E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.

Program kandidáta

Tento program je dostupný také jako PDF zaslané kandidátem. K dispozici je i životopis kandidáta.

Níže je umožněna diskuse o programu pro studenty a zaměstnance fakulty.


Program kandidáta na děkana pro volební období 2017-2021

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.

Ještě před uvedením svého volebního programu bych rád poznamenal, že Přírodovědecká fakulta je dobře fungující a výkonnou jednotkou, která je významnou fakultou v rámci Univerzity Karlovy (dále jen “UK”) nejenom šíří studovaných oborů, počtem studentů a zaměstnanců, ale i dosahovanými výsledky na poli vědy, a to jak v minulosti, tak v současnosti a věřme, že i v budoucnu. Na prvním místě je to však škola - vzdělávací instituce. Jsem si vědom, že následující teze jsou otevřené k diskuzi a budou modifikovány na základě inspirujících podnětů z kolegia, akademické obce, senátů, univerzity nebo zákonných požadavků.

Můj program v kostce

  1. Řídit fakultu nekonfliktně, transparentně a klidně.

  2. Pravidelně komunikovat se senátem fakulty a jeho oběma komorami, RUK.

  3. Aktivně vystupovat při nových akreditacích dle novely vysokoškolského zákona.

  4. Motivovat pedagogy ke zvyšování úrovně výuky všech typů a reagovat zpětnou vazbou na výstupy z hodnotících anket.

  5. Zvýšit finanční ohodnocení studentů postgraduálního studia.

  6. Podporovat aktivity fakulty a propagovat naše obory studentům středních škol v ČR, na Slovensku.

  7. Těsně spolupracovat s albertovskými fakultami UK (př. Kampus Albertov) a přírodovědnými fakultami v ČR.

  8. Zrevidovat přístup k výuce cizích jazyků.

  9. Podporovat mezinárodní mobilitu studentů i pedagogů.

  10. Efektivně podporovat grantové aktivity zaměstnanců, nezvyšovat režie.

Řízení fakulty

Administrace

Administrativní řízení probíhá podle základních zásad určovaných rektorátem Univerzity Karlovy, se kterým hodlám aktivně komunikovat, a tak předcházet možným problémům. Administrativní řízení fakulty běží jednak po úrovni kateder a ústavů a jednak po úrovni pracovišť děkanátu. U pracovišť děkanátu bych rád posílil řídící roli tajemníka fakulty, především v ekonomických záležitostech fakulty. Do gesce příslušných proděkanů bude patřit řízení práce Studijního oddělení, Oddělení vnějších vztahů, Oddělení podpory vědy a Centra informačních technologií. Pracoviště děkanátu by měla vykonávat jednak agendy určené předpisy, ale i metodickou pomoc a servisní podporu jednotlivým sekcím, katedrám a ústavům. Jednotlivé katedry a ústavy budou řízeny sekčními proděkany/kami, stejně tak jako i Ústav pro životní prostředí, který by svým významem mohl jednou dosáhnout na úroveň sekce, zatím však svou velikostí odpovídá katedře (ústavu). Rovněž Ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky a Katedra tělesné výchovy budou spadat pod některého ze sekčních proděkanů. Ve sporných či nejasných otázkách budu mít tendenci nacházet konsensuální řešení. Elektronizaci agend bych chtěl podporovat všude, kde je ku prospěchu věci.

Katedry a ústavy

Při řízení svých úseků budou proděkani samozřejmě omezování zákonnými normami, jejich každodenní výkon funkce však bude vycházet z jejich stylu a způsobů uvažování, který však vždy musí vést ku prospěchu jimi řízeného dílčího celku a ve výsledku pak i celé fakulty. V tomto ohledu bych v případě svého zvolení nechal katedrám a ústavům větší míru autonomie v katedrových a ústavních záležitostech, čímž lze dosáhnout částečného snížení byrokratické i administrativní zátěže.

Transparentnost řízení a rozhodování

Fakulta představuje velké společenství, ve kterém je přehled o probíhajících procesech a o zajišťování institucionálních funkcí nezbytný pro vzájemnou důvěru členů akademické obce. Proto vnímám jako velmi důležitou obecnou informovanost o procesech, kvalitách činností a o aspektech jejich zabezpečování. Vedoucí pracovníci dostávají informace proto, aby je na svých pracovištích využívali ku prospěchu rozvoje pracovišť a svých kolegů. Rád bych založil tradici schůzí kateder a ústavů navazujících na zasedání sekční vědecké rady v zájmu dosažení náležité informovanosti. V budoucnu by se tak jasně stanovenými pravomocemi, pravidly, delegacemi a odpovědnostmi předešlo mnohých dezinformacím a nedorozuměním.

