doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.

Vážený pane proděkane, rád bych se zeptal, jakým způsobem byste v budoucnu řešil problematiku doktorského studia a to s ohledem na výši stipendií, které se v průměru pohybují okolo 7 tis. / měsíc. A podotázka - jaký je Váš názor, resp. zavedl byste něco podobného na fakultě, na Výnos rektora č. 30.10/15 (VŠCHT), kterým se studentům v doktorském studiu v prezenční formě studia (nad 26 let) ve formě stipendií studentům vrací částka, kterou musí zaplatit sami za zdravotní pojištění. Děkuji

Dobrý den,
doktorské studium považuji za jednu z prioritních oblastí pro rozvoj fakulty.
V diskusi se sekčními proděkany a vedoucími kateder budu klást důraz na to, aby pracoviště využívala všech dostupných nástrojů k vytvoření motivujícího prostředí, odměňujícího schopné doktorandy. Ti jsou pro katedry vždy mimořádným přínosem a jejich podpora a zapojení do života pracoviště se katedrám vrací v podobě výsledků výzkumu, publikací i funkčního prostředí výzkumných týmů.
K podpoře máme i nyní řadu mechanismů, které umožňují podstatným způsobem navýšit příjem doktorandů. Jde jak o programy institucionálního charakteru - SVV, UNCE, PRVOUK/PROGRES, celofakultní program STARS, tak v neposlední řadě zapojením schopných doktorandů do grantových projeků.
Aby byla podpora účinná a spravedlivá, musí být ale cílená a zohledňovat schopnosti a výkon.
Fakulta jednak nemá prostředky na výraznější plošné navýšení stipendií všem doktorandům, paušální podpora by navíc neměla motivační účinek. Zmiňovaný systém pobídek na VŠCHT neznám - prostuduji ho, nicméně i pokud bychom v budoucnu aplikovali něco podobného, tak opět na principu cílené podpory.

Vážený pane proděkane,

pro dobré fungování vedení fakulty je velmi důležitý tým kolegia děkana. Máte již zvoleny kolegy(kolegyně), které byste chtěl jmenovat proděkany(proděkankami)? Kdo je ve Vašem týmu a na jaké pozici (s jakou agendou)?

Případně - kdy chcete mít o svém týmu jasno a kdy ho plánujete (alespoň částečně) zveřejnit?

Jan Kříž

Dobrý den,
tým vedení fakulty je skutečně klíčový pro její správné fungování a možnost naplnění předkládaného programu. Z mého pohledu je důležité nejen personální složení týmu, ale i struktura jednotlivých pozic a jim odpovídajících agend, která by měla odpovídat prioritám programu.
Strukturu pozic kolegia ve vazbě na jednotlivé agendy jako systémový prvek mám proto uvedený v programu rozvoje fakulty - v části, věnované realizaci programu.
Personální složení týmu kolegia mám pro klíčové pozice s potenciálními kandidáty projednané - byť pochopitelně s vědomím toho, že jde o jednání předběžná.
Předpokládám, že představení struktury a obsazení navrhovaného týmu vedení proběhne v rámci představení programu v rámci diskusních setkání s fakultní veřejností - a tomuto formátu bych si dovolil dát přednost před vypisováním jmen do internetové diskuse.

Vážení kandidáti,
prosím o Váš názor na následující otázky – posílám všem, proto oslovuji takto hromadně:

1) Jaký postoj budete vzhledem k rektorátu prosazovat ve věci přerozdělování prostředků, až skončí projekty UNCE?

2) Z jakých zdrojů (a případně na úkor jaké oblasti stávajícího rozpočtu) předpokládáte výhledově financování provozních nákladů nových budov na Albertově, případně Biocevu?

3) Zvažujete nějaké modifikace v programu STARS?

4) Vyhovuje Vám současný stav, kdy PřF má v rámci univerzity nasazenu jednu z nejvyšších hladin poplatků za doktorské studium v angličtině (za MFF a FF), a v důsledku toho téměř všichni zahraniční doktorandi předstírají studium v češtině, aby jejich školitelé nebyli finančně penalizováni nutností hradit za ně poplatky za studium? Pokud ne, zvažujete snížení poplatků přinejmenším pro studenty přijaté v programu STARS?

5) Jedním z Vašich úkolů bude jmenování nové vědecké rady fakulty. Počítáte s výraznější obměnou jejího složení (např. změnou podílu externích odborníků), už i s ohledem na to, že očekávané změny v procesu akreditace a interní hodnocení budou asi na VRF klást větší nároky než dosud?

