS právě při přijímání nových verzí vnitřních fakultních předpisů. Pro mne je v tomto směru inspirací zkušenost, kterou jsem učinil při obdobné “revizi” za předsednictví kolegy Romana Matouška; myslím, že se tehdy senátu a vedení fakulty podařilo spojit síly ve fázi příprav dokumentů, a že rozhodování o sporných bodech probíhalo v korektní atmosféře. Obdobně bude postup projektu Kampusu znamenat i nové podněty a otázky pro rozvojovou komisi. Rád bych, aby v tomto směru probíhala komunikace členů KD s příslušnými komisemi či částmi AS. Rád bych rovněž, abychom průběžně věnovali pozornost přípravě na jednání nad strategickými otázkami, tak abychom pak společná jednání (např. výjezdní) mohli co nejlépe využít.
(3) ASF se podílel na přípravě DZ a je to jistě žádoucí i v budoucnu.

doc. Mgr. Patrik Mráz, Ph.D.
doc. Mgr. Patrik Mráz, Ph.D. píše:
Úterý 04.10.2016 21:45

Vážený pán prodekan,

keďže voľby by mali byť súperením vizií a predstáv ako by mala naša fakulta fungovať, chcel by som sa Vás opýtať, ktorý z troch volebných programov Vašich troch volebných protikanditátov sa Vám javí ako najkomplexnejšie prepracovaný.

Ďakujem za odpoveď,

Patrik Mráz

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Neděle 09.10.2016 21:46

Vážený pane docente, věřím, že senátoři získají představu o koncepcích nejen z programů, ale i z diskusí s kandidáty. Je v zájmu právě toho, aby byla vybrána dobrá koncepce, abyste svoje názory sdělovali senátorům napříč sekcemi. My (kandidáti) sami mezi sebou nejlepšího nevybereme ;-).

Mgr. Jan Kříž
Mgr. Jan Kříž píše:
Středa 05.10.2016 02:24

Vážený pane proděkane,

jistě počítáte s účastí zástupce ASF v kolegiu děkana - jak to předpokládá statut PřF UK a Volební a jednací řád PřF UK.

Rád bych se zeptal, zda existují témata projednávaná na kolegiu děkana, s výjimkou osobních údajů, taková, které by zástupce ASF v KD nemohl následně sdělit všem senátorům.

Pokud taková témata podle Vás existují, mohl byste uvést příklady témat?

Jan Kříž

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Neděle 09.10.2016 22:09

Milý pane kolego, roli zástupce AS na jednáních KD vnímám jako delegovanou přítomnost akademické veřejnosti, nikoli jako přítomnost bezprostřední. Obdobně, zástupce AS na jednání konkurzní komise rovněž nemůže informovat senát o detailech či výrocích, která na jednání komise zazněla, ale je přítomen proto, aby mohl svědčit o tom, že jednání probíhalo korektně, byly vyslechnuty relevantní názory etc. Já ovšem věřím, že AS deleguje na jednání KD nikoli průmyslového robota z konce minulého století, ke kterému by zajisté byl třeba seznam úkonů, ale člena akademické obce nadaného rozumem i citem ;-).

RNDr. Pavel Teplý, Ph.D.
RNDr. Pavel Teplý, Ph.D. píše:
Čtvrtek 06.10.2016 17:21

Vážení kandidáti,
dovolte mi položit vám tři vzájemně související otázky:
Jste spokojen se současným stavem prezentace PřF navenek? Co byste případně změnil?
Jak jste spokojen se současným získáváním/oslovováním nových kvalitních studentů ze strany fakulty? Co byste případně změnil?
Jak vidíte budoucí roli a priority Oddělení vnějších vztahů a didaktických pracovišť v souvislosti s výše zmíněnými otázkami?
Děkuji za odpovědi a přeji hodně úspěchů nejen při volbě.
Pavel Teplý

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Úterý 11.10.2016 00:05

Vážený pane kolego,
ponechal bych rozbor toho co se v oblasti VV povedlo a co ne spíše na ústní diskusi nad konkrétními příklady.
Co se týče otázky oslovování uchazečů o studium, již jsem uvedl v programu (viz Získávání uchazečů o studium), že je pro mne prioritou (viz proděkan pro propagaci studia a VV, koordinátoři na sekcích). Chtěl bych se pokusit o nové způsoby oslovování uchazečů (viz tamtéž), chtěl bych abychom přístupy šili na míru skupinám oborů a rád bych rovněž zapojil, koordinátory počínaje, co nejvíce kolegů z didaktických pracovišť. Tím neříkám, že si myslím, že pracovník katedry didaktiky má být automaticky pracovníkem pro získávání uchazečů.
Bude třeba abychom se smířili s tím, že získávání uchazečů bude rovněž vyžadovat odpovídající zdroje. Úkolem nového vedení bude, aby dokázalo zajistit, že alokované zdroje poslouží k zajištění prioritních cílů.