Vzdělávací činnost

Vzdělávací činnost je nesporně hlavní náplní fakulty. Kvalitu vzdělávací činnosti na fakultě chápu jako naprosto nezbytný princip. Sledování a hodnocení kvality se týká veškerých vnitřních procesů (vědeckého a pedagogického výkonu, vztahů, rozvoje, řízení). S tím souvisí i postupující elektronizace Studentského hodnocení výuky tak, aby byly výsledky přístupné příslušnému pedagogovi a měly adekvátní vypovídající hodnotu. Pedagog by pak měl na závěry z hodnocení reagovat a snažit se o vyřešení případných problémů, což by mělo zvýšit význam a funkci Studentského hodnocení výuky.    

Studijní agenda a koncepce studia

Řešením studijních záležitostí bych pověřil dva proděkany. Jednoho studijního proděkana/ku pro koncepci studia a vnitřní a vnější vztahy, a druhého studijního proděkana/ku pro záležitosti studentů.

Pregraduální studium

Vzhledem k implementaci novely vysokoškolského zákona plánuje UK provést do konce roku 2016 revizi univerzitních předpisů včetně Studijního a zkušebního řádu. Během roku 2017 a případně 2018 bude třeba na tyto změny reagovat úpravou fakultních předpisů. To by mohla být příležitost snížit byrokracii, a proto je třeba se aktivně účastnit i při přípravě univerzitních pravidel.

Z novinek, které přinesla novela vysokoškolského zákona, se především mění praxe akreditace programů, kde bude kladen velký důraz na hodnocení kvality vzdělávací činnosti, především na kvalitu závěrečných prací. Obory budou přejmenovány na programy a současné obory zaniknou. To může být příležitost revidovat jejich počet a provést tento krok na fakultě tak, aby přispěl ke zkvalitnění výuky v jednotlivých oborech.

Velkou prioritou by měla být podpora učitelských programů, neboť úsilí věnované přípravě kvalitních středoškolských učitelů se rychle úročí formou nových uchazečů o studium přírodovědných programů. Naším cílem musí být motivovaný student, který bude seznámen s jednoduchými předpisy, které nebude složité plnit. Na druhé straně musí stát pedagog, který dokáže studenty nadchnout pro svůj obor, předat své znalosti, případně ukázat cestu, ale který též není zavalen zbytečnou byrokracií.

Zde je třeba si stále uvědomovat, že jsme především univerzita, která má něco naučit. Na prvním místě to musí být teorie, ale ruku v ruce s ní to jsou praktické vědecké přístupy a získávání experimentálních návyků a způsoby hodnocení dosahovaných výsledků na poli vědy. To jde samozřejmě jen ve spojení se špičkovou vědou, která je na fakultě provozována. Protože vědecké výstupy i mezinárodní vědecké kontakty probíhají v současnosti především v anglickém jazyce, bude nutné zrevidovat systém výuky angličtiny na fakultě.

Postgraduální studium

Pro studenty postgraduálního studia bude nutno najít nebo vyčlenit finanční zdroje pro větší finanční ohodnocení, aby ti nepracovali na svých doktorských projektech jen částí své kapacity, jejíž zbytek jsou poté nuceni věnovat často úplně jiným výdělečným aktivitám. V programu STARS hodlám pokračovat, protože si myslím, že funguje, byť v modifikované podobě přijímání hlavně talentovaných studentů z Česka. Pozitivními příklady chci motivovat doktorské studenty k alespoň několikaměsíčním výjezdům na zahraniční pracoviště.

Snažit se o nekomplikování předpisů v doktorském stupni studia, během kterého je na PřF UK prováděna velká část vědecké činnosti a zbytečné svázání vnitřními univerzitními předpisy v této oblasti by bylo na škodu.

Věda

V oblasti vědecké, výzkumné a vývojové činnosti podporovat výzkumné aktivity pracovišť s cílem minimálně udržení současné úrovně fakultních výstupů, v optimálním případě zvýšení publikační úspěšnosti v prestižních mezinárodních časopisech. Vytvářet podmínky pro úspěšnost jednotlivců a týmů v žádostech o vědecké projekty univerzitní, dále českých i zahraničních poskytovatelů, zvláště poskytovatelů unijních. Pokoušet se vyhledávat nové kandidáty pro ERC projekty všech typů. Vyhledávat a podporovat uchazeče o granty v rámci programu Horizont 2020, Norských fondů a různých dalších poskytovatelů. Toto se děje již nyní a tato činnost by měla být dále posilována, např. formou rozšíření projektového servisu žadatelům.