Děkuji

F. Cvrčková

Dobrý večer,

k odpovědím na část otázek jsem dostal již v dnešní diskusi v rámci celofakultního setkání, pro jistotu ale jejich rekapitulaci připojím k reakcím na ostatní dotazy:

ad1) Prostředky na UNCE
Prostředky na UNCE jsou na úrovni RUK vytknuty před závorku z prostředků za vědu. Pokud by tedy projekty UNCE skončily (což UK neplánuje), měly by fakulty dostávat prostředky v poměru, odpovídajícím jejich výkonu ve vědě.
Pro fakultu je však existence UNCE výhodná, protože díky úspěšnosti v prvním kole soutěže dostáváme přes tento zdroj celkově nazpět více, než kolik na něj přispíváme.
Projekty UNCE budou podle plánu RUK pokračovat novým kolem od roku 2017, do kterého je potřeba, aby fakulta intenzivně aplikovala.

ad2) Financování Kampusu a Biocevu
Kampus Albertov bude integrální součástí fakulty a jednotlivé součásti v něm zúčastněné se na provozu proto budou podílet analogicky k úhradě provozních nákladům ve stávajících prostorách. To je rámcová představa, se kterou jsme pracovali mj. i při koncipování rozložení prostor v rámci plánování jednotlivých center. Konkrétní model financování však bude možné zpracovat až budeme mít k dispozici přesné informace a vstupy.
Ohledně Biocev - fakulta v období rozběhu projektu jen musí podpořit, je však třeba jasně nastavit parametry tak, aby Biocev byl ekonomicky udržitelný a ty důsledně sledovat.

ad3) STARS
Program STARS rozhodně chci zachovat.
Dle mého názoru jde o program, který výrazně stimuluje kvalitu doktorského studia.
Vycházím přitom mj. i z vlastní zkušenosti, kdy ve svém týmu mám 2 zahraniční STARS doktorandky (Německo, Čína). Obě v konkurzu zvítězily nad několika desítkami uchazečů z celého světa a příchod těchto talentovaných studentů byl výrazným impulzem pro stávající doktorandy a celý tým.
Budu se zasazovat o to, aby STARS prioritně sloužil jako nástroj pro podporu internacionalizace doktorského studia a aby se nevyskytovaly případy, kdy podpora STARS jde předem domluveným vlastním kandidátům a nejedná se o skutečnou otevřenou soutěž.

ad4) Poplatky za cizojazyčné PhD studium
Tento bod byl obsáhle diskutován jak v rámci dnešní diskuse, tak na minulém zasedání ASF a vedení fakulty se jím intenzivně zabývá v posledních měsících.
Na studenty, studující v cizím jazyce, nedostáváme dotaci od státu a musíme se tedy vyvarovat toho, abychom eliminací poplatků nenavodili situaci, kdy bychom z peněz, které získáváme na vzdělání českých studentů, dotovali studenty jiné.
Současná výše poplatků proto odpovídá přibližně objemu prostředků, které dostáváme na výuku českých studentů.
Do chvíle, než dojde ke změně nadřízených mechanismů, které umožní získávat rovnocenné prostředky i na cizojazyčné studenty, proto nepředpokládám zásadní změnu.

ad5)
Počítám s tím, že v rámci obměny vedení fakulty dojde i k výrazné obměně složení VRF.
Protože VRF má významnou roli v odborném životě fakulty, chci do jejích řad angažovat výrazné a respektované osobnosti, které budou připraveny intenzivně pracovat a přispívat k formování strategických rozhodnutí a ke směrování fakulty.
Poměr externích odborníků, kteří dnes tvoří jednu třetinu VRF, považuji za vyhovující - rozhodující váhu ve VRF mají členové z řad fakultních akademiků, při diskusi však je důležité mít k dispozici i nezávislý názor externích odborníků.

S pozdravem,

Jakub Langhammer.

Vážený pane proděkane,

rad bych se Vás zeptal na Váš názor či postoj v následujících věcech:

1)Po mém soudu by jedním z nástrojů k větší internacionalizaci fakulty mohl být i program Erasmus. Chci se Vás v této souvislosti zeptat, zda jste spokojeni z jeho současným využíváním naší fakultou a zda Vám přijde správné, že je organizován na katedrové úrovni (výběrová řízení) a ne centrálně?