Mgr. Jan Kříž
Mgr. Jan Kříž píše:
Čtvrtek 06.10.2016 18:40

Vážený pane proděkane,

jak byste chtěl pečovat či podněcovat sounáležitost fakultní obce (v širokém chápání) s fakultou? Čímž myslím to, aby lidé byli na svoji příslušnost hrdí, aby byli ochotní se s fakultou veřejně identifikovat, aby byli ochotní pro fakultu dělat "něco navíc", aby chtěli aktivně posunovat fakultu dále (nejen tím, že napíšu článek/splním pracovní povinnosti, ale tím, že budu přicházet s nápady), aby se ochotně, dobrovolně a nebojácně zapojovali do dění (nad rámec "povinností)?

Jan Kříž

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Úterý 11.10.2016 00:06

Vážený pane kolego,
do programu jsem malý „recept“ v tomto ohledu napsal. Je to podpora komunikace dovnitř fakulty. Komunikace o (společném) úspěchu, komunikace o vědě a všem co souvisí s naším stěžejním životním zájmem (jako příklad mohu uvést Zelené čtvrtky, nebo vánoční večírky nejmenované katedry naší sekce, na kterých se sejde vždy několik set příznivců) a komunikace mezi generacemi.

Mgr. Jan Kříž
Mgr. Jan Kříž píše:
Čtvrtek 13.10.2016 01:09

Vážený pane proděkane,

jaké je vaše osobní hodnocení pozitiv a negativ modulového systému výuky (resp. studijních plánů, které nechávají velkou část rozhodnutí co a kdy studovat na samotných studentech).

V souvislosti s tím také na porovnání se systémem pevných studijních plánů, kde bývá cca 80 % kreditů povinných - jaké naopak zde vidíte pozitiva a negativa?

Na základě svých zkušeností, doporučil byste garantům úpravy studijních plánů jedním či druhým směrem? (Otázka směřuje na vaše zkušenosti a postoje, ne na případné konání v roli děkana - tam chápu, že rozhodnutí je a bude na jednotlivých garantech).

------------------------------------------

Jaký je váš postoj k "boloňské" definici kreditu ECTS, tedy (parafrázuji vlastními slovy) - jeden kredit odpovídá určitému objemu práce (času), který je vyžadován po (průměrném) studentovi.

Jinak řečeno - vnímáte jako problém situaci, kdy jsou pro studenty různě náročné (co do potřebného vynaloženého objemu práce) předměty kreditovány stejně (popřípadě jinak kreditovány prakticky totožné předměty - např. kvůli zařazení do jiných studijních plánů)?

Pokud ano, lze toto nějak řešit?

Jan Kříž

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Neděle 16.10.2016 21:10

Vážený pane kolego,
tzv. modulový systém, neboli systém s velkým podílem povinně volitelných předmětů v blocích, byl dle mého názoru dobrým řešením pro biologii v dané fázi jejího směřování. Systém umožnil (i) pluralitu nabídky ze strany kateder, (ii) svobodu výběru ze strany studentů. Katedry mohly nabízet větší portfolio, které by se jinak „nevešlo“ do kreditového limitu, a studenti si z něj mohli volit podle svého zájmu nebo názoru (na přednášky, na jejich potřebnost etc). Pro studenty je to dle mého názoru zajímavý systém, mohou se orientovat podle svých ambicí, pro katedry je to systém jak se lépe shodnout na nabídkách předmětů v situaci, kdy se větší počet pracovišť musí „vejít“ do jednoho studijního plánu. Pro biologické katedry bylo schůdnější shodnout se na rámcových poměrech určitých celků/oborů, než by tomu bylo kdyby mělo být do detailu rozhodnuto o každém konkrétním předmětu. Systém zcela jistě přinesl i větší variabilitu přednášek a přednášejících než by tomu bylo při systému přesně vymezených nominací.
Nevýhody systému jsou zejména náročnost rozvrhování, přesněji to, jak zamezit překryvům přednášek a tím komplikacím pro ty studenty, kteří volí kombinaci předmětů ale pak na ni nemohou chodit kvůli překryvu. Dalším problémem, který jsme analyzovali v minulém roce, je účelové chování těch studentů, kteří svobodu systému využívají ke kličkování mezi obtížnějšími předměty. Cestou je úprava náročnosti předmětů, neboli vyladění systému tak, aby neobsahoval „únikovky“ .
Moje doporučení pro garanty je, že musejí vycházet ze struktury oboru, kolik obsahuje systémů/celků, které je možno pojmout jako alternativy, a samozřejmě i ze situace na sekci, z toho jak velký počet pracovišť se skládá na program etc. Zcela jistě je systém s povinnými předměty méně permisivní pro špatné studenty, nevýhodou je omezení nabídky předmětů a přednášejících.
Na téma ECTS – v rámci sekce jsme se snažili, aby náročnost předmětů přibližně odpovídala kreditové dotaci (podle Boloňského zadání). V rámci Bc předmětů by to mělo platit, to je pod kontrolou sekčních koordinátorů, v rámci magisterských předmětů mohou být odchylky větší, ale ani zde by neměla být přednáška 2/0 kreditována 6 kredity, takříkajíc. Problém je při srovnávání různých univerzit, např. v rámci mobilit. Při striktním vyhovění požadavku na uznávání ECTS kreditů (což je nám vnuceno) občas bere za své logika věci i zájem studenta. Je to opět typická euro_situace, kdy se přijme norma která je v něčem nedostatečná, ale striktně se vynucuje, i za cenu poškození toho subjektu pro jehož benefit byla psána. Kdyby bylo možno v rámci porovnání mezi příslušnými dvěma univerzitami přijmout přepočty, situaci by to vyřešilo.