Rozvoj fakulty

Obecně rozvoj fakulty popisují všechny odstavce mého programu. Zde bych se věnoval citlivé oblasti investic, ve které bude rovněž třeba flexibilně reagovat na nové podmínky a podněty. Investiční rozvoj fakulty bude v příštím volebním období spojen především s budováním Kampusu Albertov a rovněž rozvojem pracovišť v Biocevu. V případě obou těchto významných univerzitních investic (u Biocevu společně s ústavy AV ČR) jsem byl už při jejich zahajování za minulých dvou děkanů. Na Kampusu Albertov jsem se podílel coby univerzitní koordinátor a zmocněnec v letech 2006 až 2013, kdy byly vypracovány podklady pro Kampus Albertov, na základě kterých vláda ČR schválila tuto velkou univerzitní investiční akci. Budování Kampusu Albertov zřejmě přesáhne svým časovým rozpětím příští funkční období, nicméně na jeho konci už by měly budovy stát a být před dokončením. Od vybudování obou budov Kampusu si slibuji, že Přírodovědecká fakulta společně s 1. LF a MFF získají moderně vybavené budovy, které budou sloužit studentům a zaměstnancům zúčastněných fakult nejenom pro práci ve špičkově vybavených vědeckých prostorech, ale umožní i konkrétní vzájemnou spolupráci na mezifakultních projektech, které by se jinak dávaly dohromady mnohem obtížněji. Spolupráce pracovníků jednotlivých fakult pak může vyústit v získávání větších domácích, ale především zahraničních grantů z rozvojových programů, fondů EU apod., a tím v podpoře financování provozu obou budov z hlediska lidských i materiálních nákladů.

Vnější a vnitřní vztahy

Nastavit priority fakulty z hlediska vyvíjených aktivit a zajistit jejich podporu např. servisem Oddělení vnějších vztahů (OVV) a sladit tuto činnost s potřebami fakulty a jejích jednotlivých částí. Velkou prioritou OVV musí být středoškolští studenti a středoškolští pedagogové, dále prezentace úspěchů Přírodovědecké fakulty UK v médiích a organizování projektu Přírodovědci.cz. Ten však bude třeba revidovat a zajistit jeho lepší organizaci, aby byl skutečně reklamou a tahákem pro středoškolské studenty. Podporovat aktivity zaměstnanců a studentů pracujících na propagaci fakulty.

V rámci vnějších vztahů bude užitečné podporovat společné formy studia se zahraničním partnerem (Joint degree nebo Double/Multiple degree), doktoráty pod dvojím vedením (cotutelle), výjezdy a příjezdy v rámci programu Erasmus, funkční rozšíření sítě škol pro Erasmus, stejně jako přijímání a vysílání hostujících profesorů v souladu se strategií univerzitního Fondu mobility.

Fakultní školku považuji za benefit pro mladou fakultní generaci, další existující benefity pro zaměstnance hodlám zachovat.

Třetí role

Přírodovědecká fakulta by se měla prezentovat na veřejnosti, ve sdělovacích prostředcích, veletrzích vzdělávání a obecně dávat na vědomí, že tady byla, je a bude a má úspěchy.  Fakultní aktivity v rámci Alumni považuji za prospěšné a předpokládám, že v nich fakulta bude pokračovat. O konkrétních formách, jejich modifikacích bude třeba diskutovat.

Za důležité považuji zapojení fakulty do koncepce Kariérního řádu učitelů a pokračování dlouhodobě pořádaných kurzů Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Závěr

Největším bohatstvím fakulty jsou její lidé - studenti a zaměstnanci. Mým hlavním cílem je, aby se studentům fakulty dobře studovalo a zaměstnancům dobře pracovalo a všichni cítili, že o ně má vedení fakulty zájem.
 

V Praze 10.9.2016                                                                                Prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.


Diskuse

Níže je prostor pro fakultní diskusi. Komentovat můžou všichni studenti a zaměstnanci po zalogování se na fakultní web (přihlášení vpravo nahoře). Všechny komentáře jsou zveřejněny pod jménem přispívajícího.

Všichni kandidáti obdrželi od Studenstké komory sadu 32 otázek, které byly v předstihu zveřejněny. Následně byly zveřejněny i odpovědi kandidáta na tyto otázky.