2)Velký potenciál náší fakulty, věřím, leží v mezioborové spolupráci. Uvažujete o konkrétních nástrojích či krocích, které by podpořili více mezioborovou spolupráci? Jak podpořit spolupráci s dalšími ”albertovskými” fakultami?

3) Jak byste si představoval hodnocení výuky studenty a jak byste výsledky zveřejňoval a následně je použil? Jak motivovat studenty k vyplňování ankety?

4) Přijímání studentů do doktorského studia jen jednou ročně je relativně omezující podmínka. Termín přijímaček a začátku studia je pro zahraniční studenty, kteří musí žádat o povolení k pobytu velmi blízko a pokud udělají oni či fakulta v dost komplikované administrativě s tím spojené jakoukoliv chybu, tak nestíhají vše vyřídit včas. Bylo by možné usilovat o flexibilnější přijímání doktorských studentů (alespoň dvakrát ročně či změnu termínů)?

Moc děkuji za Váš čas,

—Marian Novotný

Vážený pane doktore,

děkuji za zajímavé dotazy a připojuji svůj pohled na jednotlivé otázky:


Ad 1) Erasmus
Program Erasmus beru určitě jako významný nástroj pro internacionalizaci fakulty - byť je to jen jeden z nástrojů, protože je zaměřen dominantně na pregraduální studium. Z vlastní zkušenosti vím, jak intenzivně mě ovlivnily dva pobyty, které jsem v rámci jeho předchůdce (program Tempus) absolvoval ve Francii a Nizozemí a na zahraniční zkušenost studentů proto nedám dopustit :-).
Využívání Erasmu v rámci fakulty bude asi dost odlišné po oborech. Myslím, že je přirozené, když výběr probíhá primárně na těch pracovištích, která garantují jednotlivé smlouvy. Každá smlouva je totiž dohodnuta na konkrétní obor a za každou smlouvou pak je konkrétní člověk, který jí dohodl a odpovídá za její naplňování. Je tedy dobré, když tento garant má nad výběrem kontrolu. Ze zkušenosti ale vím, že se takto rozdělí jen část míst a řadu destinací studenti využívají napříč celou fakultou.
Ve vlastní decentralizaci systému problém nevidím, ale je třeba držet společné principy a kritéria pro výběr studentů, minimálně po skupinách oborů, tak, aby byly srovnatelné a studenti různých oborů měli rovné podmínky.


Ad 2) mezioborová spolupráce
Zcela v tomto souhlasím a stejně jako Vy vnímám mezioborový potenciál fakulty jako obrovskou příležitost pro rozvoj fakulty. Myslím, že věci se v tomto ohledu v poslední době daly trochu do pohybu - např. příprava nových mezioborových studijních programů, ale jde spíš o jednotlivé počiny.
Jsem přesvědčený, že pokud má mezioborová spolupráce být funkční, musí být spontánní a musí vycházet zespodu, od jednotlivých badatelů. Shora řízené pokusy se - podle mé zkušenosti - setkávají často s rozpaky a málokdy bývají úspěšné.
Budu se proto snažit spíše vyvolávat vhodné příležitosti pro setkávání a kontakt akademiků a budovat na fakultě klima otevřenosti. Budu zároveň rád za náměty, jak autentickou spolupráci mezi obory podpořit . Beru ji jako jednu z velice důležitých podmínek pro to, abysme plnohodnotně využili potenciál Kampusu, kam bychom měli vstupovat už s tím, že to bude prostor bez umělých bariér mezi obory. To samé pak platí i pro spolupráci mezifakultní, kdy autentická spolupráce s MFF a 1LF je pro naši fakultu důletižá pro úspěch společných center výzkumu v Kampusu.


Ad 3) anketa
Popravdě jsem celkem spokojený s podobou, do jaké se v poslední době anketa vyvinula.
Pro věrohodnost ankety je zásadní transparentnost a dostupnost výsledků i vědomí zpětné vazby.
Transparentní forma ankety a dostupnost výsledků na webu v dnešní podobě je podle mého optimální.