prof. RNDr. Tomáš Fischer, Ph.D.
prof. RNDr. Tomáš Fischer, Ph.D. píše:
Pondělí 17.10.2016 18:34

Vazeny pane prodekane, zajimal by me Vas postoj k nasledujici veci:
Pokud je mi znamo, na pocatku 90. let byly pozemky pod komunikacemi na Albertove prevedeny na obec. To ma jiste sve vyhody v uspore za udrzbu. Na druhe strane si nemyslim, ze se obec o chodniky dobre stara (napr. zoufaly stav hlavnich Albertovskych schodu, osklive reklamni lavicky) a navic nemame kontrolu nad denim v prostoru universitnich budov (parkovaci zony, zneuzivani pro demonstrace apod.). Nova vystavba Biocentra a Globcenra si navic dela ambice vytvorit zde opravdovy kampus - to ale neni myslitelne v situaci, kdy nemuzeme nakladat s pozemky pred budovami.
A ted muj dotaz: Povazujete za realne v dalsim obdobi usilovat o zpetne prevedeni pozemku na UK a neslednou peci o tyto komunikaces tim, ze bychom zde mohli vytvorit neco jako pesi zonu beznou v zahranicnich kampusech?
Dekuji, Tomas Fischer

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Pondělí 17.10.2016 19:41

Vážený pane profesore,
obec se o stav komunikací na Albertově nestará dobře, souhlasím. Otázka je, zda převedení pozemků (pokud by to vůbec bylo ještě možné) by bylo řešením, obávám se že ne. Je řada důvodů, proč je lepší aby ulice, které mají charakter veřejných komunikací, byly spravovány a udržovány „standardně“. Myslím ale, že nevyužíváme všechny možnosti v jednání s „odpovědnými činiteli“, které jako veřejná vysoká škola máme. Dostavba center bude impulsem pro to, aby se zlepšil stav komunikací na Albertově, ale budu se snažit, abychom, přinejmenším co se týče mobiliáře a chodníků, nečekali tak dlouho.

doc. RNDr. Petr Folk, CSc.
doc. RNDr. Petr Folk, CSc. píše:
Úterý 18.10.2016 14:35

in re J. Kříž:
Vážený pane kolego,

Jak jsem již sliboval v reakci na Vaši otázku na začátku kampaně, chtěl bych zveřejnit svůj návrh na pozice proděkanů. U několika funkcí zvažuji více jmen, v případě šesti následujících Vám však již mohu prozradit jména spolupracovníků, se kterými bych se chtěl ucházet o hlasy senátorů.

Věda - doc. Pavel Škaloud (Biologie), Rozvoj - doc. Josef Novotný (Geografie), Doktorské studium a koncepce studia - doc. Pavel Chromý (Geografie), Propagace studia a vnější vztahy - dr. Petr Šmejkal (Chemie), Sekce chemie - prof. Petr Nachtigall, Sekce biologie - prof. Petr Horák.

Na dnešní závěr kampaně mi dovolte Vás jakožto i ostatní členy senátu pozvat na 19:00 hod. do Cafe Kampus (Náprstkova 10, Staré Město), kde můžeme diskutovat, nejen o Kampusu, až do dnešní půlnoci.

Komentáře byly zakázány.