Akce dokumentů

Mgr. David Hurný
Mgr. David Hurný píše:
Neděle 18.09.2016 14:37

Vážený pane profesore, rád bych se zeptal, jakým způsobem byste v budoucnu řešil problematiku doktorského studia a to s ohledem na výši stipendií, které se v průměru pohybují okolo 7 tis. / měsíc. A podotázka - jaký je Váš názor, resp. zavedl byste něco podobného na fakultě, na Výnos rektora č. 30.10/15 (VŠCHT), kterým se studentům v doktorském studiu v prezenční formě studia (nad 26 let) ve formě stipendií studentům vrací částka, kterou musí zaplatit sami za zdravotní pojištění. Děkuji

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Pondělí 19.09.2016 15:25

Pane magistře, průměrná výše stipendií kolem 7 tis. Kč se mi zdá do budoucna neúnosná a fakulta s ní bude muset něco dělat, ať již bude děkanem kdokoliv. Citovaný výnos rektora VŠCHT znám již od kolegy z této vysoké školy a považuji toto dílčí řešení za jeden z možných kroků, které by se měly realizovat i na naší fakultě. Jiří Zima

Mgr. Jan Kříž
Mgr. Jan Kříž píše:
Úterý 20.09.2016 00:29

Vážený pane profesore,

pro dobré fungování vedení fakulty je velmi důležitý tým kolegia děkana. Máte již zvoleny kolegy(kolegyně), které byste chtěl jmenovat proděkany(proděkankami)? Kdo je ve Vašem týmu a na jaké pozici (s jakou agendou)?

Případně - kdy chcete mít o svém týmu jasno a kdy ho plánujete (alespoň částečně) zveřejnit?

Jan Kříž

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Úterý 20.09.2016 09:27

Pane magistře,
důležitost obsazení týmu kolegia si přirozeně uvědomuji. Mám už i určitou představu o většině členů, byť ještě ne o všech. Předpokládám, že tomuto tématu bude věnována pozornost na setkání již příští týden, kde se budeme k této otázce zřejmě vyslovovat všichni.
Jiří Zima

doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr.
doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. píše:
Pondělí 26.09.2016 17:30

Vážení kandidáti,
prosím o Váš názor na následující otázky – posílám všem, proto oslovuji takto hromadně:

1) Jaký postoj budete vzhledem k rektorátu prosazovat ve věci přerozdělování prostředků, až skončí projekty UNCE?

2) Z jakých zdrojů (a případně na úkor jaké oblasti stávajícího rozpočtu) předpokládáte výhledově financování provozních nákladů nových budov na Albertově, případně Biocevu?

3) Zvažujete nějaké modifikace v programu STARS?

4) Vyhovuje Vám současný stav, kdy PřF má v rámci univerzity nasazenu jednu z nejvyšších hladin poplatků za doktorské studium v angličtině (za MFF a FF), a v důsledku toho téměř všichni zahraniční doktorandi předstírají studium v češtině, aby jejich školitelé nebyli finančně penalizováni nutností hradit za ně poplatky za studium? Pokud ne, zvažujete snížení poplatků přinejmenším pro studenty přijaté v programu STARS?

5) Jedním z Vašich úkolů bude jmenování nové vědecké rady fakulty. Počítáte s výraznější obměnou jejího složení (např. změnou podílu externích odborníků), už i s ohledem na to, že očekávané změny v procesu akreditace a interní hodnocení budou asi na VRF klást větší nároky než dosud?

Děkuji

F. Cvrčková

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Středa 28.09.2016 09:14

Paní docentko,
k Vašim dotazům bych rád uvedl následující:
1. Ad UNCE
Předpokládám, že UNCE bude pokračovat dalším avizovaným kolem v roce 2017. Jsou-li to peníze předem určené na vědu, tak naše fakulta na tomto způsobu "přerozdělování" neprodělává.
2. Ad Biocev a Kampus
O konkrétní výši financování Biocevu nemám v současné pozici detailní informace. Jak jsem se ale včera vyslovil, tak si neumím představit, že by to fakulta nezvládla.
U Kampusu očekávám financování obdobné financování dnešnímu, ovšem za rozdělení podle podílu participujících fakult. Konkrétní nastavení nebude záviset jen od mínění jednoho děkana.
3. Ad STARS
V programu STARS hodlám pokračovat a považuji ho za krok naprosto správným směrem. Při neplnění své úlohy bych uvažoval o možnosti odebrání stipendia a převedení jeho zbývající části na excelentního studenta, který toto stipendium nemá.
Bez ohledu na STARS hodlám usilovat o zlepšení podmínek ostatních doktorských studentů.
4. Ad poplatky za cizojazyčné studium
Pokud vím, tak se výše těchto poplatků řeší na fakultní, univerzitní i senátní úrovni. Snížení poplatků považuji za rozumné, ale určitě by nová částka měla být vyšší, než je částka, kterou na jednoho studenta českého programu dostáváme od státu.
5. Ad VRF
VRF je důležitý fakultní orgán, který ve své práci využívá podněty renomovaných externích pracovníků. Vědecké rady se mění, jako se mění vedení fakult. Vzhledem k velikosti fakulty a šíři našich oborů považuji současné nastavení poměru interních a externích členů za vyhovující.