Z hlediska zpětné vazby a využití výsledků je z mého pohledu důležité, aby systém byl funkční, nebyl plněný formálně a zároveň nebyl zbytečně byrokratický. Chci proto držet stávající princip, kdy vedoucí kateder výsledky projednají s vyučujícími a v případě pozitivních nebo negativních výsledků přijmou odpovídající opatření. O tom, jak konkrétně byly výsledky vypořádány proběhne jednání se sekčním proděkanem, který je následně projedná s děkanem. Klíčová je funkčnost - tak, aby vyučující dostávali zpětnou vazbu ke svým výkonům a zároveň vedoucí katedry věcný podklad pro hodnocení a aby systematickým projednáním na úrovni vedení sekce a s děkanem fakulty bylo zaručeno, že výsledky nespadnou pod stůl.

Určitě budu hledat cesty, jak motivovat studenty k vyplňování ankety bez toho, že by s tím byly spojené nějaké administrativní komplikace. Vím, že to je evergreen snah uplynulých let, ale věřím, že se nějaké řešení podaří najít. Papírovou formu ankety beru v dnešní době jako anachronismus, navíc s mnoha metodickými problémy, byť tato forma zaručuje alespoň určitou statistickou věrohodnost výsledků.
Rád bych zkusil u elektronické podoby ankety najít vhodnou cestu - je určitě možné se poučit z příkladů, jak to úspěšně dělají jinde.

Ad 4) flexibilní přijímání do PhD
Jsem přesvědčený, že flexibilnější způsob přijímání do doktorského studia by zejména pro zahraniční uchazeče byl přínosný. Pokud by se ukázalo, že univerzitní předpisy toto umožní a uvolněním pravidel si nezpůsobíme nečekané problémy jinde, tak bych možnost zavedení dalšího termínu podpořil.

S pozdravem,

Jakub Langhammer.

Vážení kandidáti,
dovolte mi několik otázek, které se týkají vzájemné komunikace/spolupráce mezi vedením fakulty a ASF:

(1) Jak se stavíte k dosavadní praxi, kdy se členové ASF s hlasem poradním účastní nejen jednání kolegia děkana a příslušných sekčních vědeckých rad (čl. 18 VJŘ ASF), ale jsou také přítomni např. při výběrových řízeních na pozice vedoucích pracovníků?

(2) Jak hodláte v případě svého zvolení komunikovat/spolupracovat se Studentskou komorou ASF a jednotlivými pracovními komisemi ASF – studijní, legislativní, ekonomickou či rozvojovou?

(3) Nakolik je podle Vás žádoucí, aby se ASF aktivně podílel na tvorbě strategických dokumentů (např. dlouhodobého záměru fakulty)?

Děkuji za odpovědi,
Tomáš Macháček

Vážený pane kolego,

děkuji za dotazy a připojuji své odpovědi:

Ad 1) účast členů ASF ve výběrových komisích
Stávající praxi, kdy zástupce ASF je s poradním hlasem přítomen zasedáním kolegia děkana a sekční SVR považuji za vhodnou a hodlám v ní pokračovat.
Stejně tak vidím jako užitečnou účast zástupce ASF v komisích výběrového řízení u vedoucích pracovníků - s ohledem na to, že se ASF následně vyjadřuje k jejich návrhům a i tuto praxi hodlám zachovat.

Ad 2) spolupráce s ASF
Aktivní komunikaci s ASF považuji za zcela přirozenou součást práce vedení fakulty a je v zájmu celé fakulty aby tato klíčová grémia spolupracovala a kominikovala.
Předpokládám proto oboustranně otevřenou komunikaci vedení fakulty s ASF - v celku, nebo podle dílčí problematiky s jeho jednotlivými komorami a komisemi.

Ad 3) účast ASF na tvorbě strategických dokumentů
Formulace strategických dokumentů, zejména dlouhodobého záměru a jeho ročních aktualizací, kapitálového rozpočtu, rozpisu prostředků aj. je primárně odpovědností vedení fakulty, které tímto realizuje svůj program a je za výsledky odpovědné. Zde myslím je namístě, aby se vedení fakulty nevzdávalo práce a odpovědnosti související s přípravou a návrhy jednotlivých strategických kroků.
Zároveň ale považuji za mimořádně užitečné a vhodné, abychom vedli diskusi s ASF nad těmito strategickými dokumenty a využívali zpětnou vazbu k tomu, aby materiály, které posléze přijmeme, byly pokud možno konsensuální.
Proto bych rád pokračoval v tradici, utvořené v posledních dvou funkčních obdobích, kdy vedení fakulty společně s ASF diskutuje hlavní teze strategických dokumentů a své rozvojové záměry na společném výjezdním zasedání na Patjedlovce.

S pozdravem,

Jakub Langhammer.