Mgr. Marian Novotný, Ph.D.
Mgr. Marian Novotný, Ph.D. píše:
Pátek 30.09.2016 15:36

Vážený pane profesore,

rad bych se Vás zeptal na Váš názor či postoj v následujících věcech:

1)Po mém soudu by jedním z nástrojů k větší internacionalizaci fakulty mohl být i program Erasmus. Chci se Vás v této souvislosti zeptat, zda jste spokojeni z jeho současným využíváním naší fakultou a zda Vám přijde správné, že je organizován na katedrové úrovni (výběrová řízení) a ne centrálně?

2)Velký potenciál náší fakulty, věřím, leží v mezioborové spolupráci. Uvažujete o konkrétních nástrojích či krocích, které by podpořili více mezioborovou spolupráci? Jak podpořit spolupráci s dalšími ”albertovskými” fakultami?

3) Jak byste si představoval hodnocení výuky studenty a jak byste výsledky zveřejňoval a následně je použil? Jak motivovat studenty k vyplňování ankety?

4) Přijímání studentů do doktorského studia jen jednou ročně je relativně omezující podmínka. Termín přijímaček a začátku studia je pro zahraniční studenty, kteří musí žádat o povolení k pobytu velmi blízko a pokud udělají oni či fakulta v dost komplikované administrativě s tím spojené jakoukoliv chybu, tak nestíhají vše vyřídit včas. Bylo by možné usilovat o flexibilnější přijímání doktorských studentů (alespoň dvakrát ročně či změnu termínů)?

Moc děkuji za Váš čas,

—Marian Novotný

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Neděle 02.10.2016 19:25

Vážený pane doktore,
k Vašim dotazům rád uvádím následující:
Ad 1. Erasmus
Program Erasmus považuji za jednoznačně přínosný. Organizování na katedrové/ústavní úrovni je určitě lepší, než organizace centrální. Úlohu centrální vidím v nastavení podmínek (např. prospěchového kritéria) a konečném schválení vybraných studentů. Katedry/ústavy jsou studentům i garantům smluv bližší a členové komisí jsou zainteresováni na kvalitním výběru.
2. Ad mezioborová spolupráce
K reálné mezioborové spolupráci předpokládám, že dojde v rámci Kampusu Albertov. I v současné době existují příklady této spolupráce, byť nejsou příliš četné. Mezioborové spolupráce jsou žádoucí a rád bych je podporoval. Tyto aktivity musí přijít zdola a navrhovatelé musí vědět, že mají zelenou.
ad 3. Studentská anketa
Studentská anketa by mohla být organizována i elektronicky. Motivací je, když člověk vidí, že jeho činnost k něčemu vede. Asi bych tedy neměl problém s tím, aby pedagog na výsledky osobně reagoval, např. mailem studentům svého předmětu. Sám mám s anketou za sebe pozitivní zkušenost.
Ad 4. Termíny přijímacího řízení
Zde si myslím, že budeme vázáni univerzitními předpisy. Přijímací řízení pro naše absolventy s podmíněným přijetím zářijových absolventů mi přijde dostatečné. Lednovému termínu pro zahraniční studenty bych se nebránil. Jen bych se trochu obával nárůstu administrativy studijního oddělení, byť v současné době by asi těchto případů moc ještě nebylo.
Jiří Zima

Mgr. Tomáš Macháček
Mgr. Tomáš Macháček píše:
Sobota 01.10.2016 21:45

Vážení kandidáti,
dovolte mi několik otázek, které se týkají vzájemné komunikace/spolupráce mezi vedením fakulty a ASF:

(1) Jak se stavíte k dosavadní praxi, kdy se členové ASF s hlasem poradním účastní nejen jednání kolegia děkana a příslušných sekčních vědeckých rad (čl. 18 VJŘ ASF), ale jsou také přítomni např. při výběrových řízeních na pozice vedoucích pracovníků?

(2) Jak hodláte v případě svého zvolení komunikovat/spolupracovat se Studentskou komorou ASF a jednotlivými pracovními komisemi ASF – studijní, legislativní, ekonomickou či rozvojovou?

(3) Nakolik je podle Vás žádoucí, aby se ASF aktivně podílel na tvorbě strategických dokumentů (např. dlouhodobého záměru fakulty)?

Děkuji za odpovědi,
Tomáš Macháček

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Neděle 02.10.2016 20:01

Vážený pane magistře,
zde jsou mé odpovědi na Vaše otázky.
ad 1. Ćlenové ASF v grémiích
Přítomnost členů ASF ve jmenovaných grémiích je podle mne důležitá pro přenos informací. Za sebe bych vůbec neměl problém s tím, kdyby členové senátu neměli hlas jen poradní. Senát a jmenovaná fakultní grémia či komise jsou ale dvě odlišné věci. Svým plnohodnotným hlasováním by se stal člen senátu spoluzodpovědným za tato rozhodnutí (např. při výsledku 11:0:0 apod.), čímž by svou kontrolní roli oslabil.
Ad 2. Spolupráce se SK ASF a komisemi
Zde předpokládám, že by zástupci SK ASF byli zváni na kolegia, kde by se řešily záležitosti studentů. Co se týče spolupráce s jednotlivými komisemi, tak určitě nechci uvádět, že jednou za dva týdny by se měla uskutečnit příslušná schůzka. Prostě dle potřeby. Neumím si však představit, že by kterýkoliv děkan odmítl schůzku s předsedou nebo členy jmenovaných komisí (samozřejmě v oboustranně přijatelném termínu).
ad 3. ASF a strategické dokumenty
Pokud vím, tak dlouhodobé záměry byly v minulosti podrobně diskutovány i na výjezdních zasedáních, tedy s členy senátu. Finalizace je věcí kolegia, ale po nějakém procesu, kterého se přirozeně účastní senát a de facto kdokoliv z akademické obce. I minulé dlouhodobé záměry byly finalizovány až po námětech ze senátu.
Jiří Zima

doc. Mgr. Patrik Mráz, Ph.D.
doc. Mgr. Patrik Mráz, Ph.D. píše:
Úterý 04.10.2016 21:47

Vážený pán profesor,

keďže voľby by mali byť súperením vizií a predstáv ako by mala naša fakulta fungovať, chcel by som sa Vás opýtať, ktorý z troch volebných programov Vašich troch volebných protikanditátov sa Vám javí ako najkomplexnejšie prepracovaný.

Ďakujem za odpoveď,

Patrik Mráz

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Středa 05.10.2016 09:37

Vážený pane docente,
velmi podobnou otázku jsme dostali na první veřejné debatě, kde jsme se však všichni čtyři shodli na tom, že nebudeme hodnotit programy ostatních kandidátů. Každý jsme s nějakým programem vystoupili, šli jsme se svou kůží na trh, ale hodnocení programů a našich reakci na diskuzích a našich odpovědí v této diskuzi je už na tomto procesu se aktivně účastnících lidech.
Jiří Zima

Mgr. Jan Kříž
Mgr. Jan Kříž píše:
Středa 05.10.2016 02:25

Vážený pane profesore,

jistě počítáte s účastí zástupce ASF v kolegiu děkana - jak to předpokládá statut PřF UK a Volební a jednací řád PřF UK.

Rád bych se zeptal, zda existují témata projednávaná na kolegiu děkana, s výjimkou osobních údajů, taková, které by zástupce ASF v KD nemohl následně sdělit všem senátorům.

Pokud taková témata podle Vás existují, mohl byste uvést příklady témat?

Jan Kříž

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Středa 05.10.2016 09:45

Vážený pane magistře,
vždy jsem měl pocit, že zástupce senátu je na kolegiu kvůli tomu, aby k přenosu všech informací plynule docházelo a nepamatuji si případ, kdy by se jednalo bez zástupce senátu. Abych tedy odpověděl konkrétně, tak kromě Vámi jmenovaného případu žádné jiné téma pojmenovat neumím.
Jiří Zima

RNDr. Pavel Teplý, Ph.D.
RNDr. Pavel Teplý, Ph.D. píše:
Čtvrtek 06.10.2016 17:23

Vážení kandidáti,
dovolte mi položit vám tři vzájemně související otázky:
Jste spokojen se současným stavem prezentace PřF navenek? Co byste případně změnil?
Jak jste spokojen se současným získáváním/oslovováním nových kvalitních studentů ze strany fakulty? Co byste případně změnil?
Jak vidíte budoucí roli a priority Oddělení vnějších vztahů a didaktických pracovišť v souvislosti s výše zmíněnými otázkami?
Děkuji za odpovědi a přeji hodně úspěchů nejen při volbě.
Pavel Teplý