Vážený pán prodekan,

keďže voľby by mali byť súperením vizií a predstáv ako by mala naša fakulta fungovať, chcel by som sa Vás opýtať, ktorý z troch volebných programov Vašich troch volebných protikanditátov sa Vám javí ako najkomplexnejšie prepracovaný.

Ďakujem za odpoveď,

Patrik Mráz

Vážený pane docente,

děkuji za dotaz.

Popravdě bych takové posouzení ponechal na hodnocení fakultní veřejnosti a vposledku volitelů. Jak jsem již zmínil při první debatě, nechci se konfrontačně vymezovat vůči ostatním kandidátům nebo jejich programům, které považuji za kvalitní.

Za sebe mohu říci, že vlastní program jsem připravoval tak, aby pojmenovával klíčové agendy rozvoje fakulty. Je třeba mít na vědomí, že jde o programový dokument, jehož cílem je definovat priority rozvoje a klíčové cíle. Tyto priority jsou následně promítnuty do vyčerpávajícího souboru aktivit, definovaných v dlouhodobém záměru fakulty.

S pozdravem,

Jakub Langhammer.

Vážený pane proděkane,

jistě počítáte s účastí zástupce ASF v kolegiu děkana - jak to předpokládá statut PřF UK a Volební a jednací řád PřF UK.

Rád bych se zeptal, zda existují témata projednávaná na kolegiu děkana, s výjimkou osobních údajů, taková, které by zástupce ASF v KD nemohl následně sdělit všem senátorům.

Pokud taková témata podle Vás existují, mohl byste uvést příklady témat?

Jan Kříž

Vážený pane kolego,

děkuji za dotaz.

V rámci svého proděkanského působení si za oněch posledních cca 7 let nepamatuji situaci, kdy bychom museli posílat kteréhokoli ze zástupců ASF tzv. "za dveře", aby neslyšel a dále netlumočil některé informace. Tato praxe je podle mého optimální za sebe nepočítám s tím, že bych některá témata explicitně uzavíral.

Z mého pohledu je ve vztahu vedení fakulty a ASF zásadní oboustranná otevřenost, důvěra, ale i odpovědnost. Ta v tomto případě spočívá třeba v tom, že vedení fakulty jedná před zástupcem ASF otevřeně, ale zároveň, že zástupce ASF dále tlumočí věcnou podstatu projednávaných záležitostí, ne doslovné střípky z někdy neformální diskuse.
Vědomí takové oboustranné důvěry pak umožňuje vedení fakulty jednat otevřeně, bez zbytečného formalismu a přitom účinně využívat zpětnou vazbu se zástupcem ASF, ten pak může svým kolegům tlumočit aktuální a korektní informace.

S pozdravem,

Jakub Langhammer.

Vážení kandidáti,
dovolte mi položit vám tři vzájemně související otázky:
Jste spokojen se současným stavem prezentace PřF navenek? Co byste případně změnil?
Jak jste spokojen se současným získáváním/oslovováním nových kvalitních studentů ze strany fakulty? Co byste případně změnil?
Jak vidíte budoucí roli a priority Oddělení vnějších vztahů a didaktických pracovišť v souvislosti s výše zmíněnými otázkami?
Děkuji za odpovědi a přeji hodně úspěchů nejen při volbě.
Pavel Teplý