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Čtvrtek 06.10.2016 20:16

Vážený pane doktore,
na Vaše otázky mohu odpovědět následovně.
Ad prezentace PřF navenek:
Abych byl spravedlivý, tak musím konstatovat, že současná prezentace fakulty navenek je mnohem lepší než před několika lety. Zlepšovat jde ale vždycky něco. Mám pocit, že by stálo zato, aby se třeba informace o zajímavých přednáškách na obecnější témata dostávala prostřednictvím třeba fakultních škol až ke středoškolákům v Praze. Rovněž cílené využívání fakultních sbírek a muzeí k nenásilné propagaci by asi mohlo nabrat větší obrátky, též aktivní vyhledávání příležitostí k vyjadřování se k veřejnost zajímajícím tématům bych rád více podporoval. I toto se ale děje. Tímto směrem bych rád směroval i vyhledávací činnost OVV.
Ad oslovování SŠ studentů
Kromě příležitostí zmíněných v odpovědi na prvou otázku zde vidím možnosti přímých výjezdů pracovníků na střední školy, jak tomu bývalo i dříve v minulosti, neboť třeba velmi kvalitních chemiků nebylo nikdy dost. Součinnost fakultních učitelských pracovišť a kateder/ústavů a OVV je zde jasná. Bude-li to možné, pak posílit aktivní účast v organizátorských týmech olympiád apod.
Ad role OVV a didaktických pracovišť:
OVV bych rád zaměřil hlavně na středoškoláky a jejich pozitivní ovlivňování. Nezastupitelnou roli didaktických pracovišť vidím ve výchově kvalitních učitelů, udržování kontaktů s fakultními školami i pedagogy na školách, které fakultními školami nejsou, ale kvalitní studenty mohou vyprodukovat. To může probíhat třeba formou Alumni. Organizace profesního vzdělávání by zde byla rovněž velmi užitečná.
Jiří Zima

Mgr. Jan Kříž
Mgr. Jan Kříž píše:
Čtvrtek 06.10.2016 18:41

Vážený pane profesore,

jak byste chtěl pečovat či podněcovat sounáležitost fakultní obce (v širokém chápání) s fakultou? Čímž myslím to, aby lidé byli na svoji příslušnost hrdí, aby byli ochotní se s fakultou veřejně identifikovat, aby byli ochotní pro fakultu dělat "něco navíc", aby chtěli aktivně posunovat fakultu dále (nejen tím, že napíšu článek/splním pracovní povinnosti, ale tím, že budu přicházet s nápady), aby se ochotně, dobrovolně a nebojácně zapojovali do dění (nad rámec "povinností)?

Jan Kříž

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Čtvrtek 06.10.2016 20:38

Pane magistře,
těžká otázka, už i proto, že já jsem s tím nikdy neměl problém. Když se ale zamyslím, tak k identifikaci s pracovištěm (katedrou/ústavem, fakultou, univerzitou) přispívají především jasné vztahy, neformální akce, kdy člověk na chvíli vysadí (katedrální výlety, společný bowling, parník, sportovní akce, Hamba, ples...) a třeba se dozví něco o lidech, kteří jsou hned vedle, ale on o nich vlastně nic neví. Tak nějak vzniká sounáležitost a člověk je pak ochoten poradit, něco udělat navíc a chápe, že i ten "neznámý" má stejné problémy jako on a že jsou oba na jedné lodi, pro kterou pak jsou ochotni něco dělat navíc. Když to funguje na katedrové/ústavní úrovni, musí to fungovat i např. mezi lidmi z různých sekcí, když se zastaví a spolu promluví. Takovéto pracovní i mimopracovní aktivity je třeba podporovat.
Jiří Zima

Mgr. Jan Kříž
Mgr. Jan Kříž píše:
Čtvrtek 13.10.2016 01:10

Vážený pane profesore,

jaké je vaše osobní hodnocení pozitiv a negativ modulového systému výuky (resp. studijních plánů, které nechávají velkou část rozhodnutí co a kdy studovat na samotných studentech).

V souvislosti s tím také na porovnání se systémem pevných studijních plánů, kde bývá cca 80 % kreditů povinných - jaké naopak zde vidíte pozitiva a negativa?

Na základě svých zkušeností, doporučil byste garantům úpravy studijních plánů jedním či druhým směrem? (Otázka směřuje na vaše zkušenosti a postoje, ne na případné konání v roli děkana - tam chápu, že rozhodnutí je a bude na jednotlivých garantech).

------------------------------------------

Jaký je váš postoj k "boloňské" definici kreditu ECTS, tedy (parafrázuji vlastními slovy) - jeden kredit odpovídá určitému objemu práce (času), který je vyžadován po (průměrném) studentovi.

Jinak řečeno - vnímáte jako problém situaci, kdy jsou pro studenty různě náročné (co do potřebného vynaloženého objemu práce) předměty kreditovány stejně (popřípadě jinak kreditovány prakticky totožné předměty - např. kvůli zařazení do jiných studijních plánů)?

Pokud ano, lze toto nějak řešit?

Jan Kříž

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Čtvrtek 13.10.2016 21:38

Vážený pane magistře,
mám-li vycházet ze svých zkušeností a postojů, tak zde jsou. Ještě těsně před podáním přihlášky na VŠ jsem vážně uvažoval o medicíně, biologii a chemii. Nakonec jsem se rozhodl pro chemii a byl jsem rád, že v úvodu studia jsem přišel do styku s různými "chemiemi" a teprve poté skončil jako analytik. Faktorů, které zde působily, bylo určitě více. Tím naznačuji, že pro studenta, který není hned od prvé chvíle nějakým směrem konkrétně determinován, je lepší systém s odůvodněnou větší porcí povinných předmětů, ale se zachovanou možností výběru a vlastní volby v pozdějším stádiu studia. To by bylo mé doporučení.
Řídíme-li se "boloňským" systémem (jestli se dobře pamatuji, tak 1 kredit je ca 30 hodin), pak se musíme pohybovat v jeho mantinelech. K situaci, kdy by se za stejný objem práce (času) dával výrazně jiný počet kreditů, by nemělo dojít. Jako problém to vidím a hledání řešení bude na studijních proděkanech, garantech a studijní komisi.
Jiří Zima

prof. RNDr. Tomáš Fischer, Ph.D.
prof. RNDr. Tomáš Fischer, Ph.D. píše:
Pondělí 17.10.2016 18:37

Vazeny pane profesore, zajimal by me Vas postoj k nasledujici veci:
Pokud je mi znamo, na pocatku 90. let byly pozemky pod komunikacemi na Albertove prevedeny na obec. To ma jiste sve vyhody v uspore za udrzbu. Na druhe strane si nemyslim, ze se obec o chodniky dobre stara (napr. zoufaly stav hlavnich Albertovskych schodu, osklive reklamni lavicky) a navic nemame kontrolu nad denim v prostoru universitnich budov (parkovaci zony, zneuzivani pro demonstrace apod.). Nova vystavba Biocentra a Globcenra si navic dela ambice vytvorit zde opravdovy kampus - to ale neni myslitelne v situaci, kdy nemuzeme nakladat s pozemky pred budovami.
A ted muj dotaz: Povazujete za realne v dalsim obdobi usilovat o zpetne prevedeni pozemku na UK a neslednou peci o tyto komunikace s tim, ze bychom zde mohli vytvorit neco jako pesi zonu beznou v zahranicnich kampusech?
Dekuji, Tomas Fischer

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
prof. RNDr. Jiří Zima, CSc. píše:
Úterý 18.10.2016 09:38

Vážený pane profesore,
se skutečností, že obec se o své komunikace stará nedobře, musím jen souhlasit. Na druhou stranu si myslím, že spravování veřejných komunikací není úkolem univerzity a existuje pro to mnoho důvodů. Opravdu na Albertově nemůžeme parkovat, různá shromáždění jdou také mimo nás. Přesto si myslím, že v současné době není reálné tento prostor obhospodařovávat vlastními silami. Určitě je lepší vyvinout tlak na ty, co to mají v náplni své práce a tak se dobrat stavu, který nám bude vyhovovat. Nemůžeme-li na Albertově volně zaparkovat a přitom je to vykládáno jako naše ochrana (což je i částečně pravda), pak bych se již během budování Kampusu rád zasadil o to, aby se do celkového řešení tohoto prostoru dostalo zmizení parkovacích míst na hlavní albertovské komunikaci (ne obslužná místa před vchody do jednotlivých budov) a chodník se rozšířil i o třeba další řadu stromů. Převedení komunikací na UK považuji za kontraproduktivní.
Jiří Zima

Komentáře byly zakázány.