Vážený pane kolego,
děkuji za dotazy, které zároveň míří k bodům, které pojmenovávám ve svém programu a považuji za důležité úkoly agendy budoucího vedení.
K jednotlivým otázkám se vyjadřuji v programu, řada úvah je i v odpovědích na otázky studentských senátorů, kteří je zveřejňují na webu, proto si dovolím zde shrnout pouze nejpozdstatnější teze:
PR fakulty prošlo v uplynulých letech zásadní kvalitativní proměnou. Od stavu, kdy vnější prezentace fakulty prakticky neexistovala nebo byla řešena ad-hoc aktivitami, jsme se během několika let dostali do pozice situace, kdy prezentace fakulty má jasný vizuální styl a dynamiku, odpovídající současné době, kdy jsme v této oblasti považováni lídra v rámci univerzity a za řadu aktivit fakulta získává prestižní ocenění.
Zároveň však portfolio PR aktivit postupně narůstá a v současné době je tak široké, že i přes rostoucí personální pokrytí oddělení i zapojení řady nadšených a talentovaných spolupracovníků ze sekcí nejsme schopni tento potenciál využít k tomu hlavnímu, k čemu fakulta PR oddělení potřebuje - tj. k účinnému náboru uchazečů.
K absenci aktivit fakulty na tomto poli jsem dlouhodobě kritický a tento stav mj. vedl i k tomu, že si práci s uchazeči musí suplovat vlastními silami jednotlivé sekce a týmy, které zde za tím účelem etablujeme - tak jako např. na mé domovské geografické sekci.
Jako zásadní úkol pro vedení fakulty v následujícím období proto beru nastavení omezeného počtu jasných priorit pro fakultní PR aktivity - fakulta má pouze omezený rozpočet, který můžem na svoji prezentaci věnovat, stejně jako rezervoár lidských zdrojů, které je rozumné na tyto aktivity soustředit.
Ohromný kreativní potenciál, který současné oddělení vnějších vztahů má, je proto nutné zacílit na ty okruhy aktivit, které jsou pro fakultu životně důležité, byť za cenu potlačení některých zajímavých, ale pro fakultu okrajové aktivity.
Mými prioritami jsou:
1) středoškolští uchazeči a pedagogové
2) uchazeči do magisterského a doktorského stupně z jiných škol a zahraničí
3) tuzemská média
4) fakultní veřejnost.
S ohledem na to, že dvěma nejvyššími prioritami vnější prezentace je oslovování uchazečů, považuji spolupráci PR oddělení s didaktickými pracovišti za zásadní podmínku úspěchu v této oblasti.

S pozdravem,

Jakub Langhammer.

Vážený pane proděkane,

jak byste chtěl pečovat či podněcovat sounáležitost fakultní obce (v širokém chápání) s fakultou? Čímž myslím to, aby lidé byli na svoji příslušnost hrdí, aby byli ochotní se s fakultou veřejně identifikovat, aby byli ochotní pro fakultu dělat "něco navíc", aby chtěli aktivně posunovat fakultu dále (nejen tím, že napíšu článek/splním pracovní povinnosti, ale tím, že budu přicházet s nápady), aby se ochotně, dobrovolně a nebojácně zapojovali do dění (nad rámec "povinností)?

Jan Kříž

Dobrý den,

pěstování sounáležitosti fakultní obce je jedním z bodů, které vnímám jako zásadní - a je proto i jednou z priorit mého programu a tímto bodem jsem mj. uzavíral i představení svého programu při celofakultní diskui.
Motivace lidí, ale zároveň budování pospolitosti akademické obce, respektu mezi obory a rolemi, ale i mezigenerační soudržnosti je pro fakultu zásadní pro dlouhodobou úspěšnost a pro vytváření stimulujícího prostředí, ve kterém se členové akademické obce budou cítit dobře a budou zároveň moci rozvinout svůj tvůrčí potenciál a ukázat to nejlepší, co v nich je.

Cesta, kterou k tomu chci využít, je stejná, jakou jsem pro stejný účel volil na geografické sekci, kde se, soudě podle komentářů kolegů, toto daří - dát lidem důvěru, prostor pro seberealizaci a osobní rozvoj, autentický zájem o jejich práci a uznání za dobré výkony ale i právo na chybu a otevřené dveře pro zpětnou vazbu.

Nejde přitom o jednorázový krok, ale o dlouhodobé nastavevní klimatu fakulty a vnitřní kultury jejího prostředí. Proto beru za podstatné, aby v tomto směru jednalo vedení fakulty jednotně, tj. aby se ovzduší budování respektu a důvěry přenášelo i do stylu vedení a práce na jednotlivých sekcíh.

S pozdravem,

Jakub Langhammer.

Vážený pane proděkane,

jaké je vaše osobní hodnocení pozitiv a negativ modulového systému výuky (resp. studijních plánů, které nechávají velkou část rozhodnutí co a kdy studovat na samotných studentech).

V souvislosti s tím také na porovnání se systémem pevných studijních plánů, kde bývá cca 80 % kreditů povinných - jaké naopak zde vidíte pozitiva a negativa?

Na základě svých zkušeností, doporučil byste garantům úpravy studijních plánů jedním či druhým směrem? (Otázka směřuje na vaše zkušenosti a postoje, ne na případné konání v roli děkana - tam chápu, že rozhodnutí je a bude na jednotlivých garantech).

------------------------------------------

Jaký je váš postoj k "boloňské" definici kreditu ECTS, tedy (parafrázuji vlastními slovy) - jeden kredit odpovídá určitému objemu práce (času), který je vyžadován po (průměrném) studentovi.

Jinak řečeno - vnímáte jako problém situaci, kdy jsou pro studenty různě náročné (co do potřebného vynaloženého objemu práce) předměty kreditovány stejně (popřípadě jinak kreditovány prakticky totožné předměty - např. kvůli zařazení do jiných studijních plánů)?

Pokud ano, lze toto nějak řešit?

Jan Kříž

Dobrý večer,

děkuji za podnětné dotazy.

Pohled na modulový systém bude určitě oborově specifický a bude lišit podle osobních zkušeností s jeho využíváním jak ze strany pedagogů, tak studentů.
O možném zavedení modulového systému jsme na geografické sekci v roce 2010 napříč katedrami intenzivně diskutovali a po zvážení jsme tuto cestu zavrhli.
Stejně jako většina kolegů jsem tehdy nebyl přesvědčen, že by u našich oborů zavedení modulového systému významně prospělo kvalitě studia. Naopak myslím, že úsilí, vynaložené na přípravu, realizaci a vyladění takové změny by nevyvážilo možné přínosy, které jsme neviděli jako zásadní.
Pevný systém studijních plánů s určitým stupněm volnosti představuje tradiční model studia přírodovědných oborů, který ale prochází poměrně výrazným vývojem. Jeho racionálním základem je potřeba určité struktury znalostí, které jsou pro studenta potřebné ke zvládnutí určité disciplíny - což je typický připad právě pro geovědní obory.
Volnost, umožňující specializaci ve studiu, je zásadní pro odborný rozvoj studenta, nesmí však být na úkor kvality a zachování klíčových znalostí. Diplom Univerzity Karlovy, který vydáváme absolventům, musí garantovat kvalitu získaného odborného vzdělání a ovládnutí daného oboru studia.
Poměry povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů by nicméně měly být předmětem diskuse a vývoje.

Ohledně definice ECTS kreditů souhlasím s boloňskou definicí, že počtu kreditů by měl odpovídat určitý “workload”, což následně umožní vzájemnou souměřitelnost předmětů a vposledku započitatelnost povinností. Vybalancování sice nelze nastavit vždy s absolutní přesností, zejména napříč obory s často výrazně rozdílnou metodikou výuky, ale zachovávat rámcovou souměřitelnost objemu práce ve vazbě na kreditové hodnocení vidím jako důležité.
Vyvážení kreditové náročnosti předmětů ve vazbě na objem práce je proto otázkou, které bych se rád systematicky věnoval a v diskusi s garanty, proděkany a vedoucími pracovišť pracoval na její optimalizaci.

S pozdravem,

Jakub Langhammer.

Vazeny pane prodekane, zajimal by me Vas postoj k nasledujici veci:
Pokud je mi znamo, na pocatku 90. let byly pozemky pod komunikacemi na Albertove prevedeny na obec. To ma jiste sve vyhody v uspore za udrzbu. Na druhe strane si nemyslim, ze se obec o chodniky dobre stara (napr. zoufaly stav hlavnich Albertovskych schodu, osklive reklamni lavicky) a navic nemame kontrolu nad denim v prostoru universitnich budov (parkovaci zony, zneuzivani pro demonstrace apod.). Nova vystavba Biocentra a Globcenra si navic dela ambice vytvorit zde opravdovy kampus - to ale neni myslitelne v situaci, kdy nemuzeme nakladat s pozemky pred budovami.
A ted muj dotaz: Povazujete za realne v dalsim obdobi usilovat o zpetne prevedeni pozemku na UK a naslednou peci o tyto komunikaces s tim, ze bychom zde mohli vytvorit neco jako pesi zonu beznou v zahranicnich kampusech?
Dekuji, Tomas Fischer

Vážený pane profesore,

je to zajímavý nápad a myslím, že by stálo to ho rozpracovat. Realizace Kampusu by k vytvoření takové klidové zóny vybízela a stojí tedy za to prozkoumat, do jaké míry je to v současné době realistické, ale také co by to pro fakultu znamenalo z hlediska provozu, ale třeba i získaných odpovědností.

Jiná věc je neutěšený stav komunikací - to je problém akutní a zde bych bez ohledu na vývoj diskuse o uzavření areálu kampusu vyvíjel tlak na nápravu situace u odpovědných míst.

S pozdravem,

Jakub Langhammer